Úvodní strana
      Katalog firem
      Inzerce
      Diskuze
      Zákony
      Web zdarma
      Ceník
      Odkazy
      Kontakt
Přihlášení
Jméno:
Heslo:
 

Novinky na e-mail
Přihlaste se k odběru novinek

Hledat firmu
podle názvu nebo činnosti:





Zákony a vyhlášky


Seznam zákonů (vyhlášek) v plném znění zdarma
183/2006 Sb. - Zákon o územním plánování a stavebním řádu
501/2006 Sb. - Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území
13/1997 Sb. - Zákon o pozemních komunikacích
104/1997 Sb. - Vyhláška, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích


104/1997 Sb.
Vyhláška, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích


Změna: 300/1999 Sb.

Změna: 355/2000 Sb.

Změna: 355/2000 Sb. (část)

Změna: 367/2001 Sb.

Změna: 555/2002 Sb.

Změna: 490/2005 Sb.

Změna: 527/2006 Sb.

Změna: 317/2011 Sb.

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 46 odst. 1 se zřetelem k
ustanovení § 6 odst. 4, § 8 odst. 3, § 9 odst. 3, § 10 odst. 6, § 16
odst. 3, § 20 odst. 2, § 22 odst. 2, § 24 odst. 9, § 25 odst. 7, § 27
odst. 7, § 36 odst. 8, § 37 odst. 1 a § 41 odst. 4 zákona č. 13/1997
Sb., o pozemních komunikacích, (dále jen "zákon") :

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) stavbou dálnice, silnice nebo místní komunikace (dále jen
"komunikace") trvalé nebo dočasné zřízení nové komunikace nebo její
změny (stavební úpravy) spojené s přestavbou zemního tělesa; přestavbou
zemního tělesa se přitom rozumí rozšíření koruny komunikace, změna
nivelety nebo přemístění osy komunikace tak, že nelze zachovat původní
vnější půdorysné nebo výškové ohraničení,

b) opravou komunikace změna dokončené stavby, při které se zachovává
vnější ohraničení stavby a při které se zlepšují její parametry a
zvyšuje bezpečnost provozu,

c) údržbou komunikace soubor prací, kterými se komunikace udržuje v
provozně a technicky vyhovujícím stavu za všech povětrnostních podmínek
a odstraňují se vady a nedostatky uvedením do původního stavu,

d) silnicí s neomezeným přístupem každá silnice mimo rychlostní
silnici,

e) neproměnnými parametry vlastnosti určující dopravně technický stav
komunikace neměnící se bez stavebního zásahu (směrové a výškové vedení,
šířkové uspořádání, konstrukce vozovky, křížení a objekty),

f) proměnnými parametry vlastnosti určující stavební stav komunikace,
který se mění v čase působením vlivů počasí, dopravního zatížení a
stárnutí materiálu (drsnost, podélná a příčná nerovnost, poruchy krytu,
únosnost, popř. zbytková životnost),

g) systémy hospodaření s vozovkou poskytující aktuální informace o
stavu dálnic a silnic příslušným silničním správním úřadům a správcům
těchto komunikací, jejichž účelem je optimalizace stavebních činností
na základě získaných údajů a znalostí o dostupných technologiích s
cílem dosažení nejlepšího využití vložených prostředků, popř. dosažení
jiných zvolených priorit.

(2) Křižovatkou není úrovňové připojení

a) polní nebo lesní cesty,

b) účelové komunikace, která není veřejně přístupná,

c) zastávky osobní linkové dopravy, čerpací stanice pohonných hmot,
motelu, motorestu, parkoviště, odpočívky apod.,

d) sousední nemovitosti

na silnici nebo na místní komunikaci.

(3) Samostatný vyřazovací úsek (klín) sloužící pro výjezd vozidel ze
silnice nebo místní komunikace na sousední nemovitost není přídatným
pruhem a součástí dotčené komunikace.

§ 2

Označení dálnic, silnic a místních komunikací

(k § 6 odst. 4 a § 9 odst. 4 zákona)

(1) Dálnice a silnice označuje čísly vlastník (§ 9 odst. 2 zákona).
Dálnice a silnice I. třídy se označují čísly od 1 do 99; jde-li o
dálnici, uvádí se v evidenci před číslici písmeno "D", jde-li o
rychlostní silnici, uvádí se před číslici písmeno "R". Silnice II.
třídy se označují čísly od 101 do 999. Silnice III. třídy se označují
jen v evidenci čtyř až pětimístnými čísly podle nejbližší silnice I.
nebo II. třídy, případně doplněnými indexem malým písmenem. Ramena
jednosměrných silnic se označují indexem velkým písmenem.

(2) Silnice stanovené dle zvláštního předpisuˆ1) pro mezinárodní provoz
se označují též písmenem "E" a číslem.

(3) Kilometrovníky se vyznačuje vzdálenost v kilometrech od začátku
staničení dálnice nebo silnice I. třídy.

(4) Vzory označení podle odstavců 1 až 3 stanoví zvláštní předpis.ˆ2)

(5) Pro evidenční účely se místní komunikace označují arabskými
číslicemi počínaje číslem 1, a to zásadně odděleně pro každou třídu
místních komunikací. K označení třídy se používá alfabetický znak:

a) pro místní komunikace I. třídy písmeno a, např. 1a, 2a,

b) pro místní komunikace II. třídy písmeno b, např. 1b, 4b,

c) pro místní komunikace III. třídy písmeno c, např. 1c, 8c,

d) pro místní komunikace IV. třídy písmeno d, např. 1d, 12d.

(6) Mostní a další objekty (podjezdy, železniční přejezdy, tunely) na
komunikacích jsou označovány pořadovými čísly počínaje číslem 1 od
začátku staničení komunikace. U dálnic a silnic se číslo objektu skládá
z čísla dotčené komunikace a pomlčkou odděleného pořadového čísla
objektu doplněného případně třemi indexy. Číslo objektu na místní
komunikaci se skládá z označení místní komunikace (číslo a třída),
pomlčkou odděleného znaku objektu (např. M = most) a jeho pořadového
čísla. Podrobnosti číslování mostů na komunikacích obsahuje závazná ČSN
73 6220.

§ 3

(k § 6 odst. 4 zákona)

(1) Místními komunikacemi I. třídy jsou rychlostní místní komunikace a
dopravně nejvýznamnější sběrné komunikace ve městech.

(2) Místními komunikacemi II. třídy jsou sběrné komunikace, které
spojují části měst navzájem nebo napojují města, případně jejich části
na pozemní komunikace vyšší třídy nebo kategorie.

(3) Místními komunikacemi III. třídy jsou obslužné místní komunikace ve
městech a obcích umožňující přímou dopravní obsluhu jednotlivých
objektů, pokud jsou přístupné běžnému provozu motorových vozidel.

(4) Místními komunikacemi IV. třídy jsou samostatné chodníky, stezky
pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, podchody,
lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny apod.

§ 4

Průjezdní úsek dálnice a silnice

(k § 8 odst. 3 zákona)

(1) Při určení hranice průjezdního úseku vychází příslušný stavební
úřadˆ3) ze skutečného stavu souvislého zastavění podél komunikace;
stavební mezery až do 200 m nepřerušují zpravidla souvislé zastavění.

(2) Umístění dopravní značkyˆ2) označující obec nebo konec obce nemusí
být totožné s hranicí průjezdního úseku dálnice nebo silnice.

ČÁST DRUHÁ

PÉČE VLASTNÍKA O KOMUNIKACE A JEJICH EVIDENCE

(k § 9 odst. 3 zákona)

§ 5

Evidence komunikací

(1) Základní evidencí komunikací je pasport, který vedou jejich
správci.

(2) Rozsah a způsob vedení pasportu dálnic a silnic stanoví vlastník (§
9 odst. 2 zákona).

(3) Nejmenší rozsah evidence místních komunikací zahrnuje délku
místních komunikací I. až III. třídy v km, počet a celkovou délku mostů
na nich v km a objem finančních prostředků vynaložených na jejich
výstavbu a zvlášť na jejich údržbu.

§ 6

Prohlídky komunikací

(1) Prohlídku zabezpečuje vlastník nebo správce dotčené komunikace a o
jejím výsledku vede záznam. Prohlídky se dělí na běžné, hlavní,
mimořádné a bezpečnostní inspekce komunikací zařazených do
transevropské silniční sítěˆ16).

(2) Běžnou prohlídkou se zjišťuje především správná funkce dopravního
značení, bezpečnostního zařízení a závady ve sjízdnosti (schůdnosti) v
těchto lhůtách:

dálnice a rychlostní silnice ..... každý pracovní den,

ostatní silnice I. třídy ..... 2x týdně,

silnice II. třídy ..... 2x měsíčně,

silnice III. třídy ..... 1x měsíčně.

§ 7

Hlavní a mimořádná prohlídka komunikace

(1) Pokud není dále stanoveno jinak, zajišťuje hlavní prohlídku
vlastník nebo správce dotčené komunikace, případně ve spolupráci s
fyzickou či právnickou osobou pověřenou pořizováním dat pro systémy
hospodaření s vozovkou. Cílem prohlídky je zjištění stavebně
technického stavu komunikace, včetně jejích součástí a příslušenství.

(2) Hlavní prohlídka se provádí:

a) při uvedení nového nebo rekonstruovaného úseku komunikace do provozu
a před skončením záruční doby,

b) při inventarizaci komunikací.

(3) Rozsah a způsob provádění hlavních prohlídek a způsob záznamu o
nich jsou uvedeny v příloze č. 2.

(4) Mimořádnou prohlídku zajišťuje vlastník nebo správce mimo termíny
běžných a hlavních prohlídek, a to zejména:

a) při náhlém poškození vozovky (např. dopravní nehodou, živelní
pohromou),

b) při výrazné změně dopravního zatížení (např. v důsledku nařízení
objížďky),

c) při nutnosti získat vstupní data pro systémy hospodaření s vozovkou.

(5) Údaje získané hlavní nebo mimořádnou prohlídkou mohou být účelně
doplňovány diagnostickým měřením proměnných parametrů a využívají se
při evidenci a v systémech hospodaření s vozovkou.

§ 7a

Bezpečnostní inspekce

(1) Bezpečnostní inspekcíˆ17) se rozumí posouzení dopadů stavebních,
technických a provozních vlastností komunikace na bezpečnost silničního
provozu při jejím užívání a vyhodnocení rizik, která plynou z
vlastností komunikace pro účastníky silničního provozu. Bezpečnostní
inspekci zajišťuje vlastník nebo správce komunikace zařazené do
transevropské silniční sítě. Bezpečnostní inspekci provádí auditor
bezpečnosti pozemních komunikací společně s alespoň jednou další
fyzickou osobou.

(2) Bezpečnostní inspekce se provádí jednou za 5 let.

(3) Minimální rozsah bezpečnostní inspekce je uveden v příloze č. 11.

§ 8

Prohlídky mostních objektů

(1) Prohlídky mostů se dělí na běžné, hlavní, kontrolní a mimořádné.

(2) Prohlídky mostních objektů zabezpečuje jejich vlastník nebo
správce. Povinnost výkonu prohlídek trvá i v době dočasného vyloučení
mostu z provozu nebo před jeho znovuuvedením do provozu.

(3) Rozsah a způsob provádění prohlídek mostních objektů, jejich
intervaly, vedení záznamu o nich a další podrobnosti jsou uvedeny v
doporučené ČSN 73 6221.

(4) Při zjištění havarijního stavu mostu musí být neodkladně provedena
opatření nutná k zajištění bezpečnosti provozu, zejména uzavření mostu
a vyznačení objížďky, prozatímní oprava poškozeného místa apod.

§ 9

Údržba a opravy komunikací

(1) Cílem údržby a oprav je odstranit závady ve sjízdnosti, opotřebení
nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství. Rozsah a
způsob provedení závisí na vyhodnocení výsledků prohlídek, popř. na
doporučeních systému hospodaření s vozovkou.

(2) Součástí údržby jsou také opatření, která neprodleně po zjištění
závady zajišťují usměrnění dopravy na závadných úsecích komunikací. Jde
zejména o:

a) uzavírku závadného (včetně zavátého) úseku,

b) vyznačení objížďky a umístění příslušných dopravních značek a
zařízení,

c) okamžité provizorní zajištění bezpečnosti provozu (např. optická
náhrada záchytných zařízení, nouzové podepření nebo překrytí propadů a
sesuvů, odstranění pevných překážek).

Opatření provedená podle písmen a) a b) je správce povinen neprodleně
oznámit příslušnému silničnímu správnímu úřadu.

(3) Dle rozsahu a povahy prací se činnosti podle předchozích odstavců
rozdělují na běžnou a souvislou údržbu a na opravy.

(4) Běžná údržba zahrnuje zejména drobné místně vymezené práce, včetně
ošetřování silniční vegetace.

(5) Souvislá údržba zahrnuje zejména rozsáhlejší práce sloužící k
zachování a k obnově původních vlastností vozovky komunikace obnovením
či zlepšením proměnných parametrů její obrusné vrstvy.

(6) Stavebními pracemi se v rámci opravy odstraňují vady, opotřebení
nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství, popř. se
zlepšuje kvalita stavby a zvyšuje bezpečnost provozu. Opravou dochází k
obnově či zlepšení všech parametrů vozovky, popřípadě také ke zlepšení
některých parametrů dalších součástí a příslušenství komunikace.

(7) Rozsah a způsob údržby a oprav komunikací je stanoven v příloze č.
5.

§ 10

Údržba a opravy mostů

(1) Údržba a opravy mostů se provádějí v rámci technické péče o mosty
na základě technické dokumentace, výsledků prohlídek, diagnostického
průzkumu, popř. dokumentace opravy. Povinnost vykonávat údržbu a opravy
mostu začíná dnem vydání kolaudačního rozhodnutí a trvá i v době před
uvedením mostu do provozu a v době jeho dočasného vyloučení z provozu.

(2) Údržbu a opravy mostů (včetně násypových a zářezových svahů pod
nimi) zabezpečuje vlastník (správce) mostu. Údržbu a opravy komunikace,
vodního toku, nádrže, jiného objektu nebo území pod mostem (s výjimkou
svahů), popř. cizího zařízení na mostě nebo pod ním zabezpečuje
příslušný vlastník (správce) tohoto zařízení nebo území, a to vždy po
dohodě s vlastníkem (správcem) mostu.

(3) Při údržbě a opravách mostu nesmí dojít ke znečištění prostoru pod
mosty, zejména vodních toků a chráněného vodohospodářského území.

(4) Údržbu mostů tvoří souhrn prací, kterými se mosty a jejich vybavení
udržují v řádném technickém, bezpečném a sjízdném stavu za všech
povětrnostních a za běžných dopravních podmínek. Tato údržba se provádí
průběžně po celý rok.

(5) Při opravě mostu se stavebními pracemi prováděnými podle schválené
dokumentace odstraňují zjištěná poškození nebo vady.

(6) Bližší podrobnosti o údržbě a opravách mostů obsahuje doporučená
ČSN 73 6221.

§ 10a

Náležitosti smlouvy o zajištění správy a údržby dálnice nebo silnice I.
třídy

(1) Součástí smlouvy jsou vždy tyto náležitosti:

a) označení smluvních stran, včetně jména a příjmení osob oprávněných
za ně jednat,

b) přesné vymezení úseků dálnice nebo silnice I. třídy, které jsou
předmětem smlouvy, a to jejich staničením,

c) rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti v
zimním a v ostatním období,

d) stanovení ceny za provedenou správu a údržbu dálnice nebo silnice I.
třídy, včetně způsobu úhrady a lhůty její splatnosti,

e) datum účinnosti smlouvy,

f) doba, na kterou se smlouva uzavírá,

g) sankce za neplnění smlouvy,

h) způsob změny a ukončení smlouvy,

i) další podmínky, jejichž obsah stanoví po vzájemné dohodě obě smluvní
strany,

j) podpisy osob oprávněných jednat za smluvní strany.

(2) Smlouva musí dále obsahovat zvláštní ujednání o zabezpečení správy
a údržby dálnice nebo silnice I. třídy za krizových stavů.ˆ3a)

(3) Smlouva i její případné dodatky musí být uzavřeny písemně.

ČÁST TŘETÍ

TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO PŘIPOJOVÁNÍ KOMUNIKACÍ A SOUSEDNÍ NEMOVITOSTI NA
KOMUNIKACI

(k § 10 odst. 5 zákona)

§ 11

Podmínky pro vzájemné připojování pozemních komunikací

(1) Vzájemná připojení pozemních komunikací se zřizují tak, aby svým
umístěním a provedením vyhovovala bezpečnosti silničního provozu,
zajišťovala potřebnou dopravní výkonnost, potřebný rozhled, podmínky
pro plynulé vedení a průjezd dopravních proudů a řádné odvodnění.
Nejmenší vzdálenosti nově budovaných křižovatek na komunikacích,
umístění a uspořádání křižovatek obsahuje závazná ČSN 73 6102 a bližší
podrobnosti jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

(2) Určení hranice mezi pozemními komunikacemi vyšší a nižší kategorie
nebo třídy v oblasti křižovatek a zaústění účelových komunikací stanoví
příloha č. 3, přičemž za hlavní komunikaci se považuje pozemní
komunikace většího dopravního významu daného vyšší kategorií nebo
třídou.

§ 12

Podmínky pro připojování sousedních nemovitostí k silnicím a místním
komunikacím

(1) Sjezdy a nájezdy na silnici a místní komunikaci lze zřídit, jen
pokud splňují tyto podmínky:

a) rozhled pro rozhodnutí najet na komunikaci,

b) rozhled uživatele komunikace alespoň pro zastavení vozidla; vozidlo,
které zastaví při odbočování vlevo na sjezd, nesmí bránit průjezdu
ostatním vozidlům v přímém směru nebo na něj musí být výhled ze
vzdálenosti nutné pro zastavení dalšího vozidla,

c) vzájemné vzdálenosti připojení únosné z hlediska bezpečnosti a
plynulosti provozu.

Bližší informace jsou obsaženy v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73
6110.

(2) Šířka sjezdu nebo nájezdu musí umožňovat vozidlům plynulé odbočení
ze silnice nebo z místní komunikace a výjezd na ně. Parametry
odbočovacích oblouků jsou obsaženy v závazné ČSN 73 6102. Jestliže je
součástí sjezdu nebo nájezdu propustek, musí mít nejméně tyto jmenovité
světlosti trub:

a) 400 mm pro délku propustku do 6,00 m,

b) 600 mm pro délku propustku od 6,00 do 10,00 m a pro délku propustku
přes 10,00 m při sklonu propustku nad 2 %,

c) 800 mm pro délku propustku přes 10,00 m při sklonu propustku do 2 %.

(3) Sjezd a nájezd se zřizuje se zpevněním, které vyhovuje
předpokládanému zatížení dopravou, a se snadno čistitelným vozovkovým
krytem. Stavební uspořádání musí být takové, aby se zabránilo stékání
srážkové vody na komunikaci a jejímu znečištění.

(4) Je-li zřízení sjezdu a nájezdu nebo jejich změna, popř. zrušení
vyvoláno potřebou fyzické nebo právnické osoby, která je vlastníkem
nemovitosti nebo má k ní jiná práva, pak je tato osoba stavebníkemˆ4)
připojení. V případě, že potřeba změny nebo zrušení sjezdu nebo nájezdu
vznikne v důsledku provádění stavebních prací na komunikaci, je
stavebníkem sjezdu nebo nájezdu stavebník dotčené komunikace.

(5) Jestliže se zřizuje, stavebně upravuje nebo ruší část sjezdu nebo
nájezdu na pozemku komunikace, musí si vlastník připojované nemovitosti
nebo osoba s jinými právy k této nemovitosti zajistit předchozí souhlas
vlastníka dotčené komunikace.

(6) Vlastník sjezdu nebo nájezdu zajišťuje řádnou údržbu celého
připojení včetně propustku.

§ 13

Podmínky pro připojování dalších nemovitostí na komunikaci

(1) Na silnice, mimo silnice rychlostní, se připojují zařízení uvedená
v § 1 odst. 2 písm. c) podle místních podmínek tak, aby nebyla snížena
plynulost a bezpečnost dopravy, přednostně na jejich průjezdních
úsecích. Tato připojení se zřizují odbočovacími a připojovacími pruhy;
rozhodnutím silničního správního úřadu může být povoleno připojení
pouze vyřazovacím úsekem, bez zařazovacího úseku.

(2) Zařízení uvedená v § 1 odst. 2 písm. c) se zásadně navrhují vpravo
na samostatných jednosměrných pruzích nebo pásech, popřípadě na
plochách oddělených od průběžné volné šířky postranním dělicím pásem
nebo dělicím ostrůvkem, popřípadě vodorovným dopravním značením. Na
dvoupruhové silnici nebo místní komunikaci s nízkou intenzitou provozu
může silniční správní úřad povolit úrovňové odbočení vlevo, pokud to
neohrozí bezpečnost a plynulost dopravy.

(3) Technické parametry připojovacích a odbočovacích pruhů,
vyřazovacích a zařazovacích úseků, poloměry oblouků a rozšíření
jízdního pruhu v oblouku a rozhledové poměry jsou obsaženy v závazné
ČSN 73 6102. Bližší podrobnosti jsou obsaženy v doporučených ČSN 73
6101 a ČSN 73 6110. Určení hranice připojení stanoví příloha č. 3.

ČÁST ČTVRTÁ

STAVEBNÍ ÚPRAVY KOMUNIKACÍ

(k § 16 odst. 3 zákona)

§ 14

Stavební úpravy vyžadující ohlášení

(1) Ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu podléhají všechny práce,
pokud nejsou uvedeny v § 15, nedotýkají se práv třetích osob a jedná se
o:

a) drobné stavby podle zvláštního předpisu,ˆ5) dále portálové
konstrukce dopravního značení, technická zařízení a jejich součásti
určená k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní
komunikace, a skládky sypkých údržbových materiálů,

b) stavební úpravy, kterými se nemění vzhled stavby ani způsob jejího
užívání, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby nebo se nezvyšuje
stálé zatížení mostu,

c) udržovací práce, jejichž provedení by mohlo ovlivnit stabilitu
stavby, její vzhled nebo životní prostředí, a všechny udržovací práce
na stavbě, která je kulturní památkou nebo se nachází na území
památkové rezervace nebo památkové zóny,

d) úpravy komunikace, při nichž změna původní nivelety nepřesáhne

1. 3 cm u komunikací s přímo přilehlou zástavbou nebo s přímo
přilehlými chodníky, na železničních přejezdech, na mostech, v
podjezdech a v místech, kde jsou umístěny inženýrské sítě a jiná
vedení,

2. 10 cm u komunikací, které nejsou uvedeny v předchozím bodu.

(2) Při dodržení podmínek stanovených v odstavci 1 jsou těmito pracemi
zejména:

a) úpravy vozovek a krajnic nad rozsah běžné údržby uvedené v příloze
č. 5,

b) zřízení obrub k vozovce,

c) místní rozšíření zúžených míst silniční koruny a vozovky ve volné
krajině,

d) zvýšení nebo zesílení chodníku s výškovou úpravou obrub,

e) sanační práce při sesuvech půdy nebo v poddolovaném území,

f) obnova propustků a zdí,

g) zřizování odvodňovacích skluzů na svazích silničního tělesa,
nadsvahových odvodňovacích rigolů nebo příkopů,

h) zřizování dalších přejezdů středního dělicího pásu,

i) doplňování stávajícího nebo stavba nového elektrického osvětlení
komunikace,

j) rozšiřování zpevněných ploch na stávajících odpočívkách,

k) oprava mostních závěrů nebo izolačních systémů na mostech.

§ 15

Stavební úpravy a činnosti, které nevyžadují ohlášení

(1) Stavební povolení ani ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu se
nevyžaduje u prací prováděných na komunikacích v rámci jejich údržby,
jestliže

a) jejich provedení nemůže ovlivnit stabilitu stavby (zásahem do
nosných konstrukcí), její vzhled nebo životní prostředí,

b) nejsou prováděny na stavbě, která je kulturní památkou nebo se
nachází na území památkové rezervace nebo památkové zóny,

c) nedochází k jakémukoliv rozšíření komunikace, změně její trasy nebo
nivelety,

d) nemohou být dotčeny zákonem chráněné zájmy a práva jiných osob,
včetně práv, která plynou ze styku komunikace s jinými dopravními
cestami, inženýrskými sítěmi, jinými vedeními, vodami a
vodohospodářskými díly a s chráněným územím (§ 36 a 37 zákona),

e) nevyžadují částečnou nebo úplnou uzavírku komunikace (§ 24 zákona).

(2) Práce podle odstavce 1 jsou blíže uvedeny v přílohách č. 5 a 7.

ČÁST PÁTÁ

OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA KOMUNIKACI

(k § 16 odst. 3 zákona)

§ 16

Příprava staveb, výstavba a stavební úpravy

Při přípravě staveb, výstavbě komunikací a jejich stavebních úpravách
se postupuje podle zvláštních předpisůˆ6) a závazných českých
technických norem uvedených v příloze č. 1 pod č. 1 až 29. Bližší
podrobnosti jsou obsaženy v doporučených českých technických normách
uvedených v příloze č. 1 pod č. 30 až 66. Při stavebních úpravách
stávajících komunikací je nutno podle místních podmínek zlepšovat
kvalitu komunikace zvýšením bezpečnosti a plynulosti provozu na ní
anebo alespoň přispívat k homogenitě celého tahu.

§ 17

Návrhové prvky a kategorie

(1) Návrhové prvky komunikace musí být voleny tak, aby poskytovaly všem
uživatelům patřičné podmínky pro plynulou a bezpečnou jízdu se zřetelem
k požadované funkci komunikace a při zohlednění únosného zatížení
území.ˆ7)

(2) Návrhové prvky a uspořádání komunikací závisejí na volbě návrhové
kategorie komunikace, která se volí podle výhledové intenzity dopravy,
charakteristiky území, popř. zástavby a obecných technických a
ekonomických souvislostí.

(3) Každá návrhová kategorie komunikace je dána šířkou komunikace a
návrhovou rychlostí. Návrhová rychlost je taková rychlost, kterou mohou
po této komunikaci bezpečně projíždět jednotlivá vozidla. Bližší údaje
k rozmezí návrhových rychlostí pro jednotlivé návrhové kategorie
komunikací obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

§ 18

Směrové a výškové vedení

(1) Směrové a výškové vedení trasy komunikace musí být vzájemně sladěno
a přizpůsobeno dopravnímu významu a kategorii komunikace, jakož i
bezpečnosti a plynulosti provozu na ní.

(2) Nejmenší návrhové hodnoty směrových a výškových prvků se navrhují
jen v odůvodněných případech a nesmí být kumulovány ani nesmí být užity
v místě a v blízkosti křižovatek nebo na jiných místech kritických z
hlediska bezpečnosti provozu.

(3) Délky rozhledu musí být po celé nově budované trase komunikace
rovny dráze potřebné pro zastavení před překážkou na vozovce.

(4) Na silnicích s jedním obousměrným jízdním pásem je třeba, aby se
úseky s větší než minimální délkou rozhledu pro předjíždění podílely co
největší mírou na celkové délce komunikace a rozmístily po ní co
nejrovnoměrněji.

(5) Podrobnosti k nejmenším návrhovým hodnotám směrových a výškových
prvků, k největším podélným a výsledným sklonům, nejmenším délkám
rozhledu pro zastavování a pro předjíždění obsahují doporučené ČSN 73
6101 a ČSN 73 6110.

§ 19

Příčné uspořádání na úsecích mezi křižovatkami

(1) Koruna komunikace zahrnuje jízdní, přídatné a přidružené pruhy,
vodicí proužky, krajnice, případně střední nebo i postranní dělicí pás,
chodníky a pásy nebo pruhy pro chodce a cyklisty. Veřejné chodníky a
pásy nebo pruhy pro chodce a cyklisty nejsou přípustné v koruně dálnic
a rychlostních silnic.

(2) Přídatné pruhy pro pomalá vozidla nebo zvětšený počet jízdních
pruhů se zřizují zejména na úsecích ve stoupání, jestliže podíl
pomalých vozidel v dopravním proudu a jejich jízdní rychlosti
vyvolávají nepřijatelné snížení plynulosti provozu.

(3) Zastávkové pruhy linkové osobní dopravy se připojují na silnicích,
mimo silnice rychlostní, a na místních komunikacích podle závazné ČSN
73 6425.

(4) Nezpevněná část krajnice musí být dostatečně široká, aby
usnadňovala rozhled a poskytovala dostatečný prostor pro umístění
součástí a příslušenství komunikace, kde je to nezbytné.

(5) Šířku středního dělicího pásu na velmi stísněných úsecích je možno
redukovat, musí však být zachována šířka nutná k osazení záchytného
bezpečnostního zařízení. Přitom musí však být zajištěn rozhled pro
zastavení ve směrovém oblouku. Střední dělicí pás u dálnic a
rychlostních silnic musí být opatřen záchytným bezpečnostním zařízením,
u ostatních směrově rozdělených komunikací se záchytné bezpečnostní
zařízení umisťuje v závislosti na intenzitě a skladbě dopravy, povolené
jízdní rychlosti a šířce dělicího pásu.

(6) Základní příčný sklon vozovky na nově budovaných úsecích musí být
nejméně 2,5 %, na rekonstruovaných úsecích nejméně 2 %. Podrobnější
informace k úsekům, kde se mění příčný sklon oboustranný na
jednostranný, a k ustanovením odstavců 2 až 5 obsahují doporučené ČSN
73 6101 a ČSN 73 6110.

§ 20

Křižovatky

(1) Tvar křižovatky se volí podle intenzity křižujících se dopravních
proudů, kategorie křižujících se komunikací a umístění křižovatky v
terénu. Druh a typ křižovatky a její návrhové prvky obsahuje závazná
ČSN 73 6102.

(2) Při návrhu úrovňových křižovatek musí být zabezpečeny co nejlepší
rozhledové poměry, geometrie křižovatky se řeší v souladu s její funkcí
co nejjednodušeji, aby byla pro uživatele přehledná a pochopitelná a
aby byly zvýrazněny hlavní a vedlejší směry z hlediska přednosti v
jízdě.

§ 21

Těleso komunikace

Konstrukce vozovky a zemního tělesa komunikace, jejich odvodnění a
ochrana, druh a jakost použitých materiálů se navrhují na základě
vyhodnocení dopravního významu, dopravního zatížení komunikace, druhu
podloží a klimatických podmínek podle závazných českých technických
norem uvedených v příloze č. 1 pod č. 5 až 16 a 23. Podrobnosti o
zemním tělese komunikace obsahují doporučené české technické normy
uvedené v příloze č. 1 pod č. 36 až 40, 44, 49 a 52.

§ 22

Životní prostředí a začlenění do krajiny

(1) Při přípravě a provádění staveb a stavebních úprav komunikací se
vychází z požadavků ochrany přírody a životního prostředí podle
zvláštních předpisů.ˆ8)

(2) Začlenění trasy komunikace do krajiny a výsadba zeleně se řeší
ohleduplně podle místních poměrů i s ohledem na ochranu proti oslňování
a proti nepříznivým povětrnostním vlivům (vítr, sněžení apod.).
Protihlukové stěny podél komunikace musí být budovány tak, aby byly co
nejšetrněji začleněny do okolní krajiny, a zřizují se pouze v
případech, kde není možné snížit škodlivé účinky dopravního hluku jiným
způsobem.

§ 23

Součásti a příslušenství

Technické a funkční požadavky na světelná signalizační zařízení
obsahují závazné ČSN 36 5601 a ČSN 73 6021. Podrobnosti o technickém
provedení a prostorovém uspořádání dalších součástí a příslušenství
komunikací jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

§ 24

Dopravní značky, dopravní a bezpečnostní zařízení

(1) Svislé a vodorovné dopravní značky musí být navrženy, provedeny a
umístěny podle zvláštního předpisu.ˆ2) Bližší podrobnosti obsahuje
doporučená ČSN 01 8020.

(2) Umělé clony nebo živé ploty se zřizují ve středním dělicím pásu
úseků dálnic a rychlostních silnic, popřípadě mezi souběžně
probíhajícími komunikacemi.

(3) Únikové zóny se zřizují pro zajištění bezpečnosti provozu
nákladních automobilů na mimořádně strmých nebo dlouhých klesáních.
Zpomalovacími prahy a zvýšenými přechody pro chodce je vynucováno
dodržování předepsané dovolené rychlosti. Před zpomalovacím prahem musí
být osazeny příslušné dopravní značky podle zvláštního předpisu.ˆ2)
Bližší podrobnosti jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73
6110.

(4) Na dálnicích a rychlostních silnicích se osazují zvlášť označené
sloupky tísňového telefonu či jiného spojovacího prostředku (hlásky)
napojené na dispečerské středisko s nepřetržitým provozem. Hlásky se
osazují na vnější části krajnice s odstupem od stavebních objektů,
zpravidla po 2 km, a zabezpečují osazením svodidel.

§ 25

Veřejné osvětlení

Dálnice a silnice se vždy osvětlují v zastavěném území obcí. Mimo toto
území se osvětlují jen zvlášť určené úseky, jako např. na hraničních
přechodech, v tunelech a na jejich přilehlých úsecích, výjimečně na
křižovatkách, za podmínek obsažených v závazných ČSN 73 6102 a ČSN 73
7507. Osvětlení lze zřídit i v oblastech, kde to zdůvodňuje intenzita
dopravy, případně četnost chodců a cyklistů. Podrobnosti obsahují
doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 33, 34,
35, 49 a 51.

§ 26

Odpočívky

(1) Odpočívky se budují jako součást dálnic a rychlostních silnic podle
charakteru provozu a v souladu s českými technickými normami uvedenými
v příloze č. 1. Odpočívky jsou situované v prostorech mimo křižovatky.
V základním vybavení odpočívky musí být parkovací plochy nejméně pro 25
osobních vozidel, 10 nákladních vozidel, 4 autobusy, hygienické
zařízení s odpovídající kapacitou stanovenou zvláštními právními
předpisyˆ8a) a nepřetržitým celoročním provozem, zdroj pitné vody a
elektrického proudu, odpočinkové plochy se stoly, lavicemi a nádobami
na odpadky.

(2) Veškeré nově budované provozní a parkovací plochy odpočívky musí
být fyzicky odděleny od jízdního pásu (pásů) dálnice či rychlostní
silnice a musí umožňovat jejich užívání též občanům odkázaným na vozík
pro invalidy.

(3) Bližší údaje k nově budovaným odpočívkám při ostatních silnicích
obsahuje doporučená ČSN 73 6101.

§ 27

Průjezdní a průchozí prostor

(1) Tvar a rozměry průjezdního a průchozího prostoru stanoví podle
šířkového uspořádání, kategorie a třídy komunikace závazná ČSN 73 6201;
kromě případů v ní uvedených nesmějí do tohoto prostoru zasahovat žádné
části staveb a zařízení.

(2) Volná výška na mostních objektech a v podjezdech se stanoví na
základě tvaru a rozměrů průjezdního a průchozího prostoru. V podjezdech
určuje závazná ČSN 73 6201 bezpečnostní vzdálenost mezi horním obrysem
průjezdního prostoru a spodní hranou nosné konstrukce, jakož i
bezpečnostní vzdálenost od případného trolejového vedení.

(3) Podle ustanovení odstavce 2 se určuje i nejmenší volná výška nad
povrchem vozovky a chodníků.

§ 28

Šířkové uspořádání na mostních objektech

(1) Šířka a počet jízdních pásů, popř. jízdních pruhů, přídatných a
přidružených pruhů, vodicích proužků, krajnic, chodníků a středního
dělicího pásu se na mostním objektu nebo v podjezdu stanoví zásadně
stejně jako na přilehlých úsecích komunikace. Se souhlasem silničního
správního úřadu je dovoleno v odůvodněných případech navrhnout zmenšení
šířky krajnic u mostů delších než 100 m, na směrově rozdělených
komunikacích s vyloučeným provozem chodců a cyklistů a dále zmenšení
šířky nouzových pruhů. Na mostních objektech a v podjezdech se
nenavrhují parkovací, zastavovací a zastávkové pruhy. Nezpevněná část
krajnice se zpevní na mostním objektu bez přesypávky.

(2) Pásy pro chodce nebo cyklisty probíhají na mostních objektech
zpravidla po oddělených (zvýšených) chodnících. Šířka veřejného
chodníku zahrnuje šířku průchozího prostoru, popř. šířku svodidla,
podpěr doplňkových zařízení a šířku zvýšené obruby, která zasahuje
nejvýše 0,50 m do průjezdního prostoru komunikace. Nouzové chodníky se
navrhují podle závazné ČSN 73 6201.

(3) Trvalé lávky pro chodce a trvalé podchody musí mít volnou šířku
nejméně 2,00 m.

§ 29

Záchytná bezpečnostní a stálá zařízení

(1) Požadovanou úroveň zadržení a požadavky na umístění a konstrukci
svodidel a zábradelních svodidel obsahuje závazná ČSN 73 6201.

(2) Svodidla musí být rovněž umístěna tam, kde je nutná ochrana podpěr
v podjezdu komunikace nebo zajištění bezpečnosti silničního provozu
před nárazem do pevné překážky.

(3) Na mostech s dovolenou rychlostí nejvýše 60 km/h lze oddělit
chodníky pouze odraznými obrubníky výšky od 0,12 m do 0,20 m.

(4) Na vnější straně chodníků, lávek pro chodce a cyklisty, revizních
lávkách a římsách přesypaných objektů ve výšce větší než 2,00 m se
zřizuje zábradlí podle závazné ČSN 73 6201.

(5) Pro stálá zařízení na mostech platí zvláštní předpis.ˆ9)

§ 30

Zatížení mostních objektů

(1) Mostní objekty se navrhují pro zatížení, které se dělí do dvou
tříd:

a) zatěžovací třída A - pro veškeré mosty převádějící dálnice, silnice
I., II. třídy, dále silnice III. třídy, které byly určeny příslušným
silničním správním úřadem, a místní komunikace I. a II. třídy,

b) zatěžovací třída B - pro místní komunikace III. třídy a silnice III.
třídy, které nebyly určeny do třídy A podle ustanovení písmene a).

Bližší podrobnosti obsahuje doporučená ČSN 73 6203.

(2) Výjimečné zatížení mostů zvláštními vozidly nebo soupravami, které
jsou pro silniční provoz připuštěny jen na povolení, se posuzuje na
základě statického výpočtu jako zvláštní užívání komunikace podle § 25
zákona.

§ 31

Zatížitelnost mostů

(1) Stanovení zatížitelnosti mostů, případně její vyznačení na mostech
zabezpečuje vlastník nebo správce mostu.

(2) U všech stávajících mostů na komunikacích se stanoví zatížitelnosti
podle závazné ČSN 73 6220; při nižší zatížitelnosti (normální, výhradní
nebo jednou nápravou) musí být osazeny příslušné dopravní značky.ˆ2)

§ 32

Tunely

(1) Prostorové uspořádání tunelů na komunikacích musí vyhovovat
průjezdnímu průřezu stanovenému podle dalších ustanovení. Do tohoto
průřezu nesmí - s výjimkou záchytných bezpečnostních zařízení -
zasahovat žádné části staveb, stavebních konstrukcí a zařízení
(osvětlení, větrání, signalizace, dopravní značky, odvodnění,
elektrická zařízení apod.).

(2) Nejmenší šířka vozovky mezi obrubami je pro jeden jízdní pás v
tunelové troubě 7,50 m, přičemž nejmenší šířka jízdních pruhů v tunelu
je 3,50 m a vodicích proužků 0,25 m. Nejmenší šířka služebních chodníků
je 0,75 m. Výška průjezdního průřezu tunelu je zpravidla 4,50 m.

(3) Podrobné podmínky pro příčné uspořádání tunelu, bezpečnostní
stavební úpravy (nouzové a otáčecí zálivy, únikové cesty) a vybavení
tunelu (osvětlení, větrání, bezpečnostní zařízení, řízení provozu)
obsahuje závazná ČSN 73 7507 v závislosti na délce tunelu, kategorii
komunikace, návrhové rychlosti, intenzitě a organizaci silničního
provozu.

§ 33

Galerie a obdobná zařízení

(1) V místech, kde provoz na komunikacích může být ohrožován spadem
kamenů, jiných cizích předmětů a lavinami, se zřizují v odřezu
přístřešky (galerie) nebo obdobné ochranné stavby, např. ochranné sítě,
záchytné zdi a jiná zařízení podle závazné ČSN 73 6201; bližší
podrobnosti jsou obsaženy v doporučené ČSN 73 6101.

(2) Požadavky na průjezdní a průchozí prostor, šířkové a výškové
uspořádání, konstrukční pokyny (např. ochrana členěných podpěr) jsou
stejné jako pro podjezdy (§ 27).

§ 34

Zdi

(1) Opěrné a zárubní zdi, které bezprostředně zajišťují stabilitu
tělesa komunikace, se navrhují podle závazné ČSN 73 6201.

(2) Šířkové uspořádání průjezdního prostoru nad nepřesypanými opěrnými
zdmi vyššími než 2,00 m a zásady pro navrhování záchytných
bezpečnostních zařízení jsou uvedeny v závazné ČSN 73 6201.

(3) Informace k odstavci 1 a o šířkovém uspořádání průjezdného prostoru
nad nepřesypanými opěrnými zdmi o výšce menší nebo rovné 2,00 m, nad
přesypanými opěrnými zdmi bez ohledu na jejich výšku a podél zárubních
zdí obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1
pod č. 40, 49, 52, 57.

§ 35

Propustky

Propustek v tělese komunikace je objekt převádějící povrchové vody s
libovolným tvarem průřezu a s kolmou světlostí otvoru do 2,00 m včetně.
Rozměry otvorů propustků se stanoví hydrotechnickým výpočtem, přičemž
nejmenší rozměr otvoru je 600 mm. Podrobnosti upravuje závazná ČSN 73
6201.

§ 36

Protihlukové stěny a valy

(1) Protihlukové stěny podél komunikace musí být umístěny mimo
průjezdní a průchozí prostor v závislosti na jejich odolnosti proti
nárazu vozidel a deformační hloubce, případně posunu svodidel. Ve stěně
delší než 300 m se zřizují únikové otvory ve vzdálenosti nejvýše 150 m.
Podrobnosti o umístění protihlukových stěn obsahují doporučené ČSN 73
6101 a ČSN 73 6110.

(2) Je-li na vnějším okraji chodníku na mostě umístěna protihluková
stěna, musí být vždy zachována šířka průchozího prostoru podle závazné
ČSN 73 6201.

(3) Zemní valy se osazují vegetací nebo opatřují jinou ochranou proti
erozi. Stěna kombinovaná se zemním valem nižším než 1,50 m se chrání
svodidlem.

ČÁST ŠESTÁ

§ 37

Minimální rozsah auditu bezpečnosti pozemních komunikací

Minimální rozsah auditu bezpečnosti pozemních komunikacíˆ17) je uveden
v příloze č. 12.

§ 38

Obory související s auditem bezpečnosti pozemních komunikací

Obory související s auditem bezpečnosti pozemních komunikací jsou
dopravní stavitelství a dopravní inženýrství.

§ 38a

Rozsah a obsah školení auditorů bezpečnosti pozemních komunikací

(1) Rozsah školení pro získání potřebných znalostí, dovedností a
postupů pro provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací je 40
hodin. Školení je zaměřeno na

a) teorii nehodovosti a bezpečnost silničního provozu,

b) utváření komunikací bezpečných pro účastníky silničního provozu a

c) právní a technické normy upravující bezpečnost silničního provozu a
provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací.

(2) Školení se skládá z teoretické výuky v rozsahu 24 hodin, praktické
výuky v rozsahu 16 hodin a zpracování případové studie.

(3) Pravidelné školení se provádí formou teoretické výuky v rozsahu 16
hodin se zaměřením na prohloubení a udržování znalostí získaných podle
odstavce 2.

§ 38b

Zkouška k prokázání odborné způsobilosti auditorů bezpečnosti pozemních
komunikací

(1) Zkouška k prokázání odborné způsobilosti auditora bezpečnosti
pozemních komunikací se skládá z písemného testu a ústního pohovoru
před zkušební komisí.

(2) Písemný test se skládá ze 45 otázek rozdělených do 3 skupin podle
tematických okruhů školení uvedených v § 38a odstavci 1. Každá skupina
se skládá z 15 otázek. Každé otázce jsou přiřazeny 4 možné odpovědi, z
nichž pouze 1 je správná. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem.

(3) Ústní pohovor se skládá z otevřených otázek k prověření hlubších
znalostí tematických okruhů uvedených v odstavci 2 a vzájemných
souvislostí.

(4) Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo
„neprospěl“. K hodnocení stupněm „prospěl“ je třeba získat v testu
alespoň 39 bodů a správně zodpovědět otázky alespoň ze dvou tematických
okruhů v ústním pohovoru.

(5) Protokol o výsledku zkoušky obsahuje

a) označení „protokol o výsledku zkoušky k prokázání odborné
způsobilosti auditora bezpečnosti pozemních komunikací“,

b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště
zkoušeného,

c) místo a datum konání zkoušky,

d) celkový výsledek zkoušky a

e) jména, příjmení a podpisy všech členů zkušební komise.

ČÁST SEDMÁ

UZAVÍRKY A OBJÍŽĎKY A ZVLÁŠTNÍ UŽÍVÁNÍ KOMUNIKACÍ

§ 39

Uzavírky a objížďky

(k § 24 odst. 9 zákona)

(1) Jestliže dochází k uzavření více jak poloviny jednoho jízdního
pruhu v délce větší než 50 m a na dobu delší než tři dny, předkládá
dvojmo žádost o povolení uzavírky a nařízení objížďky příslušnému
silničnímu správnímu úřadu ten, v jehož zájmu nebo kvůli jehož činnosti
má být uzavírka povolena a objížďka nařízena; jsou-li takovým důvodem
stavební práce, předkládá žádost zhotovitel, pokud příslušný silniční
správní úřad nestanoví jinak.

(2) Žádost o povolení uzavírky a nařízení objížďky komunikace obsahuje:

a) přesné určení uzavírky podle označení vzdálenosti v km a m od
začátku dotčené komunikace (dále jen "staničení"), popřípadě
místopisného průběhu,

b) dobu trvání uzavírky s případnou možností jejího přerušení ve dnech
pracovního volna a pracovního klidu,

c) důvod uzavírky (je-li důvodem provádění stavebních prací také jejich
rozsah, způsob provádění a označení toho, kdo má tyto práce provádět),

d) návrh trasy objížďky včetně grafické přílohy,

e) jméno popřípadě jména a příjmení pracovníka odpovědného za
organizování a zabezpečení akce, která je důvodem podání žádosti,
adresu a telefonní spojení na jeho pracoviště i bydliště,

f) pokud je požadovaná doba trvání uzavírky a objížďky delší než tři
dny a týká-li se stavebních prací, musí být uveden harmonogram prací
obsahující množství a časový průběh jednotlivých druhů prací,

g) souhlas dotčeného dopravního úřadu, pokud si uzavírka vyžádá dočasné
přemístění zastávek linkové osobní dopravy.

(3) Nejde-li o havárie (§ 24 odst. 8 zákona), žádost o povolení
uzavírky se doručí příslušnému silničnímu správnímu úřadu nejpozději 30
dní před dnem požadovaného uzavření komunikace.

(4) Označení uzavírky nebo objížďky upravuje zvláštní předpis.ˆ2) V
případech uvedených v odstavci 2 písm. f) musí být na začátku uzavírky
navíc umístěna orientační tabule s uvedením dat zahájení a ukončení
uzavírky, název a sídlo právnické osoby, popřípadě jméno a bydliště
fyzické osoby, na jejichž žádost byla uzavírka povolena.

(5) Rozhodnutí o povolení uzavírky a nařízení objížďky obsahuje:

a) přesné označení uzavírky podle staničení dotčené komunikace,
popřípadě místopisného průběhu,

b) dobu trvání uzavírky,

c) stanovení trasy objížďky,

d) jméno popřípadě jména a příjmení pracovníka odpovědného za
organizování a zabezpečení akce (prací),

e) umístění zastávky linkové osobní dopravy, pokud si uzavírka vyžádá
její dočasné přemístění,

f) stanovení dopravního značení v místě uzavírky a na trase objížďky.

§ 40

Zvláštní užívání komunikací

(K § 25 odst. 13 zákona)

(1) Žádost o povolení zvláštního užívání komunikace předkládá
silničnímu správnímu úřadu ten, v jehož zájmu nebo kvůli jehož činnosti
má být zvláštní užívání komunikace povoleno; jsou-li takovým důvodem
stavební práce, předkládá žádost zhotovitel, pokud příslušný silniční
správní úřad nestanoví jinak.

(2) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. a)
zákona obsahuje:

a) účel, rozsah a dobu přepravy, zda a kdy se bude opakovat,

b) návrh trasy přepravy s přesným uvedením průběhu trasy a přibližným
uvedením časového rozvrhu přepravy,

c) druh, typ a státní poznávací značky vozidel, jichž má být při
přepravě použito,

d) hmotnost vozidla, počet, zatížení a rozvor jednotlivých náprav,
počet, rozměr, huštění a typ pneumatik jednotlivých náprav, nejmenší
poloměr otáčení vozidla nebo soupravy a tomu odpovídající nejmenší
vnější poloměr otáčení,

e) nákres obrysu vozidla nebo soupravy s vyznačením rozměrů a umístění
nákladu.

(3) Přepravy podle předchozího odstavce o celkové hmotnosti vyšší než
60 tun nebo nadměrných rozměrůˆ10) lze povolit jen výjimečně, pokud
žadatel prokáže, že není technicky reálné snížit hmotnost nebo rozměry
přepravy ani použít jiného způsobu přepravy a že zatížitelnost mostů a
únosnost vozovek ověřené statickým posouzením umožní realizaci
přepravy.

(4) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. b) a
f) zákona obsahuje náležitosti stanovené v odstavci 2 písm. a) až c) a
v odstavci 5 písm. d); jde-li o zvláštní užívání podle § 25 odst. 6
písm. f) zákona, žádost obsahuje také návrh způsobu ochrany vozovky
dotčené silnice nebo místní komunikace před poškozením.

(5) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. c) až
e) zákona obsahuje:

a) přesné určení místa, účelu a doby zvláštního užívání a způsobu jeho
realizace (jaký druh stavebních prací, jaký způsob prodeje a v jakém
zařízení, jaký rozsah akce apod.),

b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání
zodpovídat, jeho datum narození, telefon a adresu (u právnických osob
jejich název, sídlo a IČO),

c) odhadovaný vliv zvláštního užívání (popřípadě ruchu tímto užíváním
vyvolaného) na bezpečnost a plynulost provozu na dotčeném úseku
komunikace a návrh na řešení vzniklé situace,

d) povolení k provozování předmětu činnosti v rámci zvláštního užívání,
pokud je takové povolení zapotřebí podle zvláštních předpisů,ˆ11)

e) stanovisko dotčených správních úřadů, pokud je to zapotřebí podle
zvláštních předpisů.ˆ12)

(6) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. g)
zákona obsahuje

a) účel, rozsah a termín zvláštního užívání,

b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání
odpovídat, jeho adresu a datum narození, telefon (u právnických osob
název, sídlo a identifikační číslo),

c) návrh trasy pohybu vozidla,

d) základní technické údaje vozidla

1. druh vozidla,

2. tovární značka, typ (je-li identifikovatelný),

3. výrobní číslo (je-li na vozidle uvedeno),

4. rozměry (délka, šířka a výška),

5. provozní hmotnost, případně nejvyšší technicky přípustná hmotnost,

6. počet náprav a zatížení jednotlivých náprav,

7. světelná zařízení vozidla (druh, počet a umístění),

8. nejvyšší konstrukční rychlost,

e) nákres obrysu vozidla, ve kterém jsou vyznačeny rozměry vozidla a
umístění světelných zařízení, nebo fotografie vozidla zepředu, z boků a
zezadu.

(7) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. a) zákona
obsahuje trasu, způsob a dobu přepravy; dále může obsahovat zejména
rychlost jízdy, doprovod a další opatření k zajištění bezpečnosti a
plynulosti provozu, ochrany dalších účastníků provozu, vozovek, mostů a
drážních zařízení (přejezdů, kolejí, trolejového vedení), vedení a
jiných inženýrských sítí, vlastníků sousedních nemovitostí apod.

(8) V povolení podle odstavce 6 může být dále žadateli uloženo, aby
písemně oznámil všem dotčeným správním úřadům a vlastníkům nemovitosti
provedení nezbytných stavebních a jiných úprav. V oznámení žadatel
uvede dobu provedení (popř. odstranění), místo, účel, rozsah a
jednoduchý technický popis těchto úprav. Týkají-li se nutné úpravy
drah, inženýrských sítí a jiných vedení, vodních toků,
vodohospodářských a jiných děl a chráněných území, postupuje se podle
zvláštních předpisů.ˆ12)

(9) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. b) a f) zákona
obsahuje stejné náležitosti jako žádost o toto povolení podle odstavce
4.

(10) Povolení způsobů zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm.c) až
e) zákona obsahuje:

a) přesné určení místa, účelu a doby zvláštního užívání a způsobu jeho
realizace (jaký druh stavebních prací, jaký způsob prodeje a v jakém
zařízení, jaký rozsah akce apod.),

b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání
zodpovídat, jeho datum narození, telefon a adresu (u právnických osob
jejich obchodní jméno, sídlo a IČO),

c) stanovení dopravního značení, pokud je zvláštním užíváním vyvolána
jeho potřeba nebo změna,

d) termín a způsob uvedení komunikace do původního stavu (úklid,
vyčištění apod.).

(11) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. g) zákona
obsahuje

a) stanovení trasy pohybu vozidla a doby, ve které je zvláštní užívání
přípustné,

b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání
odpovídat, jeho adresu a datum narození, telefon (u právnických osob
název, sídlo a identifikační číslo),

c) technické požadavky na vozidlo

1. zajištění řádného technického stavu brzdového systému,

2. zákaz úniku provozních kapalin,

3. vybavení vozidla funkčním světelným zařízením (světlomety s
potkávacími světly, přední a zadní obrysová světla, přední a zadní
směrová světla a při konstrukční rychlosti nad 6 km/h též brzdová
světla), které musí svým umístěním a barvou odpovídat zvláštnímu
právnímu předpisu.ˆ12a)

(12) Povolení podle odstavce 11 může obsahovat též stanovení podmínky
doprovodného vozidla nebo další podmínky k zajištění bezpečnosti,
plynulosti a ochrany dalších účastníků provozu anebo požadavky dané
zvláštním charakterem vozidla (použití přenosné soupravy světel,
použití výstražného světelného zařízení oranžové barvy apod.). V
povolení se dále stanoví podmínka, že samojízdné pracovní stroje nebo
přípojná vozidla traktorů, které nejsou vybaveny pneumatikami, musí být
při jízdě na komunikaci opatřena tak, aby nedošlo k poškození vozovky,
a že nesená zařízení musí být zajištěna tak, aby nemohlo dojít k jejich
vlečení po komunikaci.

§ 40a

Výše náhrady za poskytnutí policejního doprovodu

(1) Výše náhrady za poskytnutí policejního doprovodu se stanoví jako
součet částky 600 Kč za každý kalendářní den, na který byl policejní
doprovod poskytnut, a celkové výše dalších nákladů spojených s
poskytnutím policejního doprovodu.

(2) Další náklady spojené s poskytnutím policejního doprovodu jsou

a) 400 Kč za 1 hodinu služby policisty, který se účastnil policejního
doprovodu,

b) 15 Kč za 1 km ujetý služebním vozidlem Policie České republiky,
které bylo použito při policejním doprovodu, a

c) pořizovací cena materiálu spotřebovaného Policií České republiky při
policejním doprovodu, s výjimkou pohonných hmot.

ČÁST OSMÁ

ROZSAH, ZPŮSOB A ČASOVÉ LHŮTY PRO ODSTRAŇOVÁNÍ ZÁVAD VE SJÍZDNOSTI

(k § 27 odst. 7 zákona)

§ 41

Základní ustanovení

(1) Zimní údržbou se podle pořadí důležitosti zmírňují závady
vznikající povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací ve
sjízdnosti komunikací a ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních
úseků silnic.

(2) Zimní údržba se provádí podle plánu zimní údržby. V obvyklé zimní
situaci vlastník (správce) komunikace odstraní nebo alespoň zmírní
závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace v časových lhůtách
stanovených plánem zimní údržby, jehož vzor je uveden v příloze č. 6.

(3) Opatření před zahájením zimní údržby a přehled technologií
používaných v zimní údržbě jsou podrobně uvedeny v příloze č. 7, vzor
deníku o zimní údržbě a způsob jejího vyhodnocení jsou uvedeny v
příloze č. 8.

(4) Pro účely této vyhlášky je zimním obdobím doba od 1. listopadu do
31. března následujícího roku. V tomto období se provádí zimní údržba
podle plánu zimní údržby. Pokud vznikne zimní povětrnostní situace mimo
toto období, zmírňují se závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace
bez zbytečných odkladů přiměřeně k vzniklé situaci.

§ 42

Plán zimní údržby

(1) Pro účely plánu zimní údržby se silnice rozdělují podle pořadí
důležitosti takto:

a) I. pořadí - silnice I. třídy a dopravně důležité silnice II. třídy,

b) II. pořadí - zbývající úseky silnic II. třídy nezařazené do I.
pořadí a dopravně významné silnice III. třídy,

c) III. pořadí - ostatní silnice III. třídy nezařazené do II. pořadí a
udržované zpravidla jen pluhováním,

d) neudržované - silnice, na nichž není provozována osobní linková
doprava a na nichž není nutno pro jejich nepatrný dopravní význam
vykonávat zimní údržbu [na tuto skutečnost musí být uživatelé
upozorněni způsobem stanoveným ve zvláštním předpiseˆ2)].

(2) O zpracování plánu zimní údržby pro místní komunikace rozhodují
obce podle velikosti obce a dopravního významu místních komunikací.
Pokud obce rozhodnou o zpracování plánu zajištění sjízdnosti místních
komunikací I. až III. třídy, přihlédnou k tomuto pořadí důležitosti:

a) I. pořadí - rychlostní a sběrné místní komunikace s hromadnou
veřejnou dopravou a s linkovou osobní dopravou, příjezdové místní
komunikace ke zdravotnickým zařízením a další významné místní
komunikace,

b) II. pořadí - sběrné místní komunikace nezařazené do I. pořadí a
důležité obslužné místní komunikace,

c) III. pořadí - ostatní obslužné místní komunikace,

d) neudržované - místní komunikace, na nichž není třeba vykonávat zimní
údržbu z důvodu dopravní bezvýznamnosti (na tuto skutečnost obec
upozorní uživatele způsobem v místě obvyklým).

§ 43

Dálnice a rychlostní silnice

(1) Závady ve sjízdnosti se zmírňují na všech průběžných jízdních
pruzích, dále postupně na jízdních pruzích křižovatek, pruzích pro
pomalá vozidla, na zpevněných krajnicích, na příjezdech a výjezdech z
odpočívek a na odpočívkách. Potom se zmírňují závady ve schůdnosti
odpočívek, a to vždy za denního světla.

(2) Za nepříznivých povětrnostních podmínek se napřed zmírňují závady
ve sjízdnosti nejméně na jednom jízdním pruhu v každém jízdním směru.

(3) Posyp či postřik se provádí zásadně chemickými rozmrazovacími
materiály, především prostřednictvím mechanismů či zařízeními, která
umožňují přesné dávkování a rovnoměrné rozprostření chemických
rozmrazovacích látek na vozovce. Zdrsňovací materiály se používají
pouze v případě, kdy je pro daný úsek vydán zákaz použití chemických
rozmrazovacích materiálů, anebo pokud by jejich použitím nebylo možno v
důsledku povětrnostní situace zmírnit závady ve sjízdnosti.

§ 44

Ostatní silnice

Při výkonu zimní údržby se v souladu se schváleným plánem zimní údržby
použije taková dostupná technologie, která nejlépe vyhovuje místním
podmínkám a pořadí důležitosti silnice (§ 42 odst. 1):

a) I. pořadí - udržuje se celá šířka a délka vozovky

1. náledí a zbytková vrstva sněhu po pluhování o tloušťce menší než 3
cm se odstraňuje posypy chemickými rozmrazovacími materiály,

2. náledí a kluzkost sněhové vrstvy při neúčinnosti chemických
rozmrazovacích materiálů se zdrsňuje posypem zdrsňovacími materiály,

b) II. pořadí - shodné technologie jako v I. pořadí s tím, že v případě
nutnosti se na silnicích ponechávají uježděné sněhové vrstvy, které se
zdrsňují posypem zdrsňovacími materiály. Posyp je možno provádět pouze
na místech, kde si to vyžaduje dopravně technický stav komunikace
(křižovatky, velká stoupání, ostré oblouky, zastávky linkové osobní
dopravy),

c) III. pořadí - udržují se až po ošetření silnic I. a II. pořadí
důležitosti v zásadě pluhováním a v místech, kde si to vyžádá dopravně
technický stav komunikace se provádí posyp zdrsňovacími materiály.

§ 45

Lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti dálnic a silnic

(1) Správci komunikací zabezpečují zimní údržbu tak, aby pokyn k
zahájení příslušného zásahu byl vydán neprodleně po zjištění jeho
potřeby a aby pluhování bylo prováděno již v průběhu spadu sněhu a
podle potřeby i po jeho skončení.

(2) Doba od zjištění vzniku závady ve sjízdnosti dálnice nebo silnice
do doby výjezdu prvních mechanismů ke zmírnění této závady nesmí být v
zimním období delší než 30 minut. Mimo zimní období se závady ve
sjízdnosti zmírňují bez průtahů.

(3) Vlastními výkony posypu musí být zajištěna sjízdnost v těchto
časových lhůtách od výjezdu posypových mechanismů:

a) na dálnicích a rychlostních silnicích .... do 2 hodin,

b) na silnicích zařazených

do I. pořadí .... do 3 hodin,

II. pořadí .... do 6 hodin,

III. pořadí .... do 12 hodin.

(4) Lhůty uvedené v odstavci 3 platí pro dálnice a silnice zařazené do
I. pořadí po celých 24 hodin, pro silnice zařazené do II. a III. pořadí
po dobu stanovenou v plánu zimní údržby.

§ 46

Lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti místních komunikací

Obce zajišťují sjízdnost místních komunikací I. až III. třídy v těchto
lhůtách:

a) I. pořadí důležitosti................. do 4 hodin,

b) II. pořadí důležitosti................. do 12 hodin,

c) III. pořadí důležitosti... po ošetření komunikací I. a II. pořadí,
nejpozději však do 48 hodin.

§ 47

Zajišťování sjízdnosti čištěním komunikací a mostů

(1) Čištění komunikací se provádí v těchto případech a termínech:

a) po zimním období na dálnicích, silnicích I. třídy a místních
komunikacích I. třídy nejpozději do 30. dubna, na silnicích II. a III.
třídy a na místních komunikacích II. a III. třídy nejpozději do 31.
května (odstranění zbytků zdrsňovacích materiálů, očištění dopravních
značek a zařízení apod.),

b) v období do 30. listopadu odstranění spadaného listí a zajištění
funkčnosti odvodnění,

c) před zahájením prací na souvislé údržbě nebo na opravě,

d) neprodleně po zjištění mimořádného znečištění, zejména po haváriích
a poruchách vozidel, v jejichž důsledku došlo ke snížení protismykových
vlastností obrusné vrstvy vozovky (rozlitý olej a pohonné hmoty), nebo
při vzniku nebezpečí ekologických škod, a to pokud znečištění
neodstranil ihned ten, kdo je k tomu povinen podle § 28 odst. 1 zákona,

e) podle možností v průběhu zimního období odstraňování přebytečného
zdrsňovacího materiálu.

(2) Správce dálnice nebo silnice zajišťuje čištění jejich průjezdních
úseků ve stejném rozsahu a lhůtách jako na přilehlých úsecích dálnice
nebo silnice mimo zastavěné území.

(3) Bližší podrobnosti o čištění mostů obsahuje doporučená ČSN 73 6221.

§ 47a

zrušen

ČÁST DEVÁTÁ

STYK KOMUNIKACÍ S VODNÍMI TOKY, DRÁHAMI, INŽENÝRSKÝMI SÍTĚMI A JINÝMI
VEDENÍMI

(k § 36 odst. 8 a § 37 odst. 1 zákona)

§ 48

Křížení s vodními toky

(1) U nových mostních objektů přes vodní toky musí být v mostním otvoru
zachována volná výška nejméně 0,50 m nad hladinou návrhového průtoku.
Návrhové průtoky, prostorové uspořádání mostních otvorů přes jiné vodní
překážky, posouzení vlivů vzdutí a případy, kdy je dovoleno přemostění
vodního toku mostním objektem, u kterého se počítá se zahlcením vtoku,
jakož i další podmínky křížení s vodními toky obsahuje závazná ČSN 73
6201.

(2) Křižuje-li komunikace vodní cestu dopravně významnou ve smyslu
zvláštního předpisu,ˆ13) musí mostní otvor splňovat podmínky stanovené
zvláštním předpisem.ˆ14)

§ 49

Křížení s dráhami

(1) Na mostních objektech přes elektrizované železniční, tramvajové
nebo trolejbusové dráhy musí být osazeny zábrany (ochranné štíty a sítě
apod.) proti dotyku s živými částmi trakčního vedení. V případě drah s
motorovou trakcí musí být osazeny ochrany proti kouřovým plynům.
Podmínky pro uvedené zábrany a ochrany obsahují závazné ČSN 73 6201 a
ČSN 73 6223.

(2) Zřízení a způsob zabezpečení úrovňového křížení silnic a místních
komunikací s drahou v případech malého dopravního významu stanoví
zvláštní předpisyˆ2),ˆ15) a závazná ČSN 73 6380. Bližší podrobnosti
obsahují též doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

§ 50

Vedení v tělese komunikací

(1) Při křížení podzemních inženýrských sítí se silnicí nebo místní
komunikací musí být v technicky a ekonomicky únosné míře používáno
tunelování a protlaky. Překop nesmí být povolen u dálnice, rychlostní
silnice a rychlostní místní komunikace mimo zastavěné území obcí. Při
souběžném uložení většího počtu inženýrských sítí uvnitř zastavěného
území obcí je tyto sítě nutno přednostně ukládat do sdružených tras
podle závazné ČSN 73 7505.

(2) Do komunikace mimo zastavěné území obcí a do tunelů se nesmí
umisťovat nadzemní ani podzemní sítě pro dopravu hořlavých kapalin,
uhlovodíkových plynů ve zkapalněném stavu nebo jiných hořlavých a nebo
výbušných médií.

(3) Nejmenší dovolené krytí podzemních inženýrských sítí obsahuje
závazná ČSN 73 6005. Bližší podrobnosti o způsobu a prostorovém
uspořádání styku komunikace s inženýrskými sítěmi a jinými vedeními
obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č.
49, 51, 65 a 66.

§ 51

Vedení na mostních objektech

(1) Podmínky pro vedení cizího zařízení na mostním objektu, při jeho
křížení nebo v souběhu s ním upravuje závazná ČSN 73 6201.

(2) Po mostním objektu, v jeho otvorech a ve vzdálenosti ochranného
pásma dotčeného vedení nesmí být veden plynovod, produktovody nebo jiná
cizí zařízení, pokud by svou polohou, provozem a náhlými poruchami
mohla způsobit zničení nebo poškození mostního objektu, bránit jeho
údržbě nebo ohrozit bezpečnost provozu na mostě.

ČÁST DESÁTÁ VÁŽENÍ VOZIDEL

(K § 38b odst. 6 zákona)

§ 51a

Způsob provádění kontrolního vážení

Řidič vozidla zajede k zařízení na kontrolní vážení, kde bude provedeno
kontrolní vážení, s jehož výsledkem bude řidič vozidla seznámen
předáním dokladu o výsledku kontrolního vážení. Vážení bude provedeno
za přítomnosti řidiče i popřípadě dalších členů osádky v kabině
vozidla.

§ 51b

Stanovení nákladů spojených s kontrolním vážením

Správce pozemní komunikace zajišťující kontrolní vážení zahrne do
nákladů spojených s kontrolním vážením

a) přímé náklady spojené s přípravou a tiskem dokumentů užívaných při
kontrolním vážení,

b) nepřímé náklady zahrnující provozní režii.

§ 51c

Náležitosti dokladu o výsledku kontrolního vážení

(1) Doklad o výsledku kontrolního vážení se skládá z vážního lístku a
protokolu o provedeném kontrolním vážení.

(2) Vážní lístek musí obsahovat tyto údaje:

a) datum, čas a místo provedeného kontrolního vážení,

b) výsledek měření okamžité hmotnosti na nápravu vozidlaˆ10) a okamžité
hmotnosti vozidla,ˆ10)

c) registrační značku vozidla,

d) jméno popřípadě jména a příjmení řidiče vozidla,

e) jméno popřípadě jména a příjmení osoby provádějící kontrolní vážení,

f) evidenční označení vážního lístku.

(3) Protokol musí obsahovat tyto údaje:

a) datum, čas a místo provedeného kontrolního vážení,

b) typové označení váhy, na níž bylo provedeno kontrolní vážení,

c) údaje o největší povolené hmotnosti vozidla, o největší povolené
hmotnosti na nápravu vozidla, o okamžité hmotnosti vozidla a o měření
rozměrů vozidla a jeho nákladu,

d) zjištěné překročení největší povolené hmotnosti na nápravu a
největší povolené hmotnosti v procentech,

e) zjištěné překročení rozměrů vozidla nebo nákladu,

f) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo trvalého
pobytu řidiče vozidla, údaj o státu,

g) registrační značku, tovární značku a typ vozidla, rozlišovací značku
státu,

h) stav počítadla ujetých kilometrů při příjezdu na kontrolní místo,

i) obchodní firmu dopravce, včetně sídla, identifikační číslo,

j) jméno a podpis příslušného zástupce správce pozemní komunikace,
který se zúčastnil kontrolního vážení,

k) písemné vyjádření řidiče k obsahu protokolu spolu s jeho podpisem,

l) způsob úhrady nákladů spojených s kontrolním vážením.

ČÁST JEDENÁCTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 52

Průkaz osoby pověřené výkonem státního dozoru

(k § 41 odst. 4 zákona)

Vzor průkazu osoby pověřené výkonem státního dozoru nad pozemními
komunikacemi je uveden v příloze č. 9.

§ 53

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Říman v. r.

Příl.1

SEZNAM SOUVISEJÍCÍCH ČESKÝCH TECHNICKÝCH NOREM

Závazné české technické normy

1. ČSN 36 5601 Světelná signalizační zařízení. Technické a funkční
požadavky. SSZ pro řízení silničního provozu, SSZ pro zvýraznění
nebezpečných míst.

2. ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

3. ČSN 73 6021 Světelné signalizační zařízení. Umístění a použití
návěstidel.

4. ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích.

5. ČSN 73 6114 Vozovky pozemních komunikací. Základní ustanovení pro
navrhování.

6. ČSN 73 6121 Stavba vozovek. Hutněné asfaltové vrstvy.

7. ČSN 73 6122 Stavba vozovek. Lité asfalty.

8. ČSN 73 6123 Stavba vozovek. Cementobetonové kryty.

9. ČSN 73 6124 Stavba vozovek. Kamenivo stmelené hydraulickým pojivem.

10.ČSN 73 6125 Stavba vozovek. Stabilizované podklady.

11.ČSN 73 6126 Stavba vozovek. Nestmelené vrstvy.

12.ČSN 73 6127 Stavba vozovek. Prolévané vrstvy.

13.ČSN 73 6128 Stavba vozovek. Vtlačované vrstvy.

14.ČSN 73 6129 Stavba vozovek. Postřiky a nátěry.

15.ČSN 73 6130 Stavba vozovek. Emulzní kalové vrstvy.

16.ČSN 73 6131 Stavba vozovek. Dlažby a dílce.

Část 1: Kryty z dlažeb

Část 2: Kryty ze silničních dílců

Část 3: Kryty z vegetačních dílců

17.ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů.

18.ČSN 73 6207 Navrhování mostních konstrukcí z předpjatého betonu.

19.ČSN 73 6212 Navrhování dřevěných mostních konstrukcí.

20.ČSN 73 6213 Navrhování zděných mostních konstrukcí.

21.ČSN 73 6220 Zatížitelnost a evidence mostů pozemních komunikací.

22.ČSN 73 6223 Ochrany proti nebezpečnému dotyku s živými částmi
trakčního vedení a proti účinkům výfukových plynů na objektech nad
kolejemi celostátních drah a vleček.

23.ČSN 73 6242 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních
komunikací.

24.ČSN 73 6266 Protinárazové zábrany mostů přes pozemní komunikace.

25.ČSN 73 6380 Železniční přejezdy a přechody.

26.ČSN 73 6425 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky.

27.ČSN 73 7505 Sdružené trasy městských vedení technického vybavení.

28.ČSN 73 7507 Projektovanie tunelov na cestných komunikáciach.

29.ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky.

Doporučené české technické normy

30.ČSN 01 3466 Výkresy pozemních komunikací.

31.ČSN 01 3467 Výkresy mostů.

32.ČSN 01 8020 Dopravní značky na pozemních komunikacích.

33.ČSN 36 0400 Veřejné osvětlení.

34.ČSN 36 0410 Osvětlení místních komunikací.

35.ČSN 36 0411 Osvětlení silnic a dálnic.

36.ČSN 72 1002 Klasifikace zemin pro dopravní stavby.

37.ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin.

38.ČSN 73 0031 Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových půd.
Základní ustanovení pro výpočet.

39.ČSN P ENV 1991-1 Zásady navrhování a zatížení konstrukcí. 73 0035
Část 1: Zásady navrhování

40.ČSN 73 0037 Zemní tlak na stavební konstrukce.

41.ČSN 73 2401 Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu.

42.ČSN P ENV 206 Beton. Vlastnosti, výroba, ukládání a kritéria
hodnocení. 73 2403

43. ČSN 73 2603 Provádění ocelových mostních konstrukcí.

44.ČSN 73 3050 Zemní práce.

45.ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel.

46.ČSN 73 6059 Servisy a opravy motorových vozidel. Čerpací stanice
pohonných hmot. Základní ustanovení.

47.ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc.

48.ČSN 73 6100 Názvosloví silničních komunikací.

49.ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic.

50.ČSN 73 6108 Lesní dopravní síť.

51.ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací.

52.ČSN 73 6133 Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních
komunikací.

53.ČSN 73 6175 Měření nerovnosti povrchů vozovek.

54.ČSN 73 6177 Měření a hodnocení protismykových vlastností povrchů
vozovek.

55.ČSN 73 6192 Rázové zatěžovací zkoušky vozovek a podloží.

56.ČSN 73 6200 Mostní názvosloví.

57.ČSN 73 6203 Zatížení mostů.

58.ČSN 73 6205 Navrhování ocelových mostních konstrukcí.

59.ČSN 73 6206 Navrhování betonových a železobetonových mostních
konstrukcí.

60.ČSN 73 6209 Zatěžovací zkoušky mostů.

61.ČSN 73 6221 Prohlídky mostů pozemních komunikací.

62.ČSN 73 6244 Přechody mostů pozemních komunikací.

63.ČSN 73 7501 Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů.

64.ČSN P 74 2871 Systémy dodatečného předpínání. Obecné požadavky a
zkoušení.

65.ČSN 75 5630 Podchody vodovodního potrubí pod železnicí a silniční
komunikací.

66.ČSN 75 6230 Kanalizační podchody pod dráhou a pozemní komunikací.

Příl.2

HLAVNÍ PROHLÍDKY

Cílem je stanovení jednotného způsobu záznamu jevů sledovaných v rámci
hlavních prohlídek. Její součástí je i stanovení kritérií na posouzení
zjištěných skutečností.

1.

ZÁSADY PROVÁDĚNÍ HLAVNÍ PROHLÍDKY

1.1. Hlavní prohlídka je prováděna v uzlovém lokalizačním systému, pro
dálnice je přípustný i lokalizační systém liniový. V případě místních
komunikací se systém sběru dat a jejich následného zpracování
přizpůsobí používanému lokalizačnímu systému.

1.2. Sledováno je celé těleso komunikace, včetně součástí a
příslušenství. V případě směrově rozdělené čtyřpruhové komunikace je
každý jízdní pás brán jako samostatná komunikace.

1.3. Hlavní prohlídky mostů se provádějí dle doporučené ČSN 73 6221.

2.

ZPŮSOB ZÁZNAMU SLEDOVANÝCH JEVŮ

2.1. Vozovka a těleso komunikace (včetně krajnice) U poruch je sledován
jejich rozsah (plocha, délka) a umístění na vozovce. Jevy zjištěné v
průběhu hlavní prohlídky jsou doplněny o dostupné údaje proměnných
parametrů (drsnost, podélná a příčná nerovnost, zbytková životnost),
změřené a vyhodnocené na základě příslušných ČSN uvedených v příloze č.
1.

2.2. Mostní objekty jsou sledovány podle závazné ČSN 73 6220 a
doporučené ČSN 73 6221.

2.3. Zemní těleso komunikace, odvodňovací zařízení a další objekty mimo
mostních Je evidován jejich výskyt, umístění (poloha a délka), stavebně
technický stav a funkčnost.

Klasifikace stavebně technického stavu

I. výborný bez zjevných vad

II. dobrý drobnější vady neovlivňující funkčnost a bezprostředně ani
životnost

III. vyhovující závažnější poruchy mající částečný vliv na funkčnost a
bez provedení údržby či opravy také na životnost

IV. nevyhovující závažné poruchy, téměř znemožňující funkčnost,
životnost je minimální

V. havarijní prvek je nefunkční, životnost je nulová

2.4. Další součásti a příslušenství komunikace Je evidován jejich
výskyt, umístění (poloha, resp. délka) a technický stav. Skutečný stav
je kontrolován s údaji v pasportu. Zvýšená pozornost je věnována stavu
dopravního značení a dopravního zařízení.

3.

VYHODNOCENÍ ZJIŠTĚNÝCH JEVŮ

3.1. Vozovka komunikace (včetně krajnice)

Vyhodnocení zjištěných jevů je zpravidla v systémech hospodaření s
vozovkou.

Stanoví se návrhová úroveň porušení v závislosti na dopravním zatížení
komunikace a jejím dopravním významu.

Měření a vyhodnocení je prováděno schválenými typy měřicích přístrojů v
souladu s doporučenými ČSN uvedenými pod č. 53, 54 a 55 v příloze č. 1.
V odůvodněných případech musí být měření doplněno sondami do konstrukce
vozovky a laboratorními zkouškami zabudovaných materiálů.

Při souběhu dvou a více poruch je vždy upřednostněna porucha
nejzávažnější.

Na základě zjištěných hodnot charakteristik provozní způsobilosti a
nebo rozsahu jednotlivých poruch vozovky se vozovka rozdělí do
homogenních sekcí a zatřídí do pěti klasifikačních stupňů a rozhoduje
se o způsobu údržby nebo opravy.

Údržbu (běžnou i souvislou) nebo opravu lze většinou navrhnout více
variantami technologií. Jejich výběr je závislý především na
ekonomickém posouzení.

3.2. Mostní objekty Vyhodnocení zjištěných jevů a návrh opatření se
provádí podle závazné ČSN 73 6220 a doporučené ČSN 73 6221.

3.3. Zemní těleso komunikace, odvodňovací zařízení a další objekty mimo
mostních

Navržená opatření odpovídají klasifikaci stavebního stavu dle bodu 2.3.

I. výborný - žádná opatření

II. vyhovující - běžná údržba dle plánu

III. dobrý - běžná nebo souvislá údržba, zařazení do plánu oprav

IV. nevyhovující - provedení opravy nebo souvislé údržby

V. havarijní - okamžité provedení opravy, rekonstrukce,
dopravně-organizační opatření

Opatření, s výjimkou havarijního stavu, jsou zapracována do
harmonogramu prací na příští období.

3.4. Další součásti a příslušenství komunikace Na základě zjištěných
skutečností je upřesňován harmonogram prací správce komunikace.

Příl.3

URČENÍ HRANICE MEZI POZEMNÍMI KOMUNIKACEMI NAVZÁJEM A MEZI NIMI A
NEMOVITOSTMI (SCHÉMA KŘIŽOVATEK A PŘIPOJENÍ)

Obrázek 1 - Úrovňová křižovatka bez směrovacích ostrůvků na vedlejší
komunikaci nebo se směrovacími ostrůvky mimo volnou šířku hlavní
komunikace

Obrázek 2 - Úrovňová křižovatka se směrovacími ostrůvky na vedlejší
komunikaci


Obrázek 3 - Úrovňová křižovatka s odbočovacím pruhem pro odbočení
vpravo


Obrázek 4 - Úrovňová křižovatka s odbočovacím pruhem pro odbočení
vpravo a připojovacím pruhem


Obrázek 5 - Okružní křižovatka


Obrázek 6 - Mimoúrovňová křižovatka trubkovitá


Obrázek 7 - Mimoúrovňová křižovatka bez průpletových úseků nebo s
průpletovými úseky


Obrázek 8 - Mimoúrovňová křižovatka kosodélná


Obrázek 9 - Připojení nemovitostí (obslužných zařízení) k dálnici,
silnici nebo místní komunikaci


Vysvětlivky k obrázkům

1. Hranice mezi pozemními komunikacemi v místě připojení je vyznačena
na obrázcích silnou čárkovanou čarou. Lomové body hranice jsou označeny
křížkem v místech, kde lze osadit mezníky a kroužkem na zpevněných
plochách, kde se užijí hřeby pro vyznačení lomů.

2. Část hranice sledující podélný směr hlavní komunikace se umístí do
úrovně okraje zpevnění na hlavní komunikaci (viz obrázek 1) nebo do
úrovně nejbližších směrovacích ostrůvků na vedlejší komunikaci (viz
obrázky 1 až 4).

3. Část hranice oddělující větve připojení je vedena jako spojnice
okraje zpevnění ostrůvku a okraje zpevnění na začátku oblouku pro
odbočení (větve křižovatky).

4. Hranice mezi vedlejší a hlavní komunikací na okružní křižovatce v
místě připojení je kolmice vedená z bodu vzdálenějšího oblouku větve od
kruhového objezdu k ose příslušné vedlejší komunikace.

Příl.4

zrušena

Příl.5

ÚDRŽBA A OPRAVY KOMUNIKACÍ

1.

BĚŽNÁ ÚDRŽBA KOMUNIKACÍ

Běžná údržba zahrnuje drobné, místně vymezené práce, jejichž potřeba
byla zjištěna v rámci prohlídek komunikací.

Jedná se především o následující práce:

1.1. údržba vozovky a krajnic

- vysprávka asfaltových krytů

- vysprávka cementobetonových krytů

- vyrovnání a údržba dlážděných krytů

- údržba štěrkových krytů

- seříznutí, doplnění, zpevnění a čištění krajnic

1.2. údržba dopravního značení, dopravních zařízení a dalšího
příslušenství (svislé a vodorovné dopravní značky a zařízení, zrcadla,
hlásky, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k
řízení dopravy, zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla, směrové
sloupky, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot apod.)

1.3. údržba odvodňovacích zařízení (propustky, příkopy, rigoly, skluzy,
trativody a vsakovací jímky, silniční kanalizace, uliční vpusti a
lapače splavenin)

1.4. údržba svahů a násypů zemního tělesa komunikace

1.5. údržba chodníků a dalších nemotoristických komunikací, dělicích
pásů a dopravních ostrůvků

1.6. údržba ploch a vybavení odpočívek, odstavných a parkovacích ploch
a dalších součástí komunikace (staničníky, mezníky, zpomalovací prahy,
únikové zóny, protihlukové zdi a valy)

1.7. údržba objektů (tunely, galerie, opěrné, zárubní, obkladní a
parapetní zdi, tarasy)

1.8. ošetřování silniční vegetace

2.

SOUVISLÁ ÚDRŽBA KOMUNIKACÍ

Souvislá údržba zahrnuje rozsáhlejší práce v souvislých úsecích
sloužící k zachování a obnově původních vlastností. Podkladem pro
rozhodnutí o jejím provedení jsou výsledky systémů hospodaření s
vozovkou, případně vyhodnocené údaje z prohlídek komunikací.

Jedná se především o následující práce:

2.1. obnova opotřebované obrusné vrstvy, zpevnění a úprava krajnic,
chodníků a dalších nemotoristických komunikací

- vozovky s asfaltovým krytem obnova krytu obnova protismykových
vlastností krytu obnova rovnosti krytu metody využívající recyklace
původního krytu

- vozovky s cementobetonovým krytem obnova protismykových vlastností
krytu obnova rovnosti krytu

- vozovky s dlážděným krytem nebo s krytem ze silničních dílců obnova
protismykových vlastností i rovnosti krytu zesílení

- štěrkové vozovky obnova rovnosti krytu zesílení

2.2. obnova jednotlivých druhů součástí a příslušenství komunikací (v
souvislém tahu)

2.3. úprava zemního tělesa a jeho zabezpečení zřízením zdí

2.4. odstranění výmrazků v souvislých úsecích

2.5. obnova silniční vegetace v souvislých úsecích

3.

OPRAVY

Opravy zahrnují především následující práce:

3.1. zesílení nebo rozšíření vozovky a krajnic

3.2. zřízení chodníků, jejich zesílení, popř. zvýšení nivelety

3.3. odstranění sesuvů, zpevňování hornin v zářezech a odřezech

3.4. odstranění důlních škod na tělese komunikace

3.5. oprava koruny komunikace včetně součástí a příslušenství

3.6. obnova objektů uvedených v bodu 1.7.

Příl.6

PLÁN A ORGANIZACE ZIMNÍ ÚDRŽBY

1.

Plán zimní údržby dálnic

Plán zimní údržby dálnic se zpracovává ve dvou stupních

- operační plán jednotlivých středisek správy a údržby dálnic (dále jen
"SSÚD")

- operační plán organizace; organizace předkládá plán do 20. října
Ministerstvu dopravy a spojů.

1.1. Plán SSÚD obsahuje:

a) mapu dálničního úseku v měřítku 1:50 000, v níž se vyznačí:

- dálniční úseky udržované posypem chemickými rozmrazovacími materiály
(červenou barvou), postřikem chemickými roztoky (modrou barvou) a
posypem zdrsňovacími materiály (žlutou barvou)

- stanoviště mechanismů pro zimní údržbu a trasy pracovních okruhů

- úložiště zdrsňovacích posypových materiálů nad 1000 m3 (písmena IP),
chemických rozmrazovacích materiálů nad 100 t (písmena CHRL) a
chemických roztoků (písmena CHR)

- rozmístění zásněžek podél dálnice (hnědou barvou)

- telefonní spojení (písmeno T)

- stanoviště radiotelefonních stabilních stanic (písmeno V)

- sklady a čerpací stanice pohonných hmot (písmena PH - benzin, nafta)

- umístění sond hlásičů náledí (písmena HN)

b) textovou část, ve které se uvede:

- seznam zaměstnanců odpovědných za zmírňování závad ve sjízdnosti a
schůdnosti vozovek, parkovišť, chodníků a za zpravodajskou službu
včetně jejich bydliště a telefonního spojení

- seznam zaměstnanců zařazených do zimní služby včetně jejich bydliště
a telefonního spojení

- seznam zaměstnanců smluvně zajištěných

- seznam důležitých telefonních a faxových spojení na vedoucí
zaměstnance organizace, ostatní SSÚD, ústřední orgán státní správy,
Policii ČR, zdravotnická zařízení apod.

- seznam úseků dálnic, křižovatek a udržovaných odpočívek

- seznam úseků dálnic udržovaných posypem chemickými rozmrazovacími
materiály, chemickými roztoky a zdrsňovacími posypovými materiály

- organizace provádění zásahu zimní údržby -- zpracovává se variantně
podle charakteristických klimatických a povětrnostních podmínek v
zimním období v daném úseku dálnice

- organizace kontroly stavu sjízdnosti dálnice

- organizace směn a jejich vedení

- soupis úložišť posypových a kapalných materiálů pro zimní údržbu a
jejich zdrojů

- soupis skladů materiálů, pohonných hmot a čerpacích stanic

- soupis stanovišť mechanismů s uvedením druhů a počtů mechanismů

- popis ubytovacích a stravovacích podmínek pro pracovníky zimní údržby

- údaje o sjednané výpomoci v kalamitních situacích

- způsob získávání meteorologických zpráv a předpovědí.

1.2. Plán organizace obsahuje:

a) mapu udržovaných dálnic v měřítku 1:50 000 s vyznačením jednotlivých
úseků a SSÚD

b) tabelární přehled o vybavenosti mechanismy a zařízeními pro zimní
údržbu, o počtech zaměstnanců určených k výkonu zimní údržby a množství
posypových a kapalných materiálů podle jednotlivých SSÚD

c) údaje o sjednaných výpomocech v době kalamitních situací

d) seznam zaměstnanců organizace odpovědných za výkon zimní údržby
dálnic včetně telefonního spojení a bydliště

e) způsob organizace a zajištění zpravodajské služby

f) předpokládaný způsob výpomoci jednotlivými SSÚD včetně spojení na
vedoucí zaměstnance SSÚD

g) režim zimní údržby v chráněné krajinné oblasti, v oblasti zdroje
pitných vod, na mostech dle doporučené ČSN 73 6221.

2.

Plán zimní údržby silnic

Plán zimní údržby silnic předkládá správce silnic příslušnému správnímu
úřadu k zaujetí stanoviska a do 30. září pracovišti pověřenému
Ministerstvem dopravy a spojů. Plán sestává z těchto částí:

2.1. Mapová část:

a) Mapa udržované sítě v měřítku 1:100 000 s vyznačením pořadí
důležitosti zimní služby takto:

I. pořadí - červená

II. pořadí - modrá

III. pořadí - žlutá

neudržované - bez označení

b) Mapa tras jízd posypových mechanismů v obvyklých zimních podmínkách
se zpracovává s přihlédnutím k pořadí důležitosti silnic v měřítku 1:50
000. Zde se vyznačí:

- trasy (okruhy) jízd sypačů - plnou barevnou odlišnou čarou u každé
trasy se zkratkou vyjádří:

CH - posyp chemickým rozmrazovacím materiálem

Z - zdrsňovací posyp

1 - ... - číslo obvodu

V - provedení vlastní kapacitou

D - provedení dodavatelsky
(příklad: CH 12 - V )

- silnice udržovaná pouze pluhováním - čerchovanou barevnou čarou

- silnice neudržované - bez označení

c) Mapa s určením tras pluhování v měřítku 1:100 000 nebo 1:50 000.

2.2. Textová část:

a) Osoby odpovědné za zimní údržbu. Odpovědnost za zimní údržbu je
stanovena organizačním řádem správce komunikace a pracovní náplní
vedoucích zaměstnanců.

Za výkon zimní údržby odpovídá:

- na celém spravovaném území: vedoucí zimní údržby, mimo pracovní dobu
směnový vedoucí zimní údržby

- na cestmistrovském obvodu: v pracovní době cestmistr, v mimopracovní
době pověřený zaměstnanec (dispečer, vedoucí směny)

- na trase udržované z domácí pohotovosti: řidič, jemuž je trasa
přidělena a připadá na něj v dané době směna stanovená řádným rozpisem.
Případné změny zaznamenává do deníku zimní údržby na středisku
cestmistr.

b) Seznam silnic a kilometry údržby dle technologií



Celkový přehled

---------------------------------------------------------------------------------------------
Třída Celkem Z tohoNeudržováno
silnice km chem. rozmrazovacími zdrsňovacími jen
materiály materiály pluhováním
---------------------------------------------------------------------------------------------
bez se struska, drť,
zvlhčení zvlhčením škvára písek
---------------------------------------------------------------------------------------------
I.
---------------------------------------------------------------------------------------------
II.
---------------------------------------------------------------------------------------------
III.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Celkem
---------------------------------------------------------------------------------------------
Dodavatelsky
---------------------------------------------------------------------------------------------
Vlast. zaměst.
---------------------------------------------------------------------------------------------


Seznam silnic dle pořadí důležitosti

---------------------------------------------------------------------------------------------------
Pořadí Označení silnice Staničení Celkem km Posyp km Pluhování
důležitosti km
---------------------------------------------------------------------------------------------------
I. silnice č.:................
silnice č.:................
I. pořadí celkem
silnice č.:................
silnice č.:................
II. pořadí celkem
silnice č.:................
silnice č.:................
III. pořadí celkem
silnice v zimním období neudržované:
silnice č.:................
silnice č.:................
silnice v zimním období neudržované
celkem:
---------------------------------------------------------------------------------------------------

Seznam jednotlivých tras (okruhů)

Pro každou trasu se uvede:
Označení trasy
Staničení
Zaměstnanec (dodavatel)
Stanoviště
Spojení (telefon, vysílačka, ...)
Specifikace okruhů a prací

Časový plán jízd posypu

Zpracovává se pro jednotlivé trasy a stanoví časové pořadí jízd a dobu,
za kterou při obvyklých zimních povětrnostních podmínkách provede
mechanismus posyp vozovek. Časový plán se zpracuje tak, aby byly
dodrženy časové limity pro jednotlivá pořadí důležitosti a přednostně
ošetřena dopravně důležitá místa.

c) Seznam mechanismů (s rozdělením na vlastní a dodavatelské)

Mechanismy pro posyp

sypače pro posyp chemickými rozmrazovacími látkami (suchá sůl, zvlhčená
sůl)

- se sněhovou radlicí

- bez radlice

sypače pro zdrsňovací posyp

- se sněhovou radlicí

- bez radlice

Mechanismy pro pluhování (bez možnosti současného posypu)

nosiče se sněhovou radlicí

nosiče se šípovým pluhem

traktory se závěsnou radlicí nebo škrabkou

sněhové metače

sněhové frézy

Rekapitulace:

sypače celkem

nosiče radlic bez posypu

radlice celkem

šípové pluhy celkem

traktorové radlice a škrabky celkem

nakladače celkem

sněhové metače celkem

sněhové frézy celkem.

d) Spojení s nepřetržitou službou Uvede se místo, adresa a možnost
spojení s nepřetržitou službou zodpovědnou za výkon zimní údržby.

e) Seznam vedoucích zaměstnanců zajišťujících zimní údržbu Uvedou se
všichni vedoucí zaměstnanci správce komunikace, cestmistři a mistři na
cestmistrovských obvodech takto: Jméno a příjmení, funkce, pracoviště,
telefon na pracoviště, telefon do bydliště.

f) Seznam úložišť posypového materiálu: Místo, druh materiálu,
kapacita, předpoklad stavu zásob k 1. listopadu.

g) Sjednaná výpomoc Firma (organizace), sídlo, jméno obsluhy, telefon,
sjednaná činnost.

h) Režim zimní údržby v chráněné krajinné oblasti a v oblasti zdroje
pitných vod, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a
přírodních zdrojů minerálních vod stolních, na mostech dle doporučené
ČSN 73 6221

Název úseku - číslo silnice, místní název, technologie údržby.

i) Doklady

- záznamy z jednání štábu zimní údržby

- smlouvy o vzájemné výpomoci při zimní údržbě na silnicích
přecházejících ze sousedních území, včetně dohod o použitých
technologiích

- schvalovací doložka Ministerstva dopravy a spojů

- smlouvy o výpomocích sjednané podle písmene g)

- další doklady.

3.

Plán zimní údržby místních komunikací

O zpracování plánu zimní údržby místních komunikací a jeho rozsahu
rozhodují obce podle § 42 odst. 2 vyhlášky.

4.

Operační štáby zimní údržby

4.1. Pomocnými orgány správců silnic jsou okresní operační štáby zimní
údržby silnic. K účasti v operačním štábu přizve správce silnice
zástupce referátu dopravy a referátu životního prostředí OKÚ, okresního
ředitelství Policie ČR a právnických osob, které se rozhodujícím
způsobem podílejí na materiální a technické spolupráci při
zabezpečování zimní údržby silnic.

Operační štáby zimní údržby zřizuje a jejich zasedání svolává správce
silnic a dálnic.

4.2. Ministerstvo dopravy a spojů zřizuje jako svůj pomocný orgán
hlavní operační štáb zimní údržby silnic a dálnic za účelem
operativního řešení mimořádných situací. K účasti v operačním štábu
přizve Ministerstvo dopravy a spojů zejména zástupce Prezidia Policie
ČR, Ministerstva obrany a Ministerstva životního prostředí.

4.3. Na svém zasedání před začátkem zimního období projedná operační
štáb plán zimní údržby, její organizaci a vzájemná spojení. Další
zasedání jsou operativně svolávána podle potřeby. V případech, kdy
správce silnice nebo dálnice není schopen v důsledku mimořádné
povětrnostní situace zvládnout vzniklou kalamitní situaci ani při
nasazení všech vlastních i všech v oblasti dosažitelných sil a
prostředků, svolá operační štáb. Za zcela mimořádných povětrnostních
situací, které ohrožují život a zdraví občanů, nebo při bezprostředně
hrozících velkých škodách na majetku využijí okresní úřady pravomocí
podle § 5 odst. 2 až 4 zákona č. 425/1990 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

4.4. Obce postupují podle bodu 3; v případě stavu ohrožení podle bodu
4.3., včetně využití pravomocí podle § 47 zákona č. 367/1990 Sb., ve
znění pozdějších předpisů.

5.

Zpravodajství

Správci dálnic a silnic předkládají ve stanovených termínech informace
o sjízdnosti těchto komunikací pracovišti pověřenému Ministerstvem
dopravy a spojů, které zajišťuje informování veřejnosti sdělovacími
prostředky.

Příl.7

TECHNOLOGIE ZIMNÍ ÚDRŽBY

1. Opatření před zahájením zimní údržby

V přípravě na zimní údržbu provedou správci silnic a dálnic rozbor
minulého zimního období a zajistí zejména:

- připravenost mechanismů pro zimní údržbu, prověření znalostí
pracovníků vykonávajících zimní údržbu (technologie, předpisy pro
obsluhu mechanismů, pravidla o bezpečnosti práce apod.) do 15. října

- projednání smluv o výpomoci do 31. října

- projednání vstupu na přilehlé pozemky a postavení zásněžek do 30.
listopadu.

a) Stavění zásněžek V místech opakovaného nebezpečí zavátí komunikace
se umisťují zásněžky v bezpečné vzdálenosti od hrany koruny komunikace
na návětrné straně, pokud možno kolmo na směr převládajících větrů,
souběžně s komunikací ve vzdálenosti 12 - 18násobku jejich výšky, a to
dle místních podmínek. Když návěj a závěj dosáhnou plné výšky zásněžek
a povrch sněhu se pak nad jejich horní hranou úplně vyrovná, postaví se
další řada zásněžek před první řadu proti převládajícímu směru větru na
vzdálenost 12 až 25 metrů, a to podle hloubky zářezu. Správce
komunikace postupuje při umisťování zásněžek tak, aby nevznikly škody
na dotčených pozemcích a aby zásněžky byly dostatečně zajištěny proti
účinkům větru.

b) Orientační sněhové tyče V oblastech s nadměrnými sněhovými srážkami
se osazují orientační sněhové tyče sloužící k lepší orientaci při
pluhování. Tyče opatřené odrazkami nebo černožlutě natřené mají průměr
cca 5 cm. Jejich délka je 1 - 3 m v závislosti na výšce sněhové
pokrývky v dané oblasti. Osazují se 50 cm vně od čištěné plochy ve
vzdálenostech cca po 50 m. Tato vzdálenost se přiměřeně zkracuje v
obloucích nebo v místech s častým výskytem mlh.

c) Označení neudržovaných komunikací Komunikace, jejichž sjízdnost se v
zimním období nezajišťuje, musí být před začátkem zimního období
označeny dopravní značkou A 22 "Jiné nebezpečí" s doplňkovou tabulkou
"Silnice se v zimě neudržuje".

d) Označení změny technologie Tam, kde v jedné trase komunikace dochází
ke změně technologie posypu, musí být osazena dopravní značka A 22
"Jiné nebezpečí" s doplňkovou tabulkou, např. "Konec chemického
posypu".

e) Uzavření smluv S dostatečným předstihem uzavře správce komunikace
smlouvy o výpomoci v kalamitních situacích, smlouvy o vzájemné výměně
udržovaných komunikací a dohody o jednotné údržbě silnic procházejících
územími více správců tak, aby jejich sjízdnost byla zajišťována pokud
možno stejnou technologií. Nedojde-li k dohodě nebo není-li to
technicky možné, musí být použitá technologie schválena silničními
správními úřady. Místa změny technologie musí být označena podle
odstavce d).

f) Školení osob provádějících zimní údržbu Všechny osoby provádějící
zimní údržbu musí být řádně a prokazatelně proškoleny (i osoby
provádějící zimní údržbu dodavatelsky). Osnova školení musí obsahovat
kromě technických a organizačních pokynů také pravidla bezpečné práce v
zimní údržbě a zásady ochrany životního prostředí.

2. Mechanické odklízení sněhu

Odklízení sněhu se provádí především mechanicky. Provádět posyp či
postřik chemickými rozmrazovacími materiály do vrstvy čerstvě
napadaného sněhu vyšší než 3 cm bez předchozího pluhování je neúčinné,
a proto nepřípustné. Sníh je za obvyklé zimní situace třeba odstraňovat
tak, aby nedošlo k jeho ujetí provozem a přimrznutí k povrchu vozovky.
Sněhovou břečku je třeba z vozovky odstranit.

Boční sněhové valy je třeba rozšiřovat, aby byl zachován průjezdní
prostor a nebyl případně omezen výhled. Při tání musí být zabezpečen
odtok vody.

U dvoupruhových obousměrných silnic se sníh odklízí ze středu jízdní
dráhy k pravému okraji vozovky. Při mimořádném spadu sněhu se v
průjezdních úsecích a na místních komunikacích sníh shrnuje pouze k
okrajům chodníků a dle možností odváží.

Odklízení sněhu jízdou v protisměru je přípustné pouze ve výjimečných
případech a za stanovených bezpečnostních opatření.

U vícepruhových komunikací je vhodné odklízet sníh ve vícečlenných
pracovních sestavách.

Na odpočívkách a parkovištích může být sníh nejprve shrnut do valů,
které se následně odstraní.

Při úrovňovém křížení komunikace s ponechanou sněhovou vrstvou s dráhou
je nutno dbát na to, aby tato sněhová vrstva plynule navazovala na
niveletu železničního přejezdu. U podjezdů je nutno dbát na zachování
volné výšky.

Na mostech se sníh odstraňuje z celé šířky a délky mostu. Přitom má být
sníh přesunován pokud možno v podélném směru nebo odvezen, pokud by při
odhozu do stran padal na dole ležící dopravní cesty nebo jiné objekty.

K odklízení sněhu se běžně používají sněhové radlice. Vznikají-li při
sněžení závěje nebo dosáhne-li výška sněhu cca 30 - 50 cm, nasazují se
šípové pluhy. Vrstvy sněhu vyšší než 70 cm se odstraňují sněhovými
frézami. Sněhové metače se používají k rozšíření průjezdního prostoru
vozovky.

Při trvalém sněžení se pluhování periodicky opakuje. Na dopravně
důležitých komunikacích nemá po skončeném pluhování zbytková vrstva
sněhu přesáhnout 3 cm.

3. Odklizení sněhu s použitím chemických rozmrazovacích materiálů

Tato technologie se používá pouze na komunikacích určených plánem zimní
služby. Posyp solí se zahajuje, pokud výška sněhu nepřesáhne 3 cm. Do
sněhové vrstvy vyšší než 3 cm není dovoleno posyp provádět.

Dávkování při posypu chloridem sodným nebo chloridem vápenatým se
provádí v závislosti na intenzitě sněžení. Při malé intenzitě (1 - 1,5
cm za hodinu) se sype dávkou 10 g.m-2, při větší intenzitě dávkou 20
g.m-2. Použití větších dávek již způsobuje vznik sněhové břečky. Při
mimořádně dlouhém sněžení nebo při mimořádné intenzitě spadu lze v
průběhu sněžení posyp dávkou 10 g.m-2 opakovat, ale vždy až po
provedeném pluhování, aby se sůl dostala na povrch vozovky.

4. Odstraňování náledí nebo ujetých sněhových vrstev za pomoci
chemických rozmrazovacích materiálů

Chemické rozmrazovací materiály se zásadně aplikují až na zbytkovou
vrstvu sněhu, kterou již nelze odstranit nebo snížit mechanickými
prostředky. Těmito materiály lze účinně a rychle odstraňovat vrstvy
uježděného sněhu do tloušťky 1 - 2 cm nebo náledí do tloušťky 2 mm. Na
vyšší vrstvy je nutný opakovaný posyp a součinnost mechanických
prostředků. Při teplotách kolem -5 stupňů C se použije chlorid sodný,
při teplotách kolem -15 stupňů C se použije chlorid vápenatý - v
mezilehlém intervalu teplot může být použita směs obou chloridů. Níže
uvedené dávkování platí pro chlorid sodný i chlorid vápenatý a uvedené
maximální dávky nesmí být překročeny.

Minimální, technologicky dostačující dávka pro tento typ posypu je 20
g.m-2. Při likvidaci vyšších vrstev náledí je zpravidla nutno použít
dávek vyšších, celková spotřeba posypových solí však při jednom
zásahovém dni nemá překročit 60 g.m-2. Jen ve zcela výjimečných
případech, kdy je nezbytné obnovit rychle úplnou sjízdnost komunikace,
lze použít dávku vyšší než 60 g.m-2. Dávky vyšší než 20 g.m-2 se nesmí
používat na úsecích silnic vystavených silným větrům, pokud není na
sypači použito zkrápěcí zařízení.

Na tenké vrstvy náledí se nechá posyp působit cca 2 hodiny. Na silnější
vrstvy náledí se nechá posyp působit 2 - 5 hodin. Pokud se za tuto dobu
vrstva od povrchu zcela neuvolní, zpluhuje se uvolněná povrchová vrstva
radlicí s ocelovým břitem a celý postup se opakuje. Celková spotřeba
posypové soli přitom nesmí přesáhnout výše uvedené povolené dávky.

Vzniklou sněhovou břečku nebo ledovou tříšť je nutno z vozovky
neprodleně mechanicky odstranit.

Jen v mimořádných případech (při mrznoucím dešti nebo mrznoucím
mrholení) lze výjimečně použít posypu směsí zdrsňovacího a chemického
materiálu. Dávka se přitom volí tak, aby celkové množství chemické
složky nepřesáhlo výše uvedenou maximální dávku - např. maximálně 240
g.m-2 směsi s poměrem 1 : 5.

5. Zdrsňování náledí nebo ujetých sněhových vrstev posypem zdrsňovacími
materiály

Posyp zdrsňovacími materiály se používá na komunikacích, které nejsou
udržovány pomocí chemických rozmrazovacích materiálů. Může být prováděn
pouze občasný posyp na dopravně důležitých místech nebo na místech, kde
to vyžaduje dopravně technický stav komunikace (křižovatky, velká
stoupání, ostré směrové oblouky, zastávky osobní linkové dopravy). Na
těchto místech je vhodné zřídit i samoobslužné skládky zdrsňovacích
materiálů.

Pro posyp náledí je vhodný jemnozrnný materiál (zrna menší než 2 mm).
Pro posyp nezledovatělých ujetých sněhových vrstev by měl být použit
materiál s větším obsahem hrubých frakcí (zrn větších než 4 mm).

V zastavěných oblastech se nesmí používat materiál se zrny nad 8 mm.

Přímé úseky silnic se sypou dávkou cca 70 až 100 g.m-2, místa, kde to
vyžaduje dopravně technický stav komunikace, se sypou dávkou cca 300
g.m-2. Na frekventovaných zledovatělých vozovkách je vzhledem k
odmetení materiálu provozem účelné dávky zvýšit o 50 až 100 %. Dávky
vyšší než 500 g.m-2 jsou však neúčelné.

Posyp zdrsňovacími materiály se provádí v celé šířce komunikace,
případně v celé šířce dopravního pruhu, tj. minimálně 3,5 m v jednom
směru.

6. Odstraňování sněhu a náledí na místních komunikacích IV. třídy

O odstraňování sněhu a náledí na místních komunikacích IV. třídy k
zajištění jejich schůdnosti rozhodují obce. Schůdnost těchto komunikací
se zajišťuje odmetením nebo odhrnutím sněhu, oškrábáním zmrazků a
posypem zdrsňovacími materiály. Chemickým rozmrazovacím materiálem se
smějí sypat pouze ty chodníky a stezky, ve kterých nejsou uloženy
inženýrské sítě (ledaže mají uzavřený kryt) a jsou odděleny od zelených
ploch a pásů pro stromy takovým způsobem, aby na ně nemohl stékat slaný
roztok.

7. Mechanismy pro zimní údržbu

a) Sypače chemických rozmrazovacích materiálů mají splňovat tyto
technické požadavky:

- dávka chemického rozmrazovacího materiálu v g.m-2 na pruhu požadované
šířky má být nastavitelná v mezích 10 - 60 g.m-2, a to nejlépe plynule,

- při stupňovité regulaci posypové dávky se požaduje možnost nastavení
10, 20, 30, 40 a 60 g.m-2, nejméně však 10, 20 a 40 g.m-2

- nastavené dávkování má být automaticky dodržováno i při změnách
pracovní rychlosti sypače v mezích 10 až 60 km.h-1

- šířka posypu má být nastavitelná minimálně v mezích 2 - 9 m, u sypačů
s konstantní šířkou posypu má být minimálně 2 m, maximálně 3,5 m

- příčná a podélná rovnoměrnost posypu v závislosti na jakosti posypové
soli má být uvedena v technických podmínkách sypače

- sypače, u nichž je instalováno zkrápěcí zařízení, mají umožňovat
dodržení poměru suchého materiálu a solanky 7 : 3 při dávkování 5 - 20
g.m-2. Doporučená koncentrace chloridu sodného v solance je 18 - 21 %.
Před zimním obdobím je nutno přezkoušet skutečné dávkování v g.m-1 s
používaným materiálem a podle výsledků korigovat nastavení dávkovacího
ústrojí tak, aby skutečné dávky byly v souladu s požadovanými
hodnotami.

b) Sypače zdrsňovacích materiálů mají splňovat tyto technické
požadavky:

- dávka zdrsňovacího posypového materiálu má být nastavitelná v mezích
70 - 500 g.m-2 (minimálně do 300 g.m-2), což odpovídá 0,05 - 0,33 l.m-2
kameniva při sypné hmotnosti 1500 kg.m-3

- při stupňovité regulaci posypové dávky se požaduje možnost nastavení
dávky 70, 100, 200, 300 (500) g.m-2 při použití zdrsňovacích materiálů
se zrnem max. 18 mm, přednostně se však požaduje plynulé nastavování

- nastavená dávka má být automaticky udržována i při změnách pracovní
rychlosti sypače v mezích 10 - 40 km.h-1

- šířka posypu (u sypačů s nastavitelnou šířkou posypu) má být
nastavitelná v mezích 2,5 - 10 m (minimálně 2,4 - 5 m)

- šířka posypu u sypačů s konstantní šířkou má být v mezích 2,5 až 3,5
m

- příčná a podélná nerovnoměrnost posypu v závislosti na granulaci
posypového materiálu má být uvedena v technických podmínkách sypače.

8. Doporučené materiály pro zimní údržbu

a) Chemické rozmrazovací materiály

K posypu silnic, dálnic a místních komunikací s výjimkou
nemotoristických komunikací lze používat následující chemické
rozmrazovací materiály:

- Chlorid sodný

- Chlorid vápenatý

- Směsi chloridů

Chlorid sodný - (sůl kamenná, sůl kuchyňská) NaCl - je účinný pro
odstraňování náledí a sněhových vrstev při teplotách do -5 stupňů C a
za určitých podmínek i nižších.

Chlorid vápenatý, CaCl2 - je účinný pro odstraňování náledí a sněhových
vrstev pod -15 stupňů C.

Jakost posypových solí

Používané posypové soli nemají obsahovat více než 5 váhových procent
prachových částí pod 0,16 mm. Skladba zrnitosti je významná pro způsob
použití a techniku posypu. Jemné částice způsobují rychlé plošné
rozpouštění, účinek do hloubky je však omezený. Hrubé částice pronikají
více do hloubky, takže ujetá sněhová vrstva nebo silnější náledí jsou
účinkem silničního provozu rozmělňovány.

Sůl nemá vykazovat při dodání více než 2 váhová procenta stálé vlhkosti
a má obsahovat nejméně 96 váhových procent účinné rozpouštěcí
substance.

Při dodání soli musí být dokladovány údaje o chemickém složení, o
podílu nerozpustných příměsí, o vlhkosti a skladbě zrnitosti v tomto
členění:

pod 0,16 mm

od 0,16 mm do 0,80 mm

od 0,80 mm do 3,15 mm

od 3,15 mm do 5,00 mm

nad 5,00 mm

Limity pro obsah těžkých kovů a nevhodných příměsí nebyly dosud
stanoveny zvláštními předpisy.

Skladování chemických rozmrazovacích materiálů Chemické rozmrazovací
materiály není dovoleno skladovat na otevřených skládkách. Pro
skladování jsou nejúčelnější celodřevěné haly o kapacitě 500 - 1000 t
nebo celodřevěná sila o kapacitě 40 - 200 t umístěná s ohledem na
možnosti plnění sypačů. V uzavřených skladech musí být zabráněno úniku
do okolí i průsaku do podloží. V uzavřeném skladu je možno skladovat
chlorid sodný volně ložený.

Roztoky rozmrazovacích prostředků

Pro zkrápění posypových solí se používají jejich roztoky o koncentraci
18 - 21 %. K přípravě roztoku (solanky) jsou určeny ambulantní mísicí
stanice.

Přímé použití roztoků rozmrazovacích prostředků k odstraňování náledí
nebo ujetých sněhových vrstev je možné, jestliže se nepředpokládá
pokles teplot pod -3 stupně C. Roztoky se aplikují kropičkami, které
umožňují rovnoměrný postřik. Při stanovení limitních dávek roztoků se
vychází z koncentrace účinné látky, jejíž množství nesmí přestoupit
mezní hodnoty dávky podle bodu 3.

b) Zdrsňovací posypové materiály Z hlediska péče o životní prostředí se
dává přednost čistým materiálům - pískům a drtím. Z ekonomického
hlediska je možné používat sypké materiály z místních zdrojů, jako je
struska a škvára. Použité strusky a škváry nesmí obsahovat toxické nebo
jinak škodlivé látky, mají mít přiměřené zrnění a jejich zrna mají být
ostrohranná. Nezávadnost těchto materiálů musí jejich dodavatel
každoročně doložit atestem. Hmoty pro posyp nesmí obsahovat hlinité
částice - písek má být ostrý, tvrdý a bez větších zrn.

Zrnitost zdrsňovacích posypových materiálů má být v rozmezí 0,5 až 8
mm. V žádném případě nemá zdrsňovací materiál obsahovat částice menší
než 0,3 mm nebo větší než 16 mm.

Skladování zdrsňovacích posypových materiálů

Zdrsňovací materiály se mohou skladovat na volném prostranství,
vhodnější je však jejich skladování v silech, halách nebo pod
přístřešky. Za předpokladu, že úložiště tohoto materiálu je vybudováno
tak, aby bylo zabráněno průsaku vody do okolí a podloží, je možno proti
zmrznutí hromad použít malou dávku (1 - 3 %) chloridu sodného.

c) Směsi zdrsňovacích a chemických rozmrazovacích materiálů Pro řadu
negativních vlastností je použití směsných materiálů přípustné pouze za
mimořádných okolností, kdy selhává posyp těmito materiály jednotlivě. K
přípravě směsného materiálu se použije vhodný písek nebo drť, do
kterého se rovnoměrně promísí chlorid sodný v poměru 1 díl chloridu na
3 až 6 dílů písku.

Nejvyšší přípustná dávka tohoto posypu při jednom zásahu je odvozena od
množství chloridu ve směsi.

Při použití směsi v poměru 1 : 6 je to 280 g.m-2, při použití směsi v
poměru 1 : 3 pouze 160 g.m-2.

Příl.8

DENNÍ ZÁZNAM O ZIMNÍ ÚDRŽBĚ A JEJÍ VYHODNOCENÍ

Správci dálnic a silnic vedou dokumentaci o zimní údržbě jako
samostatný deník, ve kterém chronologicky zaznamenávají všechna
zjištění a činnosti tak, aby do deníku nemohlo být nic dodatečně
vpisováno, ani z něj dodatečně vypuštěno.

V průběhu služby se zaznamenávají veškerá hlášení, oznámení, sdělení,
výjezdy na kontrolu nebo zásah, návraty, zpráva o sjízdnosti, počasí,
náhlé změny teplot, srážky, vítr, podávaná hlášení na centrální nebo
regionální dispečink a hlášené dopravní nehody, u nichž je předpoklad,
že byly zaviněny závadou ve sjízdnosti, dále záznamy o kontrole
vedoucích zaměstnanců nebo kontrolních orgánů apod.

Při skončení služby se zapíše sjízdnost nebo nesjízdnost komunikací a
správnost deníku potvrdí svým podpisem zodpovědný zaměstnanec. Záznamy
se provádí chronologicky za sebou tak, aby nebylo možno dodatečně
vpisovat další údaje. Zápis se provádí s jedním průpisem. Vyplněné
deníky se archivují po dobu pěti let.

1.

Deník zimní údržby dálnic a silnic

Vedoucí směny (u silnic též směnový mistr a směnový mistr obvodu)

- jméno, příjmení

Pracovníci směny

- seznam zaměstnanců pro zimní údržbu podle skutečné přítomnosti

Domácí pohotovost

- seznam zaměstnanců pro posílení směny

Vozidla a mechanismy v provozu

- počty a druhy mechanismů vyčleněných pro výkony zimní údržby v
provozuschopném stavu pro danou směnu

Povětrnostní situace

- teplota, jasno, oblačno, zamračeno, déšť, mlha, sněžení, vítr apod.

Stav sjízdnosti

- stručný popis (u silnic dle pořadí důležitosti), vozovka sjízdná,
sjízdnost omezená, vrstva sněhu v cm, námraza, závěje v km, vozovka
nesjízdná - doprava odkloněna - předpoklad sjízdnosti

Průběh služby

- čas nástupu a ukončení služby

- chronologický záznam nejdůležitějších událostí

- záznam kontroly stavu sjízdnosti

- zprávy o sjízdnosti od jiných orgánů - uvádí se čas, obsah a kdo
informaci podal

- upozornění na závady přecházející do další směny.

2.

Deník zimní údržby místních komunikací

Pro osoby zajišťující sjízdnost zimní údržbou místních komunikací na
území hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy je vedení deníku podle bodu
1. povinné, pro ostatní obce doporučené.

3.

Vyhodnocení zimní údržby dálnic a silnic

Vyhodnocení zimní údržby se sestavuje v těchto základních údajích:

- rozsah udržované sítě

- zhodnocení přípravy na zimní období ve vztahu ke skutečnému průběhu
zimní údržby

- zhodnocení mechanizačního vybavení, počtu strojů, jejich
poruchovosti, oprav apod.

- vyhodnocení použitých technologií, jejich dodržování a výsledky
kontrol

- zhodnocení organizace práce - personálního zabezpečení úkolů,
dodržování časových limitů apod.

- zhodnocení ostatních podmínek - umístění a sociální vybavení
pracovišť, výpomoci apod.

Vyhodnocení obsahuje následující údaje:

- Udržované vozovky celkem: ............km

- Používané technologie: suchá sůl: ....... km vlhčená sůl: ....... km
struska, škvára: ....... km drtě, písky: ....... km pouze pluhované:
....... km neudržované: ....... km

- Finanční náklady tis. Kč
------------------------------------------------------------------
Sezona z toho
---------------------------
IV. čtvrtletí I.čtvrtletí
------------------------------------------------------------------
Celkově
------------------------------------------------------------------
z toho dodavatelsky
------------------------------------------------------------------
Přepočet na 1 km
------------------------------------------------------------------

- Spotřeba posypových hmot
------------------------------------------------------------------
Sezona z toho
---------------------------
IV. čtvrtletí I.čtvrtletí
------------------------------------------------------------------
Sůl t
------------------------------------------------------------------
Solanka hl
------------------------------------------------------------------
Drtě, písky t
------------------------------------------------------------------
Struska, škvára t
------------------------------------------------------------------

- Počet zásahových dní dny
------------------------------------------------------------------
Měsíc 10 11 12 1 2 3 4
------------------------------------------------------------------
Posyp
------------------------------------------------------------------
Pluhování
------------------------------------------------------------------

- Vybavenost pro zimní údržbu
------------------------------------------------------------------
vlastní cizí
------------------------------------------------------------------
Sypače Suchá sůl
vozovek
-----------------------------------------------
Vlhčená sůl
-----------------------------------------------
Zdrsňovací materiál
-----------------------------------------------
Kombinované -
2 komory
------------------------------------------------------------------
Radlice, pluhy Předsazené
-----------------------------------------------
- z toho segmentované
-----------------------------------------------
Šípové pluhy
-----------------------------------------------
Závěsné radlice a škrabky
------------------------------------------------------------------
Sněhové frézy,
metače
------------------------------------------------------------------
Nakladače
------------------------------------------------------------------
Solankové Výrobník - mísicí zařízení
-----------------------------------------------
hospodářství Skladovací nádrže
------------------------------------------------------------------
Hlásiče náledí
------------------------------------------------------------------


Správce odevzdá vyhodnocení pracovišti pověřenému Ministerstvem
dopravy a spojů za předchozí zimní období do 30. dubna.

4.

Vyhodnocení zimní údržby místních komunikací

O rozsahu a způsobu vyhodnocení zimní údržby rozhodují obce. Jako vzor
může být přiměřeně použito vyhodnocení zimní údržby silnic.

Příl.9

Popis a vzory průkazů osob pověřených výkonem vrchního státního dozoru
a státního dozoru nad pozemními komunikacemi

I. Průkaz osoby pověřené výkonem vrchního státního dozoru nad pozemními
komunikacemi a státního dozoru nad dálnicemi a rychlostními silnicemi
má obdélníkový tvar o rozměrech 70 x 100 mm a obsahuje tyto
technologické parametry a ochranné prvky:

1. Technologie tisku: ofset v kombinaci s knihtiskem

2. Barevnost: zelená reflexní a černá

3. Ochranné prvky:

3.1 reliéfní podtisk

3.2 giloš

3.3 mikropísmo

3.4 v UV spektru svítící barvu

3.5 ceninový papír "Flower" s vodoznakem positiv x negativ, obsahující
dvě neviditelná vlákna svítící v UV spektru

3.6 průhledovou značku

3.7 číslování černou barvou svítící do zelena v UV spektru.

4. Průkaz s oboustranně vytištěným textem podle níže uvedeného vzoru je
po přilepení fotografie a jejím přelepením holografickou přelepkou
(text ČESKÁ REPUBLIKA) tepelně zafixován do průhledné fólie (rozměr 75
x 105 mm), zabraňující poškození průkazu.

II. Průkaz osoby pověřené výkonem státního dozoru má obdélníkový tvar o
rozměrech 70 x 100 mm a obsahuje tyto technologické parametry a
ochranné prvky:

1. Technologie tisku: ofset v kombinaci s knihtiskem

2. Barevnost: modrá reflexní a černá

3. Ochranné prvky:

3.1 reliéfní podtisk

3.2 giloš

3.3 mikropísmo

3.4 v UV spektru svítící barvu

3.5 ceninový papír "Flower" s vodoznakem positiv x negativ, obsahující
dvě neviditelná vlákna svítící v UV spektru

3.6 průhledovou značku

3.7 číslování černou barvou svítící do zelena v UV spektru.

4. Průkaz s oboustranně vytištěným textem podle níže uvedeného vzoru je
po přilepení fotografie a jejím přelepením holografickou přelepkou
(text ČESKÁ REPUBLIKA) tepelně zafixován do průhledné fólie (rozměr 75
x 105 mm), zabraňující poškození průkazu.

Vzory průkazů:

Vrchní státní dozor nad pozemními komunikacemi a státní dozor nad
dálnicemi a rychlostními silnicemi dle zákona č. 13/1997 Sb.

Státní dozor dle zákona č. 13/1997 Sb.

Příl.10

I. Vzor vážního lístku
Datum: .......... čas: ...... místo: ........

Okamžitá hmotnost připadající na nápravu

Náprava č. 1 ..... kg
Náprava č. ..... kg
Náprava č. ..... kg
Náprava č. ..... kg
Náprava č. ..... kg

Okamžitá hmotnost ..... kg

Registrační značka: ............
Jméno, popřípadě jména a příjmení řidiče a jeho podpis: ........
Kontrolní vážení provedl: ............

II. Vzor protokolu

Protokol o provedeném kontrolním vážení

Dne ...... v ..... bylo provedeno na ........ (druh pozemní
komunikace) ....... v km .....
kontrolní vážení na vahách značky ............
výrobního čísla ......... Byly zjištěny tyto údaje:

Jméno, popřípadě jména a příjmení řidiče: ..... datum narození: ..
Místo trvalého pobytu: .......... stát: .......
Registrační značka: .....
Tovární značka a typ vozidla, rozlišovací značka státu: .....
Stav počítadla ujetých kilometrů: .....
Obchodní firma dopravce, sídlo, identifikační číslo: .....

------------------------------------------------------------------------------------------
Okamžitá hmotnost Největší povolená hmotnost na nápravu10) Přetíženo o ...., tj. %
připadající na nápravu
------------------------------------------------------------------------------------------

č. 1 ..... kg ........ kg ..... kg .....
č. 2 ..... kg ........ kg ..... kg .....
č. 3 ..... kg ........ kg ..... kg .....
č. 4 ..... kg ........ kg ..... kg .....
č. 5...... kg ........ kg ..... kg .....

Okamžitá hmotnost Největší povolená hmotnost vozidlaˆ10) Přetíženo o tj. %
vozidla

........ kg ........ kg ..... kg .....

Zjištěné rozměry vozidla: .....
.....
.....

Překročeno: ..........

Razítko a podpis osoby vydávající protokol: ..................
Za správce pozemní komunikace: ................ podpis ......

Vyjádření řidiče k obsahu protokolu:

podpis řidiče a potvrzení převzetí
jednoho výtisku protokolu

Způsob úhrady nákladů spojených s kontrolním vážením

Protokol sepsán dne ..... v ... hod.

Příl.11

Minimální rozsah bezpečnostní inspekce

1. Prověření dostupných dopravně inženýrských charakteristik (například
rychlost, hustota, intenzita)

2. Prověření šířkového uspořádání prostoru komunikace, včetně způsobu
zajištění přechodu komunikace do zastavěného území

3. Posouzení směrového a výškového vedení

4. Posouzení uspořádání křižovatky (rozhledové poměry, připojovací a
odbočovací pruhy) a pohybů vozidel v křižovatce

5. Posouzení stavu vozovky a krajnic (např. protismykové vlastnosti,
odvodnění, kvalita povrchu)

6. Posouzení parkovacích a odstavných stání

7. Posouzení správnosti užití a provedení dopravního značení a
příslušenství komunikací, včetně světelného signalizačního zařízení
sloužícího k řízení provozu průjezdního úseku dálnic a silnic

8. Posouzení osvětlení

9. Posouzení existujících pevných překážek a aplikací prvků pasivní
bezpečnosti (např. podpěrné konstrukce, zeleň, reklamní zařízení,
nebezpečný tvar příkopu, svodidla, zábradlí)

10. Zhodnocení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu a
viditelnosti za různých podmínek (např. tma, povětrnostní podmínky)

11. Posouzení železničních přejezdů (např. svislé a vodorovné dopravní
značení, rozhledové poměry, úhel křížení, přejezdové zabezpečovací
zařízení)

12. Posouzení vlivu prací na komunikaci na bezpečnost silničního
provozu

13. Závěry a doporučení.

Příl.12

Minimální rozsah auditu bezpečnosti pozemních komunikací

I. Kritéria pro posouzení návrhu dokumentace záměru

1. Přehledná a celková situace stavby komunikace, sezónní a klimatické
podmínky a povětrnostní podmínky

2. Posouzení uspořádání křižovatek a úrovňových křížení (například
železniční přejezdy) a jejich vzdálenosti

3. Posouzení šířkového uspořádání prostoru komunikace

4. Posouzení vhodnosti zvolené návrhové kategorie komunikace s ohledem
na navazující úseky a očekávanou skladbu a intenzitu dopravního proudu

5. Posouzení způsobu začlenění předmětné stavby do stávající sítě,
včetně hodnocení dopadu na bezpečnost komunikací

6. Posouzení základních dopravně inženýrských charakteristik navrhované
stavby (například rychlost, hustota, intenzita)

7. Posouzení směrového a výškového vedení trasy a jejich kombinací

8. Prověření rozhledových poměrů

9. Zhodnocení způsobu zajištění přechodu komunikace do zastavěného
území

10. Zhodnocení potřeb všech účastníků silničního provozu (chodců,
cyklistů, motocyklistů, řidičů osobních a nákladních vozidel a osob s
omezenou schopností pohybu a orientace)

11. Posouzení možností a dopadů veřejné dopravy

II. Kritéria pro posouzení návrhu projektové dokumentace

1. Posouzení parametrů návrhových prvků, včetně zemního tělesa a
odvodnění

2. Posouzení správnosti, logické návaznosti a konzistence svislého a
vodorovného dopravního značení, včetně posouzení možnosti předjíždění

3. Prověření rozhledových poměrů

4. Zhodnocení bezprostředního okolí komunikace a pevných překážek

5. Posouzení osvětlení

6. Posouzení prvků zeleně

7. Zhodnocení potřeb všech účastníků silničního provozu (chodců,
cyklistů, motocyklistů, řidičů osobních a nákladních vozidel a osob s
omezenou schopností pohybu a orientace)

8. Posouzení parkovacích a odstavných ploch

9. Posouzení aplikací prvků pasivní bezpečnosti (například střední
dělicí pásy a zábrany proti srážkám určené k předcházení rizikům pro
zranitelné účastníky silničního provozu)

10. Posouzení případné místní a přechodné úpravy na komunikaci

11. Posouzení výsledků předchozí fáze auditu bezpečnosti pozemní
komunikace

III. Kritéria pro posouzení provedené stavby pro zkušební provoz

1. Zhodnocení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu a
viditelnosti za různých podmínek (např. tma, povětrnostní podmínky)

2. Posouzení správnosti užití a provedení dopravního značení a
příslušenství komunikací, včetně světelného signalizačního zařízení
sloužícího k řízení provozu průjezdního úseku dálnic a silnic

3. Posouzení stavu vozovky

4. Prověření odvodnění

5. Posouzení existujících pevných překážek

6. Prověření viditelnosti a rozhledových poměrů

7. Posouzení aplikací pro prvky pasivní bezpečnosti

8. Posouzení provedení prvků zeleně

9. Posouzení výsledků předchozích fází auditu bezpečnosti pozemní
komunikace

IV. Kritéria pro posouzení dokončené stavby pro kolaudační souhlas

1. Celkové zhodnocení bezpečnosti silničního provozu

2. Situace širších vztahů komunikace

3. Zhodnocení potřeb všech účastníků silničního provozu (chodců,
cyklistů, motocyklistů, řidičů osobní a nákladních vozidel a osob s
omezenou schopností pohybu a orientace)

4. Prověření viditelnosti a rozhledových poměrů

5. Zhodnocení bezprostředního okolí komunikace a pevných překážek

6. Posouzení aplikací prvků pasivní bezpečnosti

7. Posouzení správnosti, konzistence a logičnosti dopravního značení

8. Posouzení výsledků předchozích fází auditu bezpečnosti pozemní
komunikace

Vybraná ustanovení novel

Čl.II vyhlášky č. 490/2005 Sb.

Přechodné ustanovení

Stavební řízení týkající se staveb odpočívek zahájených před účinností
vyhlášky se dokončí podle dosavadních předpisů.

1) Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR -
Ženeva 1975).

3) § 117 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3a) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a
o změně některých zákonů (krizový zákon), zákon č. 241/2000 Sb., o
hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých
souvisejících zákonů.

4) § 139 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.

5) § 3 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) a d) vyhlášky Federálního
ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o
podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění
pozdějších předpisů.

6) Např. zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška
Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné
technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou
schopností pohybu a orientace, vyhláška Ministerstva dopravy č.
177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah.

7) § 5 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

8) Např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č.
244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon č.
138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon), zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů.

8a) Například vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 369/2001 Sb.,
o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb
osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

9) Směrnice Federálního ministerstva obrany a Federálního ministerstva
dopravy pro budování stálého zařízení k ničení na pozemní komunikaci
č.j. 01115-25-81, ve znění doplňků č.j. 07012/15-88 a č.j. 013012/1-91.

10) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 341/2002 Sb., o schvalování
technické způsobilosti a technických podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.

11) Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

12) Např. zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, zákon č. 222/1994 Sb., o
podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o Státní energetické inspekci, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

12a) § 2 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru
nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších
předpisů.

13) § 3 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě.

14) § 8 vyhlášky č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu
v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí.

15) Vyhláška č. 177/1995 Sb.

16) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU ze dne 7.
července 2010 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní
sítě.

17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19.
listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.

Reklama



Firma dne
AA-CONSULT CZ, s.r.o.
PROJEKTOVÁNÍ STAVEB - projekty pro průmyslové stavby, sklady, občanské stavby, rodinné domy (pro novou výstavbu, rekonstrukce, opravy, přístavby)
PROJEKTY POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍHO ŘEŠENÍ STAVEB



© MujProjekt.cz