Úvodní strana
      Katalog firem
      Inzerce
      Diskuze
      Zákony
      Web zdarma
      Ceník
      Odkazy
      Kontakt
Přihlášení
Jméno:
Heslo:
 

Novinky na e-mail
Přihlaste se k odběru novinek

Hledat firmu
podle názvu nebo činnosti:





Zákony a vyhlášky


Seznam zákonů (vyhlášek) v plném znění zdarma
183/2006 Sb. - Zákon o územním plánování a stavebním řádu
501/2006 Sb. - Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území
13/1997 Sb. - Zákon o pozemních komunikacích
104/1997 Sb. - Vyhláška, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích


13/1997 Sb.
Zákon o pozemních komunikacích

Změna: 13/1997 Sb. (část), 281/1997 Sb.

Změna: 259/1998 Sb.

Změna: 146/1999 Sb.

Změna: 102/2000 Sb.

Změna: 132/2000 Sb., 102/2000 Sb. (část)

Změna: 489/2001 Sb.

Změna: 259/2002 Sb.

Změna: 256/2002 Sb., 320/2002 Sb.

Změna: 358/2003 Sb.

Změna: 186/2004 Sb.

Změna: 186/2004 Sb. (část)

Změna: 80/2006 Sb. (část)

Změna: 342/2006 Sb.

Změna: 311/2006 Sb.

Změna: 80/2006 Sb., 186/2006 Sb.

Změna: 97/2009 Sb.

Změna: 347/2009 Sb.

Změna: 227/2009 Sb.

Změna: 152/2011 Sb.

Změna: 288/2011 Sb.

Změna: 329/2011 Sb., 341/2011 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unieˆ1) a upravuje

a) kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a
jejich ochranu,

b) práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů
a

c) výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými
silničními správními úřady.

§ 2

Pozemní komunikace a jejich rozdělení

(1) Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a
jinými vozidlyˆ1a) a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro
zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.

(2) Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie:

a) dálnice,

b) silnice,

c) místní komunikace,

d) účelová komunikace.

Zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií a tříd a
jejich změny

§ 3

(1) O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo
místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě
jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení.

(2) Dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní
komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie.

(3) V případě, kdy změna kategorie pozemní komunikace vyžaduje změnu
vlastnických vztahů k pozemní komunikaci, může příslušný silniční
správní úřad vydat rozhodnutí o změně kategorie pouze na základě
smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené
pozemní komunikaci uzavřené mezi stávajícím vlastníkem a budoucím
vlastníkem. Do doby převodu vlastnického práva k dotčené pozemní
komunikaci vykonává všechna práva a povinnosti k této pozemní
komunikaci její dosavadní vlastník.

§ 4

Dálnice

(1) Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a
mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez
úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a
která má směrově oddělené jízdní pásy.

(2) Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž
nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis.ˆ2)

§ 5

Silnice

(1) Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití
silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť.

(2) Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do
těchto tříd:

a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní
dopravu,

b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy,

c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo
jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.

(3) Silnice I. třídy vystavěná jako rychlostní silnice je určena pro
rychlou dopravu a je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům,
jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní
předpis.ˆ2) Rychlostní silnice má obdobné stavebně technické vybavení
jako dálnice.

§ 6

Místní komunikace

(1) Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která
slouží převážně místní dopravě na území obce.

(2) Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní místní
komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze
silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není
nižší, než stanoví zvláštní předpis.ˆ2) Rychlostní místní komunikace má
obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice.

(3) Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a
stavebně technického vybavení do těchto tříd:

a) místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní
komunikace,

b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná
komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí,

c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace,

d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná
provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený
provoz.

(4) Prováděcí předpis blíže vymezí znaky pro rozdělení místních
komunikací do jednotlivých tříd.

§ 7

Účelová komunikace

(1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení
jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo
ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k
obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční
správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání
s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit
veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k
ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení
veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními
předpisyˆ21) tím není dotčena.

(2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru
nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele
uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není
přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník
nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech,
zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt,
rozhoduje příslušný silniční správní úřad.

§ 8

Průjezdní úsek dálnice a silnice

(1) Dálnice a silnice mohou vést územím zastavěným nebo zastavitelným
(dále jen "průjezdní úsek dálnice" nebo "průjezdní úsek silnice"),
pokud se tím převádí převážně průjezdná doprava tímto územím.

(2) Není-li hranice území zastavěného nebo zastavitelného obsažena ve
schválené územně plánovací dokumentaci, určí hranici souvislého
zastavění pro účely vymezení délky průjezdního úseku dálnice nebo
průjezdního úseku silnice podle stavebně technických podmínek území
příslušný stavební úřad na návrh příslušného silničního správního úřadu
a po předchozím projednání s obcí, o jejíž území jde.

(3) Prováděcí předpis stanoví stavebně technické podmínky pro určování
hranic průjezdního úseku podle předchozího odstavce.

§ 9

nadpis vypuštěn

(1) Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II.
a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem
místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace
nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická
osoba.

(2) Ministerstvo dopravy může smluvně převést výkon některých práv a
povinností státu jako vlastníka silnic I. třídy na organizace správy a
údržby silnic, jejichž zřizovatelem jsou kraje (dále jen "správce
pozemní komunikace"), za cenu sjednanou v souladu s cenovými
předpisy.ˆ2a)

(3) Ministerstvo dopravy po projednání s Ministerstvem financí může na
dobu určitou, nejdéle na dobu 35 let, smluvně převést výkon některých
práv a povinností státu jako vlastníka dálnic na právnickou osobu
vybranou postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázekˆ2b) za cenu
sjednanou v souladu s cenovými předpisyˆ2a) a splatnou způsobem
sjednaným ve smlouvě.

(4) Prováděcí právní předpis vymezí podrobnosti k péči vlastníka
pozemní komunikace o dálnici, silnici a místní komunikaci, způsob
jejich evidence a náležitosti smlouvy o zajištění správy a údržby
dálnic nebo silnic I. třídy.

§ 10

Připojování pozemních komunikací

(1) Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek
nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo
nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci
není účelovou komunikací.

(2) Větve mimoúrovňových křižovatek a kruhové křižovatky jsou přiřazeny
k pozemní komunikaci vyšší kategorie nebo třídy, větve úrovňových
křižovatek jsou přiřazeny k pozemní komunikaci nižší kategorie nebo
třídy.

(3) Na dálnici a na rychlostní silnici může být přímo připojena z
odpočívky jen stavba, která svým účelem slouží výlučně uživatelům
těchto pozemních komunikací (např. čerpací stanice pohonných hmot,
motorest, motel, autoservis).

(4) Příslušný silniční správní úřad si před vydáním povolení

a) o připojení dálnice, silnice nebo místní komunikace k jiné pozemní
komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá
předchozí souhlas vlastníka pozemní komunikace vyšší kategorie nebo
třídy,

b) o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní
komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá
předchozí souhlas vlastníka dotčené pozemní komunikace,
a jedná-li se o dálnici nebo rychlostní silnici též předchozí souhlas
Ministerstva vnitra, v ostatních případech předchozí souhlas
příslušného orgánu Policie České republiky.

(5) Prováděcí předpis upraví technické podmínky pro připojování
pozemních komunikací navzájem a podmínky pro připojování sousední
nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci.

ČÁST DRUHÁ

SILNIČNÍ POZEMEK, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ DÁLNIC, SILNIC A MÍSTNÍCH
KOMUNIKACÍ

§ 11

Silniční pozemek

(1) Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso
dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.

(2) Těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území
zastavěné nebo zastavitelné je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími
okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených
hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo
záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat opěrných zdí,
tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito
zdmi.

(3) Těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s
krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo
obdobných ploch. Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou
průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu druhem
nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka
pruhu odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků
silnice. V ostatních případech je průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní
úsek silnice ohraničen obdobně jako v odstavci 2.

(4) Šířka průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice
celništěm na hraničním přechodu odpovídá šířce vozovky s krajnicemi
navazujících úseků dálnice nebo silnice.

(5) Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou
stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle
zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice,
silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví
vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace.

Součásti a příslušenství

§ 12

(1) Součástmi dálnice, silnice a místní komunikace jsou

a) všechny konstrukční vrstvy vozovek a krajnic, odpočívky, přidružené
a přídatné pruhy, včetně zastávkových pruhů linkové osobní dopravy,

b) mostní objekty (nadjezdy), po nichž je komunikace vedena, včetně
chodníků, revizních zařízení, ochranných štítů a sítí na nich, strojní
vybavení sklopných mostů, ledolamy, propustky, lávky pro chodce nebo
cyklisty,

c) tunely, galérie, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy,
násypy a svahy, dělicí pásy, příkopy a ostatní povrchová odvodňovací
zařízení, silniční pomocné pozemky,

d) svislé dopravní značky, zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla,
směrové sloupky, dopravní knoflíky, staničníky, mezníky, vodorovná
dopravní značení, dopravní ostrůvky, odrazné a vodicí proužky a
zpomalovací prahy,

e) únikové zóny, protihlukové stěny a protihlukové valy, pokud jsou
umístěny na silničním pozemku.

(2) Jestliže je konstrukce vozovky uložena přímo na konstrukci jiné
stavby (vodního díla, metra, haly, garáží), patří mezi součásti pouze
tato vozovka.

(3) Kanalizace, včetně úprav k odvádění vody, lapolů a sedimentačních
nádrží, je součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy,
slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace. V
ostatních případech je součástí pouze dešťová vpusť s šachtou a
přípojkou do kanalizačního řádu.

(4) Pokud nejsou samostatnými místními komunikacemi, jsou součástmi
místních komunikací též přilehlé chodníky, chodníky pod podloubími,
veřejná parkoviště a obratiště, podchody a zařízení pro zajištění a
zabezpečení přechodů pro chodce.

(5) Odpočívka je stavebně a provozně vymezená plocha dálnice, silnice
nebo místní komunikace určená k bezúplatnému stání silničního
motorového vozidla na dobu potřebnou pro zajištění bezpečnosti a
plynulosti silničního provozu a k odpočinku uživatelů, popřípadě k
jejich občerstvení a k doplnění pohonných hmot.

(6) Veřejné parkoviště je stavebně a provozně vymezená plocha místní
nebo účelové komunikace anebo samostatná místní nebo účelová komunikace
určená ke stání silničního motorového vozidla.

(7) Jízdní pruh nebo pás pro cyklisty je součástí té pozemní
komunikace, na jejímž tělese je umístěn. Samostatná stezka pro cyklisty
je podle své povahy a umístění buď místní komunikací IV. třídy, nebo
účelovou komunikací.

§ 12a

(1) Příslušný silniční správní úřad odpovídá za bezpečnost provozu
tunelu o délce přesahující 500 metrů (dále jen "tunel nad 500 m").
Příslušný silniční správní úřad při správě tunelu nad 500 m na základě
podkladů správce pozemní komunikace, jejíž součástí je tunel nad 500 m

a) sestavuje bezpečnostní dokumentaci a průběžně v ní zaznamenává změny
údajů,

b) vyhotovuje zprávu o mimořádných událostech, k nimž došlo v tunelu
nad 500 m,

c) pověřuje koordinací opatření k zajištění bezpečného provozu tunelu
nad 500 m fyzickou osobu splňující požadavky, stanovené prováděcím
právním předpisem na odbornou kvalifikaci a praxi (dále jen "pověřená
osoba").

(2) Zprávu vyhotovenou podle odstavce 1 písm. b) zašle správce tunelu
nad 500 m do 30 dnů ode dne, kdy došlo k mimořádné události
Ministerstvu dopravy a složkám integrovaného záchranného systémuˆ11c).
Údaje z těchto zpráv oznamuje Ministerstvo dopravy každé dva roky
Evropské komisi.

(3) Náležitosti bezpečnostní dokumentace tunelu nad 500 m, vzor zprávy
o mimořádných událostech v tunelu nad 500 m, vymezení činnosti pověřené
osoby při koordinaci opatření k zajištění bezpečnosti provozu tunelu
nad 500 m, požadavky na její odbornou kvalifikaci a praxi stanoví
prováděcí právní předpis.

§ 13

Příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace jsou

a) přenosné svislé dopravní značky, a dopravní zařízení,ˆ2)

b) hlásiče náledí, hlásky a jiná zařízení pro provozní informace,

c) veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení
provozu,

d) silniční vegetace, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot,

e) objekty a prostranství bezprostředně sloužící výkonu údržby dálnice,
silnice nebo místní komunikace (cestmistrovství) a jejich napojení na
příslušnou pozemní komunikaci,

f) zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů (např. ploty,
přechodové můstky, tunely),

g) zařízení pro placení ceny za užívání vymezeného úseku místní
komunikace,

h) technická zařízení a jejich součásti, určená k vyměření, výběru a
kontrole úhrady poplatku za užití pozemní komunikace (dále jen "systém
elektronického mýtného"), jsou-li umístěna na pozemní komunikaci nebo
na silničním pozemku,

i) technická zařízení a jejich součásti určené k provádění
vysokorychlostního kontrolního vážení pomocí nepřenosných
vysokorychlostních vah, jsou-li umístěna na pozemní komunikaci nebo na
silničním pozemku.

§ 14

(1) O součástech a příslušenství průjezdního úseku dálnice a
průjezdního úseku silnice platí ustanovení § 12 a 13 s těmito
odchylkami:

a) zábradlí a obdobná zařízení jsou součástmi pouze na mostních
objektech a na zdech,

b) součástmi ani příslušenstvím nejsou zábradlí, řetězy a jiná zařízení
pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce, veřejné osvětlení,
světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu, silniční
vegetace.

(2) Součástmi ani příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace
nejsou

a) sjezdy nebo nájezdy na sousední nemovitosti, hráze vodních nádrží a
rybníků, břehy vodních toků, po nichž komunikace probíhá pod úrovní
břehové čáry, nábřežní zdi vybudované k regulaci vodního toku,
vodohospodářské objekty pod mosty, zařízení melioračních úprav
(propusti, podchody),

b) nástupní ostrůvky, označníky zastávek a čekárny linkové osobní
dopravy a hromadné veřejné dopravy, trolejová vedení a jejich sloupy,
provozní a technická policejní zařízení,

c) úrovňové přejezdy drah bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní
koleje a úrovňové přejezdy drah se závorami ve vzdálenosti mezi
závorami, zařízení k zabezpečení přejezdů drah, kolejový svršek
tramvajové a železniční dopravy v úrovni vozovky do vzdálenosti 0,5 m
od vnější hrany kolejnice, samostatná tělesa drah,

d) autobusová nádraží, motely, motoresty, čerpací stanice pohonných
hmot a celniště na hraničních přechodech.

(3) Součástmi ani příslušenstvím dálnic, silnic a místních komunikací
dále nejsou inženýrské sítě, energetická, telekomunikační, tepelná a
jiná vedení včetně sloupů těchto vedení, pokud neslouží výlučně
vlastníkovi dotčené komunikace, reklamní tabule a poutače všeho druhu,
stánky a jiná pojízdná nebo přenosná prodejní zařízení.

§ 15

Silniční vegetace

(1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných
vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní
komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo
neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto
komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků.

(2) Na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po
projednání s ním nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po
projednání s ním je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace
oprávněn v souladu se zvláštními předpisyˆ3) kácet dřeviny na
silničních pozemcích.

ČÁST TŘETÍ

VÝSTAVBA DÁLNICE, SILNICE, MÍSTNÍ KOMUNIKACE A VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ
ÚČELOVÉ KOMUNIKACE

§ 16

Stavební řízení

(1) Pro stavbu dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné
účelové komunikace je speciálním stavebním úřademˆ4) příslušný silniční
správní úřad. Speciální stavební úřad přizve ke stavebnímu řízení
Ministerstvo vnitra, jde-li o stavbu dálnice nebo rychlostní silnice, v
ostatních případech příslušný orgán Policie České republiky.

(2) Pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak, platí pro územní a
stavební řízení stavby dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně
přístupné účelové komunikace zvláštní předpisy o územním plánování a
stavebním řáduˆ5) a nejsou dotčeny předpisy o ochraně životního
prostředí.ˆ6)K žádosti o zahájení územního řízení a stavebního řízení
pro stavbu tunelu nad 500 m navrhovatel přikládá kromě náležitostí
vyžadovaných zvláštním právním předpisemˆ5) bezpečnostní dokumentaci,
která obsahuje bezpečnostní požadavky na tunely nad 500 m.
Nevykonává-li Ministerstvo dopravy působnost speciálního stavebního
úřadu je dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení pro stavbu
tunelu nad 500 m.

(3) Prováděcí předpis vymezí, pro které stavební úpravy dálnice,
silnice a místní komunikace prováděné na silničním pozemku postačí
místo stavebního povolení ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu a pro
které udržovací práce není třeba ani toto ohlášení. Prováděcí předpis
dále stanoví obecné technické požadavky pro stavbu dálnice, silnice a
místní komunikace.

§ 17

nadpis vypuštěn

(1) Pro uskutečnění stavby dálnice, silnice nebo místní komunikace lze
vlastnické právo ke stavbě, pozemku a zařízení vyvlastnit podle
zvláštního právního předpisuˆ7). Právo odpovídající věcnému břemenu je
právem, které podle zvláštního právního předpisuˆ8) opravňuje
stavebníka ke zřízení požadované stavby na dotčeném pozemku.

(2) Jestliže byla zřízena stavba dálnice, silnice nebo místní
komunikace na cizím pozemku a vlastníku této stavby se prokazatelně
nepodařilo dosáhnout majetkoprávního vypořádání s vlastníkem pozemku,
je příslušný speciální stavební úřad oprávněn na návrh vlastníka stavby
zřídit věcné břemeno, které je nezbytné pro výkon vlastnického práva ke
stavbě.

(3) Součástí rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je stanovení výše
jednorázové náhrady podle zvláštního právního předpisuˆ7).

§ 18

Zrušení dálnice, silnice nebo místní komunikace

Jestliže zanikl dopravní význam dálnice, silnice nebo místní komunikace
a nebylo rozhodnuto o změně kategorie pozemní komunikace, rozhodne
příslušný silniční správní úřad o jejím zrušení. Speciální stavební
úřad neprodleně rozhodne o změně v užívání stavby nebo o jejím
odstranění.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘEVEDENÍ VÝKONU NĚKTERÝCH PRÁV A POVINNOSTÍ STÁTU V SOUVISLOSTI S
VÝSTAVBOU, PROVOZOVÁNÍM A ÚDRŽBOU DÁLNICE

§ 18a

Financovat a zajišťovat výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo
silnice I. třídy lze na základě smlouvy o převedení výkonu některých
práv a povinností státu jako vlastníka dálnice nebo silnice I. třídy
(dále jen "koncesionářská smlouva") na právnickou osobu (dále jen
"koncesionář") vybranou postupem podle zákona o schvalování veřejných
zakázek.ˆ2b)

§ 18b

Úhrada za výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy
je koncesionáři na základě koncesionářské smlouvy poskytována postupně
v závislosti na ujednání o rozložení rizik, obsaženém v koncesionářské
smlouvě, po dokončení výstavby dálnice nebo silnice I. třídy z příjmů
Státního fondu dopravní infrastruktury určených na financování
výstavby, modernizace, oprav a údržby dálnic a silnic I. třídy.ˆ8a)

§ 18c

Koncesionářskou smlouvu s koncesionářem uzavře jménem státu
Ministerstvo dopravy po jejím schválení vládou a po vyslovení souhlasu
s údaji vyjadřujícími finanční závazky státu vůči koncesionáři
obsaženými v návrhu smlouvy Poslaneckou sněmovnou.

§ 18d

(1) Koncesionářskou smlouvou se stát zavazuje odevzdat koncesionáři
územní rozhodnutí pro výstavbu dálnice nebo silnice I. třídy.
Koncesionář se zavazuje v území určeném v územním rozhodnutí zajistit
na své náklady financování a výstavbu dálnice nebo silnice I. třídy,
její provozování a údržbu. Koncesionářská smlouva se uzavírá na dobu
nejméně 25 let (dále jen "koncesionářská doba").

(2) Úhradu podle § 18b lze koncesionáři poskytovat ode dne zahájení
provozu na dokončené dálnici nebo silnici I. třídy.

(3) Po skončení smluvní doby je koncesionář povinen odevzdat
vybudovanou a provozovanou dálnici nebo silnici I. třídy včetně jejího
příslušenství státu a stát se zavazuje tuto dálnici nebo silnici I.
třídy převzít, odpovídá-li její stavební a dopravně technický stav
stavu stanovenému v koncesionářské smlouvě. Součástí odevzdání a
převzetí dálnice nebo silnice I. třídy je společné prohlášení o
vzájemném vypořádání všech závazků z koncesionářské smlouvy.

§ 18e

Obsah koncesionářské smlouvy

Koncesionářská smlouva musí obsahovat

a) vymezení úseku dálnice nebo silnice I. třídy, který je předmětem
výstavby, provozování a údržby a lhůtu jeho výstavby,

b) stanovení výše celkové investice a návratnosti vynaložených
prostředků,

c) stanovení technických kritérií pro výstavbu, provoz a údržbu úseku
dálnice nebo silnice I. třídy a způsob kontroly jejich dodržování,

d) závazek státu předat koncesionáři územní rozhodnutí k výstavbě úseku
dálnice nebo silnice I. třídy a závazek koncesionáře toto územní
rozhodnutí převzít,

e) rozložení rizik mezi stát a koncesionáře po dobu zajištění výstavby
úseku dálnice nebo silnice I. třídy, výstavby, provozování a údržby
úseku dálnice nebo silnice I. třídy a závazek koncesionáře převzít
území určené územním rozhodnutím k výstavbě úseku dálnice nebo silnice
I. třídy po zajištění vlastnických práv nebo práv založených smlouvou
provést stavbu nebo práv odpovídajících věcnému břemenu,

f) závazek koncesionáře financovat a zajistit výstavbu, provoz a údržbu
úseku dálnice nebo silnice I. třídy podle parametrů stanovených
smlouvou,

g) závazek koncesionáře uzavřít s pojišťovnou, která má povolení
provozovat pojišťovací činnost na území České republiky,ˆ8b) pojištění
majetku a pojištění odpovědnosti za škodu,

h) závazek státu převést ve smlouvě uvedená práva a povinnosti státu
jako vlastníka dálnice nebo silnice I. třídy na koncesionáře za cenu
dohodnutou ve smlouvě a závazek koncesionáře tato práva a povinnosti od
státu za dohodnutou cenu převzít,

i) stanovení doby, po kterou bude úsek dálnice nebo silnice I. třídy
provozován a udržován koncesionářem,

j) vymezení stavebního a dopravně technického stavu dálnice nebo
silnice I. třídy v době jejího odevzdání koncesionářem a převzetí
státem po uplynutí koncesionářské doby,

k) závazek koncesionáře předat po uplynutí dohodnuté doby úsek dálnice
nebo silnice I. třídy státu ve stavebním a dopravně technickém stavu
stanoveném smlouvou a závazek státu jej převzít,

l) závazek koncesionáře poskytovat čtvrtletně Ministerstvu dopravy
písemnou informaci o průběhu výstavby, způsobech zajištění provozování,
oprav a údržby dálnice nebo silnice I. třídy,

m) závazek koncesionáře poskytnout na výzvu Ministerstva dopravy
informace potřebné pro ověření trvání podmínek stanovených v
koncesionářské smlouvě,

n) důvody pro odstoupení od smlouvy,

o) způsob vzájemného vypořádání pro případ odstoupení od smlouvy,

p) sankce v případě nedodržení smluvních podmínek.

§ 18f

(1) Jestliže koncesionář provozuje jiné činnosti než výstavbu,
provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy, je povinen vést pro
tyto činnosti oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů včetně tržeb;
finanční prostředky z činností hrazených z veřejných prostředků nelze
použít na financování jiných činností.

(2) Po dobu trvání koncesionářské smlouvy koncesionář odpovídá za
výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy a za
dodržení stavebního a dopravně technického stavu dálnice nebo silnice
I. třídy stanoveného tímto zákonem.

ČÁST PÁTÁ

BEZPEČNOST POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ TRANSEVROPSKÉ SILNIČNÍ SÍTĚ

§ 18g

Posouzení stavby a její dokumentace

(1) Osoba, která žádá o vydání stavebního povolení nebo o vydání
kolaudačního souhlasu pro stavbu pozemní komunikace, která je zařazena
do transevropské silniční sítěˆ22) je povinna zajistit posouzení
dokumentace podle zvláštních předpisů o územním plánování a stavebním
řáduˆ5) a stavby samotné z hlediska zajištění bezpečnosti silničního
provozu při užívání stavby (dále jen „audit bezpečnosti pozemních
komunikací“).

(2) Auditu bezpečnosti pozemních komunikací podle odstavce 1 podléhá

a) návrh dokumentace záměru,

b) návrh projektové dokumentace,

c) provedená stavba pro zkušební provoz a

d) dokončená stavba pro kolaudační souhlas.

(3) Výsledkem auditu bezpečnosti pozemních komunikací je zpráva, která
obsahuje zejména souhrnný popis předpokládaných dopadů stavebních,
technických a provozních vlastností pozemní komunikace na bezpečnost
silničního provozu při jejím užívání a návrhy na odstranění nebo
snížení předpokládaných rizik, která plynou z vlastností pozemní
komunikace pro účastníky silničního provozu. Osoba uvedená v odstavci 1
doplní zprávu vyhodnocením, zda a jakým způsobem vyhověla návrhům
obsaženým ve zprávě, a u návrhů, kterým nevyhověla, uvede důvody jejich
nepřijetí.

(4) Osoba uvedená v odstavci 1 předloží speciálnímu stavebnímu úřadu k
žádosti o vydání

a) stavebního povolení zprávu a vyhodnocení u návrhů dokumentace podle
odstavce 2 písm. a) a b) a

b) kolaudačního souhlasu zprávu a vyhodnocení u stavby podle odstavce 2
písm. c) a d).

(5) Ve stavebním povolení pro stavbu pozemní komunikace podle odstavce
1 speciální stavební úřad uloží provedení zkušebního provozu podle
zvláštních předpisů o územním plánování a stavebním řáduˆ5).

(6) Speciální stavební úřad ve stavebním řízení a v řízení o vydání
kolaudačního souhlasu podle zvláštních předpisů o územním plánování a
stavebním řáduˆ5) ověří, zda je předložená zpráva a vyhodnocení podle
odstavce 4 úplná a zda zpráva byla zpracována k tomu oprávněnou osobou.

(7) Při zpracování auditu se zohlední zejména vliv okolí pozemní
komunikace, vliv součástí a příslušenství pozemní komunikace a jejího
připojení na ostatní pozemní komunikace a vliv charakteru provozu na
pozemní komunikaci na bezpečnost provozu na této pozemní komunikaci.
Minimální obsah auditu bezpečnosti pozemních komunikací stanoví
prováděcí právní předpis.

§ 18h

Auditor bezpečnosti pozemních komunikací

(1) Provádět audit bezpečnosti pozemních komunikací a zpracovávat
zprávu o výsledku auditu podle § 18g odst. 3 může pouze fyzická osoba s
platným povolením (dále jen „auditor bezpečnosti pozemních
komunikací“).

(2) Povolení podle odstavce 1 vydá Ministerstvo dopravy na žádost
žadateli, který je bezúhonný a prokázal odbornou způsobilost k
provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací.

(3) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
seznam jmen a příjmení, identifikačních čísel osoby a sídla nebo místa
podnikání auditorů bezpečnosti pozemních komunikací, kteří jsou
držiteli platného osvědčení, a pravidelně jej aktualizuje.

(4) Za bezúhonného podle odstavce 2 se nepovažuje ten, kdo byl
pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně
nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný
trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku.

(5) Za účelem zjištění, zda je žadatel bezúhonný, si Ministerstvo
dopravy vyžádá podle zvláštního právního předpisuˆ23) výpis z evidence
Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a
výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a
to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 18i

Odborná způsobilost

(1) Odbornou způsobilost prokazuje žadatel

a) absolvováním bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního
programuˆ24) v oblasti technických věd a technologií nebo ukončeným
vyšším odborným vzděláním nebo středním vzděláním s maturitní zkouškou
v oborech souvisejících s prováděním auditu bezpečnosti pozemních
komunikací,

b) praxí v oblasti bezpečnosti silničního provozu v délce

1. 3 roky, pokud absolvoval bakalářský, magisterský nebo doktorský
studijní programˆ24),

2. 4 roky, pokud absolvoval vyšší odborné vzdělání, nebo

3. 5 let, pokud absolvoval střední vzdělání s maturitní zkouškou, a

c) úspěšným složením zkoušky.

(2) Zkouška zahrnuje ověření znalostí potřebných pro provedení auditu v
rozsahu podle § 18g odst. 7. Zkoušku skládá žadatel před komisí
jmenovanou Ministerstvem dopravy. Komise musí být nejméně tříčlenná a
mít lichý počet členů. Předsedou komise musí být zaměstnanec zařazený k
výkonu práce v Ministerstvu dopravy. O výsledku zkoušky vyhotoví komise
protokol, který její předseda předá bez zbytečného odkladu Ministerstvu
dopravy a oznámí výsledky zkoušky žadateli.

(3) Skládat zkoušku může pouze žadatel, který absolvoval školení pro
získání potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu
bezpečnosti pozemních komunikací v rozsahu podle § 18g odst. 7.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, obsah a způsob provádění
zkoušky, způsob hodnocení výsledků zkoušky, rozsah a obsah školení a
obory související s auditem bezpečnosti pozemních komunikací.

§ 18j

Povinnosti auditora bezpečnosti pozemních komunikací

(1) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací nesmí provádět audit
bezpečnosti pozemních komunikací u staveb pozemních komunikací, na
jejichž přípravě anebo provádění se podílel, podílí nebo má podílet sám
nebo

a) jeho příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo partner, nebo

b) osoba, s níž je

1. ve vztahu jako společník, člen orgánů společnosti, družstva nebo
jako účastník sdružení,

2. v základním pracovněprávním vztahu, nebo

3. ve vztahu obchodním nebo obdobném a tento vztah by mohl ohrozit
nezávislost nebo nestrannost auditora bezpečnosti pozemních komunikací.

(2) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen postupovat při
auditu bezpečnosti pozemních komunikací a vyhotovení zprávy podle § 18g
odst. 3 nestranně a s řádnou odbornou péčí.

(3) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen Ministerstvu
dopravy sdělit, že přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 18h
odst. 4, bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.

(4) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen účastnit se
pravidelného školení, jehož předmětem je udržování a prohlubování
potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu
bezpečnosti pozemních komunikací. Pravidelného školení se auditor
bezpečnosti pozemních komunikací zúčastní do konce třetího roku ode dne

a) vydání povolení podle § 18h odst. 1, nebo

b) konání předchozího pravidelného školení.

(5) Rozsah a obsah pravidelného školení stanoví prováděcí právní
předpis.

§ 18k

Odnětí povolení auditora bezpečnosti pozemních komunikací

(1) Ministerstvo dopravy odejme povolení podle § 18h odst. 1 auditoru
bezpečnosti pozemních komunikací, který

a) přestal být bezúhonný,

b) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti podle § 18j odst.
1 nebo 2,

c) nezúčastnil se pravidelného školení podle § 18j odst. 4, nebo

d) o odnětí požádal.

(2) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací, kterému bylo povolení
odejmuto podle odstavce 1 písm. b), může o vydání nového povolení
požádat až po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o
odnětí povolení.

§ 18l

Akreditace k poskytování školení

(1) Školení podle § 18i odst. 3 a § 18j odst. 4 může poskytovat pouze
osoba, které byla udělena akreditace k provozování této činnosti
Ministerstvem dopravy.

(2) Akreditaci udělí Ministerstvo dopravy osobě, která doloží, že

a) má vytvořen plán pro zajištění školení, ve kterém vymezí organizaci,
rozsah a způsob školení, včetně dozoru,

b) školení budou zajišťovat odborně způsobilé osoby, které mají
ukončené vzdělání podle § 18i odst. 2 písm. a) a 5 let praxe v oblasti
posuzování bezpečnosti pozemních komunikací,

c) má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro
poskytování školení a

d) uhradila Ministerstvu dopravy správní poplatek.

(3) Osoba, které byla udělena akreditace k poskytování školení, je
povinna

a) zajišťovat školení podle vytvořeného plánu,

b) zajišťovat školení odborně způsobilými osobami a

c) mít po celou dobu provozování své činnosti právo k užívání
nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení a mít
tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici.

(4) Ministerstvo dopravy odejme akreditaci k poskytování školení osobě,
která opakovaně nebo hrubým způsobem porušila povinnosti podle odstavce
3.

(5) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
seznam jmen a příjmení, obchodních firem nebo názvů, identifikačních
čísel osoby a sídel nebo míst podnikání osob, kterým udělilo
akreditaci, a pravidelně jej aktualizuje.

§ 18m

Prohlídka pozemní komunikace

(1) Vlastník pozemní komunikace podle § 18g odst. 1, jejíž úsek je
zařazen do Centrální evidence pozemních komunikací podle § 29a odst. 1
písm. e), zajistí bez zbytečného odkladu provedení prohlídky tohoto
úseku. Prohlídka se zaměří na posouzení dopadů zejména stavebních,
technických a provozních vlastností pozemní komunikace na bezpečnost
pozemní komunikace.

(2) Prohlídka musí být provedena skupinou nejméně 3 fyzických osob, z
nichž alespoň jedna musí být auditorem bezpečnosti pozemních
komunikací.

(3) Na činnost auditora bezpečnosti pozemních komunikací při provádění
prohlídky se § 18j odst. 1 a 2 vztahují obdobně.

(4) Po ukončení prohlídky zpracuje auditor bezpečnosti pozemních
komunikací zprávu o výsledcích prohlídky obsahující zejména popis
zjištěných rizik a návrhy nápravných opatření včetně posloupnosti
jejich provedení. Při zpracování zprávy auditor bezpečnosti pozemních
komunikací zohlední obsah předchozích zpráv o výsledcích prohlídek
posuzovaného úseku pozemní komunikace, byly-li zpracovány, a údaje o
dopravních nehodách na posuzovaném úseku pozemní komunikace. Před
zpracováním zprávy auditor bezpečnosti pozemních komunikací projedná
její obsah s vlastníkem dotčené pozemní komunikace.

(5) Zprávu o výsledcích prohlídky předá auditor bezpečnosti pozemních
komunikací vlastníku dotčené pozemní komunikace.

(6) Při péči o pozemní komunikaci podle § 9 odst. 4 vlastník zajistí
provedení nápravných opatření uvedených ve zprávě, pokud je to
technicky možné a ekonomicky únosné při zajištění řádné péče o síť
pozemních komunikací v jeho vlastnictví a její plánovaný rozvoj.
Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčenaˆ3).

ČÁST ŠESTÁ

UŽÍVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

§ 19

Obecné užívání

(1) V mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních
komunikacíchˆ2) a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý
užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke
kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"), pokud pro zvláštní
případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpisˆ9) jinak. Uživatel
se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu
dotčené pozemní komunikace.

(2) Dálnice, silnice a místní komunikace, jejich součásti a
příslušenství je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat. Na dálnicích,
silnicích a místních komunikacích je dále zakázáno

a) neoprávněně odstraňovat, zakrývat, přemísťovat, osazovat nebo
pozměňovat dopravní značky a dopravní zařízení, anebo na těchto věcech
cokoliv umísťovat,

b) používat pásová a jiná vozidla, jejichž kola nejsou opatřena
pneumatikami nebo gumovými obručemi, nebo používat jiné stroje a
zařízení, které mohou způsobit poškození komunikace; výjimečně lze
povolit jako zvláštní užívání (§ 25) použití silnice nebo místní
komunikace pásovými vozidly Armády České republiky nebo historickými
vozidly,

c) používat sněhové řetězy v úsecích, kde vozovka není dostatečně
pokryta sněhovou nebo ledovou vrstvou,

d) používat hroty v pneumatikách, pokud zvláštní předpisˆ10) nestanoví
jinak,

e) vypouštět vodu, splašky a jiné tekuté odpady,

f) rozjíždět dočasné skládky údržbových hmot, otáčet zemědělské nebo
lesní stroje a potahy při provádění polních nebo lesních prací,

g) odstavovat silniční vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé k
provozuˆ10) a není opatřeno státní poznávací značkouˆ11) nebo které je
zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu (dále jen "vrak"),

h) umisťovat nebo provozovat pojízdné nebo přenosné zařízení, které je
určeno k prodeji zkapalněných ropných plynů (čerpací stanice).

(3) Vlastník vraku je povinen na výzvu vlastníka dálnice, silnice nebo
místní komunikace odstranit vrak do dvou měsíců od doručení výzvy k
odstranění. Neučiní-li tak, odstraní a zlikviduje vrak vlastník této
pozemní komunikace na náklady vlastníka vraku.

(4) Nemůže-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zjistit
vlastníka vraku, zveřejní výzvu k odstranění vraku způsobem v místě
obvyklým a po marném uplynutí lhůty dvou měsíců ode dne zveřejnění
výzvy odstraní a zlikviduje vrak na své náklady. Zjistí-li vlastník
dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníka vraku dodatečně, může
vůči němu uplatnit nárok na náhradu nákladů vzniklých odstraněním a
likvidací vraku.

(5) Silniční správní úřad je oprávněn rozhodnout o označení místní
komunikace nebo průjezdního úseku silnice nebo jejich částí, na kterých
je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel,
příslušnou dopravní značkou podle zvláštního předpisu.ˆ2) Rozhodnutí o
označení musí být provedeno nejméně týden před dnem dočasného zákazu
stání na příslušné pozemní komunikaci a na řízení silničního správního
úřadu se v tomto případě nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(6) V případě neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu
podle předchozího odstavce je vlastník místní komunikace nebo
průjezdního úseku silnice oprávněn odstranit silniční vozidlo na
náklady jeho provozovatele, pokud provozovatel silničního vozidla
neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo
odstranil včas sám; v tomto případě hradí náklady spojené s odstraněním
silničního vozidla ten, na jehož žádost bylo silničním správním úřadem
vydáno rozhodnutí.

Zpoplatnění obecného užívání a druhy zpoplatnění

§ 20

(1) Užívání pozemní komunikace, kterou určí prováděcí právní předpis a
která je označena dopravní značkou označující zpoplatněníˆ11a),
stanoveným druhem motorového vozidla, podléhá zpoplatnění (dále jen
"zpoplatněná pozemní komunikace").

(2) Zpoplatnění se stanoví podle

a) typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci
(dále jen "mýtné"), nebo

b) časového období užívání zpoplatněné pozemní komunikace (dále jen
"časový poplatek").

(3) Za užití zpoplatněné pozemní komunikace stanoveným druhem
motorového vozidla nelze uložit současně časový poplatek a mýtné.

(4) Peněžní prostředky získané ze zpoplatnění jsou příjmem Státního
fondu dopravní infrastruktury.

§ 20a

Osvobození od zpoplatnění

(1) Zpoplatnění nepodléhá užití zpoplatněné pozemní komunikace
silničním motorovým vozidlem

a) vybaveným zvláštním výstražným světlem podle zvláštního právního
předpisuˆ11b), pokud se jedná o vozidlo

1. Vězeňské služby České republiky,

2. zdravotnické záchranné služby a dopravy nemocných, raněných a
rodiček,

3. složky integrovaného záchranného systémuˆ11c) neuvedené v bodech 1 a
2,

b) Ministerstva vnitra používaným Policií České republiky a opatřeným
nápisem "POLICIE",

c) ozbrojených sil České republikyˆ11d), včetně vozidel používaných
Vojenskou policií a opatřených nápisem "VOJENSKÁ POLICIE" a vozidel
ozbrojených sil jiného státu na základě vzájemnosti,

d) celních orgánů opatřeným nápisem "CELNÍ SPRÁVA"ˆ11e),

e) hasičských záchranných sborů a jednotek dobrovolných hasičů
opatřených nápisem "HASIČI",

f) obecní nebo městské policie opatřené nápisem „OBECNÍ POLICIE“ nebo
„MĚSTSKÁ POLICIE“ˆ25),

g) Vězeňské služby České republiky se zvláštním barevným provedením a
označením podle zvláštního právního předpisuˆ26),

h) přepravujícím těžce zdravotně postižené občany, kteří jsou podle
zvláštního právního předpisuˆ11f) držiteli průkazu ZTP, s výjimkou
postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo průkazu ZTP/P, pokud
držitelem silničního motorového vozidla je postižená osoba sama nebo
osoba jí blízkáˆ11g),

i) přepravujícím nezaopatřené děti, které jsou léčeny pro onemocnění
zhoubným nádorem nebo hemoblastosou,

j) při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně
obyvatelstvaˆ11c),

k) Správy státních hmotných rezerv při přepravě materiálů státních
hmotných rezerv, nebo humanitární pomoci státu za krizových situací
podle zvláštního právního předpisuˆ11h),

l) správce zpoplatněné pozemní komunikace.

(2) Je-li nutno při uzavírce podle § 24 užít pro vedení objížďky
zpoplatněnou komunikaci, je možné užít tuto komunikaci bez zpoplatnění.

(3) V případě vyhlášení signálu upozornění nebo signálu regulace pro
suspendované částice PM10 podle zvláštního právního předpisuˆ11i), je
až do odvolání příslušného signálu možné užít vybrané úseky pozemních
komunikací stanovené zvláštním právním předpisemˆ11i) bez zpoplatnění.

Časový poplatek

§ 21

(1) Zpoplatněnou pozemní komunikaci lze užít silničním motorovým
vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí
nejvýše 3,5 tuny (dále jen "vozidlo v systému časového zpoplatnění"),
pouze po úhradě časového poplatku. Časový poplatek lze uhradit na
kalendářní rok, jeden měsíc nebo na deset dnů.

(2) Horní hranice výše časového poplatku na kalendářní rok činí pro
vozidlo v systému časového zpoplatnění 1 500 Kč.

(3) Výše časového poplatku na jeden měsíc a časového poplatku na deset
dnů se stanoví poměrně k výši časového poplatku na jeden kalendářní
rok. Výši časových poplatků stanoví prováděcí právní předpis.

§ 21a

Způsob placení

(1) Časový poplatek se platí před užitím zpoplatněné pozemní
komunikace. Úhrada časového poplatku se prokazuje platným dvoudílným
kupónem. Kupón musí odpovídat stanovenému vzoru, musí mít hodnotu
odpovídající nejméně výši časového poplatku příslušné podle největší
povolené hmotnosti vozidla v systému časového zpoplatnění a musí
obsahovat:

a) údaj o registrační značce motorového vozidla, jehož užití na
zpoplatněné pozemní komunikaci se kupónem prokazuje a který se shoduje
s registrační značkou, kterou je opatřeno toto vozidlo v systému
časového zpoplatnění,

b) vyznačení doby platnosti, která odpovídá době užívání zpoplatněné
pozemní komunikace.

(2) Údaj o registrační značce vyznačí na obou dílech kupónu řidič
nejpozději před užitím zpoplatněné pozemní komunikace.

§ 21b

Platnost kupónu

(1) Platnost kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku na
kalendářní rok počíná 1. prosincem roku, který bezprostředně předchází
kalendářnímu roku vyznačenému na kupónu, a končí 31. lednem
bezprostředně následujícího kalendářního roku s výjimkou kupónu,
prokazujícího úhradu časového poplatku na kalendářní rok bezprostředně
předcházející kalendářnímu roku nabytí účinnosti tohoto zákona. V tomto
kalendářním roce končí platnost kupónu prokazujícího úhradu časového
poplatku za kalendářní rok 31. prosince kalendářního roku vyznačeného
na kupónu.

(2) Platnost kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku na 1 měsíc
počíná dnem vyznačeným na kupónu a končí uplynutím dne bezprostředně
následujícího měsíce, který se číselně shoduje se dnem vyznačeným na
kupónu. Není-li takový den v příslušném kalendářním měsíci, připadne
konec platnosti na poslední den tohoto kalendářního měsíce.

(3) Platnost kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku na deset dnů
počíná dnem vyznačeným na kupónu a končí uplynutím desátého
kalendářního dne.

§ 21c

Vyznačení doby platnosti kupónu

Na kupónu prokazujícím úhradu časového poplatku na jeden měsíc nebo
deset dnů vyznačí počátek doby platnosti kupónu prodejce při jeho
prodeji.

§ 21d

Vydávání a prodej kupónu

K vydávání a prodeji kupónů je příslušný Státní fond dopravní
infrastruktury. Činnostmi spojenými s vydáváním a prodejem kupónů může
Státní fond dopravní infrastruktury pověřit fyzickou nebo právnickou
osobu. Cena za zprostředkování prodeje se sjednává podle cenových
předpisůˆ11i).

§ 21e

Povinnosti řidiče vozidla v systému časového zpoplatnění

(1) Řidič vozidla v systému časového zpoplatnění je povinen

a) uhradit časový poplatek a přilepit prováděcím předpisem určený díl
kupónu prokazující úhradu časového poplatku celou plochou na viditelném
místě ve vozidle,

b) vyznačit údaj o registrační značce vozidla na kupónu prokazujícím
úhradu časového poplatku,

c) na požádání předložit ke kontrole příslušníku Policie České
republiky (dále jen "policista") nebo celníkovi díl kupónu
prokazujícího úhradu časového poplatku,

d) odstranit díl kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku na
viditelném místě ve vozidle, jakmile jeho platnost skončila.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví vzory kupónů, místo, kde musí být
ve vozidle přilepen díl kupónu, způsob jejich vyplňování, způsob jejich
evidence a u kupónů s kratší dobou platnosti než jeden rok způsob
vyznačení počátku doby jejich platnosti.

Mýtné

§ 22

(1) Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem
nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí více než
3,5 tuny (dále jen "vozidlo v systému elektronického mýtného"), podléhá
úhradě mýtného.

(2) Výše mýtného se zjišťuje pomocí systému elektronického mýtného,
jehož součástí je elektronické palubní zařízení schválené podle
zvláštního zákonaˆ11j), kterým musí být vybaveno vozidlo v systému
elektronického mýtného (dále jen „elektronické zařízení“). Elektronické
zařízení je nepřenositelné a jeho užití je vázáno na konkrétní vozidlo
zaevidované v systému elektronického mýtného. Výše mýtného se stanoví
součinem sazby mýtného a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní
komunikaci. Sazby mýtného mohou být rozlišeny podle emisní třídy
vozidla, druhu vozidla, počtu náprav vozidla nebo jízdní soupravy,
období dne, dne nebo podle období roku.

(3) U vozidel osvobozených od zpoplatnění podle § 20a se mýtné nehradí.
Vozidlo v systému elektronického mýtného musí být pro účely kontroly
vybaveno elektronickým zařízením, s výjimkou podle § 20a odst. 2.

(4) Výši sazeb mýtného a rozlišení sazeb mýtného podle kritérií
uvedených v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Při stanovení sazeb mýtného nesmí celkový výnos z uloženého mýtného
za období kalendářního roku překročit poměrnou část nákladů
vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace. Náklady vynaloženými na
zpoplatněné pozemní komunikace jsou

a) náklady na výstavbu zpoplatněných pozemních komunikací,

b) náklady na údržbu a opravu zpoplatněných pozemních komunikací,

c) náklady na správu související s provozem zpoplatněných pozemních
komunikací a

d) náklady na výstavbu a provoz systému elektronického mýtného.

(6) Překročí-li v kalendářním roce celkový příjem z uloženého mýtného
poměrnou část nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace
podle odstavce 5, sazby mýtného se upraví do dvou let od zjištění
tohoto překročení tak, aby celkový výnos z uloženého mýtného nepřesáhl
výši těchto nákladů.

(7) Strukturu, popis, způsob výpočtu nákladů uvedených v odstavci 5 a
způsob stanovení sazeb mýtného stanoví prováděcí právní předpis.

§ 22a

Provoz systému elektronického mýtného

(1) Provoz systému elektronického mýtného a výběr mýtného zajišťuje
Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy může pověřit provozem
systému elektronického mýtného a výběrem mýtného organizaci zřízenou
Ministerstvem dopravy (dále jen "provozovatel systému elektronického
mýtného") na základě souhlasu vlády.

(2) Ministerstvo dopravy a organizace pověřená provozem systému
elektronického mýtného a výběrem mýtného spolupracuje při provozování
systému a výběru elektronického mýtného s Policií České republiky. Za
tím účelem vytvoří organizace pověřená provozem systému elektronického
mýtného především na síti dálnic a rychlostních silnic organizační a
technické předpoklady pro dohled na bezpečnost a plynulost dopravních
proudů, mimořádných situací a provozu na dálnicích a rychlostních
silnicích.

(3) Systém elektronického mýtného musí splňovat tyto základní podmínky:

a) musí umožnit snadnou propojitelnost se systémy elektronického
mýtného v rámci Evropských společenství (dále jen "interoperabilita"),
v souladu s příslušným předpisem Evropských společenstvíˆ11k),

b) jeho zavedení nesmí diskriminovat tuzemské uživatele ani uživatele z
jiných členských států Evropských společenství.

(4) Technické podmínky systému elektronického mýtného stanoví prováděcí
právní předpis.

§ 22b

Práva a povinnosti provozovatele systému elektronického mýtného

(1) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen

a) určit druhy elektronických zařízení, které lze evidovat v systému
elektronického mýtného,

b) vést evidenci údajů pro účely provozování systému elektronického
mýtného (dále jen "evidence údajů o mýtném"),

c) zajistit bezplatné poskytnutí elektronického zařízení každému
provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím
zmocněné osoběˆ11l), která o to požádá,

d) zajistit výběr mýtného od provozovatele vozidla v systému
elektronického mýtného nebo od jím zmocněné osobyˆ11l).

(2) Evidence údajů o mýtném je informačním systémem veřejné správy
podle zvláštního zákonaˆ11m), jehož správcem je provozovatel systému
elektronického mýtného. Evidence údajů o mýtném obsahuje údaje o

a) provozovatelích vozidel v systému elektronického mýtného a jejich
vlastnících, není-li vlastník provozovatelem,

b) vozidlech, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného,

c) čase a místě průjezdu vozidel v systému elektronického mýtného,

d) používaných elektronických zařízeních,

e) vozidlech, za která nebyla splněna povinnost uhradit mýtné, a o jimi
ujetých kilometrech,

f) dalších skutečnostech, které jsou nezbytné pro provozování systému
elektronického mýtného, stanovených prováděcím právním předpisem.

(3) Provozovatel systému elektronického mýtného v evidenci údajů o
mýtném zpracovává údaje způsobem stanoveným zvláštním zákonemˆ11m).
Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje údaje z evidence
údajů o mýtném na základě písemné žádosti správcům pozemních
komunikací, silničním správním úřadům, Policii České republiky,
Bezpečnostní informační službě, Generální inspekci bezpečnostních
sborů, Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon
působnosti podle tohoto zákona a Centrálnímu systému dopravních
informací.

(4) Provozovatel systému elektronického mýtného je oprávněn požadovat
od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím
zmocněné osobyˆ11l) s výjimkou vozidla v systému elektronického
mýtného, jehož užití na zpoplatněné pozemní komunikaci zpoplatnění
nepodléhá,

a) úhradu mýtného,

b) složení kauce maximálně do výše pořizovací ceny elektronického
zařízení.

(5) Složení kauce je zárukou, že elektronické zařízení bude vráceno
funkční a nepoškozené provozovateli systému elektronického mýtného. Po
převzetí funkčního a nepoškozeného elektronického zařízení vrátí
provozovatel systému elektronického mýtného kauci v plné výši osobě,
která kauci složila, nebo jiné zmocněné osoběˆ11l). Nevrácené kauce
jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.

(6) Výši kauce stanoví prováděcí právní předpis.

Povinnosti provozovatele a řidiče vozidla v systému elektronického
mýtného

§ 22c

(1) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je před
užitím zpoplatněné pozemní komunikace povinen

a) provozovateli systému elektronického mýtného poskytnout údaje
potřebné k zaevidování jím provozovaného vozidla do systému
elektronického mýtného,

b) zajistit instalování zaevidovaného elektronického zařízení do
vozidla v systému elektronického mýtného,

c) poučit řidiče jím provozovaných vozidel o způsobu nakládání s
elektronickým zařízením a jeho užíváním.

(2) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je povinen
zajistit úhradu mýtného podle podmínek sjednaných s provozovatelem
systému elektronického mýtného.

(3) Provozovatel vozidla nesmí

a) použít zaevidované elektronické zařízení do jiného vozidla v systému
elektronického mýtného,

b) přikázat, dovolit, ani svěřit řízení vozidla v systému
elektronického mýtného na zpoplatněné pozemní komunikaci, pokud toto
vozidlo není zaevidováno a vybaveno elektronickým zařízením vozidla.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění evidence v
systému elektronického mýtného, způsob nakládání s elektronickým
zařízením a jeho užívání, podmínky pro zajištění interoperability
systémů elektronického mýtného v souladu s příslušným předpisem
Evropských společenstvíˆ11k), způsob úhrady mýtného a způsob prokázání
úhrady mýtného.

(5) Podrobnosti podmínek úhrady mýtného na zpoplatněné pozemní
komunikaci v systému elektronického mýtného mohou být stanoveny ve
smluvních podmínkách provozovatele systému elektronického mýtného.

§ 22d

(1) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného je povinen

a) před užitím zpoplatněné pozemní komunikace zajistit zaevidování
vozidla v systému elektronického mýtného a instalaci elektronického
zařízení do zaevidovaného vozidla v systému elektronického mýtného,
nebyly-li povinnosti splněny provozovatelem vozidla podle § 22c odst. 1
písm. a) a b), a zadat do elektronického zařízení údaje umožňující
správné stanovení mýtného,

b) po celou dobu jízdy po zpoplatněné pozemní komunikaci udržovat
elektronické zařízení v provozu,

c) nakládat s elektronickým zařízením pouze způsobem stanoveným
prováděcím právním předpisem,

d) uhradit mýtné, nebylo-li uhrazeno provozovatelem vozidla v systému
elektronického mýtného,

e) na výzvu policisty nebo celníka umožnit kontrolu úhrady mýtného a
funkčnosti elektronického zařízení.

(2) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného nesmí řídit vozidlo
v systému elektronického mýtného po zpoplatněné pozemní komunikaci,
pokud toto vozidlo není v systému elektronického mýtného zaevidováno a
vybaveno příslušným elektronickým zařízením.

(3) Druhy údajů, které jsou potřebné k zadání do elektronického
zařízení a které umožňují stanovení mýtného, a podmínky užívání
elektronického zařízení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 22e

Nezaplatí-li dlužné mýtné provozovatel vozidla v systému elektronického
mýtného ani na základě výzvy provozovatele systému elektronického
mýtného, ve kterém bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je
provozovatel elektronického mýtného oprávněn domáhat se svého práva u
soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva
občanského.

§ 23

(1) Pro účely organizování dopravy na území obce může obec v nařízení
obce vymezit oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich
určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisyˆ12)

a) k stání silničního motorového vozidla v obci na dobu časově
omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin,

b) k odstavení nákladního vozidla nebo jízdní soupravy v obci na dobu
potřebnou k zajištění celního odbavení,

c) k stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo
fyzickou osobou za účelem podnikání podle zvláštního právního
předpisu,ˆ12a) která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti obce,
nebo k stání silničního motorového vozidla fyzické osoby, která má
místo trvalého pobytu nebo je vlastníkem nemovitosti ve vymezené
oblasti obce,

nebude-li tímto užitím ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na
pozemních komunikacích a jiný veřejný zájem. V nařízení obce stanoví
obec způsob placení sjednané ceny a způsob prokazování jejího
zaplacení.

(2) Místní komunikace nebo jejich určené úseky podle odstavce 1 musí
být označeny příslušnou dopravní značkou podle zvláštního právního
předpisu.ˆ2)

(3) V nařízení obec může vymezit oblasti obce, ve kterých nelze místní
komunikace nebo jejich určené úseky užít k účelům uvedeným v odstavci 1
písm. a) až c).

(4) Pro účely organizování dopravy na území obce může obec v nařízení
obce vymezit oblasti obce s časovým a druhovým omezením zásobování. V
nařízení obce stanoví obec druhy a kategorie silničních vozidel, časové
vymezení a činnosti, které jsou předmětem omezení.

§ 24

Omezení obecného užívání uzavírkami a objížďkami

(1) Provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně
přístupných účelových komunikacích může být částečně nebo úplně
uzavřen, popřípadě může být nařízena objížďka. Nikdo nemá nárok na
náhradu případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku uzavírky nebo
objížďky.

(2) O uzavírce a objížďce rozhoduje příslušný silniční správní úřad na
základě žádosti osoby, v jejímž zájmu má dojít k uzavírce. Příslušný
silniční správní úřad žádost projedná

a) s vlastníkem pozemní komunikace, která má být uzavřena, a s
vlastníkem pozemní komunikace, po níž má být vedena objížďka,

b) s obcí, na jejímž zastavěném území má být povolena uzavírka nebo
nařízena objížďka,

c) s provozovatelem dráhy,ˆ13) jde-li o pozemní komunikaci, na níž je
umístěna dráha.

(3) Týká-li se uzavírka územního obvodu více silničních správních
úřadů, přísluší rozhodování silničnímu správnímu úřadu, v jehož územním
obvodu je nejdelší část uzavírky; ostatní silniční správní úřady jsou v
těchto případech dotčenými správními úřady.

(4) Při rozhodování příslušný silniční správní úřad dbá, aby uzavírka
byla vždy omezena na nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně
technicky zabezpečena a byla z hlediska provozu vyhovující a aby byl
umožněn přístup k sousedním nemovitostem. Silniční správní úřad může v
rozhodnutí stanovit podmínky, při jejichž nesplnění může udělené
povolení omezit nebo zrušit. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá
odkladný účinek.

(5) Příslušný silniční správní úřad rozhodnutí neprodleně oznámí

a) příslušným okresním orgánům požární ochrany,

b) příslušným okresním orgánům zdravotní služby,

c) dopravcům v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na
níž je tato doprava provozována a jsou-li silničnímu správnímu úřadu
tito dopravci známi,

d) všem silničním správním úřadům, které povolují přepravy zvlášť
těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace
používané k tomuto druhu přepravy.

e) Ministerstvu vnitra, jde-li o dálnice nebo rychlostní silnice, v
ostatních případech příslušnému orgánu Policie České republiky.

(6) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné
účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je povinen strpět
bezúplatně provoz převedený na ni z uzavřené pozemní komunikace.
Případné úpravy objížďkových pozemních komunikací nutné z důvodu
objížďky a náhrada případných následných škod se stanoví v podmínkách
rozhodnutí o uzavírce a objížďce a uskuteční na náklad žadatele o
uzavírku a objížďku.

(7) Uzavírka a objížďka musí být označena předepsaným způsobem.
Označení zabezpečuje žadatel o uzavírku a objížďku na svůj náklad a
odpovídá za jeho stav po dobu trvání uzavírky a objížďky.

(8) V případě nebezpečí z prodlení (živelní pohromy, dopravní nehody,
zřícení nebo poškození objektů) musí příslušnou část pozemní komunikace
neprodleně uzavřít a označit alespoň provizorním způsobem její
vlastník. V případě havárie inženýrské sítě nebo jiného vedení je
povinen příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a alespoň
provizorně označit vlastník této inženýrské sítě nebo tohoto vedení a
věc neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace. Tím není dotčeno
ustanovení § 36 odst. 6.

(9) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení uzavírky a
o nařízení objížďky a náležitosti rozhodnutí v těchto věcech.

§ 25

Zvláštní užívání

(1) K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým
způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen
"zvláštní užívání"), je třeba povolení příslušného silničního správního
úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní
komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo
plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva
vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se
souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky. Souhlas vlastníka
se zvláštním užíváním podle odstavce 6 písm. c) bodu 3 a odstavce 6
písm. d) se nevyžaduje v případě, že se jedná o veřejně prospěšnou
stavbu; k návrhu na zvláštní užívání může vlastník uplatnit námitky, o
kterých rozhodne silniční správní úřad.

(2) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zvláštního užívání
právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou
a v rozhodnutí stanoví podmínky zvláštního užívání. Povolení ke
zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za
poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace.

(3) Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v
rozhodnutí o vydání povolení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí
povolení. Právnické nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení ke
zvláštnímu užívání, lze udělit povolení ke zvláštnímu užívání na
základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy
rozhodnutí o odnětí povolení ke zvláštnímu užívání nabylo právní moci.

(4) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na
základě odůvodněné žádosti držitele povolení ke zvláštnímu užívání.

(5) V době branné pohotovosti státu není třeba povolení ke zvláštnímu
užívání pro vozidla Armády České republiky.

(6) Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace je

a) přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel,
jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními
předpisy,ˆ10)

b) užití dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace
silničními motorovými vozidly, jejichž nejvyšší povolená rychlost je
nižší, než stanoví zvláštní předpis,ˆ2)

c) užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného
pozemku pro

1. umísťování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných
zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch a jiných obdobných
zařízení (dále jen "reklamní zařízení"),

2. umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů nesloužících k
údržbě nebo opravám těchto komunikací, nebudou-li neprodleně odstraněny
(zařízení staveniště, skládka stavebních hmot nebo paliva apod.),

3. provádění stavebních prací,

4. zřizování vyhrazeného parkování,

5. zřizování a provoz stánků, pojízdných či přenosných prodejních a
jiných podobných zařízení,

6. audiovizuální tvorbu,

d) umístění inženýrských sítí a jiných nadzemních nebo podzemních
vedení všeho druhu v silničním pozemku, na něm nebo na mostních
objektech,

e) pořádání sportovních, kulturních, náboženských, zábavních a
podobných akcí, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo
plynulost silničního provozu,

f) výjimečné užití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly
Armády České republiky nebo historickými vozidly, jejichž kola nejsou
opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi,

g) výjimečné užití místní komunikace a silnice samojízdnými pracovními
stroji a přípojnými vozidly traktorů, které nemají schválenou
technickou způsobilost podle zvláštního právního předpisu.ˆ13a)

(7) Zvláštní užívání spočívající v umístění a provozování reklamního
zařízení může povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu
pěti let, bude-li umístění a provozování reklamního zařízení splňovat
tyto podmínky:

a) nebude jej možné zaměnit s dopravními značkami ani dopravními
zařízeními,

b) nebude oslňovat uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak
narušovat provoz na pozemní komunikaci a

c) pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní zařízení, bude
vybavena na náklad vlastníka reklamního zařízení svodidly nebo jinak
zabezpečena proti možnému střetu vozidel s konstrukcí reklamního
zařízení.

Podmínky stanovené v povolení musí trvat po celou dobu platnosti
povolení. Zánik některé z podmínek je povinen vlastník reklamního
zařízení oznámit do 30 dnů příslušnému silničnímu správnímu úřadu,
který povolení odejme.

(8) Věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle
odstavce 1 nebo v rozporu s ním, s výjimkou reklamních zařízení, je
jejich vlastník povinen odstranit neprodleně po doručení výzvy
příslušného silničního správního úřadu. Neučiní-li tak, zajistí
odstranění a likvidaci věci příslušný silniční správní úřad na náklady
vlastníka věci.

(9) Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka věci
umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1, s
výjimkou reklamních zařízení, zveřejní výzvu k odstranění věci způsobem
v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění
výzvy zajistí odstranění a likvidaci věci na náklady vlastníka dotčené
pozemní komunikace. Zjistí-li vlastník dálnice, silnice nebo místní
komunikace vlastníka věci dodatečně, může vůči němu uplatnit nárok na
náhradu nákladů vzniklých odstraněním a likvidací věci.

(10) Silniční správní úřad je povinen do sedmi dnů ode dne, kdy se
dozvěděl o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného na
dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném
pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání vydaného příslušným
silničním správním úřadem, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho
odstranění. Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení
neprodleně, nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy
příslušného silničního správního úřadu odstranit. Neučiní-li tak, je
silniční správní úřad povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a
následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady
vlastníka tohoto zařízení. Odstranění reklamy a její likvidace bude
provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno
stavebním úřadem.ˆ5)

(11) Nemůže-li silniční správní úřad zjistit vlastníka reklamního
zařízení zřizovaného nebo provozovaného bez povolení ke zvláštnímu
užívání, zveřejní výzvu k odstranění reklamního zařízení způsobem v
místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění
výzvy je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně
zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady
vlastníka dotčené pozemní komunikace, na které je reklamní zařízení
neoprávněně umístěno. Odstranění reklamy a její likvidace bude
provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno
stavebním úřadem.ˆ5)

(12) Umísťování věcí na dálnici, silnici a místní komunikaci, které
jsou uvedeny v § 14 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) až d), není
zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace, vyžaduje však
předchozí souhlas vlastníka dotčené komunikace.

(13) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení
zvláštního užívání dálnice, silnice a místní komunikace a náležitosti
rozhodnutí v této věci.

(14) V případě, že je v podmínkách zvláštního užívání podle odstavce 6
písm. a) požadován k zabezpečení bezpečnosti nebo plynulosti silničního
provozu policejní doprovod, je osoba, na jejíž žádost bylo povolení
vystaveno, povinna uhradit náklady s tímto spojené Policii České
republiky.

(15) Prováděcí předpis stanoví výši náhrad za poskytnutí policejního
doprovodu.

Sjízdnost dálnice, sjízdnost a schůdnost silnice a místní komunikace a
její zabezpečení

§ 26

(1) Dálnice, silnice a místní komunikace jsou sjízdné, jestliže
umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený
stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních
komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

(2) V zastavěném území obce jsou místní komunikace a průjezdní úsek
silnice schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je
pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto
komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

(3) Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí
jejich kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny,
výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky,
krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace
součástmi a příslušenstvím.

(4) Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace
se rozumí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný
sklon, šířka a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění
pozemní komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška).

(5) Povětrnostními situacemi a jejich důsledky, které mohou podstatně
zhoršit nebo přerušit sjízdnost, jsou vánice a intenzivní dlouhodobé
sněžení, vznik souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí déšť, vichřice,
povodně a přívalové vody a jiné obdobné povětrnostní situace a jejich
důsledky.

(6) Závadou ve sjízdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková
změna ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou
nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném
stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních
komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

(7) Závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková
změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat
při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu
a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

§ 27

(1) Uživatelé dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku nemají
nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo
dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací.

(2) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku odpovídá
za škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž
příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích
jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními
situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni
předepsaným způsobem upozornit.

(3) Vlastník místní komunikace nebo chodníku odpovídá za škody, jejichž
příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo
průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho
možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními
situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni
předepsaným způsobem upozornit.

(4) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku odpovídá
podle obecných právních předpisů vlastníkům sousedních nemovitostí za
škody, které jim vznikly v důsledku stavebního stavu nebo dopravně
technického stavu těchto komunikací; neodpovídá však za škody vzniklé
vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na těchto
pozemních komunikacích.

(5) Úseky silnic, místních komunikací a chodníků, na kterých se pro
jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost
odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník povinen označit podle
zvláštního právního předpisuˆ2) nebo prováděcího právního předpisu.
Vymezení takových úseků silnic stanoví příslušný kraj svým nařízením a
vymezení úseků místních komunikací a chodníků stanoví příslušná obec
svým nařízením.

(6) Prováděcí předpis blíže vymezí rozsah, způsob a časové lhůty pro
odstraňování závad ve sjízdnosti dálnice, silnice a místní komunikace.
Obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve
schůdnosti chodníků, místních komunikací a průjezdních úseků silnic.

§ 28

(1) Při znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, které
způsobí nebo může způsobit závady ve sjízdnosti nebo schůdnosti, musí
ten, kdo znečištění způsobil, je bez průtahů odstranit a uvést tuto
pozemní komunikaci do původního stavu; nestane-li se tak, je povinen
uhradit vlastníkovi této pozemní komunikace náklady spojené s
odstraněním znečištění a s uvedením pozemní komunikace do původního
stavu. Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující nakládání s
nebezpečnými věcmi.ˆ14)

(2) Při poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace, které
způsobí nebo může způsobit závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti anebo
ohrozit bezpečnost silničního provozu podle zvláštního předpisu,ˆ2)
musí ten, kdo poškození způsobil, tuto skutečnost neprodleně oznámit
vlastníkovi pozemní komunikace a uhradit mu náklady spojené s
odstraněním poškození a s uvedením pozemní komunikace do původního
stavu; může se též s vlastníkem pozemní komunikace dohodnout, že
poškození odstraní sám.

(3) Pokud závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace nelze
neprodleně odstranit, je ten, komu povinnost k odstranění znečištění,
popřípadě k úhradě nákladů na odstranění poškození náleží, povinen
místo alespoň provizorním způsobem neprodleně označit a závadu oznámit
vlastníkovi pozemní komunikace.

§ 29

Pevné překážky

(1) Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a
místní komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a
zařízeníˆ2) kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří
pevnou překážku.

(2) Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě
povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem
dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o
dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se souhlasem
příslušného orgánu Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za
předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního
provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna
potřebná opatření.

(3) Pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou
jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené
silničním správním úřadem. Po marném uplynutí stanovené lhůty je
vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn odstranit
pevnou překážku na náklady jejího vlastníka.

(4) Tvoří-li pevnou překážku sloup nadzemního telekomunikačního nebo
energetického vedení, pro jehož umístění nebylo vydáno povolení
silničního správního úřadu, může být na jeho umístění vydáno povolení
podle odstavce 2 nebo dohodne lhůtu pro jeho odstranění vlastník
dotčené pozemní komunikace s vlastníkem dotčeného vedení; nedojde-li k
dohodě o lhůtě odstranění, rozhodne soud.

(5) Tvoří-li pevnou překážku strom, postupuje se podle ustanovení § 15.

§ 29a

(1) Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená osoba vede Centrální
evidenci pozemních komunikací. V Centrální evidenci pozemních
komunikací se evidují:

a) informace o pozemních komunikacích,

b) rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích,
místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích (§
24),

c) rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních
komunikací (§ 25),

d) informace o úsecích pozemních komunikací zařazených do transevropské
silniční sítěˆ22), jež jsou v provozu déle než 3 roky, s vysokým počtem
dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení osoby, v poměru k
intenzitě provozu na pozemní komunikaci, a

e) informace o úsecích pozemních komunikací zařazených do transevropské
silniční sítěˆ22), u nichž by odstranění nebo snížení rizik plynoucích
z vlastností pozemní komunikace pro účastníky provozu na pozemních
komunikacích vedlo k výraznému snížení nákladů vynakládaných v důsledku
dopravních nehod, při současném zohlednění nákladů na odstranění nebo
snížení těchto rizik.

(2) Informace podle odstavce 1 písm. d) a e) se vyhodnocují a
aktualizují nejméně jednou za 3 roky.

(3) Centrální evidence pozemních komunikací je informačním systémem
veřejné správyˆ11m).

(4) Vlastníci pozemních komunikací jsou povinni předávat do Centrální
evidence pozemních komunikací údaje o pozemních komunikacích v rozsahu
stanoveném Ministerstvem dopravy.

(5) Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o uzavírkách a
objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně
přístupných účelových komunikacích je povinen zveřejnit údaje z
rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních
komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích, které
stanoví prováděcí právní předpis, bez zbytečného odkladu
prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem
umožňujícím dálkový přístupˆ14a).

(6) Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o povolení zvláštního
užívání dálnic, silnic a místních komunikací je povinen zveřejnit údaje
z rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních
komunikací, které stanoví prováděcí právní předpis, bez zbytečného
odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací
způsobem umožňujícím dálkový přístupˆ14a).

(7) Provozovatel Centrální evidence pozemních komunikací informuje o
vydání rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 neprodleně po jeho zveřejnění

a) příslušný orgán požární ochrany,

b) příslušný orgán zdravotnické služby,

c) příslušný orgán Policie České republiky,

d) dopravce v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na
níž je tato doprava provozována, jsou-li silničnímu správnímu úřadu
tito dopravci známi,

e) silniční správní úřady, které povolují přepravy zvlášť těžkých nebo
rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k
tomuto druhu přepravy.

(8) Způsob předávání údajů do Centrální evidence pozemních komunikací,
jejich druh, rozsah a formát, způsob vedení Centrální evidence
pozemních komunikací, způsob a rozsah zveřejnění údajů vedených v této
evidenci stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST SEDMÁ

OCHRANA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A JEJICH STYK S OKOLÍM

Silniční ochranná pásma

§ 30

(1) K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a
provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční
ochranná pásma. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo
rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy
vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby.ˆ5)

(2) Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí
prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve
vzdálenosti

a) 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice
nebo rychlostní místní komunikace anebo od osy větve jejich křižovatek;
pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří
hranici pásma hranice silničního pozemku,

b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic
I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy,

c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II.
třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.

(3) Souvisle zastavěným územím obce (dále jen "území") je pro účely
určení silničního ochranného pásma podle tohoto zákona území, které
splňuje tyto podmínky:

a) na území je postaveno pět a více budov odlišných vlastníků, kterým
bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo a které jsou evidovány v
katastru nemovitostíˆ27),

b) mezi jednotlivými budovami, jejichž půdorys se pro tyto účely zvětší
po celém obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m. Spojnice tvoří
rohy zvětšeného půdorysu jednotlivých budov (u oblouků se použijí
tečny). Spojnice mezi zvětšenými půdorysy budov, spolu se stranami
upravených půdorysů budov, tvoří území.

Ochranné pásmo může být zřízeno s ohledem na stanovené podmínky pouze
po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy.

(4) Hranice silničního ochranného pásma definovaná v § 30 odst. 2 písm.
a) je pro případ povolování zřizování a provozování reklamních poutačů,
propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch a
jiných obdobných zařízení, které by byly viditelné uživateli dotčené
pozemní komunikace, posunuta ze 100 metrů na 250 metrů.

§ 31

(1) V silničním ochranném pásmu lze povolit zřizování a provozování
reklamních zařízení za podmínky, že reklamní zařízení nemohou být
zaměněna s dopravními značkami nebo se světelnými signály nebo se
zařízeními pro provozní informace nebo s dopravními zařízeními nebo
nemohou oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušit
provoz na pozemních komunikacích. Povolení vydává příslušný silniční
správní úřad po předchozím souhlasu

a) vlastníka dotčené nemovitosti, na které má být reklamní zařízení
zřizováno a provozováno,

b) Ministerstva vnitra, jde-li o silniční ochranné pásmo dálnice a
rychlostní silnice,

c) příslušného orgánu Policie České republiky, jde-li o silniční
ochranné pásmo silnice, s výjimkou rychlostní komunikace, a místní
komunikace.

(2) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zřizovat a
provozovat reklamní zařízení právnické nebo fyzické osobě na základě
písemné žádosti na dobu určitou, nejdéle na dobu pěti let, a v
rozhodnutí stanoví podmínky zřizování a provozování reklamního
zařízení.

(3) Vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu je oprávněn v
obecném zájmu umístit na své nemovitosti pouze reklamní zařízení, které
bylo povoleno.

(4) Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v
rozhodnutí o vydání povolení ke zřizování a provozování reklamních
zařízení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické
nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení, lze udělit povolení na
základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy
rozhodnutí o odnětí povolení nabylo právní moci.

(5) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na
základě odůvodněné žádosti držitele povolení.

(6) Silniční správní úřad je povinen do 7 dnů ode dne, kdy se dozvěděl
o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného v silničním
ochranném pásmu bez povolení vydaného příslušným silničním správním
úřadem, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho odstranění.
Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení neprodleně,
nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného silničního
správního úřadu, odstranit. Neučiní-li tak, je silniční správní úřad
povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit
odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka tohoto
zařízení. Odstranění reklamy a její likvidace bude provedeno bez ohledu
na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.ˆ5)
Podmínky tohoto odstavce se nevztahují na reklamní zařízení postavená a
provozovaná v rozšířené části území podle § 30 odst. 4, pokud taková
zařízení byla příslušným stavebním úřadem povolena před účinností
tohoto zákona.

(7) Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka
reklamního zařízení zřizovaného nebo provozovaného bez povolení podle
odstavce 1, zveřejní výzvu k odstranění reklamního zařízení způsobem v
místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty deseti dnů ode dne zveřejnění
výzvy je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně
zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady
vlastníka dotčené nemovitosti, na které je reklamní zařízení umístěno.
Odstranění reklamy a její likvidace bude provedeno bez ohledu na
skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.ˆ5)

(8) Vlastník nemovitosti, na které je zřízeno a provozováno reklamní
zařízení bez povolení podle odstavce 1, je povinen umožnit na nezbytnou
dobu a v nezbytné míře vstup na svoji nemovitost za účelem zakrytí
reklamy a za účelem odstranění a likvidace tohoto reklamního zařízení.
Vznikne-li tím škoda na nemovitosti, je ten, kdo škodu způsobil,
povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

§ 32

(1) V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení
vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených

a) provádět stavby, které podle zvláštních předpisůˆ5) vyžadují
povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,

b) provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo
zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky.

Ustanoveními tohoto odstavce nejsou dotčeny předpisy o územním
plánování a o stavebním řádu.ˆ5)

(2) Povolení podle předchozího odstavce se nevyžaduje pro stavby
čekáren linkové osobní dopravy, zařízení tramvajových a trolejbusových
drah, telekomunikačních a energetických vedení a pro stavby související
s úpravou odtokových poměrů.

§ 33

V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní
komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových
trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních
komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat
stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým
vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro
bezpečnost silničního provozu; to neplatí pro lesní porosty s keřovým
parkem zajišťující stabilitu okraje lesa. Strany rozhledových
trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou
podle zvláštního předpisuˆ2) jako silnice hlavní a 55 m u silnice
označené dopravní značkou podle zvláštního předpisuˆ2) jako silnice
vedlejší.

§ 34

(1) Vlastník dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy je
oprávněn v silničním ochranném pásmu na nezbytnou dobu a v nezbytné
míře vstupovat na cizí pozemky, nebo na stavby na nich stojící, za
účelem oprav, údržby, umístění zásněžek, odstraňování následků nehod a
jiných překážek omezujících silniční provoz. Přitom je povinen dbát
toho, aby tím byla co nejméně rušena práva vlastníků a aby vstupem a
činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Vznikne-li tím
škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji
nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

(2) Jedná-li se o pozemní komunikaci nebo její část, pro kterou se
nezřizuje silniční ochranné pásmo, platí toto ustanovení pro vstup
vlastníka pozemní komunikace na sousední pozemky.

(3) Nelze-li dosáhnout požadovaného účelu jinak, je vlastník dálnice,
silnice nebo místní komunikace oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém
veřejném zájmu na zachování sjízdnosti a schůdnosti této pozemní
komunikace na nezbytnou dobu, v nezbytné míře a za náhradu použít
nemovitost vlastníka v silničním ochranném pásmu, a není-li silniční
ochranné pásmo zřízeno, vlastníka sousední nemovitosti.

§ 35

Ochrana dálnice, silnice a místní komunikace

(1) Vlastníci nemovitostí v sousedství dálnice, silnice a místní
komunikace jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena
nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a
stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo
provozem dálnice, silnice a místní komunikace nebo přírodními vlivy;
vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni
učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení
nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne silniční správní
úřad.

(2) Silniční správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dálnice, silnice a
místní komunikace a zdroje rušení silničního provozu na nich. Zjistí-li
zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí silniční
správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto
ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení,
silniční správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho
náklady.

(3) Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s
místní komunikací v zastavěném území obce je v nezbytně nutných
případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene
na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení,
dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení
pro provozní informace a tabulek s označením místních názvů. Rozhodnutí
o zřízení věcného břemene a o výši úhrady vydává příslušný silniční
správní úřad u dopravních značek a zařízení na základě rozhodnutí o
jejich užití vydaného orgánem příslušným podle zvláštního předpisu.ˆ2)

§ 36

Styk dálnice, silnice a místní komunikace s vedeními a s okolím

(1) Žádá-li to veřejný zájem, může dálnice, silnice a místní komunikace
křížit inženýrské sítě a jiná vedení, vody, zásoby přírodních
podzemních vod, území chráněná podle zvláštních předpisů,ˆ15)
vodohospodářská a jiná díla, nebo se jich jinak dotknout a může být
jimi křížena nebo jinak dotčena, a to způsobem přiměřeným ochraně
životního prostředí a místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny
zájmy zúčastněných vlastníků.

(2) Energetická, telekomunikační, vodovodní, kanalizační a jiná vedení,
zařízení pro rozvod tepla a topných plynů (dále jen "vedení"), s
výjimkou vedení tramvajových a trolejbusových drah, pokud nejsou
zřizována pro potřeby dálnice, silnice nebo místní komunikace, nesmějí
být podélně umísťována v jejich tělese a na silničních pomocných
pozemcích, pokud v dalších ustanoveních není stanoveno jinak.

(3) Není-li možno umístit bez neúměrných nákladů vedení mimo silniční
pozemek, lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní
komunikace podélné umístění tohoto vedení do silničního pomocného
pozemku, do středního dělicího pásu nebo na mosty a mostní objekty
dotčené pozemní komunikace. Pokud zvláštní předpisˆ16) nestanoví jinak,
uzavře vlastník dotčené pozemní komunikace na základě vydaného povolení
ke zvláštnímu užívání s vlastníkem vedení smlouvu o zřízení věcného
břemene k pozemní komunikaci za jednorázovou úhradu. Nedojde-li k
dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši úhrady soud.

(4) V zastavěném území obce mohou být podélně umísťována vedení, kromě
případů uvedených v odstavci 3 a za podmínek uvedených v tomto
odstavci, i v chodnících a v přilehlých zelených pásech průjezdního
úseku silnice nebo v místní komunikaci při nejvyšším možném ohledu vůči
vegetaci. V případech, kdy je vyloučena možnost jiného technického
řešení, mohou být vedení dále umístěna i ve vozovkách těchto pozemních
komunikací.

(5) Při provádění stavebních prací na dálnici, silnici nebo místní
komunikaci, při kterých by mohlo dojít k poškození vedení, je vlastník
vedení povinen na výzvu vlastníka dotčené pozemní komunikace zajistit
bezúplatně potřebné podklady a odborný dozor.

(6) V případě havárie vedení není pro nezbytné práce k bezprostřednímu
odstranění této havárie potřebné předchozí povolení ke zvláštnímu
užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace. Vlastník vedení je
povinen neprodleně oznámit vlastníku dotčené pozemní komunikace
provedení prací, jejich místo alespoň provizorně označit a zabezpečit a
zajistit následné uvedení dotčeného úseku pozemní komunikace do
původního stavu podle podmínek stanovených v dodatečném povolení ke
zvláštnímu užívání pozemní komunikace.

(7) Při výstavbě nové dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo při
jejich rekonstrukci je objednatel této stavby povinen uhradit jen
vyvolané nezbytné úpravy přímo dotčeného úseku vedení, a to na úrovni
stávajícího technického řešení. Úpravy související s modernizací nebo
se zvýšením výkonnosti vedení je povinen uhradit jejich vlastník.

(8) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisyˆ15) o
styku dálnice, silnice a místní komunikace s inženýrskými sítěmi a
jinými vedeními, s vodami, zásobami přírodních podzemních vod, s územím
chráněným podle zvláštních předpisů, s dobývacím prostorem a s
vodohospodářskými a jinými díly. Podrobnosti o způsobu umísťování,
oprav a udržování inženýrských sítí a jiných vedení na silničních
pozemcích stanoví prováděcí předpis.

§ 37

Styk s dráhami

(1) Křížení silnice a místní komunikace s dráhou se zřizuje mimo úroveň
kolejí. Zřízení úrovňového křížení silnice nebo místní komunikace s
dráhou (přejezd) může příslušný silniční správní úřad se souhlasem
drážního správního úřadu a příslušného orgánu Policie České republiky
povolit pouze v případech malého dopravního významu stanovených
prováděcím předpisem. Toto ustanovení se nevztahuje na tramvajovou a
trolejbusovou dráhu a na vlečku.

(2) Na žádost vlastníka dráhy může příslušný silniční správní úřad se
souhlasem drážního správního úřadu rozhodnout o zrušení existujícího
přejezdu.

(3) Zabezpečovací zařízení na přejezdu s dráhou umísťuje a udržuje
vlastník dráhy. Vlastník dráhy je povinen udržovat v řádném stavu
silnici nebo místní komunikaci na přejezdu bez závor do vzdálenosti 2,5
m od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami v úseku mezi závorami,
a to v celé šíři tělesa pozemní komunikace. Pokud šířka silnice nebo
místní komunikace na přejezdu neodpovídá šířce jejích přilehlých úseků,
je vlastník dráhy povinen přejezd při jeho rekonstrukci přiměřeně
rozšířit; u silnic a místních komunikací užších než 5 m musí být na
přejezdu zachována volná šířka alespoň 5 m.

(4) U silnice a místní komunikace II. třídy je vlastník dráhy povinen
zajistit

a) úpravu přejezdu umožňující plynulé najíždění silničních vozidel,

b) opatření na přejezdu v souvisle zastavěném území obcí, aby chodci
při přechodu dráhy nebyli nuceni používat vozovky silnice nebo místní
komunikace,

c) aby umístěná drážní zařízení nebránila nutnému rozhledu uživatelů
silnice nebo místní komunikace a s výjimkou trolejových vedení
nezasahovala do prostoru nad jejich vozovku do výše 5 m; zařízení,
která tomu neodpovídají, musí být při rekonstrukci dráhy přemístěna
nebo odstraněna.

(5) Je-li to z technických důvodů nutné nebo žádá-li to veřejný zájem,
může být kromě tramvajové a trolejbusové dráhy vedena po silnici nebo
po místní komunikaci i jiná dráha, a to způsobem přiměřeným místním
poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků i
provozovatelů a aby nebyl vzájemně ohrožován jejich provoz. Případné
střety zájmů rozhoduje příslušný silniční správní úřad se souhlasem
drážního správního úřadu.

(6) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisyˆ13) pro
styk dálnice, silnice a místní komunikace s dráhou, pro jejich křížení,
zabezpečení těchto křížení a pro používání silnice a místní komunikace
k vedení dráhy.

§ 38

Používání dálnice, silnice a místní komunikace při velkých stavbách

(1) Pokud v důsledku jiné investiční výstavby má být zrušena část
dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo dlouhodobě na ní vyloučen
veřejný provoz, je objednatel této výstavby povinen postavit na svůj
náklad náhradní pozemní komunikaci a bezúplatně ji, spolu se silničním
pozemkem, na němž je náhradní pozemní komunikace umístěna převést
vlastníkovi původní pozemní komunikace, která má být zrušena.

(2) Má-li se při velké stavbě nebo při rozsáhlých těžebních pracích
nebo terénních úpravách vyžadujících stavební povolení, popřípadě
schválení podle zvláštních předpisůˆ5) používat silnice nebo místní
komunikace v rozsahu nebo způsobem, jemuž neodpovídá stavební stav nebo
dopravně technický stav těchto pozemních komunikací, musí být
objednatelem díla a na jeho náklad zajištěny potřebné úpravy dotčené
pozemní komunikace, popřípadě vybudování objížďky odpovídající
předpokládanému provozu, a to v dohodě s vlastníkem silnice nebo místní
komunikace.

(3) Nedojde-li k dohodě, rozhodne o rozsahu potřebných úprav dotčené
pozemní komunikace, případně o stanovení tras staveništní dopravy nebo
o vybudování objížďky příslušný stavební úřad na základě stanoviska
příslušného silničního správního úřadu. Příslušný silniční správní úřad
je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení žádosti o jeho
vypracování.

Kontrolní vážení vozidel

§ 38a

(1) Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích se provádí
kontrolní vážení a měření (dále jen „kontrolní vážení“) silničních
motorových vozidel kategorií N2, N310) a jejich jízdních souprav s
přípojnými vozidly kategorií O2, O3 a O4 a dále motorových vozidel
kategorie OT3, OT410) (dále jen „vozidlo“).

(2) Podle tohoto zákona se rozlišují dvě kategorie kontrolního vážení:

a) kontrolní vážení vozidla nepřenosnými vysokorychlostními vahami, při
kterém nedochází k odklonění vozidla z provozu (dále jen
„vysokorychlostní kontrolní vážení“), a

b) kontrolní vážení vozidla všemi jinými technickými zařízeními, než
jaká jsou uvedena v písmenu a) výše, při kterém dochází k odklonění
vozidla z provozu (dále jen „nízkorychlostní kontrolní vážení“).

(3) Nízkorychlostní kontrolní vážení

a) zajišťuje správce pozemní komunikace v součinnosti s Policií České
republiky nebo s celními úřady,

b) provádí Policie České republiky nebo celní úřady samostatně.

(4) Vysokorychlostní kontrolní vážení

a) zajišťuje a provádí místně příslušný silniční správní úřad kraje,

b) zajišťuje a provádí místně příslušný silniční správní úřad obce,

c) provádí Policie České republiky nebo celní úřady v součinnosti s
místně příslušným silničním správním úřadem kraje anebo obce.

(5) Místní příslušnost silničního správního úřadu kraje k zajištění a
provádění vysokorychlostního kontrolního vážení je určena podle
ustanovení § 40 odst. 3 písm. g).

(6) Místní příslušnost silničního správního úřadu obce k zajištění a
provádění vysokorychlostního kontrolního vážení je určena podle
ustanovení § 40 odst. 5 písm. d).

(7) Nízkorychlostní kontrolní vážení zahrnuje kontrolu největší
povolené hmotnosti silničního vozidla, kontrolu největší povolené
hmotnosti na nápravu a skupiny náprav vozidla, další hmotnostní poměry
vozidla a kontrolu největších povolených rozměrů vozidel a jízdních
soupravˆ10).

(8) Vysokorychlostní kontrolní vážení zahrnuje kontrolu největší
povolené hmotnosti silničního vozidla, kontrolu největší povolené
hmotnosti na nápravu a skupiny náprav vozidla, další hmotnostní poměry
vozidlaˆ10).

(9) Odesílatel nesmí v dokladech, které vydal k přepravované zásilce,
uvést nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost.

§ 38b

(1) Řidič vozidla je povinen na výzvu policisty nebo celníka podrobit
vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení. Zajížďka k technickému
zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení, včetně cesty zpět na
pozemní komunikaci, nesmí být delší než 16 kilometrů.

(2) Při nízkorychlostním kontrolním vážení je řidič vozidla povinen
řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní
vážení.

(3) O výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení vydá osoba
obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení vozidel řidiči
doklad, který zašle též provozovateli vozidla.

(4) Zjistí-li se při nízkorychlostním kontrolním vážení dodržení hodnot
vozidla stanovených zvláštním právním předpisemˆ10), může řidič vozidla
pokračovat v další jízdě. V tomto případě není možné účtovat řidiči
žádné náklady nízkorychlostního kontrolního vážení.

(5) Zjistí-li se při nízkorychlostním kontrolním vážení překročení
hodnot stanovených zvláštním právním předpisemˆ10), je toto porušení
projednáno na základě zvláštního zákonaˆ2) jako přestupekˆ17) řidiče a
též jako správní delikt provozovatele vozidla. Provozovatel vozidla je
povinen uhradit náklady nízkorychlostního kontrolního vážení.

(6) Způsob provádění nízkorychlostního kontrolního vážení, způsob
stanovení nákladů spojených s nízkorychlostním kontrolním vážením,
náležitosti dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení a
vzor dokladu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 38c

(1) Zjistí-li se při nízkorychlostním kontrolním vážení, že rozměry
vozidla nebo jeho celková hmotnost přesahují hodnotu stanovenou
zvláštním právním předpisemˆ10), může řidič pokračovat v další jízdě
pouze na základě povolení ke zvláštnímu užívání (§ 25) a za podmínky,
že vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních
komunikacíchˆ1).

(2) Zjistí-li se při nízkorychlostním kontrolním vážení, že nápravový
tlak překračuje míru stanovenou zvláštním právním předpisemˆ10), nesmí
řidič pokračovat v jízdě.

(3) Nejsou-li splněny podmínky pro pokračování v další jízdě podle
odstavce 1 nebo 2, je oprávněn zabránit řidiči v další jízdě i celník.

§ 38d

(1) Řidič vozidla je povinen vždy podrobit vozidlo vysokorychlostnímu
kontrolnímu vážení, které je prováděno na trase vozidla, bez ohledu na
to, je-li řidič obeznámen s místem, kde dochází k vysokorychlostnímu
vážení.

(2) Řidič vozidla je povinen na výzvu policisty nebo celníka podrobit
vozidlo vysokorychlostnímu kontrolnímu vážení.

(3) Zjistí-li se při vysokorychlostním kontrolním vážení překročení
hodnot stanovených zvláštním právním předpisemˆ10), vystaví příslušný
silniční správní úřad provádějící vysokorychlostní kontrolní vážení
doklad, který doručí provozovateli vozidla a následně jeho řidiči.
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, platí pro doručování dokladu
příslušná ustanovení správního řáduˆ19).

(4) Zjistí-li se při vysokorychlostním kontrolním vážení překročení
hodnot stanovených zvláštním právním předpisemˆ10), je toto porušení
projednáno na základě zvláštního zákonaˆ2) jako přestupekˆ17) řidiče a
též jako správní delikt provozovatele vozidla. Provozovatel vozidla je
povinen uhradit náklady vážení.

(5) Zjistí-li se při vysokorychlostním kontrolním vážení překročení
hodnot stanovených zvláštním právním předpisemˆ10), je provozovatel
vozidla povinen vždy na žádost příslušného silničního správního úřadu
poskytnout údaje o totožnosti řidiče přetíženého vozidla.

(6) Způsob provádění vysokorychlostního kontrolního vážení, způsob
stanovení nákladů spojených s vysokorychlostním kontrolním vážením,
náležitosti dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení a
vzor dokladu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 39

Mimořádné změny dopravního významu

Dojde-li k podstatnému nárůstu zatížení části pozemní komunikace, jejíž
stavební stav nebo dopravně technický stav tomuto nárůstu zjevně
neodpovídá, je osoba, která nárůst způsobila, povinna uhradit
vlastníkovi dotčené části pozemní komunikace náklady spojené s
nezbytnou úpravou a opravou takto dotčené části pozemní komunikace.
Nedojde-li k dohodě o výši úhrady s vlastníkem dotčené části pozemní
komunikace, rozhodne na návrh vlastníka soud.

ČÁST OSMÁ

STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR

§ 40

Výkon státní správy

(1) Státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a
veřejné účelové komunikace vykonávají silniční správní úřady, kterými
jsou Ministerstvo dopravy, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou
působností a celní úřad. Působnost silničního správního úřadu
vykonávají v rozsahu stanoveném tímto zákonem též obce v přenesené
působnosti.

(2) Ministerstvo dopravy

a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo
silnice I. třídy a o změnách těchto kategorií,

b) rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice I. třídy po dohodě s
Ministerstvem obrany,

c) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního
stavebního úřaduˆ4) podle tohoto zákona ve věcech dálnic a rychlostních
silnic,

d) povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy zvlášť těžkých nebo
rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost
přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,ˆ10) pokud trasa přepravy
přesahuje územní obvod jednoho kraje,

e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v
přenesené působnosti,

f) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje,

g) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné
stanovisko v územním řízení z hlediska řešení dálnic, rychlostních
silnic a silnic I. třídy.

(3) Krajský úřad

a) povoluje zvláštní užívání silnic II. a III. třídy formou přepravy
zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž
rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními
předpisy,ˆ10) pokud trasa přepravy nepřesahuje územní obvod kraje,

b) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorií silnic II. a
III. třídy a o změnách těchto kategorií,

c) rozhoduje o zrušení silnic II. a III. třídy po udělení souhlasu
Ministerstvem obrany a Ministerstvem dopravy,

d) vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního
stavebního úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve kterých
rozhoduje Ministerstvo dopravy,

e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecního úřadu
obce s rozšířenou působností a proti rozhodnutím obcí,ˆ17)

f) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a závazné
stanovisko v územním řízení z hlediska řešení silnic II. a III. třídy,

g) zajišťuje a provádí vysokorychlostní kontrolní vážení na silnicích,
které se nacházejí v územním obvodu kraje,

h) projednává správní delikty podle § 42a odst. 4 písm. e) a podle §
42b odst. 1 písm. r), s) a t), které byly spáchány na silnicích
nacházejících se v územním obvodu kraje.

(4) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

a) vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic
II. a III. třídy, místních komunikací a veřejně přístupných účelových
komunikací a působnost silničního správního úřadu ve věcech silnic s
výjimkou věcí, o kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy nebo orgán
kraje v přenesené působnosti,

b) projednávají správní delikty podle § 42a a 42b ve věcech dálnic a
silnic podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu s
výjimkou věcí, k jejichž projednávání je příslušný celní úřadˆ17), s
výjimkou správních deliktů podle § 42a odst. 2 až 4 a § 42b odst. 2, k
jejichž projednávání je příslušný celní úřad, a s výjimkou správních
deliktů, které projednává krajský úřad podle § 40 odst. 3 písm. h),

c) uplatňují stanovisko k územním plánům a regulačním plánům a závazné
stanovisko v územním řízení, pokud není příslušné Ministerstvo dopravy
nebo krajský úřad.

(5) Obce

a) rozhodují o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních
komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie,

b) projednávají správní delikty podle § 42a a § 42b ve věcech místních
komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, s výjimkou
správních deliktů, k jejichž projednávání je příslušný celní úřad nebo
krajský úřad.

c) vykonávají působnost silničního správního úřadu ve věcech místních
komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací,

d) zajišťují a provádí vysokorychlostní kontrolní vážení na místních
komunikacích, které se nacházejí v územním obvodu obce.

(6) Jde-li o věc, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více
silničních správních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší
společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení
provede a rozhodnutí vydá některý ze silničních správních úřadů, v
jehož územním obvodu se má věc uskutečnit.

(7) Celník ve stejnokroji je oprávněn

a) zastavit vozidlo a podrobit vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu
vážení,

b) zastavit vozidlo v systému elektronického mýtného, zjistit totožnost
řidiče a provozovatele vozidla, není-li řidič současně jeho
provozovatelem, podrobit vozidlo v systému elektronického mýtného
kontrole, zda je vybaveno funkčním elektronickým zařízením, zda je
evidováno v systému elektronického mýtného a zda jsou do elektronického
zařízení zadány údaje umožňující správné stanovení mýtného, a kontrole
úhrady mýtného, včetně kontroly dokladů prokazujících úhradu mýtného,

c) zastavit vozidlo v systému časového zpoplatnění, zjistit totožnost
řidiče a podrobit vozidlo kontrole vybavení elektronickým kupónem a
úhrady časového poplatku.

(8) Celní úřad projednává správní delikty podle § 42a odst. 2 až 4 a §
42b odst. 2. K projednání přestupků uvedených v § 42a odst. 3 je místně
příslušný celní úřad, který přestupek zjistil jako první.

(9) Celní ředitelství rozhoduje o opravných prostředcích proti
rozhodnutím celních úřadů.

§ 41

Státní dozor

(1) Státní dozor na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a
veřejně přístupných účelových komunikacích vykonávají silniční správní
úřady v rozsahu své působnosti. Ministerstvo dopravy vykonává vrchní
státní dozor nad výkonem státního dozoru prováděného příslušnými
silničními správními úřady.

(2) Osoba pověřená výkonem státního dozoru dozírá, zda vlastníci
(správci) a uživatelé pozemních komunikací plní povinnosti stanovené
tímto zákonem. Zjistí-li pověřená osoba při výkonu státního dozoru
porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy
zjištěných nedostatků písemně uloží způsob a lhůtu odstranění těchto
nedostatků a jejich příčin.

(3) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního dozoru při výkonu dozoru
závažné závady ve stavebním stavu nebo v dopravně technickém stavu
pozemní komunikace, které bezprostředně ohrožují uživatele nebo pozemní
komunikaci, je oprávněna písemně nařídit vlastníku této pozemní
komunikace okamžité zastavení nebo omezení jejího užívání a vyrozumí o
tom příslušný silniční správní úřad, který je povinen ve lhůtě dvou dnů
zahájit příslušné správní řízení.

(4) Osoba pověřená výkonem státního dozoru je povinna prokázat se
průkazem, který musí obsahovat její jméno, příjmení a věcný i územní
rozsah jejího oprávnění. Vzor tohoto průkazu stanoví prováděcí předpis.

(5) Na osoby pověřené výkonem vrchního státního dozoru se vztahují při
výkonu dozoru oprávnění a povinnosti podle odstavců 2, 3 a 4.

(6) Ostatní práva a povinnosti osob pověřených výkonem státního dozoru
jsou stanoveny zvláštním předpisem.ˆ18)

§ 41a

(1) Ministerstvo vnitra poskytuje Ministerstvu dopravy pro výkon
působnosti podle tohoto zákona o státních občanech České republiky

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině,
datum, místo a stát, kde se narodil,

d) adresa místa pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo;
je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v
rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za
mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
stát, kde se občan narodil,

d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu,

f) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České
republiky,

g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.

(4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(5) Ministerstvo dopravy může poskytnuté údaje pro účely plnění úkolů
podle tohoto zákona a ověřování údajů o státních občanech České
republiky v rozsahu uvedeném v odstavcích 2 a 3 dále předávat, třídit
nebo kombinovat, popřípadě je blokuje, zjistí-li, že poskytnuté údaje
nejsou přesné; o zjištění nepřesného údaje neprodleně informuje
Ministerstvo vnitra.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

nadpis vypuštěn

§ 42

Pořádková pokuta

(1) Vlastníku (správci) nebo uživateli pozemní komunikace, který
nesplní písemný příkaz daný mu při výkonu státního dozoru osobou
pověřenou výkonem státního dozoru podle § 41 odst. 2 nebo 3, může
silniční správní úřad uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyl-li písemný příkaz
splněn ani ve lhůtě nově stanovené silničním správním úřadem. Úhrn
takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 300 000 Kč.

(3) Řízení o uložení pořádkové pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne
nesplnění uložené povinnosti.

(4) Pořádková pokuta uložená Ministerstvem dopravy je příjmem státního
rozpočtu, pořádková pokuta uložená jiným silničním správním úřadem je
příjmem rozpočtu, z něhož je hrazena činnost tohoto úřadu.

Správní delikty

§ 42a

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 24 uzavře dálnici, silnici, místní komunikaci nebo
veřejně přístupnou účelovou komunikaci nebo zřídí objížďku nebo
neoznačí uzavírku nebo objížďku podle rozhodnutí o uzavírce nebo
nedodrží podmínky stanovené tímto rozhodnutím,

b) v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije dálnici, silnici nebo místní
komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro
které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení
zvláštního užívání,

c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení
podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu
odstranění, nebo jako vlastník reklamního zařízení provozovaného bez
povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 10
výzvy k jeho odstranění,

d) odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy,

e) v rozporu s § 31 odst. 1 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v
silničním ochranném pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo
nedodrží podmínky tohoto povolení,

f) v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo
pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo
upraví takové připojení nebo je zruší,

g) znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její
součást nebo příslušenství,

h) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je
podle § 19 odst. 2 písm. a) až g) zakázána,

i) jako vlastník vraku neuposlechne výzvy vlastníka (správce) dálnice,
silnice nebo místní komunikace k odstranění vraku podle § 19 odst. 3,

j) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo
místní komunikace, ani neprodleně místo takového znečištění alespoň
provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku
(správci) pozemní komunikace,

k) neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo
místní komunikace vlastníku (správci) pozemní komunikace anebo
neprodleně místo takového poškození alespoň provizorním způsobem
neoznačí, ani neprodleně takové poškození pozemní komunikace
neodstraní,

l) v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo
ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním
úřadem,

m) v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo terénní úpravy v silničním
ochranném pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo v rozporu
s tímto povolením,

n) v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo
místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících
prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí
činnost v rozporu s § 33,

o) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní
komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření k zabránění sesuvů
půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li
takové nebezpečí výstavbou nebo provozem pozemní komunikace anebo
přírodními vlivy,

p) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní
komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů
půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li
takové nebezpečí z jeho jednání, nebo

q) jako prodejce nevyznačí při prodeji na kupónu prokazujícím zaplacení
časového poplatku počátek doby platnosti kupónu podle § 21 písm. c).

(2) Řidič vozidla v systému časového zpoplatnění se dopustí přestupku
tím, že v rozporu s § 21e

a) užije vozidlo v systému časového zpoplatnění, aniž by byl uhrazen
časový poplatek,

b) nepřilepí prováděcím předpisem určený díl kupónu prokazujícího
úhradu časového poplatku v odpovídající hodnotě celou plochou na
viditelném místě ve vozidle,

c) nevyznačí údaj o registrační značce vozidla na kupónu prokazujícím
úhradu časového poplatku,

d) nepředloží na požádání policisty nebo celníka díl kupónu, kterým se
prokazuje úhrada časového poplatku, nebo

e) neodstraní díl kupónu prokazující úhradu časového poplatku z
viditelného místa ve vozidle bez zbytečného odkladu po skončení
platnosti tohoto kupónu.

(3) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného se dopustí přestupku
tím, že v rozporu s § 22d

a) užije vozidlo, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením,

b) užije vozidlo, aniž by zadal do elektronického zařízení údaje
umožňující stanovení mýtného nebo zadá tyto údaje chybně,

c) užije zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které nebylo
zaevidováno u provozovatele systému elektronického mýtného,

d) neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby umožnil kontrolu
funkčnosti elektronického zařízení a úhrady mýtného, nebo

e) nakládá neoprávněně s elektronickým zařízením,

f) nezajistí úhradu mýtného.

(4) Řidič vozidla se dopustí přestupku tím, že

a) neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby podrobil vozidlo
nízkorychlostnímu anebo vysokorychlostnímu kontrolnímu vážení,

b) neuposlechne pokyn osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní
kontrolní vážení, nebo

c) vozidlo překročí při nízkorychlostním kontrolním vážení hodnoty
stanovené zvláštním právním předpisemˆ10), nebo

d) pokračuje v jízdě, ačkoli při nízkorychlostním kontrolním vážení
tohoto vozidla bylo zjištěno překročení hodnoty hmotnosti stanovené
zvláštním právním předpisem, nebo

e) vozidlo překročí při vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty
stanovené zvláštním právním předpisemˆ10).

(5) Fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo vedení dopustí přestupku
tím, že v rozporu s § 36 odst. 6

a) neprodleně neuzavře nebo neoznačí příslušnou část pozemní komunikace
v případě havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo tuto havárii
neprodleně neoznámí vlastníku (správci) pozemní komunikace, nebo

b) neoznámí vlastníku (správci) pozemní komunikace provedení nezbytných
prací k bezprostřednímu odstranění havárie této sítě nebo tohoto vedení
anebo neoznačí nebo nezabezpečí místo provádění těchto prací.

(6) Fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti v silničním ochranném
pásmu dopustí přestupku tím, že na takové nemovitosti strpí umístění
reklamního zařízení bez povolení silničního správního úřadu.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) a
odstavce 4,

b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e),
f), g), h), i), j), k), l), n), p) a q),

c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o) a
odstavců 5 a 6,

d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) a
odstavců 2 a 3,

e) v blokovém řízení do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
odstavce 3 písm. a) až e),

f) v blokovém řízení do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4
písm. a), b) a d),

g) v blokovém řízení do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4
písm. c),

h) v příkazním řízení do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4
písm. e).

§ 42b

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že

a) v rozporu s § 24 uzavře dálnici, silnici, místní komunikaci nebo
veřejně přístupnou účelovou komunikaci nebo zřídí objížďku nebo
neoznačí uzavírku nebo objížďku podle rozhodnutí o uzavírce nebo
nedodrží podmínky stanovené tímto rozhodnutím,

b) v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije dálnici, silnici nebo místní
komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro
které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení
zvláštního užívání,

c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení
podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu
odstranění, nebo jako vlastník reklamního zařízení provozovaného bez
povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 10
výzvy k jeho odstranění,

d) odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy,

e) v rozporu s § 31 odst. 1 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v
silničním ochranném pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo
nedodrží podmínky tohoto povolení,

f) v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo
pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo
upraví takové připojení nebo je zruší,

g) znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její
součást nebo příslušenství,

h) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je
podle § 19 odst. 2 písm. a) až g) zakázána,

i) jako vlastník vraku neuposlechne výzvy vlastníka (správce) dálnice,
silnice nebo místní komunikace k odstranění vraku podle § 19 odst. 3,

j) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo
místní komunikace, ani neprodleně místo takového znečištění alespoň
provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku
(správci) pozemní komunikace,

k) neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo
místní komunikace vlastníku (správci) pozemní komunikace anebo
neprodleně místo takového poškození alespoň provizorním způsobem
neoznačí, ani neprodleně takové poškození pozemní komunikace
neodstraní,

l) v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo
ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním
úřadem,

m) v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo terénní úpravy v silničním
ochranném pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo v rozporu
s tímto povolením,

n) v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo
místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících
prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí
činnost v rozporu s § 33,

o) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní
komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření k zabránění sesuvů
půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li
takové nebezpečí výstavbou nebo provozem pozemní komunikace anebo
přírodními vlivy,

p) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní
komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů
půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li
takové nebezpečí z jeho jednání, nebo

q) jako prodejce nevyznačí při prodeji na kupónu prokazujícím zaplacení
časového poplatku počátek doby platnosti kupónu podle § 21 písm. c).

r) jako provozovatel vozidla provozuje vozidlo, které překročí při
nízkorychlostním anebo vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty
stanovené zvláštním právním předpisemˆ10),

s) jako provozovatel vozidla přikáže, dovolí, svěří nebo umožní řízení
vozidla, jehož hmotnost převyšuje hodnoty stanovené podle zvláštního
právního předpisuˆ10),

t) jako provozovatel vozidla neoznámí na žádost příslušného správního
úřadu obce nebo kraje totožnost řidiče vozidla, které překročí při
vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené zvláštním právním
předpisemˆ10),

u) jako odesílatel zásilky vydá k přepravované zásilce doklad, v němž
uvede nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost, pokud
vozidlo, které zásilku přepravuje, překročí při nízkorychlostním nebo
vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené zvláštním právním
předpisemˆ10), s výjimkou překročení největších povolených rozměrů
vozidel a jízdních souprav.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel
vozidla v systému elektronického mýtného dopustí správního deliktu tím,
že v rozporu s § 22c

a) nezajistí zaevidování vozidla do systému elektronického mýtného,

b) nezajistí instalování zaevidovaného elektronického zařízení do
vozidla,

c) nezajistí úhradu mýtného,

d) přikáže, dovolí nebo svěří řízení vozidla v systému elektronického
mýtného, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením, po
zpoplatněné pozemní komunikaci,

e) užije elektronické zařízení určené na konkrétní vozidlo a
zaevidované v systému elektronického mýtného do jiného vozidla v
systému elektronického mýtného, nebo

f) nepoučí řidiče jím provozovaných vozidel o způsobu nakládání s
elektronickým zařízením a jeho užívání.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo
vedení dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 36 odst. 6 neprodleně neuzavře nebo neoznačí
příslušnou část pozemní komunikace v případě havárie této sítě nebo
tohoto vedení anebo havárii neprodleně neoznámí vlastníku (správci)
pozemní komunikace,

b) v rozporu s § 36 odst. 6 neoznámí vlastníku (správci) pozemní
komunikace provedení nezbytných prací k bezprostřednímu odstranění
havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo neoznačí nebo nezabezpečí
místo provádění těchto prací, nebo

c) v rozporu s § 36 odst. 5 nesplní povinnost zajistit bezúplatně
potřebné podklady a odborný dozor při provádění stavebních prací na
dálnici, silnici nebo místní komunikaci.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník
nemovitosti v silničním ochranném pásmu dopustí správního deliktu tím,
že na takové nemovitosti strpí umístění reklamního zařízení bez
povolení silničního správního úřadu (§ 31 odst. 3).

(5) Za správní delikt lze uložit pokutu

a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
b), r), s) a u,

b) do 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),
d), e), f), g), h), i), j), k), l), n), p) a q),

c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. o) a
odstavců 3 a 4,

d) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. m), t)
a odstavce 2,

e) v příkazním řízení do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle
odstavce 1 písm. r) a s).

§ 43

Společná ustanovení k § 42a a 42b

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o
něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává v
přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo
obec, anebo krajský úřad podle působnosti stanovené v § 40 odst. 3
písm. h), anebo celní úřad podle působnosti stanovené v § 40 odst. 4,
5, 7 a 8. Správní delikty podle § 42a odst. 2, odst. 3 písm. b) a § 42a
odst. 4 písm. a), b), c), d) a f) může projednat v blokovém řízení
Policie České republiky nebo celní úřad.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osobyˆ18a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem
rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

(7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení
nabylo právní moci.

(8) Bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona, je-li řidič současně
provozovatel vozidla, které překročí při nízkorychlostním anebo
vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené zvláštním právním
předpisemˆ10), je odpovědnost za správní delikt posuzována pouze podle
příslušných ustanovení § 42a tohoto zákona.

(9) S výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel a
jízdních souprav není řidič vozidla odpovědný za přestupek podle § 42a
odst. 4 písm. c) a e), pokud prokáže, že odesílatel nebo provozovatel
vozidla mu vydal k přepravované zásilce doklad, v němž uvedl nižší
hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost, a při převzetí zásilky
nemohl provést kontrolu hmotnosti zásilky.

§ 43a

Vybírání kaucí

(1) Celník je oprávněn vybrat kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč od řidiče
motorového vozidla

a) který je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 2
až 4 a u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému
řízení,

b) kterému byla v blokovém řízení uložena pokuta za přestupek uvedený v
§ 42a odst. 2 až 4 a u kterého je důvodné podezření, že uloženou pokutu
neuhradí, nebo

c) v případě, že provozovatel tohoto vozidla je podezřelý ze spáchání
správního deliktu uvedeného v § 42b odst. 2 písm. a) až e) a je důvodné
podezření, že se bude vyhýbat řízení o správním deliktu.

(2) Policista je oprávněn vybrat kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč od
řidiče motorového vozidla, který je podezřelý ze spáchání přestupku
uvedeného v § 42a odst. 2 a 4 a u kterého je důvodné podezření, že se
bude vyhýbat přestupkovému řízení.

(3) Kauci nelze vybrat od osoby, která požívá imunit a výsad podle
zákona nebo mezinárodního práva.

(4) Při výběru kauce policista nebo celník poučí řidiče o důsledku
vybrání kauce a podmínkách jejího vracení a vystaví písemné potvrzení o
převzetí kauce. V písemném potvrzení musí být uveden důvod uložení
kauce, její výše a úřad, který je příslušný k vedení řízení o přestupku
nebo správním deliktu.

(5) Jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce vydá policista nebo
celník řidiči, jedno vyhotovení doručí v případě uvedeném v odstavci 1
písm. c) bez zbytečného odkladu provozovateli vozidla a jedno
vyhotovení ponechá pro evidenční účely Policie České republiky nebo
Celní správy.

(6) V případě, že kauci vybral policista, Policie České republiky předá
jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému k vedení
řízení o přestupku nebo o správním deliktu a převede vybranou kauci
nejpozději následující pracovní den na bankovní účet tohoto úřadu. V
případě, že kauci vybral celník a k vedení řízení o přestupku nebo o
správním deliktu není příslušný celní úřad, předá Celní správa jedno
vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému k vedení řízení
o přestupku nebo o správním deliktu a převede vybranou kauci nejpozději
následující pracovní den na bankovní účet tohoto úřadu.

§ 43b

Vracení a propadnutí kaucí

(1) Kauce se vrátí v plné výši, jestliže

a) byla věc odložena, řízení o přestupku zastaveno nebo v řízení o
přestupku nebyla uložena pokuta v případě vybrání kauce podle § 43a
odst. 1 písm. a),

b) byla uhrazena pokuta uložená v blokovém řízení v případě vybrání
kauce podle § 43a odst. 1 písm. b), nebo

c) nebyla v řízení o správním deliktu uložena provozovateli vozidla
pokuta v případě vybrání kauce podle § 43a odst. 1 písm. c).

(2) Je-li v řízení o přestupku nebo o správním deliktu uložena pokuta,
započte se vybraná kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení.
Toto započtení musí být uvedeno ve výroku rozhodnutí o uložení sankce
za přestupek nebo správní delikt. Započtení kauce na zaplacení pokuty
lze provést teprve po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za
přestupek nebo správní delikt. Je-li vybraná kauce vyšší než uložená
pokuta, vrátí se řidiči část kauce zbývající po započtení kauce na
zaplacení uložené pokuty.

(3) Kauce nebo její zbývající část podle odstavců 1 a 2 se vrátí do 5
pracovních dní od nabytí právní moci rozhodnutí v řízení o přestupku
nebo o správním deliktu nebo ode dne uhrazení pokuty uložené v blokovém
řízení.

(4) Kauce propadne, jestliže pokuta uložená v blokovém řízení není
uhrazena ve lhůtě její splatnosti.

(5) Propadlá kauce je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost
úřadu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku nebo správním
deliktu.

(6) Kauci podle § 43a odst. 1 a 2 lze složit též u úřadu příslušného k
vedení řízení o přestupku nebo správním deliktu, pokud řidič kauci
nesložil podle § 43a odst. 1 a 2 a celník nebo policista postupoval
podle § 43c. Ustanovení odstavců 1 až 5 a § 43a odst. 3 až 5 se použijí
obdobně.

§ 43c

Zabránění v jízdě

(1) Je-li celník nebo policista oprávněn vybrat od řidiče motorového
vozidla kauci podle § 43a a řidič kauci na výzvu celníka nebo policisty
nesloží, přikáže celník nebo policista řidiči motorového vozidla jízdu
na nejbližší místo, které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti
provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a

a) zabrání mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění
odjezdu vozidla (dále jen „technický prostředek“), nebo

b) zakáže pokračovat v jízdě a zadrží řidiči doklady k vozidlu a k
nákladu.

(2) Náklady spojené s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a
náklady na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži řidiče nebo
provozovatele vozidla. Odpovědnost řidiče nebo provozovatele vozidla za
motorové vozidlo, náklad a přepravované osoby není jeho odstavením
dotčena.

(3) Při postupu podle odstavce 1 poučí celník nebo policista řidiče o
podmínkách uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a vystaví
potvrzení o zabránění v jízdě použitím technického prostředku nebo o
zadržení dokladů k vozidlu a k nákladu. V potvrzení uvede výši kauce,
kterou určil podle § 43a odst. 1 nebo 2, a správní orgán příslušný k
vedení řízení o přestupku nebo správním deliktu.

(4) Jedno vyhotovení potvrzení podle odstavce 3 vydá celník nebo
policista řidiči, jedno vyhotovení doručí v případě uvedeném v § 43a
odst. 1 písm. c) bez zbytečného odkladu provozovateli vozidla a jedno
vyhotovení ponechá pro evidenční účely Policie České republiky nebo
Celní správy.

(5) Doklady k vozidlu a k nákladu zadržené podle odstavce 1 písm. b)
předá Policie České republiky nebo Celní správa v případě, že k vedení
řízení o přestupku nebo o správním deliktu není příslušný celní úřad,
nejpozději následující pracovní den po jejich zadržení úřadu
příslušnému k vedení řízení o přestupku nebo o správním deliktu.

(6) Celní úřad nebo Policie České republiky nebo úřad příslušný k
vedení řízení o přestupku nebo správním deliktu zajistí uvolnění
vozidla nebo vrácení dokladů k vozidlu a k nákladu, jestliže

a) byla složena kauce podle § 43a,

b) byla věc odložena nebo řízení o přestupku zastaveno nebo nebyla
uložena pokuta v řízení o přestupku nebo o správním deliktu, nebo

c) byla uhrazena pokuta uložená v blokovém řízení nebo v řízení o
přestupku nebo správním deliktu.

(7) Technický prostředek k zabránění v jízdě nebo zákaz pokračovat v
jízdě nelze použít, pokud by vozidlo tvořilo překážku provozu na
pozemních komunikacích nebo jsou-li ve vozidle převážena živá zvířata.

ČÁST DEVÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 44

Společná ustanovení

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se v řízení o věcech
upravených tímto zákonem podle obecných předpisů o správním řízení.ˆ19)
Obecné předpisy o správním řízeníˆ19) se nevztahují na řízení podle §
25 odst. 8, 9, 10 a 11 a § 31 odst. 6 a 7. Stanoviska uplatněná k
politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou
správním rozhodnutím. Souhlasy a stanoviska vydávaná podle tohoto
zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu
nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem
podle správního řáduˆ19a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním
řízení.

(2) Při převodu dálnice nebo silnice včetně silničního pozemku z
vlastnictví státu do vlastnictví kraje nebo obce v souvislosti se
změnou kategorie nebo třídy pozemní komunikace podle § 3 odst. 3 a při
převodu investiční výstavbou dotčeného úseku dálnice nebo silnice
včetně silničního pozemku z vlastnictví státu na jiné osoby podle § 38
odst. 1 se nepoužijí předpisy vyžadující k převodům majetku státu na
jiné osoby zvláštního souhlasu nebo výjimkyˆ20). Tyto předpisy se
rovněž nepoužijí při převodech silnic, místních nebo účelových
komunikací včetně silničních pozemků z vlastnictví krajů nebo obcí do
vlastnictví státu v souvislosti se změnou kategorie nebo třídy pozemní
komunikace a při převodech silničních pozemků včetně příslušenství
stavby dálnice nebo silnice z vlastnictví jiných osob podle § 38 do
vlastnictví státu.

§ 44a

Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené
působnosti.

§ 45

Přechodná ustanovení

(1) Ustanovení § 10 odst. 3 se nevztahuje na připojení účelových
komunikací a sousedních nemovitostí na dálnice a na rychlostní silnice,
pokud rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu o povolení
těchto připojení nabylo právní moci před dnem účinnosti tohoto zákona.

(2) Pokud byla platná územně plánovací dokumentace schválena před 1.
červencem 1992 a nebyly proto v její závazné části vymezeny stavby
dálnice, silnice a rychlostní místní komunikace jako veřejně prospěšné
stavby, jsou tyto stavby veřejně prospěšnými stavbami, pro jejichž
uskutečnění lze vyvlastnit pozemky, stavby a práva k nim podle
zvláštních předpisů.ˆ5)

(3) Pro vedení, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona již uložena v
silničních pozemcích nebo na nich, není třeba žádat povolení ke
zvláštnímu užívání pozemní komunikace podle § 25 odst. 4 písm. d); tím
není dotčeno ustanovení § 29 odst. 4.

§ 46

Zmocňovací ustanovení

(1) Vláda stanoví nařízením výši časových poplatků podle § 21 odst. 3,
výši bonusu podle § 21d odst. 3 a výši sazeb mýtného podle § 22 odst.
4.

(2) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 8
odst. 3, § 9 odst. 4, § 10 odst. 5, § 12a odst. 3 § 16 odst. 3, § 18g
odst. 7, § 18i odst. 4, § 18j odst. 5, § 20 odst. 1, § 21d odst. 2, §
21e odst. 1 písm. a), § 21e odst. 2, § 22 odst. 4 a 7, § 22a odst. 4, §
22b odst. 2 písm. f), § 22b odst. 6, § 22c odst. 4, § 22d odst. 1 písm.
c), § 22d odst. 3, § 24 odst. 9, § 25 odst. 13, § 25 odst. 15, § 27
odst. 6, § 29a odst. 8, § 30 odst. 3, § 36 odst. 8, § 37 odst. 1, § 38b
odst. 6, § 38d odst. 6 a § 41 odst. 4.

(3) Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 17 odst. 3.

§ 47

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve
znění zákona č. 27/1984 Sb., zákona č. 213/1993 Sb. a zákona č.
134/1994 Sb., s výjimkou ustanovení § 6 odst. 3, § 6a, 6b a § 24 odst.
1 písm. l), která se zrušují dnem 31. prosince 1997.

2. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 35/1984 Sb., kterou se
provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon).

3. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. SM-1976/77-23, kterým se
vydávají Směrnice o předcházení škodám a vypořádání škod způsobených
bojovou technikou ozbrojených sil na pozemních komunikacích
(registrován v částce 24/1977 Sb.), včetně změny vydané dne 10. 4. 1986
pod č.j. 80/86.

4. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 14 078/82-025 o
uzavírkách dálnic (registrován v částce 35/1982 Sb.).

5. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 23 462/83-25 o používání
pozemních komunikací při přesunech bojové techniky ve zvláštním režimu
(registrován v částce 32/1983 Sb.).

6. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 22 130/1984-025 o
kontrolním odznaku státního odborného dozoru nad pozemními komunikacemi
(registrován v částce 16/1985 Sb.).

7. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 8 013/1986-025 o údržbě
dálnic, silnic a místních komunikací (registrován v částce 5/1986 Sb.).

8. § 82 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích.

§ 48

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997 s výjimkou ustanovení §
20, 21 a 22, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Zeman v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

Vybraná ustanovení novel

Čl.II zákona č. 358/2003 Sb.

Přechodné ustanovení

Způsob uzavření koncesionářských smluv, které Ministerstvo dopravy
uzavřelo jménem státu před účinností tohoto zákona, se posuzuje podle
dosavadního právního předpisu.ˆ1)

Čl.II zákona 80/2006 Sb.

Přechodná ustanovení k čl. I

1. Každý tunel nad 500 m, který bude schválenˆ5) a provozován po nabytí
účinnosti tohoto zákona, musí kromě požadavků stanovených zvláštními
právními předpisy splňovat bezpečnostní požadavky stanovené prováděcím
právním předpisem.

2. Tunel nad 500 m, který byl schválenˆ5) a provozován před účinností
tohoto zákona v souladu se zvláštními právními předpisy, musí ke dni
30. dubna 2014 splňovat bezpečnostní požadavky stanovené prováděcím
právním předpisem.

3. Silniční správní úřad posoudí do 3 měsíců od účinnosti tohoto
zákona, zda tunel nad 500 m podle předchozího bodu splňuje bezpečnostní
požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

4. Silniční správní úřad posoudí, zda tunel nad 500 m, který je
schválenˆ5) v souladu se zvláštním právním předpisemˆ5) a není ke dni
účinnosti tohoto zákona uveden do provozu, splňuje bezpečnostní
požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

Čl. II zákona 97/2009 Sb.

Přechodné ustanovení

Držitel platného povolení k umístění a provozování reklamního zařízení
vydaného před nabytím účinnosti tohoto zákona, jehož součástí není
podmínka vybavit pozemní komunikaci v místě umístění reklamního
zařízení svodidly nebo jiným zabezpečením proti střetu konstrukce
zařízení s vozidly, je povinen nejpozději do 31. prosince 2009
zajistit, aby umístění a provozování reklamního zařízení splňovalo
podmínku podle § 25 odst. 7 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., ve znění
tohoto zákona, jinak marným uplynutím lhůty takové povolení zaniká.
Držitel povolení je povinen ve stejném termínu oznámit splnění této
povinnosti příslušnému silničnímu správnímu úřadu.

Čl. II zákona č. 347/2009 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem
nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí více než
3,5 tuny a méně než 12 tun, které bylo v roce 2008 opatřeno kupónem
prokazujícím úhradu časového poplatku na kalendářní rok 2008 nebo na
jeden měsíc nebo na sedm dnů a u něhož platnost tohoto kupónu skončí po
31. prosinci 2008, podléhá úhradě mýtného ode dne, který bezprostředně
následuje po dni, který je posledním dnem platnosti kupónu
prokazujícího úhradu časového poplatku na jeden měsíc nebo na sedm dnů,
nejpozději dnem 1. února 2009. Způsob použití kupónu a jeho platnost,
kontrola úhrady časového poplatku a správní trestání se řídí
dosavadními právními předpisy.

2. Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem
nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše
3,5 tuny, které bylo v roce 2009 opatřeno kupónem prokazujícím úhradu
časového poplatku na kalendářní rok 2009 nebo na jeden měsíc nebo na
sedm dnů a u něhož platnost tohoto kupónu skončí po 31. prosinci 2009,
podléhá úhradě časového poplatku a povinnosti vybavení elektronickým
kupónem podle tohoto zákona ode dne, který bezprostředně následuje po
dni, který je posledním dnem platnosti kupónu prokazujícího úhradu
časového poplatku, nejpozději dnem 1. února 2010. Způsob použití kupónu
a jeho platnost, kontrola úhrady časového poplatku a správní trestání
se řídí dosavadními právními předpisy.

3. Nedojde-li od účinnosti tohoto zákona v systému elektronického
mýtného provozovaného ke dni účinnosti tohoto zákona k podstatné změně
systému, stanoví se sazby mýtného v tomto systému elektronického
mýtného podle dosavadní právní úpravy.

Čl. II zákona č. 152/2011 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Fyzická osoba, která podá žádost o vydání povolení k provádění
auditu bezpečnosti pozemních komunikací podle § 18h odst. 2 zákona č.
13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a která doloží, že v
době před nabytím účinnosti tohoto zákona absolvovala školení
zabývající se posuzováním dopadů vlastností pozemních komunikací na
bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, nemusí absolvovat školení
podle § 18i odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Povinnost zajistit provedení auditu bezpečnosti pozemní komunikace
se nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována
dokumentace záměru přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června
1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými
nákladními vozidly.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května
2006, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání
určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004
o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské
silniční sítě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004
o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve
Společenství.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu
2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.

1a) § 1 odst. 1 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu
silničních vozidel na pozemních komunikacích. § 1 zákona č. 266/1994
Sb., o dráhách.

1) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č.
256/2002 Sb.

2) Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na
pozemních komunikacích.

Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech
provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve
znění pozdějších předpisů.

2a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a
zákona č. 151/1997 Sb.

2b) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění
pozdějších předpisů.

3) § 8 odst. 2 a 4, § 46 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).

6) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

7) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k
pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

8) § 110 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.

8a) § 4 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury
a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky,
ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního
majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

8b) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších
předpisů.

9) Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a
doplnění některých zákonů (lesní zákon).

§ 16 odst. 1 písm. d) a f), § 26 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 3 písm.
c), § 29 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

10) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování
technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních
vozidel na pozemních komunikacích.

10) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti
za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění
pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o
technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů.

11) Vyhláška Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l., o provozu na
silnicích, ve znění pozdějších předpisů.

11a) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o
změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění
pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na
pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

11b) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o
technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů.

11c) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

11d) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve
znění pozdějších předpisů.

11e) Vyhláška č. 197/2001 Sb., o způsobu vnějšího označení a odznacích
celní správy, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštním barevném
provedení a označení služebních vozidel celní správy.

11f) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením a o změně souvisejících zákonů.

11g) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.

11h) Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných
rezerv, ve znění pozdějších předpisů.

11i) Vyhláška č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních
imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob
jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících
regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních
regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni
znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů.

11j) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11k) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2004/52 o
interoperabilitě systémů elektronického silničního mýtného ve
Společenství.

11l) § 31 a následující občanského zákoníku.

Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopií s listinou a o
ověřování pravosti podpisu obecními úřady.

11m) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o
změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.

12) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

12a) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 266/1994 Sb.

13a) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti
za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění
zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č.
38/1995 Sb. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987 Sb., o
Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí
(ADR).

14a) § 2 písm. o) a § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 365/2000 Sb., o
informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších
zákonů.

15) Např. zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu
státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické
inspekci, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a
zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
předpisů.

16) Zákon č. 110/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.
222/1994 Sb.

16a) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních
vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb.

17) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších
předpisů.

18) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č.
166/1993 Sb.

18a) 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

18a) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.

18b) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č.
439/2004 Sb.

19) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

19a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.

20) § 45 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku
státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

§ 14 vyhlášky Federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o
hospodaření s národním majetkem.

20) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů.

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších
předpisů.

21) Například § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a
o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), § 16 odst. 1 písm.
d) a f), § 26 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 3 písm. c), § 29 písm. h)
zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

22) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23.
července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské
dopravní sítě.

Písmeno F části 8 přílohy II Aktu o podmínkách přistoupení České
republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky,
Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské
republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách
smluv, na nichž je založena Evropská unie.

23) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.

24) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů.

25) Vyhláška č. 418/2008 Sb., kterou s provádí zákon o obecní policii.

26) Vyhláška č. 89/2004 Sb., kterou se stanoví vnější označení
příslušníka Vězeňské služby České republiky, zvláštní barevné provedení
a označení služebních vozidel a prokazování příslušnosti k Vězeňské
službě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

27) § 2 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 344/1992 Sb.

Reklama



Firma dne
AA-CONSULT CZ, s.r.o.
PROJEKTOVÁNÍ STAVEB - projekty pro průmyslové stavby, sklady, občanské stavby, rodinné domy (pro novou výstavbu, rekonstrukce, opravy, přístavby)
PROJEKTY POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍHO ŘEŠENÍ STAVEB



© MujProjekt.cz