Úvodní strana
      Katalog firem
      Inzerce
      Diskuze
      Zákony
      Web zdarma
      Ceník
      Odkazy
      Kontakt
Přihlášení
Jméno:
Heslo:
 

Novinky na e-mail
Přihlaste se k odběru novinek

Hledat firmu
podle názvu nebo činnosti:





Zákony a vyhlášky


Seznam zákonů (vyhlášek) v plném znění zdarma
183/2006 Sb. - Zákon o územním plánování a stavebním řádu
501/2006 Sb. - Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území
13/1997 Sb. - Zákon o pozemních komunikacích
104/1997 Sb. - Vyhláška, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích


183/2006 Sb.
Zákon o územním plánování a stavebním řádu
(Stavební zákon)

Změna: 68/2007 Sb.

Změna: 191/2008 Sb.

Změna: 223/2009 Sb.

Změna: 345/2009 Sb.

Změna: 379/2009 Sb.

Změna: 227/2009 Sb.

Změna: 424/2010 Sb.

Změna: 281/2009 Sb.

Změna: 420/2011 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a
úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje
územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území,
rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s
postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro
výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci
územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací
činnost.

(2) Tento zákon upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování
staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a
odstraňování staveb, dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů,
postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních
úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb.

(3) Tento zákon dále upravuje podmínky pro projektovou činnost a
provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění,
vstupy na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé další
věci související s předmětem této právní úpravy.

§ 2

Základní pojmy

(1) V tomto zákoně se rozumí

a) změnou v území změna jeho využití nebo prostorového uspořádání,
včetně umisťování staveb a jejich změn,

b) stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený
a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem,

c) zastavěným stavebním pozemkem pozemek evidovaný v katastru
nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla
pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a
hospodářskými budovami,

d) zastavěným územím území vymezené územním plánem nebo postupem podle
tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je
zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a
vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán"),

e) nezastavitelným pozemkem pozemek, jenž nelze zastavět na území obce,
která nemá vydaný územní plán, a to

1. pozemek veřejné zeleně a parkuˆ1) sloužící obecnému užívání;

2. v intravilánu zemědělský pozemek nebo soubor sousedících
zemědělských pozemků o výměře větší než 0,5 ha, s tím, že do tohoto
souboru zemědělských pozemků se nezahrnují zahrady o výměře menší než
0,1 ha a pozemky, které jsou součástí zastavěných stavebních pozemků;

3. v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků
o výměře větší než 0,5 ha,

f) nezastavěným územím pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do
zastavitelné plochy,

g) plochou část území tvořená pozemkem nebo souborem pozemků, která je
vymezena v politice územního rozvoje, zásadách územního rozvoje nebo
územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech s ohledem na
stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam,

h) plochou nadmístního, popřípadě republikového významu plocha, která
svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí nebo více
městských částí na území hlavního města Prahy, popřípadě území více
krajů,

i) koridorem plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické
infrastruktury nebo opatření nestavební povahy,

j) zastavitelnou plochou plocha vymezená k zastavění v územním plánu
nebo v zásadách územního rozvoje,

k) veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení, a to

1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací,
drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení;

2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi
provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody,
vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro
nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační
vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení
veřejné komunikační sítě, produktovody;

3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící
například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny,
zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva; 4.
veřejné prostranstvíˆ1),

zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu,

l) veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu určená
k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané
územně plánovací dokumentaci,

m) veřejně prospěšným opatřením opatření nestavební povahy sloužící ke
snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního,
kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně
plánovací dokumentaci,

n) územně plánovací dokumentací

1. zásady územního rozvoje;

2. územní plán;

3. regulační plán.

(2) V tomto zákoně se dále rozumí

a) pořizovatelem příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro
místní rozvoj (dále jen "ministerstvo") nebo Ministerstvo obrany, který
pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci,
vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje,

b) stavebním podnikatelem osoba oprávněná k provádění stavebních nebo
montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních
předpisůˆ2),

c) stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení
nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i
její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo
zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího
stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též
investor a objednatel stavby,

d) stavebním dozorem odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí
vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo
architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s
maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb,

e) obecnými požadavky na výstavbu obecné požadavky na využívání území a
technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a
dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami
pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v
kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo
osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené
prováděcím právním předpisem (dále jen "bezbariérové užívání stavby").

(3) Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební
nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické
provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel
využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad
předem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům,
je stavba pro reklamu.

(4) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle
okolností i její část nebo změna dokončené stavby.

(5) Změnou dokončené stavby je

a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,

b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně
provozně propojena s dosavadní stavbou,

c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové
ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště
stavby.

(6) Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění
stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním
úřadem.

§ 3

(1) Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a
změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové
poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se
o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem,
například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků
pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.

(2) Zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní
panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud
nejde o stavbu podle § 2 odst. 3. V pochybnostech, zda se jedná o
stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení
o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu.

(3) Staveništěm se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo
udržovací práce; zahrnuje stavební pozemek, popřípadě zastavěný
stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu
vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část
jiné stavby.

(4) Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý
stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce
se prodloužila její uživatelnost.

ČÁST DRUHÁ

VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 4

(1) Orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají
zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co
nejméně zatěžovány a aby v případě, kdy lze za podmínek tohoto zákona
vydat v dané věci, zejména u jednoduchých staveb, pouze jedno
rozhodnutí, upustily od dalšího povolování záměru. Pokud je spolu se
stavbou hlavní předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, stavební
úřad všechny stavby projedná v režimu stavby hlavní. Stanoví-li tak
tento zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s
žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Tím
nesmí být dotčena práva a oprávněné zájmy dotčených osob a zájmy
dotčených orgánůˆ3).

(2) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné
součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle
zvláštních právních předpisůˆ4). Dotčené orgány vydávají

a) pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona závazná stanoviskaˆ5) na
základě zvláštních právních předpisů, která nejsou samostatným
rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li tyto zvláštní právní
předpisy jinak,

b) pro postupy podle tohoto zákona, které nejsou správním řízením,
stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; stanoviska jsou závazným
podkladem pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy
vydávaná podle tohoto zákona.

Závazná stanoviska dotčených orgánů pro potřeby správních řízení podle
tohoto zákona a stanoviska dotčených orgánů, která jsou závazným
podkladem pro potřeby jiných postupů podle tohoto zákona, uplatňují
dotčené orgány podle zvláštních právních předpisů a podle tohoto
zákona.

(3) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným
stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska
mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na základě nově
zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve
a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní
stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti
pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo
jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto
zákona, jinak se k nim nepřihlíží.

(4) V řízeních podle části čtvrté tohoto zákona se nepřihlíží k
závazným stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto ve vydaném regulačním plánu, v územním rozhodnutí nebo v
územním opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci
území, nejde-li o závazné stanovisko uplatněné na základě nově
zjištěných a doložených skutečností podle odstavce 3.

(5) Stanoví-li dotčené orgány ve svém stanovisku nebo závazném
stanovisku podmínky, a stanou-li se tyto podmínky součástí výrokové
části rozhodnutí, nebo součástí opatření obecné povahy nebo jiného
úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto
zákona, mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování.

(6) Je-li dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž
orgán veřejné správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované
závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených
veřejných zájmů, které hájí. Koordinované stanovisko nebo koordinované
závazné stanovisko lze vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na
ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu. Ustanovení správního řádu
o společném řízeníˆ6) se použijí přiměřeně.

(7) Orgány územního plánování a stavební úřady projednávají protichůdná
stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů.
Dojde-li k rozporu mezi příslušnými orgány podle tohoto zákona a
dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se
podle správního řádu.

HLAVA II

PŮSOBNOST VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU

§ 5

Působnost ve věcech územního plánování

(1) Působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona
vykonávají orgány obcí a krajů, ministerstvo a na území vojenských
újezdů Ministerstvo obrany.

(2) Orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního
plánování podle tohoto zákona jako působnost přenesenou, nestanoví-li
zákon, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje.

(3) Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud
nejsou svěřeny působnosti v záležitostech nadmístního významu orgánům
kraje nebo na základě zvláštních právních předpisů dotčeným orgánům.

(4) Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje, přitom
mohou zasahovat do činnosti orgánů obcí jen v zákonem stanovených
případech, a to pouze v záležitostech nadmístního významu; postupují
přitom v součinnosti s orgány obcí.

(5) Ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí jen v
zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech týkajících se
rozvoje území státu; postupuje přitom v součinnosti s orgány krajů a
dotčených obcí.

(6) Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně
plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li
ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace
vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací
dokumentace.

§ 6

Orgány obce

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen "úřad územního
plánování") v přenesené působnosti

a) pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce,

b) pořizuje územně plánovací podklady,

c) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce
ve svém správním obvodu,

d) pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním
obvodu,

e) je dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů
územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí,

f) je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v
němž se rozhoduje o změnách v území,

g) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti,

h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

(2) Obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro
výkon územně plánovací činnosti podle § 24, vykonává přenesenou
působnost podle odstavce 1 písm. a), d), g), h) a pořizuje územní
studii; na základě veřejnoprávní smlouvy vykonává tuto působnost pro
obec ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností.

(3) Stavební úřad

a) vydává územní rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak,

b) vydává územní souhlas,

c) poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a
územně plánovací dokumentace,

d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

(4) Obecní úřad, který nevykonává působnost podle odstavců 1 až 3,
poskytuje informace pro zpracování územně plánovacích podkladů a územně
plánovací dokumentace.

(5) Zastupitelstvo obce

a) rozhoduje v samostatné působnosti o pořízení územního plánu a
regulačního plánu,

b) schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro
zpracování návrhu územního plánu,

c) vydává v samostatné působnosti územní plán,

d) vydává regulační plán,

e) projednává v samostatné působnosti zprávu o uplatňování územního
plánu,

f) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

(6) Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce

a) vydává vymezení zastavěného území,

b) schvaluje žádost obce o pořizování podle odstavce 1 písm. c) nebo
podle odstavce 2 anebo uzavření smlouvy s právnickou nebo fyzickou
osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti (§ 24 odst. 1),

c) vydává územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební
uzávěře,

d) uplatňuje v samostatné působnosti námitky k zásadám územního rozvoje
a připomínky k územnímu plánu sousední obce,

e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

§ 7

Orgány kraje

(1) Krajský úřad v přenesené působnosti

a) pořizuje zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech
regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu,

b) pořizuje územně plánovací podklady,

c) je dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení podle zvláštních
právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se
dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností,

d) je dotčeným orgánem v územním řízení o záměrech, které vyžadují
posouzení vlivu na životní prostředí,

e) vydává územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech,

f) určuje stavební úřad příslušný k územnímu řízení v zákonem
stanovených případech,

g) vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní
obvod,

h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

(2) Zastupitelstvo kraje

a) vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje,

b) schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro
zpracování návrhu zásad územního rozvoje,

c) schvaluje v samostatné působnosti zprávu o uplatňování zásad
územního rozvoje,

d) vydává regulační plán v zákonem stanovených případech,

e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

(3) Rada kraje

a) uplatňuje v samostatné působnosti stanovisko k návrhu politiky
územního rozvoje,

b) vydává v zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci a
územní opatření o stavební uzávěře.

§ 8

Zvláštní působnost na území hlavního města Prahy

Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát
hlavního města Prahyˆ7), vykonává působnost krajského úřadu
ministerstvo. Pořizuje-li územní plán pro vymezenou část území hlavního
města Prahy úřad městské části, vykonává působnost krajského úřadu
Magistrát hlavního města Prahy.

§ 9

Rada obcí pro udržitelný rozvoj území

(1) Pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností může
její starosta, se souhlasem obcí v jejím správním obvodu, zřídit jako
zvláštní orgán této obce Radu obcí pro udržitelný rozvoj území (dále
jen "Rada obcí"). Předsedou Rady obcí je starosta obce s rozšířenou
působností, který současně vydává její Jednací řád. Členem Rady obcí
vždy jmenuje na návrh obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s
rozšířenou působností jednoho zástupce každé obce. K jednání Rady obcí
se vždy přizve zástupce kraje.

(2) Rada obcí projednává územně analytické podklady pro správní obvod
obecního úřadu obce s rozšířenou působností a vyhodnocení vlivů
územních plánů na udržitelný rozvoj území a vydává k nim na základě
výsledků projednání příslušnému pořizovateli své stanovisko, popřípadě
své vyjádření.

§ 10

Ministerstvo obrany

(1) Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů

a) vydává územní plán a regulační plán,

b) projednává územně analytické podklady a územní studie,

c) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.

(2) Újezdní úřad pro území vojenského újezdu

a) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii,

b) pořizuje územně analytické podklady,

c) poskytuje územně plánovací informace,

d) připravuje návrh na vložení dat do evidence územně plánovací
činnosti.

Ministerstvo

§ 11

(1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech územního
plánování a

a) vykonává státní dozor ve věcech územního plánování,

b) pořizuje politiku územního rozvoje a k tomu potřebné územně
plánovací podklady,

c) vede evidenci územně plánovací činnosti,

d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

(2) Ministerstvo zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých
poznatků územního plánování, urbanismu, architektury a poznatků
stavebně technických, jakož i veřejných zájmů ve výstavbě a
stavebnictví, zejména v ochraně životů a zdraví, v péči o životní
prostředí a v ochraně kulturního, archeologického a přírodního
dědictví.

(3) Ministerstvo zřizuje organizační složku státu k řešení koncepčních
otázek teorie a praxe v oboru územního plánování, urbanismu a
architektury. Touto činností může pověřit již existující odborně
způsobilou organizační složku státu.

§ 12

(1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu
a

a) vykonává státní dozor ve věcech stavebního řádu,

b) sleduje a analyzuje závažné nebo opakující se vady ve výstavbě,
kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet, a navrhuje opatření k
zabránění jejich opakování,

c) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o jejich
rozvoj,

d) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a
stavební výrobky a může dávat podněty k úpravě Českých technických
norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně
technickým opatřením,

e) koordinuje vzájemnou součinnost obecných, speciálních, vojenských a
jiných stavebních úřadů při výkonu státní správy podle tohoto zákona,

f) vykonává dozor nad činností autorizovaných inspektorů.

(2) Ministerstvo

a) může pro sebe vyhradit zjišťování stavebně technických příčin
havárií staveb nebo účast při něm, pokud se svým rozsahem nebo
opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných zájmů,

b) může v součinnosti s jinými stavebními úřady a autorizovanými
inspektory provádět kontrolní prohlídky staveb.

Touto činností může pověřit již existující odborně způsobilou
organizační složku státu.

(3) Ministerstvo zřizuje odbornou organizační složku státu k navrhování
technických požadavků na stavby, k jejich soustavné aktualizaci a k
vyhodnocování příčin havárií staveb.

§ 13

Obecné stavební úřady

(1) Obecným stavebním úřadem je

a) ministerstvo, které je ústředním správním úřadem ve věcech
stavebního řádu,

b) krajský úřad,

c) Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města
Prahy určený statutem,

d) magistrát územně členěného statutárního města a úřad jeho obvodu
nebo městské části určený statutem,

e) magistrát statutárního města,

f) pověřený obecní úřadˆ8),

g) městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31.
prosince 2006.

(2) Kraj může na žádost obce po projednání s ministerstvem nařízením
určit obecní úřad obecným stavebním úřadem, pokud bude tuto působnost
vykonávat pro ucelený správní obvod. Obecným stavebním úřadem může být
určen jen obecní úřad, který bude s ohledem na rozsah a složitost
výstavby v uvažovaném správním obvodu způsobilý vykonávat správní
agendu v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. Obecný
stavební úřad lze určit nařízením kraje ke dni 1. ledna.

(3) Kraj může po projednání s ministerstvem nařízením odejmout
působnost stavebního úřadu obecnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm.
g) nebo určenému podle odstavce 2, pokud nebude splňovat podmínky pro
řádný výkon této působnosti. Zároveň určí, který stavební úřad bude
vykonávat působnost ve správním obvodu zaniklého stavebního úřadu.

(4) Působnost podle tohoto zákona vykonávají stavební úřady uvedené v
odstavci 1 písm. b) až g) a v odstavci 2 jako působnost přenesenou.

(5) Jde-li o opatření nebo stavbu, která se má uskutečnit ve správním
obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá
rozhodnutí nejbližší společně nadřízený stavební úřad. Ten může
stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních
úřadů, v jehož správním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.

§ 14

Jestliže si ministerstvo vyhradí působnost podle § 12 odst. 2 písm. a),
stavební úřad a správní orgány zúčastněné na šetření poskytují
zaměstnancům ministerstva nebo osobám ministerstvem pověřeným
součinnost a napomáhají k objasnění příčin havárie.

§ 15

Speciální stavební úřady

(1) Působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
rozhodování, vykonávají u

a) staveb leteckých,

b) staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze,

c) staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných
účelových komunikací,

d) vodních děl

orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních
právních předpisů (dále jen "speciální stavební úřady").

(2) Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud
zvláštní právní předpisy pro stavby podle odstavce 1 nestanoví jinak.
Povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního
úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení
jeho podmínek; souhlas není správním rozhodnutím. Jestliže se nevydává
územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření obecného
stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního
plánování.

(3) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle
odstavce 1, nebo o stavbu v působnosti obecného stavebního úřadu, platí
stanovisko příslušného speciálního stavebního úřadu.

§ 16

Vojenské a jiné stavební úřady

(1) Působnost stavebních úřadů na území vojenských újezdů vykonávají
újezdní úřady.

(2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
rozhodování, vykonávají podle tohoto zákona dále

a) Ministerstvo obrany u staveb důležitých pro obranu státu mimo území
vojenských újezdů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany
státu a jsou zřizovány Ministerstvem obrany nebo právnickou osobou jím
zřízenou nebo založenou,

b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu, kterými se rozumí
stavby nebo jejich části sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra,
organizačních složek státu zřízených Ministerstvem vnitra, Policie
České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského
záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a
informace a Bezpečnostní informační služby s výjimkou staveb nebo
jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační, a u
staveb sloužících k plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu,

c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb sloužících k plnění úkolů
Ministerstva spravedlnosti a staveb pro služební účely Vězeňské služby
a jejích organizačních složek,

d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům těžby, zpracování,
transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro
tyto účely a u staveb jaderných zařízeníˆ10).

(3) Stavební úřady uvedené v odstavci 2 mohou vydat povolení pro stavby
v uzavřených prostorech existujících staveb bez územního rozhodnutí
nebo územního souhlasu, pokud se nemění výškové uspořádání prostoru. U
ostatních staveb zajistí stavební úřad vyjádření obecného stavebního
úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.

(4) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle
odstavce 2, platí stanovisko příslušného ústředního správního úřadu,
jehož působnosti se stavba týká.

§ 17

Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu

(1) Nadřízený stavební úřad si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu
prvního stupně u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo
neobvyklých staveb nebo u opatření s rozsáhlejšími účinky na životní
prostředí, kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu
v jejich okolí. Pokud si vyhradí pravomoc ve věcech upravených v části
čtvrté hlavě I dílu 1, vykonává rovněž pravomoc podle § 120, 122, 123,
124 a 126.

(2) Vyhradí-li si krajský úřad podle odstavce 1 pravomoc k vydání
územního rozhodnutí v případě záměru posuzovaného z hlediska vlivu na
životní prostředí podle zvláštních právních předpisůˆ11), vykonává
rovněž pravomoc podle části čtvrté § 120, 122, 123, 124 a 126 tohoto
zákona.

(3) Ministerstvo si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu k vydání
územního rozhodnutí u staveb přesahujících hranice kraje, u staveb s
mimořádnými negativními vlivy na životní prostředí nebo u staveb s
vlivem na území sousedních států.

ČÁST TŘETÍ

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

HLAVA I

CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

§ 18

Cíle územního plánování

(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro
udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro
příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné
generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území
soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového
uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných
a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský
a hospodářský potenciál rozvoje.

(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují
veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti
ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů
vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní,
kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického,
architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu
jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich
totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání
zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a
nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na
potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

(5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat
stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví,
vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro
veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí
ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků,
a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho
využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické
stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra.

(6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou
infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

§ 19

Úkoly územního plánování

(1) Úkolem územního plánování je zejména

a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a
civilizační hodnoty,

b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s
ohledem na hodnoty a podmínky území,

c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich
provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na
veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na
veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,

d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na
využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na
umístění, uspořádání a řešení staveb,

e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro
umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty
území, f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),

g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a
přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě
blízkým způsobem,

h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých
hospodářských změn,

i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro
kvalitní bydlení,

j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání
prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,

k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany,

l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do
území,

m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních
předpisůˆ4), ˆ12) před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat
kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,

o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu,
územního plánování a ekologie a památkové péče.

(2) Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů politiky
územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na
vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro
hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále
jen "vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území"); jeho součástí je
posouzení vlivů na životní prostředíˆ11) zpracované podle přílohy k
tomuto zákonu a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo
ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto
vliv nevyloučilˆ12).

HLAVA II

OBECNÁ USTANOVENÍ A SPOLEČNÉ POSTUPY V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ

§ 20

Zveřejňování písemností

(1) Písemnosti ve věcech územního plánování se v zákonem stanovených
případech doručují veřejnou vyhláškou. Zveřejňuje-li se písemnost
vyvěšením na více úředních deskách, považuje se za den vyvěšení den, ve
kterém byla písemnost vyvěšena nejpozději. V případě potřeby se
písemnost zveřejní i jiným způsobem v místě obvyklým.

(2) Pokud vzhledem k rozsahu písemnosti není možné nebo účelné vyvěsit
na úřední desce a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup celý
její obsah, vyvěsí příslušný správní orgán na úřední desce a zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup pouze oznámení se základními údaji
o jejím obsahu s uvedením, kdy a kde je možné do písemnosti nahlédnout.
Možnost nahlédnutí do písemnosti musí příslušný správní orgán zajistit
po celou dobu vyvěšení písemnosti nebo oznámení a v průběhu lhůt
stanovených pro podání stanovisek, námitek a připomínek.

(3) Písemností se rozumí i výkresy, schémata a jiná zobrazení.

§ 21

Územně plánovací informace

(1) Krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro
výkon činnosti pořizovatele a stavební úřad poskytují v rámci své
působnosti jako předběžné informaceˆ13) územně plánovací informace o

a) podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě
územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,

b) podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně
seznamu dotčených orgánů,

c) podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím
nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů,

d) podmínkách provedení jednoduchých staveb (§ 104 odst. 1) bez
předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

(2) Žadatel o územně plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní
požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a
konkrétní údaje o svém záměru, zejména účel a technické provedení
stavby nebo jiného opatření v území.

(3) Poskytnutá územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího
vydání, pokud v této lhůtě orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že
došlo ke změně podmínek, za kterých byla vydána, zejména na základě
provedení aktualizace příslušných územně analytických podkladů,
schválení zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje a zprávy o
uplatňování územního plánu.

(4) Obsahové náležitosti žádosti o územně plánovací informaci stanoví
prováděcí právní předpis.

§ 22

Veřejné projednání

(1) Veřejné projednání při pořizování územně plánovací dokumentace
nařizuje pořizovatel. Je-li to účelné nebo vyžaduje-li to rozsah
řešeného území, nařídí pořizovatel více veřejných projednání na jím
určených místech. Pro počítání lhůt stanovených zákonem je rozhodný den
konání posledního veřejného projednání.

(2) O průběhu veřejného projednání vede pořizovatel písemný záznam.

(3) Při veřejném projednání se stanoviska, námitky a připomínky
uplatňují písemně a musí být opatřeny identifikačními údaji a podpisem
osoby, která je uplatňuje, a připojí se k záznamu o průběhu veřejného
projednání. Stanoviska, námitky a připomínky podané písemně před
veřejným projednáním se v záznamu uvedou s odkazem na jejich znění,
které se k záznamu připojí.

(4) Pořizovatel vždy při veřejném projednání zajistí ve spolupráci s
fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k
projektové činnosti ve výstavběˆ14) (dále jen "projektant") výklad
územně plánovací dokumentace.

§ 23

Zástupce veřejnosti

(1) Veřejnost může být při pořizování návrhu, popřípadě konceptu územně
plánovací dokumentace zastupována zmocněným zástupcem veřejnosti.

(2) Zástupcem veřejnosti může být fyzická nebo právnická osoba plně
způsobilá k právním úkonům. Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně
jedna desetina občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200
občanů příslušné obce, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku k
návrhu, popřípadě konceptu územně plánovací dokumentace. Zástupce
veřejnosti může zmocnit rovněž nejméně 500 občanů kraje nebo nejméně
jedna desetina občanů kterékoli obce na území kraje s méně než 2000
obyvateli nebo nejméně 200 občanů obce na území kraje, pokud podali
věcně shodnou připomínku k návrhu zásad územního rozvoje.

(3) Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá seznamem občanů obce nebo
kraje nebo obyvatel podle zvláštních právních předpisůˆ15), kteří
uplatňují věcně shodnou připomínku, a podpisovou listinou, v níž je
uvedeno jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo pobyt, popřípadě adresa
místa pobytu v zahraničí a podpis osob s prohlášením, že jmenovaného
zástupce veřejnosti zmocňují k podání námitky na základě věcně shodné
připomínky a k projednání této námitky podle tohoto zákona, a
prohlášením zástupce veřejnosti. Toto prohlášení obsahuje jméno a
příjmení zástupce veřejnosti, jeho trvalý pobyt nebo pobyt a podpis, že
toto zmocnění přijímá.

(4) O tom, zda osoba splňuje podmínky podle odstavců 1 až 3, rozhodne v
případě pochybností správní orgán postupem podle správního řádu
usnesenímˆ16), které se oznamuje pouze této osobě; do pravomocného
rozhodnutí o této věci má tato osoba všechna procesní práva zástupce
veřejnosti.

§ 24

Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost

(1) Krajský úřad a úřad územního plánování vykonává územně plánovací
činnost úředníky splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně
plánovací činnosti. Pořizovatelem je obecní úřad, který v souladu s
tímto zákonem a zvláštními právními předpisy vykonává územně plánovací
činnost úředníkem splňujícím kvalifikační požadavky pro výkon územně
plánovací činnosti nebo zajišťuje tuto činnost na základě smlouvy s
fyzickou osobou anebo právnickou osobou, jejíž pracovníci splňují
kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti kladené na
úředníky obecních úřadů. Kvalifikační požadavky pro výkon územně
plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má
osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního
předpisuˆ17) a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle
tohoto zákona.

(2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný
architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování
nebo bez specifikace oboru podle zvláštního právního předpisuˆ14).

(3) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba,
která má

a) vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní
plánování a nejméně 3 roky praxe při výkonu územně plánovací činnosti
ve veřejné správě (dále jen "odpovídající praxe"), nebo

b) vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v
oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním
zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe.

HLAVA III

NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Díl 1

Územně plánovací podklady

§ 25

Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady, které
zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území a územní studie, které
ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k
pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace,
jejich změně a pro rozhodování v území.

§ 26

Územně analytické podklady

(1) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a
vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany
veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na
základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností
území (dále jen "limity využití území"), záměrů na provedení změn v
území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení
problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor
udržitelného rozvoje území").

(2) Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí
právní předpis.

§ 27

Pořizování územně analytických podkladů

(1) Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro
svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování
územních plánů a regulačních plánů. Krajský úřad pořizuje územně
analytické podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném
pro pořizování zásad územního rozvoje.

(2) Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na
základě průzkumů území a na základě údajů o území, kterými jsou
informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních,
která se váží k určité části území, například ploše, pozemku,
přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna
zejména na základě právních předpisů a dále informace nebo data o
záměrech na provedení změny v území; údaje o území zahrnují i informace
o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí
platnosti a účinnosti (dále jen "údaje o území"). Podkladem pro
pořízení územně analytických podkladů může být i technická mapa.

(3) Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím
zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury
(dále jen "poskytovatel údajů") především v digitální formě bezodkladně
po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich
správnost, úplnost a aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel
použít jen pro územně plánovací činnost, založení a vedení technické
mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní
studie.

(4) Vlastník technické infrastruktury poskytuje úřadu územního
plánování v grafickém vyhotovení polohopisnou situaci technické
infrastruktury dokončené a zkolaudované po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě
katastrálníˆ18) v měřítku katastrální mapy, případně v měřítku
podrobnějším. U technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje v jemu
dostupném systému, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(5) Vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn požadovat
na pořizovateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím údajů o území
podle tohoto zákona, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich
kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli.

§ 28

Aktualizace územně analytických podkladů

(1) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na
základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí
jejich úplnou aktualizaci.

(2) Nejpozději 18 měsíců od pořízení územně analytických podkladů nebo
od jejich poslední úplné aktualizace pořizovatel pořídí návrh nové
úplné aktualizace, doručí oznámení o aktualizaci poskytovatelům údajů a
vyzve je k potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů
o území ve lhůtě do 3 měsíců. Pokud tak poskytovatel údajů neučiní v
této lhůtě, má se za to, že jejich správnost, úplnost a aktuálnost
potvrdil.

(3) Poskytovatel údajů, který nesplní povinnost podle § 27 odst. 3,
nebo prokáže-li se, že poskytovatel údajů neupozornil na nesprávnost
údajů o území použitých podle odstavce 2, je povinen uhradit z toho
vyplývající náklady na aktualizaci a změny územně plánovací dokumentace
a na aktualizaci územně analytických podkladů.

§ 29

Projednání územně analytických podkladů

(1) Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou
působností a jejich aktualizace předkládá pořizovatel v rozsahu a formě
stanovené prováděcím právním předpisem k projednání Radě obcí, která do
60 dnů sdělí pořizovateli své stanovisko, zejména k rozboru
udržitelného rozvoje území. Pokud Rada obcí nesdělí své stanovisko v
této lhůtě, platí, že s rozborem udržitelného rozvoje území souhlasí.

(2) Nesouhlasí-li pořizovatel se stanoviskem Rady obcí k rozboru
udržitelného rozvoje území, zašle bezodkladně poté, kdy stanovisko
obdržel, územně analytické podklady spolu s tímto stanoviskem krajskému
úřadu, který posoudí rozpor a dá případně pořizovateli pokyn k úpravě.

(3) Pořizovatel upraví územně analytické podklady podle výsledku
projednání a bezodkladně je zašle krajskému úřadu.

(4) Územně analytické podklady pro území kraje a jejich aktualizace
pořizuje krajský úřad s využitím územně analytických podkladů pro
správní obvody obcí s rozšířenou působností a předkládá je k projednání
zastupitelstvu kraje v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním
předpisem. Krajský úřad zašle ministerstvu a Ministerstvu životního
prostředí územně analytické podklady pro území kraje do 6 měsíců od
lhůty stanovené pro jejich pořízení nebo aktualizaci.

§ 30

Územní studie

(1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných
problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v
území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické
stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a
uspořádání území nebo jejich vybraných částí.

(2) Pořizovatel pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo
územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. V zadání
územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel.

(3) Pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit
úplnou nebo částečnou úhradou nákladů od toho, kdo tento podnět podal.

(4) Pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího
využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně
plánovací dokumentace, návrh na vložení dat o této studii do evidence
územně plánovací činnosti.

Díl 2

Politika územního rozvoje

§ 31

(1) Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období požadavky na
konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a
mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj
území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto
úkolů.

(2) Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje
tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí
schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry
na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující tuto
koordinaci.

(3) Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro celé území
republiky a schvaluje ji vláda. Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce
zákonů bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a
celý dokument zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání
zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro
rozhodování v území.

§ 32

Obsah politiky územního rozvoje

(1) Politika územního rozvoje

a) stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění
udržitelného rozvoje území,

b) vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů
soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které
svým významem přesahují území jednoho kraje, to je rozvojové oblasti a
rozvojové osy,

c) vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými
problémy mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem
přesahují území jednoho kraje,

d) vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury
mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem
přesahují území jednoho kraje,

e) stanoví ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kritéria a
podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v
území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí
význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika,

f) stanoví úkoly podle § 31.

(2) Součástí politiky územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se
popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy politiky
územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy
naplňující cíle politiky územního rozvoje.

§ 33

Návrh politiky územního rozvoje

(1) Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci
s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. Ministerstvo
životního prostředí stanoví své požadavky na vyhodnocení vlivů na
životní prostředí.

(2) Návrh politiky územního rozvoje pořizuje ministerstvo zejména na
základě

a) územně plánovacích podkladů,

b) dokumentů určených k podpoře regionálního rozvojeˆ19),

c) podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a
republikových souvislostech vliv na využívání území státu, například
politik, strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů,

d) zprávy o stavu životního prostředíˆ20),

e) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k územnímu
rozvoji.

(3) Ministerstvo zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s
vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území ministerstvům, jiným
ústředním správním úřadům a krajům, které mohou uplatnit svá stanoviska
do 90 dnů po obdržení návrhu politiky územního rozvoje. Ke stanoviskům
podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

(4) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh
politiky územního rozvoje, včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území, a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která
nesmí být kratší než 90 dnů. Připomínky veřejnosti se podávají přímo
ministerstvu.

(5) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle
návrh politiky územního rozvoje sousedním státům, jejichž území může
být uplatňováním politiky územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne
jim konzultace. Pokud sousední stát o konzultace projeví zájem,
ministerstvo se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí
konzultací účastní.

(6) Ministerstvo zohlední výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území, stanoviska, připomínky veřejnosti a případná vyjádření
sousedních států a výsledky konzultací a upraví návrh politiky územního
rozvoje. Tento upravený návrh projedná se zástupci ministerstev, jiných
ústředních správních úřadů a krajů.

§ 34

Schválení politiky územního rozvoje

(1) Ke schválení politiky územního rozvoje předkládá ministerstvo vládě
návrh politiky územního rozvoje upravený na základě jeho projednání se
zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů. Spolu
s návrhem politiky územního rozvoje se předkládá

a) zpráva o projednání návrhu politiky územního rozvoje obsahující
vyhodnocení stanovisek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů
a krajů, připomínek veřejnosti, případných vyjádření sousedních států a
výsledků konzultací se zdůvodněním způsobu jejich zapracování,

b) výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

c) stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na
životní prostředíˆ11) se sdělením, jak bylo zohledněno,

d) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení.

(2) Pokud Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku k
vyhodnocení vlivů na životní prostředí určí, že politika územního
rozvoje má negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo
ptačí oblasti a neexistuje alternativní řešení s menším negativním
vlivem nebo bez něj, lze politiku územního rozvoje schválit jen z
naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a jen tehdy, byla-li
přijata kompenzační opatření k zajištění ochrany a celistvosti území
evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, dohodnutá s
Ministerstvem životního prostředí; to informuje o kompenzačních
opatřeních Evropskou komisi (dále jen "Komise")ˆ12). Jde-li o negativní
vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo s prioritními
druhyˆ12), lze politiku územního rozvoje schválit jen z důvodů
veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo příznivých důsledků
nesporného významu pro životní prostředí. Jiné naléhavé důvody
převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen na
základě stanoviska Komise.

§ 35

Aktualizace politiky územního rozvoje

(1) Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ministerstvy, jinými
ústředními správními úřady a kraji každé 4 roky zprávu o uplatňování
politiky územního rozvoje, která má náležitosti stanovené v odstavci 2.
První zprávu ministerstvo zpracuje do 4 let od prvního schválení
politiky územního rozvoje vládou.

(2) Zpráva o uplatňování politiky územního rozvoje obsahuje zejména

a) vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje,

b) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením, zda nebyly
zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí, spolu s
návrhy pro jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci,

c) posouzení vlivu zásad územního rozvoje jednotlivých krajů, podkladů
a dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením, například politik,
strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů, na uplatňování politiky
územního rozvoje,

d) návrhy na aktualizaci politiky územního rozvoje a jejich zdůvodnění,
popřípadě návrh a důvody na pořízení nové politiky územního rozvoje,

e) návrh opatření, která je nutno provést v územně plánovací činnosti
krajů a obcí, v činnosti ministerstev a dalších ústředních správních
úřadů.

(3) Na základě zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje vláda
rozhodne o její aktualizaci nebo o zpracování nového návrhu politiky
územního rozvoje; při tom se postupuje obdobně podle ustanovení § 33 a
34.

Díl 3

Územně plánovací dokumentace

Oddíl 1

Zásady územního rozvoje

§ 36

(1) Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na
účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory
nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména
plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná
opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo
alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje mohou
vymezit plochy a koridory, s cílem prověřit možnosti budoucího využití,
jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil
nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití (dále jen "územní
rezerva"). Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se
popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad
územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy
naplňující cíle zásad územního rozvoje.

(2) Zásady územního rozvoje mohou ve vybraných plochách nebo koridorech
uložit prověření změn jejich využití územní studií, nebo uložit
pořízení a vydání regulačního plánu jako podmínky pro rozhodování o
změnách ve využití vybraných ploch nebo koridorů; v tomto případě
stanoví podmínky pro jeho pořízení a pro jeho vydání, které jsou
zadáním regulačního plánu. Zásady územního rozvoje mohou stanovit
podmínku vydání regulačního plánu krajem a podmínky pro jeho pořízení
jen v dohodě s dotčenými obcemi.

(3) Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje
zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s
politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a
koordinují územně plánovací činnost obcí.

(4) Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají
se formou opatření obecné povahy podle správního řádu.

(5) Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání
územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.

(6) Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje stanoví prováděcí právní
předpis.

§ 37

Návrh zásad územního rozvoje

(1) Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání
(§ 187 odst. 4) nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K
návrhu zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území.

(2) Krajský úřad oznámí místo a dobu společného jednání o návrhu zásad
územního rozvoje jednotlivě nejméně 15 dnů předem dotčeným orgánům,
ministerstvu a sousedním krajům. Dotčené orgány vyzve k uplatnění
stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání, ve stejné lhůtě mohou
sousední kraje uplatnit své připomínky. Doloží-li dotčený orgán
nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění
stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným
stanoviskům a připomínkám krajů se nepřihlíží.

(3) Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle
návrh zásad územního rozvoje příslušným orgánům sousedních států,
jejichž území může být uplatňováním zásad územního rozvoje přímo
ovlivněno, a nabídne jim konzultace. Pokud tyto orgány o konzultace
projeví zájem, krajský úřad se ve spolupráci s Ministerstvem
zahraničních věcí konzultací účastní.

(4) Vyhodnocení podle odstavce 1 projedná krajský úřad se zástupci
Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí,
Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva
dopravy, Ministerstva kultury, Ministerstva zdravotnictví a
ministerstva. Na základě vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a
jeho projednání a v souladu se stanovisky dotčených orgánů nebo
výsledkem řešení rozporů krajský úřad zajistí upravení návrhu zásad
územního rozvoje. Krajský úřad návrh zásad územního rozvoje upraví
rovněž s ohledem na případná vyjádření orgánů sousedních států a
výsledky konzultací s nimi.

(5) Pokud Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku k
vyhodnocení vlivů na životní prostředí stanoví, že zásady územního
rozvoje mají negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo
ptačí oblasti a neexistuje alternativní řešení s menším negativním
vlivem nebo bez něj, lze návrh zásad územního rozvoje přijmout jen z
naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a jen tehdy, byla-li
přijata kompenzační opatření k zajištění ochrany a celistvosti území
evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, dohodnutá s
Ministerstvem životního prostředí. Toto ministerstvo informuje o
kompenzačních opatřeních Komisiˆ12). Jde-li o negativní vliv na
lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo s prioritními druhyˆ12), lze
návrh zásad územního rozvoje přijmout jen z důvodů veřejného zdraví,
veřejné bezpečnosti, nebo příznivých důsledků nesporného významu pro
životní prostředí. Jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu
mohou být důvodem k přijetí návrhu jen na základě stanoviska Komise.

§ 38

Posouzení návrhu zásad územního rozvoje ministerstvem

(1) Návrh zásad územního rozvoje posuzuje před jejich vydáním
ministerstvo, kterému krajský úřad předloží návrh zásad územního
rozvoje a zprávu o jejich projednání.

(2) Ministerstvo posoudí návrh zásad územního rozvoje z hlediska
zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní
vztahy a mezinárodní závazky, a z hlediska souladu s politikou územního
rozvoje.

(3) Ministerstvo sdělí své stanovisko krajskému úřadu do 30 dnů ode dne
předložení všech stanovených podkladů. Pokud nesdělí své stanovisko ve
stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem zásad územního rozvoje
souhlasí.

(4) V případě, že ministerstvo ve stanovisku upozorní krajský úřad na
nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 2, lze zahájit řízení o
vydání zásad územního rozvoje až na základě potvrzení ministerstva o
odstranění nedostatků.

(5) Orgánem příslušným k řešení rozporů je ministr pro místní rozvoj.

(6) Obsahové náležitosti zprávy o projednání návrhu zásad územního
rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.

Řízení o zásadách územního rozvoje

§ 39

(1) O upraveném a posouzeném návrhu zásad územního rozvoje se koná
veřejné projednáníˆ21). Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne
doručení veřejné vyhlášky byl návrh zásad územního rozvoje vystaven k
veřejnému nahlédnutí. K veřejnému projednání přizve jednotlivě dotčené
orgány, obce v řešeném území a sousední kraje, a to nejméně 30 dnů
předem.

(2) Námitky proti návrhu zásad územního rozvoje mohou podat pouze obce
v řešeném území a obce sousedící s tímto územím (dále jen "dotčené
obce") a zástupce veřejnosti. Nejpozději při veřejném projednání může
každý uplatnit své připomínky a dotčené obce a zástupce veřejnosti
námitky s jejich odůvodněním a současně musí vymezit území dotčené
námitkou. Dotčené orgány uplatní na závěr veřejného projednání svá
stanoviska k připomínkám a námitkám. K později uplatněným stanoviskům,
připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené obce a zástupce
veřejnosti oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost
upozorněny.

(3) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, se nepřihlíží.

(4) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh
rozhodnutí o námitkách. Pokud je to nezbytné, zajistí úpravu návrhu
zásad územního rozvoje v souladu se stanovisky dotčených orgánů,
popřípadě s výsledkem řešení rozporů.

(5) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
zásad územního rozvoje, posoudí se přiměřeně podle § 38 a koná se
opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Stanoviska
dotčených orgánů, námitky a připomínky lze uplatnit nejpozději při
opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží.

(6) Je-li na základě projednání nutné část návrhu zásad územního
rozvoje zcela přepracovat, zahrne krajský úřad požadavky na
přepracování do zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé
období. Část zásad územního rozvoje, která splňuje požadavky na vydání,
je možné vydat samostatně.

§ 40

(1) Krajský úřad přezkoumá soulad návrhu zásad územního rozvoje zejména

a) s politikou územního rozvoje,

b) s cíli a úkoly územního plánování,

c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisůˆ4), popřípadě s výsledkem
řešení rozporů.

(2) Součástí odůvodnění zásad územního rozvoje zpracovaného krajským
úřadem je kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména

a) výsledek přezkoumání podle odstavce 1,

b) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

c) stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na
životní prostředíˆ12) se sdělením, jak bylo zohledněno,

d) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty.

(3) Dojde-li však pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh
zásad územního rozvoje v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými
v odstavci 1, předloží návrh na jeho zamítnutí.

(4) Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
upraví prováděcí právní předpis.

§ 41

Vydání zásad územního rozvoje

(1) Krajský úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad
územního rozvoje s jejich odůvodněním.

(2) Zastupitelstvo kraje si před vydáním zásad územního rozvoje ověří,
zda-li nejsou v rozporu s politikou územního rozvoje, se stanovisky
dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporu a se stanoviskem
ministerstva.

(3) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je kraj
povinen uvést zásady územního rozvoje do souladu s tímto rozhodnutím;
do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí zásad
územního rozvoje, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí
o námitkách.

(4) Kraj je povinen uvést do souladu zásady územního rozvoje s následně
schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat a
postupovat podle částí zásad územního rozvoje, které jsou v rozporu s
následně schválenou politikou územního rozvoje.

(5) Zásady územního rozvoje nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3
správního řádu.

§ 42

Aktualizace zásad územního rozvoje

(1) Krajský úřad předloží zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po
vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace zprávu o
jejich uplatňování v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před
předložením zastupitelstvu kraje ke schválení konzultován s obcemi
kraje a s dotčenými orgány.

(2) Při aktualizaci zásad územního rozvoje na základě schválené zprávy
o jejich uplatňování se v měněných částech postupuje obdobně podle
ustanovení § 36 až 41. Krajský úřad zajistí vyhotovení zásad územního
rozvoje zahrnující právní stav po vydání poslední aktualizace a toto
vyhotovení opatří záznamem o účinnosti.

(3) Na základě požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracován nový
návrh zásad územního rozvoje.

(4) Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje
stanoví prováděcí právní předpis.

Oddíl 2

Územní plán

§ 43

(1) Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany
jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen
"urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné
infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména
zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k
obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha
přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná
opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto
ploch a koridorů.

(2) Územní plán může ve vybraných plochách a koridorech uložit
prověření změn jejich využití územní studií nebo pořízení regulačního
plánu jako podmínku pro rozhodování o změnách v území; v tomto případě
stanoví podmínky pro jeho pořízení a pro jeho vydání, které jsou
zadáním regulačního plánu. Pořízení regulačního plánu jako podmínka pro
rozhodování pozbývá pro vybranou plochu nebo koridor platnosti, pokud
nedojde k vydání regulačního plánu do 2 let od podání úplné žádosti v
souladu s právními předpisy a zadáním regulačního plánu.

(3) Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a
rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního
rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje.

(4) Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé
území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu.
Na pořizování územního plánu vojenského újezdu se vztahují přiměřeně
ustanovení § 43 až 55 a § 57. Územní plán může být pořízen a vydán též
pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Územní plán se vydává
formou opatření obecné povahy podle správního řádu.

(5) Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu
zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání
územních rozhodnutí. Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů podle
zvláštních právních předpisů na provedení změn v území nesmí být v
rozporu s vydaným územním plánem. Územní plán hlavního města Prahy je
závazný též pro územní plán vydaný pro vymezenou část území hlavního
města Prahy.

(6) Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání
území stanoví prováděcí právní předpis.

§ 44

Pořízení územního plánu

O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce

a) z vlastního podnětu,

b) na návrh orgánu veřejné správy,

c) na návrh občana obce,

d) na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo
obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce.

§ 45

Úhrada nákladů na pořízení územního plánu

(1) Náklady na zpracování územního plánu projektantem hradí obec, která
rozhodla o pořízení.

(2) Pokud pořízení změny územního plánu vyplývá ze zásad územního
rozvoje nebo z jejich aktualizace, hradí takto vyvolané náklady kraj, s
výjimkou případů, kdy příslušná část aktualizace zásad územního
rozvoje, která změnu územního plánu vyvolala, byla vydána na základě
výhradní potřeby dotčené obce.

(3) Náklady spojené s projednáním územního plánu hradí pořizovatel.
Náklady na nezbytné mapové podklady uhradí obec, pro kterou pořizuje
územní plán úřad územního plánování, pokud se obce nedohodnou jinak.

(4) Pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou
navrhovatele, může obec podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou
úhradou nákladů na její zpracování a na mapové podklady navrhovatelem.

§ 46

Návrh na pořízení územního plánu

(1) Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území
se územní plán pořizuje, a obsahuje

a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení jeho
vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo stavbě na území obce,

b) údaje o navrhované změně využití ploch na území obce,

c) údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele,

d) důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny,

e) návrh úhrady nákladů na pořízení územního plánu.

(2) Pořizovatel po převzetí návrhu na pořízení územního plánu posoudí
úplnost návrhu, jeho soulad s právními předpisy a v případě nedostatků
vyzve navrhovatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Neodstraní-li
navrhovatel nedostatky požadovaným způsobem a ve stanovené lhůtě,
pořizovatel návrh odmítne, sdělí tuto skutečnost navrhovateli a
předloží o tom informaci zastupitelstvu obce příslušnému k vydání
územního plánu.

(3) Splňuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej
posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí
zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. O výsledku
jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad
územního plánování.

§ 47

Zadání územního plánu

(1) Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu
pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání
územního plánu. V návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky na
zpracování návrhu územního plánu, případně vymezí řešené území u
územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy.

(2) Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům,
sousedním obcím a krajskému úřadu, zajistí zveřejnění návrhu zadání
územního plánu a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů
ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zadání na úřední desce. V
uvedené lhůtě může každý uplatnit své připomínky. V případě pořizování
územního plánu zašle pořizovatel návrh zadání územního plánu též obci,
pro kterou územní plán pořizuje. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání
mohou dotčené orgány a krajský úřad uplatnit u pořizovatele své
požadavky na obsah územního plánu vyplývající ze zvláštních právních
předpisů, a požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní
prostředí, včetně jeho obsahu a rozsahu podle zvláštního právního
předpisuˆ12); ve stejné lhůtě mohou uplatnit u pořizovatele své podněty
i sousední obce. K požadavkům dotčených orgánů, krajského úřadu a k
podnětům sousedních obcí nebo k připomínkám uplatněným po uvedených
lhůtách se nepřihlíží.

(3) Pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil
požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní
prostředíˆ12) nebo pokud dotčený orgán nevyloučil významný vliv na
evropsky významnou lokalitu či ptačí oblastˆ11), uvede pořizovatel v
návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území.

(4) Na základě uplatněných požadavků a podnětů pořizovatel ve
spolupráci s určeným zastupitelem upraví návrh zadání a předloží jej ke
schválení.

(5) Zadání územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce, pro jejíž
území je územní plán pořizován. V odůvodněných případech nebo z podnětu
dotčeného orgánuˆ11), ˆ12) zastupitelstvo obce uloží v zadání
zpracování konceptu územního plánu ověřujícího variantní řešení
územního plánu.

(6) Náležitosti obsahu zadání územního plánu stanoví prováděcí právní
předpis.

Koncept územního plánu

§ 48

(1) Pokud je tak stanoveno v zadání územního plánu, zajistí pořizovatel
pro obec zpracování konceptu územního plánu a vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území.

(2) O konceptu územního plánu se koná veřejné projednání. Pořizovatel
oznámí místo a dobu veřejného projednání spojeného s výkladem veřejnou
vyhláškou nejméně 15 dnů předem a zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne
doručení veřejné vyhlášky byl koncept územního plánu vystaven k
veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán
pořizuje. Do 15 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit
své připomínky. Ve stejné lhůtě mohou vlastníci pozemků a staveb
dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných
opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti uplatnit své
námitky. K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží.

(3) Pořizovatel oznámí místo a dobu veřejného projednání dotčeným
orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím jednotlivě nejméně 30 dnů
předem. Dotčené orgány vyzve, aby uplatnily svá stanoviska nejpozději
do 15 dnů ode dne veřejného projednání. Doloží-li dotčený orgán
nejpozději při veřejném projednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění
stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným
stanoviskům se nepřihlíží.

(4) Sousední obce mohou uplatnit své připomínky z hlediska využití
navazujícího území do 15 dnů ode dne veřejného projednání. O svých
připomínkách ve stejné lhůtě informují krajský úřad. K později
uplatněným připomínkám se nepřihlíží.

(5) Krajský úřad sdělí do 30 dnů ode dne veřejného projednání konceptu
územního plánu stanovisko s podmínkami pro zajištění koordinace
využívání území, zejména z hlediska širších územních vztahů, pro
zajištění souladu obsahu územního plánu s politikou územního rozvoje,
územně plánovací dokumentací kraje, tímto zákonem a jeho prováděcími
právními předpisy. Při řešení rozporů se postupuje podle § 136 odst. 6
správního řádu přiměřeně.

(6) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území projedná Rada obcí.
Své vyjádření k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s
doporučením jedné varianty sdělí pořizovateli do 30 dnů od předložení
podkladů, jinak se k němu nepřihlíží.

(7) Pokud krajský úřad ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na
životní prostředí stanoví, že územní plán má negativní vliv na území
evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem
posouzení vydaných zásad územního rozvoje z hlediska těchto vlivů,
postupuje se podle § 37 odst. 5 obdobně.

(8) Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
stanoví prováděcí právní předpis.

§ 49

(1) Na základě výsledku projednání konceptu územního plánu zpracuje
pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh pokynů pro
zpracování návrhu územního plánu, včetně návrhu rozhodnutí o výběru
výsledné varianty řešení.

(2) K návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel
připojí odůvodnění, které obsahuje zejména

a) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

b) vyhodnocení souladů se stanovisky dotčených orgánů, stanoviskem
krajského úřadu, popřípadě s výsledky řešení rozporů, politikou
územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem,

c) zdůvodnění výběru varianty řešení s přihlédnutím k vyhodnocení vlivů
variant na udržitelný rozvoj území,

d) vyhodnocení, jak byly zohledněny námitky a připomínky.

(3) Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu schvaluje
zastupitelstvo obce.

§ 50

Návrh územního plánu

(1) Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených
pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec
zpracování návrhu územního plánu; vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území není součástí návrhu územního plánu, pokud bylo součástí
konceptu, nebo pokud zadání neobsahuje požadavek na jeho zpracování.

(2) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu
územního plánu nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům,
krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, a sousedním
obcím. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode
dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou sousední obce uplatnit své
připomínky. Po tuto dobu pořizovatel umožní uvedeným orgánům nahlížet
do návrhu územního plánu. Doloží-li dotčený orgán nejpozději při
společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se
prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům se
nepřihlíží. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, zajistí pořizovatel
též příslušné rozhodnutí.

(3) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území projedná Rada obcí.
Své vyjádření k tomuto vyhodnocení sdělí pořizovateli do 30 dnů od
předložení podkladů, jinak se k němu nepřihlíží. Od projednání návrhu v
Radě obcí je možné upustit, pokud projednala koncept územního plánu a
návrh územního plánu obsahuje variantu řešení, kterou doporučila.

(4) Pokud krajský úřad ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na
životní prostředí stanoví, že územní plán má negativní vliv na území
evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem
posouzení vydaných zásad územního rozvoje z hlediska těchto vlivů,
postupuje se podle § 37 odst. 5 obdobně, jestliže tak nebylo učiněno u
konceptu územního plánu.

§ 51

Posouzení návrhu územního plánu krajským úřadem

(1) Návrh územního plánu posuzuje před řízením o jeho vydání krajský
úřad, kterému pořizovatel předloží návrh územního plánu a zprávu o jeho
projednání.

(2) Krajský úřad posoudí návrh územního plánu z hlediska

a) zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší
územní vztahy,

b) souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací
dokumentací vydanou krajem.

(3) Krajský úřad sdělí své stanovisko pořizovateli do 30 dnů ode dne
předložení všech stanovených podkladů. Pokud nesdělí své stanovisko ve
stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem územního plánu
souhlasí. V případě, že krajský úřad upozorní ve stanovisku
pořizovatele na nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 2, lze
zahájit řízení o vydání územního plánu až na základě potvrzení
krajského úřadu o odstranění nedostatků. Při řešení rozporů se
postupuje podle § 136 odst. 6 správního řádu.

(4) Obsahové náležitosti zprávy o projednání návrhu územního plánu
stanoví prováděcí právní předpis.

Řízení o územním plánu

§ 52

(1) O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se koná veřejné
projednáníˆ21). Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne
doručení veřejné vyhlášky byl návrh územního plánu vystaven k veřejnému
nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje. K
veřejnému projednání přizve jednotlivě obec, pro kterou je územní plán
pořizován, dotčené orgány a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem.

(2) Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci
pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně
prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti.

(3) Nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své
připomínky a dotčené osoby podle odstavce 2 námitky, ve kterých musí
uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená
práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány uplatní na závěr
veřejného projednání své stanovisko k připomínkám a námitkám. K později
uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené
osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost
upozorněny.

(4) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje, se nepřihlíží.

§ 53

(1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
projednání a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných ke
konceptu i návrhu územního plánu. Pokud je to nezbytné, zajistí pro
obec úpravu návrhu územního plánu v souladu se stanovisky dotčených
orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.

(2) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
územního plánu, posoudí se přiměřeně podle § 50 a koná se opakované
veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Stanoviska dotčených
orgánů, námitky a připomínky lze uplatnit nejpozději při opakovaném
veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží.

(3) Je-li na základě projednání nutné návrh územního plánu přepracovat,
zpracuje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem pokyny pro
zpracování návrhu územního plánu a předloží je ke schválení
zastupitelstvu obce, pro kterou je územní plán pořizován. Na obsah
pokynů se vztahuje přiměřeně ustanovení § 49.

(4) Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména

a) s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou
krajem,

b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu
architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na
ochranu nezastavěného území,

c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem
řešení rozporů.

(5) Součástí odůvodnění územního plánu zpracovaného pořizovatelem je

a) výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4,

b) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

c) stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní
prostředíˆ12) se sdělením, jak bylo zohledněno,

d) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby
vymezení zastavitelných ploch.

(6) Dojde-li pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh
územního plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v
odstavci 4, předloží návrh na jeho zamítnutí.

§ 54

Vydání územního plánu

(1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání
územního plánu s jeho odůvodněním.

(2) Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu
s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou
krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů
nebo stanoviskem krajského úřadu.

(3) V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem
územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh
pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo jej
zamítne.

(4) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec
povinna uvést územní plán do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby
nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí územního plánu, které
jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách.

(5) Obec je povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací
dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou
územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního
plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací následně
vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje.

(6) Územní plán nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního
řádu.

§ 55

Vyhodnocování územního plánu a jeho změny

(1) Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po
vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu
o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Návrh zprávy musí být
před předložením zastupitelstvu obce ke schválení konzultován s
dotčenými orgány a krajským úřadem. Pokud návrh zprávy obsahuje pokyny
pro zpracování návrhu změny územního plánu a konzultovaný orgán ve svém
vyjádření uplatní požadavek na posouzení vlivů na životní prostředí
nebo nevyloučí významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast, pořizovatel návrh pokynů doplní o požadavek na vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území.

(2) Při pořizování a vydávání změn územního plánu se postupuje obdobně
podle § 43 až 46 a § 50 až 54 a přiměřeně podle § 47 až 49.
Zastupitelstvo obce může v rozhodnutí o pořízení změny územního plánu
upustit od zadání i konceptu územního plánu v případech, kdy se
nezpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a pokud jsou
pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu součástí schválené
zprávy o uplatňování územního plánu.

(3) Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze
na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy
a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

(4) Pořizovatel pro obec zajistí vyhotovení územního plánu zahrnujícího
právní stav po vydání jeho změny a toto vyhotovení opatří záznamem o
účinnosti.

(5) Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování územního plánu a jeho
změny stanoví prováděcí právní předpis.

§ 56

Opatření proti průtahům při pořizování územního plánu

Je-li při zpracování a projednávání návrhu zadání, popřípadě konceptu
nebo návrhu územního plánu překročena lhůta 1 roku od předchozího
rozhodnutí zastupitelstva obce, a činnost pořizovatele je zajišťována
podle § 6 odst. 1 písm. c) nebo podle § 6 odst. 2, je pořizovatel
povinen bez zbytečného odkladu předložit zastupitelstvu obce, pro
kterou je územní plán pořizován, návrh rozhodnutí o dalším postupu
pořizování územního plánu, pokud zastupitelstvo obce při zadání
územního plánu neurčí delší lhůtu.

§ 57

Spojené pořízení územního plánu a regulačního plánu

V odůvodněných případech je možno z rozhodnutí zastupitelstva obce
spojit pořízení územního plánu a regulačního plánu. Spojené veřejné
projednání musí splňovat požadavky pro projednání územního plánu i
regulačního plánu.

§ 58

Zastavěné území

(1) Na území obce se vymezuje jedno případně více zastavěných území.
Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel,
ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících
hranic nebo bodů na těchto hranicích.

(2) Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou
vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování
speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k
hranici intravilánu navrácených do orné půdyˆ22) nebo do lesních
pozemkůˆ22), a dále pozemky vně intravilánu, a to

a) zastavěné stavební pozemky,

b) stavební proluky,

c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na
ostatní pozemky zastavěného území,

d) ostatní veřejná prostranstvíˆ1),

e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného
území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví.

(3) Zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho
změnou.

Vymezení zastavěného území

§ 59

(1) Není-li vydán územní plán, může obec požádat o pořízení vymezení
zastavěného území úřad územního plánování, kterému zároveň předá kopii
katastrální mapy příslušného území a kopii mapy s vyznačeným
intravilánem, pokud není intravilán vyznačen v katastrální mapě.

(2) Zastavěné území se vymezuje podle § 58 odst. 1 a 2 a vydává se
formou opatření obecné povahyˆ23).

(3) Úřad územního plánování do 60 dnů od obdržení žádosti a příslušných
mapových podkladů navrhne vymezení zastavěného území a svolá místní
šetření za účasti dotčené obce a dotčených orgánů hájících veřejné
zájmy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního
fondu, ochrany lesa a státní památkové péče; konání místního šetření
oznámí nejméně 15 dnů předem.

(4) Dotčené orgány uplatní svá stanoviska do 30 dnů ode dne místního
šetření, jinak se k nim nepřihlíží.

(5) Úřad územního plánování upraví návrh vymezení zastavěného území v
souladu se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledky řešení
rozporů.

§ 60

(1) Úřad územního plánování vede o návrhu zastavěného území
projednaného s dotčenými orgány řízení o jeho vydání; námitky mohou
podat pouze vlastníci pozemků uvedených v § 58 odst. 2 a vlastníci
sousedících pozemků.

(2) Návrh vymezení zastavěného území se zveřejní a vystaví u příslušné
obce.

(3) Na základě uplatněných stanovisek a vyhodnocení námitek upraví úřad
územního plánování návrh zastavěného území, včetně odůvodnění, které
vždy obsahuje i vyhodnocení souladu s § 58 odst. 1 a 2.

(4) Dojde-li na základě řízení ke změně návrhu, projedná úřad územního
plánování tuto změnu s dotčenou obcí a dotčenými orgány na místním
šetření; konání místního šetření oznámí nejméně 15 dnů předem. O
projednání sepíše zápis, ve kterém dotčené orgány mohou uplatnit svá
stanoviska; k později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.

(5) Vymezení zastavěného území lze vydat jen tehdy, je-li v souladu s
výsledky projednání. V případě, že rada obce nesouhlasí s předloženým
návrhem nebo s výsledky jeho projednání, schválí pokyny pro
přepracování návrhu a vrátí jej úřadu územního plánování k úpravě a
novému projednání. Pokyny pro přepracování musí být v souladu s § 58
odst. 1 a 2.

(6) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o námitkách nebo k jeho změně, v
jehož důsledku je nutné změnit vymezené zastavěné území, pozbývá
vymezení zastavěného území platnosti. Vymezení zastavěného území
pozbývá platnosti vydáním územního plánu, který toto zastavěné území
převzal. Vymezení zastavěného území nelze změnit v přezkumném řízení
podle správního řádu.

Oddíl 3

Regulační plán

§ 61

(1) Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití
pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu
hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního
prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití
pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné
infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná
opatření.

(2) Regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu
územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán
vydaný krajem je dále závazný pro územní plány a regulační plány
vydávané obcemi. Regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí v
nezastavěném území.

(3) Regulační plán může nahradit plán společných zařízení komplexních
pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisuˆ24).

(4) Náležitosti obsahu regulačního plánu stanoví prováděcí právní
předpis.

§ 62

Pořízení regulačního plánu

(1) Regulační plán se vydává z podnětu nebo na žádost formou opatření
obecné povahy podle správního řádu.

(2) O pořízení regulačního plánu z podnětu může rozhodnout z vlastního
nebo jiného podnětu

a) zastupitelstvo kraje v ploše nebo koridoru vymezeném zásadami
územního rozvoje,

b) zastupitelstvo obce v ploše nebo koridoru řešeném územním plánem,

c) zastupitelstvo obce, není-li vydán územní plán, v zastavěném území
nebo v nezastavěném území jen tehdy, pokud se nemění jeho charakter
nebo pokud nahrazuje plán společných zařízení komplexních pozemkových
úprav podle zvláštního právního předpisu,

d) Ministerstvo obrany v ploše, která je součástí vojenského újezdu; na
pořizování a vydání regulačního plánu se vztahuje přiměřeně ustanovení
§ 61 až 75.

(3) Regulační plán na žádost lze vydat na žádost fyzické nebo právnické
osoby, stanoví-li tak zásady územního rozvoje nebo územní plán, a je-li
jejich součástí zadání regulačního plánu.

§ 63

Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu

(1) Náklady na zpracování návrhu regulačního plánu projektantem hradí
obec nebo kraj příslušný k jeho vydání. Pokud je zpracování regulačního
plánu vyvoláno výhradní potřebou jiné osoby, může příslušné
zastupitelstvo v rozhodnutí podmínit jeho pořízení částečnou nebo
úplnou úhradou nákladů na zpracování návrhu regulačního plánu
projektantem.

(2) Při pořizování regulačního plánu na žádost zajišťuje a hradí jeho
zpracování, mapové podklady a označení řešené plochy tabulí žadatel.

(3) Náklady spojené s projednáním regulačního plánu hradí pořizovatel.
Obec, pro jejíž území pořizuje regulační plán úřad územního plánování,
uhradí náklady spojené s označením řešené plochy tabulí a nezbytné
mapové podklady, pokud se obce nedohodnou jinak.

Pořízení regulačního plánu z podnětu

§ 64

(1) Podnět k pořízení regulačního plánu obsahuje kromě obecných
náležitostí podání základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci
pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy, důvody a účel
pořízení regulačního plánu, návrh, která územní rozhodnutí regulační
plán nahradí, a návrh jeho zadání, není-li součástí územně plánovací
dokumentace. Podnět se podává u kraje nebo obce příslušné k vydání
regulačního plánu. Příslušné zastupitelstvo rozhodne o pořízení
regulačního plánu a předá návrh zadání upravený podle svých požadavků
pořizovateli, jinak podnět odloží.

(2) Návrh zadání pořizovatel

a) vystaví nejméně po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí v obci, pro
jejíž území má být regulační plán pořízen; vystavení oznámí na úřední
desce obce a způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b) zašle dotčeným orgánům; v případě, že pořizovatelem je úřad územního
plánování, jež byl požádán o pořízení regulačního plánu, zašle návrh
zadání regulačního plánu též obci, pro kterou regulační plán pořizuje.

(3) Každý může uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění požadavky na
obsah zadání, do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány
uplatnit u pořizovatele své požadavky na obsah zadání vyplývající z
právních předpisů. K později uplatněným požadavkům se nepřihlíží.

(4) Na základě uplatněných požadavků pořizovatel upraví návrh zadání
regulačního plánu a předloží jej příslušnému zastupitelstvu ke
schválení. Spolu s návrhem zadání předloží zastupitelstvu vyhodnocení,
jak byly uplatněné požadavky do jeho návrhu zapracovány.

(5) Zadání schvaluje zastupitelstvo obce nebo kraje, které rozhodlo o
pořízení regulačního plánu, není-li zadání součástí vydané územně
plánovací dokumentace.

(6) Obsahové náležitosti podnětu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 65

(1) Na základě schváleného zadání pořizovatel pro obec nebo kraj
zajistí zpracování

a) návrhu regulačního plánu, včetně údajů o vlivu záměru na území a o
jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a
vyjádření vlastníků této infrastruktury,

b) dokumentace vlivů provedení záměru na životní prostředí, pokud tak
stanoví zvláštní právní předpisˆ11),

c) posouzení vlivu záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblastˆ12), pokud orgán ochrany přírody ve svém stanovisku k návrhu
zadání takovýto vliv nevyloučil.

(2) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu
regulačního plánu jednotlivě dotčeným orgánům a obci, pro niž regulační
plán pořizuje, a to nejméně 15 dnů předem. Dotčené orgány vyzve k
uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Po tuto dobu
umožní dotčeným orgánům nahlížet do návrhu regulačního plánu.
Vyžaduje-li to zvláštní právní předpisˆ11), nebo doloží-li dotčený
orgán nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro
uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později
uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Vyžaduje-li to zvláštní právní
předpis, zajistí pořizovatel též příslušné rozhodnutí.

(3) Pokud posouzení podle odstavce 1 prokáže negativní vliv na území
evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem
posouzení vydaných zásad územního rozvoje nebo vydaného územního plánu
z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle § 37 odst. 5 obdobně.

§ 66

Pořízení regulačního plánu na žádost

(1) Žádost o vydání regulačního plánu obsahuje kromě obecných
náležitostí podání základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci
pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy, důvody a účel
pořízení regulačního plánu a návrh, která územní rozhodnutí regulační
plán nahradí. Žádost se podává u příslušného pořizovatele.

(2) Žadatel o vydání regulačního plánu může uzavřít smlouvu s vlastníky
pozemků a staveb, které jsou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž
obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů
a prospěchů spojených s jeho realizací (dále jen "dohoda o parcelaci").
Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením
smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách
stávající veřejné infrastruktury (dále jen "plánovací smlouva").

(3) K žádosti žadatel připojí

a) stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních
právních předpisů, včetně stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru
na životní prostředíˆ11), pokud záměr řešený regulačním plánem toto
posouzení vyžaduje,

b) posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblastˆ12), pokud orgán ochrany přírody ve svých požadavcích na obsah
zadání takovýto vliv nevyloučil,

c) návrh regulačního plánu upravený na základě stanovisek dotčených
orgánů,

d) vyhodnocení souladu návrhu regulačního plánu se zadáním,

e) údaje o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní
a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury,

f) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu
založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám
v řešené ploše, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí,
anebo souhlas vlastníků pozemků a staveb v řešené ploše nebo dohodu o
parcelaci, k nimž žadatel nemá potřebné právo; souhlas nebo dohoda o
parcelaci se nepředkládá, jestliže lze pozemky vyvlastnit nebo vyměnit,

g) návrh plánovací smlouvy.

(4) Pořizovatel posoudí úplnost podané žádosti, vzájemný soulad
předložených stanovisek a zajistí řešení případných rozporů. Současně
zajistí předložení návrhu plánovací smlouvy příslušnému zastupitelstvu
ke schválení.

(5) Pokud posouzení podle odstavce 3 písm. b) prokáže negativní vliv na
území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl
předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje nebo vydaného
územního plánu z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle § 37 odst. 5
obdobně.

(6) Obsahové náležitosti žádosti a jejích příloh stanoví prováděcí
právní předpis.

Řízení o regulačním plánu

§ 67

(1) O návrhu regulačního plánu projednaném s dotčenými orgány se koná
veřejné projednáníˆ21) za účasti dotčených orgánů a obce, pro niž se
regulační plán pořizuje, které pořizovatel vyrozumí o jeho konání
jednotlivě nejméně 30 dnů předem. Námitky a připomínky k návrhu
regulačního plánu a stanoviska dotčených orgánů k němu lze uplatnit
nejpozději při veřejném projednání; k později uplatněným námitkám a
připomínkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek
musí být na tuto skutečnost upozorněny.

(2) Pořizovatel v součinnosti s příslušnou obcí nebo krajem zajistí
označení dotčené plochy tabulí se základními informacemi o návrhu
regulačního plánu nejméně 30 dnů přede dnem veřejného projednání. V
případě pořizování regulačního plánu na žádost tak učiní žadatel. Je-li
řešená plocha mimo zastavěné území, nebo je-li zvlášť rozsáhlá, vyvěsí
se informace na místě určeném pořizovatelem.

(3) Návrh regulačního plánu pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou a
vystaví k veřejnému nahlédnutí v obci a u pořizovatele nejméně 15 dnů
přede dnem veřejného projednání, a to po dobu 30 dnů.

(4) Námitky proti návrhu na vydání regulačního plánu mohou podat osoby
uvedené v § 85 odst. 1 a 2. Nejpozději při veřejném projednání může
každý podat své připomínky. K námitkám a připomínkám uplatněným k
věcem, o kterých bylo rozhodnuto v územním plánu nebo v zásadách
územního rozvoje, se nepřihlíží.

(5) Na základě výsledků projednání návrhu regulačního plánu pořizovatel
zajistí úpravu návrhu nebo jej předá žadateli k úpravě.

(6) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
regulačního plánu, koná se opakované veřejné projednání za účasti
dotčených orgánů a obce, pro jejíž území je regulační plán pořizován.
Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky lze uplatnit
nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim
nepřihlíží.

§ 68

(1) Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu regulačního plánu

a) s vydanou územně plánovací dokumentací,

b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s
požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,

c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,

e) se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních
předpisůˆ4), popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a
právem chráněných zájmů dotčených osob.

(2) Výsledek přezkoumání musí být uveden v odůvodnění.

(3) Dojde-li však pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh
regulačního plánu na žádost v rozporu se zákonem nebo s požadavky
uvedenými v odstavci 1, předloží návrh na jeho zamítnutí.

§ 69

Vydání regulačního plánu

(1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce nebo kraje
(dále jen "příslušné zastupitelstvo") návrh na vydání regulačního plánu
s jeho odůvodněním, v případě pořizování návrhu na žádost též se
schválenou plánovací smlouvou.

(2) Příslušné zastupitelstvo vydá regulační plán po ověření, že není v
rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými v § 68 odst. 1.

(3) V případě, že příslušné zastupitelstvo nesouhlasí s předloženým
návrhem regulačního plánu nebo s výsledky jeho projednání, návrh vrátí
s pokyny pro jeho přepracování a k novému projednání nebo jej zamítne.

(4) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, musí obec
nebo kraj, jehož příslušné zastupitelstvo regulační plán vydalo, uvést
jej do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby nelze podle jeho
dotčených částí postupovat.

(5) Práva a povinnosti z regulačního plánu vydaného na žádost lze
převést písemnou veřejnoprávní smlouvou, jejíž přílohou je regulační
plán. Pro tyto veřejnoprávní smlouvy se použijí příslušná ustanovení
správního řádu o veřejnoprávních smlouváchˆ25).

(6) Regulační plán nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3
správního řádu.

§ 70

Souběžné pořízení regulačního plánu a změny územního plánu

Zastupitelstvo obce může v odůvodněných případech rozhodnout o
souběžném pořízení a vydání regulačního plánu pořizovaného z podnětu a
změny územního plánu, která je vyvolána tímto regulačním plánem.
Regulační plán nemusí být v tomto případě v souladu s částmi územního
plánu, které jsou měněny souběžně pořizovanou změnou územního plánu.
Vydání změny územního plánu je podmínkou pro vydání regulačního plánu,
který změnu vyvolal.

§ 71

Doba platnosti, změna a zrušení regulačního plánu

(1) Regulační plán pořízený na žádost platí 3 roky ode dne nabytí jeho
účinnosti, není-li v něm stanovena lhůta delší. Regulační plán pořízený
na žádost pozbývá platnosti, nebyla-li ve lhůtě platnosti podána úplná
žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné rozhodnutí podle tohoto
zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebylo-li započato s využitím
území pro stanovený účel, nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací
řízení zastaveno nebo žádost zamítnuta po uplynutí lhůty jeho
platnosti.

(2) Regulační plán pořízený na žádost lze měnit na žádost toho, komu
přísluší vykonávat práva z něj plynoucí, regulační plán z podnětu lze
měnit z podnětu zastupitelstva, které je příslušné k jeho vydání, pokud
zákon nestanoví jinak. Při změně regulačního plánu se postupuje
přiměřeně podle ustanovení § 61 až 69.

(3) Obec je povinna uvést regulační plán z podnětu do souladu s
následně vydanou územně plánovací dokumentací kraje nebo následně
vydaným územním plánem anebo jeho změnou vymezující veřejně prospěšné
stavby nebo veřejně prospěšná opatření, do té doby nelze podle jeho
dotčených částí postupovat. Při této změně regulačního plánu postupuje
obec jako při změně z vlastního podnětu.

(4) Kraj je povinen uvést do souladu regulační plán vydaný z podnětu
kraje s následně vydanými zásadami územního rozvoje a politikou
územního rozvoje, do té doby nelze podle jeho příslušných částí
postupovat.

Posouzení vlivů regulačního plánu na životní prostředí

§ 72

Pořizování regulačního plánu se spojuje s postupy při posuzování vlivů
na životní prostředí podle zvláštního právního předpisuˆ11) v případě,
že příslušným úřademˆ26) je krajský úřad. V tomto případě se postupuje
podle zvláštního právního předpisu a tohoto zákona.

§ 73

Posuzování regulačního plánu pořizovaného z podnětu

(1) Při posuzování regulačního plánu pořizovaného z podnětu je
oznamovatelemˆ26) pořizovatel. Pořizovatel v dohodě s příslušným úřadem
zašle oznámení záměruˆ26) k vyjádření dotčeným orgánům spolu s návrhem
zadání. Současně zveřejníˆ27) informaci o oznámení záměru. Každý může
zaslat pořizovateli vyjádření k oznámení záměru ve stejné lhůtě, v jaké
lze uplatnit požadavky na obsah zadání. Pořizovatel neprodleně seznámí
příslušný úřad s vyjádřeními a požadavky veřejnosti a dotčených orgánů.

(2) Příslušný úřad zašle závěr zjišťovacího řízeníˆ28) pořizovateli do
45 dnů ode dne zveřejnění oznámení záměru. Na základě uplatněných
požadavků a závěru zjišťovacího řízení pořizovatel návrh zadání upraví.

(3) Je-li zadání regulačního plánu součástí návrhu zásad územního
rozvoje nebo návrhu územního plánu, postupuje se podle odstavců 1 a 2
přiměřeně; vyjádření k oznámení se uplatňuje ve lhůtě 20 dnů ode dne
zveřejnění oznámení záměru a příslušný úřad zašle závěr zjišťovacího
řízení ve lhůtě pro uplatnění stanovisek dotčených orgánů k návrhu
zásad územního rozvoje nebo návrhu územního plánu.

(4) Pořizovatel předloží dokumentaci vlivů záměru na životní
prostředíˆ28) (dále jen "dokumentace vlivů") příslušnému úřadu.
Příslušný úřad zajistí zpracování posudku o vlivech záměru na životní
prostředíˆ29) (dále jen "posudek"), avšak dokumentaci vlivů
nezveřejňuje.

(5) Pořizovatel zašle v dohodě s příslušným úřadem dokumentaci vlivů s
oznámením o společném jednání o návrhu regulačního plánu dotčeným
orgánům. Dotčené orgány se mohou k dokumentaci vlivů vyjádřit ve stejné
lhůtě, v jaké mohou uplatnit svá stanoviska k návrhu regulačního plánu.
Pořizovatel s jejich vyjádřeními neprodleně seznámí příslušný úřad.

(6) Zpracovatel posudku předá posudek příslušnému úřadu a pořizovateli
do 60 dnů ode dne, kdy mu byla dokumentace vlivů doručena.

§ 74

Posuzování regulačního plánu pořizovaného na žádost

Žadatel připojí k žádosti o vydání regulačního plánu posudek a
dokumentaci vlivů. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na
životní prostředíˆ30) v tomto případě k žádosti nepřikládá.

§ 75

Řízení o posuzovaném regulačním plánu

(1) Pořizovatel v dohodě s příslušným úřadem zveřejníˆ27) informaci o
posudku a o dokumentaci vlivů. Současně zveřejní posudek a dokumentaci
vlivů způsobem umožňujícím dálkový přístup a vystaví je spolu s návrhem
regulačního plánu.

(2) Každýˆ31) může zaslat pořizovateli vyjádření k posudku a
dokumentaci vlivů ve stejné lhůtě, v jaké lze uplatnit námitky a
připomínky k návrhu regulačního plánu. Pořizovatel s vyjádřeními
neprodleně seznámí příslušný úřad.

(3) Posudek, dokumentace vlivů a vyjádření podle odstavce 2 musí být
projednány na veřejném projednání za účasti příslušného úřadu.
Pořizovatel oznámí konání veřejného projednání nejméně 15 dnů předem.
Pořizovatel může toto projednání sloučit s veřejným projednáním o
návrhu regulačního plánu.

(4) Příslušný úřad nejdéle do 15 dnů ode dne veřejného projednání zašle
stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředíˆ30)
pořizovateli. Pořizovatel zohlední toto stanovisko způsobem podle
zvláštního právního předpisuˆ30). Stanovisko je součástí odůvodnění
návrhu regulačního plánu.

Díl 4

Územní rozhodnutí

§ 76

(1) Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na
využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze
jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li
zákon jinak.

(2) Každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního
souhlasu, je povinen dbát požadavků uvedených v § 90 a být šetrný k
zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb, za tímto účelem si může
vyžádat územně plánovací informaci, nejsou-li mu podmínky využití území
a vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu známy.

§ 77

(1) Územním rozhodnutím je rozhodnutí o

a) umístění stavby nebo zařízení (dále jen "rozhodnutí o umístění
stavby"),

b) změně využití území,

c) změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území,

d) dělení nebo scelování pozemků,

e) ochranném pásmu.

(2) Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které je vydán
regulační plán, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje příslušná územní
rozhodnutí.

§ 78

(1) Stavební úřad může podle správního řádu spojit územní a stavební
řízení, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území
schválen územní plán nebo regulační plán.

(2) Stavební úřad může v územním rozhodnutí u jednoduchých staveb,
terénních úprav a zařízení uvedených v § 104 odst. 2 písm. d) až m),
jestliže to nevylučuje povaha věci, ochrana veřejných zájmů podle
zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv a oprávněných zájmů
účastníků řízení, stanovit na žádost, že k jejich provedení nebude
vyžadovat ohlášení anebo stavební povolení.

(3) Se souhlasem dotčeného orgánu může stavební úřad uzavřít se
žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití
území a o změně vlivu stavby na využití území, která nahradí územní
rozhodnutí, a to za podmínek podle § 161 až 168 správního řádu;
ustanovení § 167 odst. 3 správního řádu se nepoužije.

(4) Náležitosti obsahu veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní
rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Stavební úřad do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy
oznámí postup podle odstavce 3 osobám, které by byly účastníky územního
řízení podle zvláštního zákona.

§ 79

Rozhodnutí o umístění stavby

(1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje
navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její
umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního
povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a
technickou infrastrukturu.

(2) Stavební úřad může vydání územního souhlasu sloučit s vydáním
souhlasu s provedením ohlášené stavby, přitom postupuje přiměřeně podle
ustanovení § 105 až 107.

(3) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují

a) informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2
umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací,

b) stožáry pro vlajky do výšky 8 m,

c) povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě
nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,

d) sirény, včetně jejich podpěrných konstrukcí, a související zařízení
do celkové výšky 1,5 m,

e) signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,

f) bleskosvody a zařízení, které tvoří jejich součást,

g) informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích,

h) opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými
pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím,

i) propustky na účelových komunikacích,

j) přenosné stavby, zařízení a konstrukce, jejichž doba umístění na
pozemku nepřesáhne 30 dnů v roce,

k) signální a monitorovací zařízení umísťovaná na stávajících stavbách,

l) důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech
a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy
podle horních předpisů,

m) cirkusové stany pro nejvýše 200 osob a scénické stavby pro film,
televizi nebo divadlo,

n) sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti,

o) označení budov státních orgánů a orgánů veřejné správy, označení
veřejně prospěšných staveb, staveb právnických a fyzických osob
podnikajících podle zvláštních právních předpisů a označení nemovitých
kulturních památek podle zvláštního právního předpisuˆ32), popřípadě
značkou stanovenou mezinárodní smlouvou.

(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na kulturní památky a
ustanovení odstavce 3 písm. a), b), h) a i) se nevztahuje na
nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové
rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní
památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo
památkové zónyˆ32).

(5) Pokud stavby uvedené v odstavci 3 vyžadují provedení zemních prací
nebo terénních úprav, je stavebník povinen zajistit si informace o
existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich
ochranu.

§ 80

Rozhodnutí o změně využití území

(1) Rozhodnutí o změně využití území stanoví nový způsob užívání
pozemku a podmínky jeho využití.

(2) Rozhodnutí o změně využití území vyžadují

a) terénní úpravy podle § 3 odst. 1,

b) stanovení dobývacího prostoru,

c) manipulační plochy, prodejní plochy a tržiště,

d) hřbitovy,

e) změny druhu pozemku přesahující výměru 300 m2, zejména zřizování,
rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud
podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným
územním rozhodnutím,

f) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.

(3) Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují
sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti.

(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na území, na kterých se
prokazatelně nalézají archeologické nálezy.

§ 81

Rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území

(1) Rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území
(dále jen "rozhodnutí o změně stavby") stanoví podmínky pro požadovanou
změnu stavby a její nové využití nebo podmínky upravující vliv na
životní prostředí a nároky na veřejnou dopravní a technickou
infrastrukturu.

(2) Rozhodnutí o změně stavby vyžadují

a) nástavby,

b) přístavby,

c) změny ve způsobu užívání stavby, které podstatně mění nároky stavby
na okolí.

(3) Rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas nevyžadují a) stavební
úpravy, b) udržovací práce.

(4) Rozhodnutí o změně stavby může stavební úřad sloučit s řízením o
změně v užívání stavby podle § 126 a 127.

§ 82

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků

(1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro
nové rozdělení nebo scelení pozemků.

(2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na
žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků a staveb na
nich, které jsou předmětem rozhodnutí.

(3) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevydává, pokud
podmínky pro dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem,
jiným rozhodnutím stavebního úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního
právního předpisuˆ33), popřípadě není důvodné stanovit podmínky pro
dělení nebo scelování pozemků.

§ 83

Rozhodnutí o ochranném pásmu

(1) Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek
před negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo
pozemku před jejich negativními účinky.

(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu se vydává zpravidla současně při
rozhodování podle § 79 až 81; lze je vydat i samostatně.

(3) Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany
jsou stanoveny zvláštním právním předpisemˆ34) nebo na jeho základě.

Díl 5

Územní řízení

§ 84

Příslušnost k územnímu rozhodnutí

(1) Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě
územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení.

(2) Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o změně
využití území nebo o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních
právních předpisů jiný správní orgán než stavební úřad, rozhodne tento
orgán jen v souladu se závazným stanoviskem stavebního úřadu.

§ 85

Účastníci územního řízení

(1) Účastníky územního řízení jsou

a) žadatel,

b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn.

(2) Účastníky územního řízení dále jsou

a) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr
uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k
tomuto pozemku nebo stavbě, nejde-li o případ uvedený v písmenu d),

b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám
anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním
rozhodnutím přímo dotčeno,

c) osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis,

d) společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního
předpisuˆ35); v případě, že společenství vlastníků jednotek podle
zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož
spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu
polovinu.

(3) Účastníky řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo
pozemků.

§ 86

Žádost o vydání územního rozhodnutí

(1) Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje kromě obecných
náležitostí základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje
pozemků a staveb.

(2) K žádosti žadatel připojí

a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu
založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo
stavbám; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v
katastru nemovitostí,

b) rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů,
závazná stanoviska, pokud byla obstarána před zahájením řízení,
nejde-li o koordinované závazné stanovisko podle § 4 odst. 6, vydané
správním úřadem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí,

c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury,

d) dokumentaci záměru.

(3) Jestliže žadatel nemá vlastnické právo nebo doklad o právu
založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě,
předloží souhlas jejich vlastníka anebo dohodu o parcelaci; to neplatí,
lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit nebo vyměnit.

(4) Vyžaduje-li záměr posouzení vlivu na životní prostředí, připojí
žadatel k žádosti stanovisko příslušného úřadu podle zvláštního
právního předpisuˆ11), ˆ36). Bude-li toto hodnocení prováděno souběžně
s územním řízením, připojí žadatel dokumentaci vlivu záměru na životní
prostředí.

(5) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný
záměr svými negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené
zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho
realizaci, předloží žadatel současně žádost o vydání rozhodnutí o
ochranném pásmu.

(6) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a jejích
příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 87

Zahájení územního řízení

(1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání
žádosti nařídí veřejné ústní jednání, je-li to účelné, spojí jej s
ohledáním na místě; konání veřejného ústního jednání oznámí nejméně 15
dnů předem. Je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se
oznámení o zahájení územního řízení účastníkům řízení uvedeným v § 85
odst. 1 a dotčeným orgánům jednotlivě, účastníkům řízení uvedeným v §
85 odst. 2 veřejnou vyhláškou.

(2) Žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal
žádost o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo
nařízeno veřejné ústní jednání, vyvěšena na místě určeném stavebním
úřadem nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku,
na nichž se má záměr uskutečnit, a to do doby veřejného ústního
jednání. Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě
jiný podklad, z něhož lze usuzovat na architektonickou a urbanistickou
podobu záměru a na jeho vliv na okolí. Pokud žadatel uvedenou povinnost
nesplní, stavební úřad nařídí opakované veřejné ústní jednání.

(3) Zúčastní-li se veřejného ústního jednání více osob z řad veřejnosti
a mohlo-li by to vést ke zmaření účelu veřejného ústního jednání, vyzve
je stavební úřad, aby zvolili společného zmocněnce. Ustanovení o
společném zmocněnci a společném zástupci podle správního řádu se
použije obdobně.

(4) Obsahové náležitosti informace uvedené v odstavci 2 stanoví
prováděcí právní předpis.

§ 88

Přerušení územního řízení

Stavební úřad územní řízení přeruší, kromě důvodů uvedených ve správním
řádu, také v případě, že záměr klade takové požadavky na veřejnou
dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování
příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících
realizovat, a zároveň vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy.

§ 89

Stanoviska, námitky a připomínky

(1) Závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a
připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním
jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Účastníci řízení musí být na tuto
skutečnost upozorněni.

(2) K závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo
rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží.

(3) Účastník řízení ve svých námitkách uvede skutečnosti, které
zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání
námitek; k námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží.

(4) Obec uplatňuje v územním řízení námitky k ochraně zájmů obce a
zájmů občanů obce. Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2
písm. a), b) a d), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru
v rozsahu, jakým je její právo přímo dotčeno. Osoba, která je
účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. c), může v územním řízení
uplatňovat námitky, pokud je projednávaným záměrem dotčen veřejný
zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá.

(5) O námitce, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební
úřad rozhodne na základě obecných požadavků na výstavbu, obecných
požadavků na využití území, závazných stanovisek dotčených orgánů nebo
technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho
působnosti. Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy,
stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v
případě námitek týkajících se existence práva nebo rozsahu vlastnických
práv.

§ 90

Posuzování záměru žadatele

V územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v
souladu

a) s vydanou územně plánovací dokumentací,

b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s
požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,

c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
zejména s obecnými požadavky na využívání území,

d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,

e) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisůˆ4), popřípadě s výsledkem
řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků
řízení.

§ 91

Posuzování vlivů na životní prostředí v územním řízení

(1) Územní řízení se spojuje s vybranými postupy při posuzování vlivů
na životní prostředí podle zvláštního právního předpisuˆ11) v případě,
že příslušným úřademˆ26) je krajský úřad a varianty řešení záměru z
hlediska umístění se nezpracovávají. V tomto případě se postupuje podle
zákona upravujícího posuzování vlivů na životní prostředí a tohoto
zákona; jde-li o veřejné projednání, postupuje se podle § 22 a 23
obdobně.

(2) Žadatel připojí k žádosti o vydání územního rozhodnutí posudek a
dokumentaci vlivů. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na
životní prostředíˆ30) se v tomto případě k žádosti nepřikládá.

(3) Oznámení o zahájení územního řízení společně s informací o posudku
a dokumentaci vlivů stavební úřad bezodkladně zveřejníˆ27) a doručí
účastníkům řízení a dotčeným orgánům způsobem podle § 87 odst. 1 a
zvláštního právního předpisu. Posudek a dokumentaci vlivů stavební úřad
současně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Každýˆ31) může stavebnímu úřadu zaslat vyjádření k posudku a
dokumentaci vlivů ve stejné lhůtě, v jaké mohou být uplatněna závazná
stanoviska, námitky a připomínky. Pořizovatel s vyjádřeními neprodleně
seznámí příslušný úřad.

(5) Posudek, dokumentace vlivů a vyjádření podle odstavce 4 musí být
projednány na veřejném projednání za účasti příslušného úřadu. Stavební
úřad oznámí konání veřejného projednání nejméně 15 dnů předem; přitom
může toto projednání sloučit s veřejným ústním jednáním.

(6) Příslušný úřad nejdéle do 30 dnů ode dne veřejného projednání zašle
stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí
stavebnímu úřadu. Stavební úřad toto stanovisko bezodkladně
zveřejníˆ27) a pokračuje v řízení podle § 92.

§ 92

Územní rozhodnutí

(1) Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a
stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další
přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby;
vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při
kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu,
může uložit zpracování prováděcí dokumentace stavby. V rozhodnutí
stavební úřad rozhodne o námitkách účastníků řízení, v odůvodnění
vyhodnotí připomínky veřejnosti a stanoví dobu platnosti rozhodnutí,
má-li být delší, než stanoví tento zákon. U staveb dočasných nebo v
rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti stanoví lhůtu pro
odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný způsob úpravy
území. V případech podle § 78 odst. 2 stanoví v potřebném rozsahu
podmínky pro provedení záměru.

(2) Není-li záměr žadatele v souladu s požadavky uvedenými v § 90 nebo
jestliže by umístěním a realizací záměru mohly být ohroženy zájmy
chráněné tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, stavební úřad
žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne.

(3) Je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se územní
rozhodnutí účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1 a dotčeným orgánům
jednotlivě. Účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 2 se doručuje
územní rozhodnutí veřejnou vyhláškou.

(4) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad předá
žadateli jedno vyhotovení územního rozhodnutí opatřené záznamem o
účinnosti spolu s ověřenou grafickou přílohou v měřítku katastrální
mapy; územní rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti zašle také obci,
pokud není stavebním úřadem, a popřípadě speciálnímu stavebnímu úřadu,
který povede stavební řízení.

(5) Obsahové náležitosti jednotlivých druhů územních rozhodnutí stanoví
prováděcí právní předpis.

§ 93

Doba platnosti územního rozhodnutí

(1) Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně
stavby a o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí
právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu
delší.

(2) Podmínky územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území
nebo změně stavby platí po dobu trvání stavby či zařízení nebo užívání
území, nedošlo-li z povahy věci k jejich konzumaci.

(3) Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na
odůvodněnou žádost prodloužit; podáním žádosti se běh lhůty platnosti
rozhodnutí staví. Na řízení o prodloužení lhůty se vztahují přiměřeně
ustanovení o územním řízení s tím, že veřejné ústní jednání se nekoná a
závazná stanoviska, námitky nebo připomínky lze podat ve lhůtě 15 dnů
ode dne doručení, jinak se k nim nepřihlíží.

(4) Územní rozhodnutí pozbývá platnosti, nebyla-li ve lhůtě platnosti
podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné obdobné
rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů,
nebylo-li započato s využitím území pro stanovený účel, nebo bylo-li
stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno anebo byla-li podaná
žádost zamítnuta po lhůtě platnosti územního rozhodnutí.

(5) Územní rozhodnutí pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad
obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se
rozhodnutí vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena.

(6) Rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, zařízení
nebo chráněného útvaru, nestanoví-li stavební úřad jinou lhůtu.

§ 94

Změna a zrušení územního rozhodnutí

(1) Územní rozhodnutí lze změnit na žádost oprávněného, jestliže se
změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní
rozhodnutí nebo podmínky v území, a to tak, že se jeho dosavadní část
nahradí novým územním rozhodnutím. Návrh na změnu územního rozhodnutí
projedná stavební úřad v rozsahu této změny.

(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu lze změnit nebo zrušit i na žádost
toho, komu z něj vyplývá povinnost; vyžaduje-li to veřejný zájem, lze
rozhodnutí o ochranném pásmu změnit nebo zrušit i z podnětu dotčeného
orgánu podle zvláštního právního předpisu. Z rozhodnutí o ochranném
pásmu může stavební úřad na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost,
povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové
činnosti.

(3) Územní rozhodnutí lze z moci úřední změnit nebo zrušit v řízení o
umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření.

(4) Při změně nebo zrušení územního rozhodnutí anebo při povolení
výjimky se použijí ustanovení o územním řízení obdobně.

(5) Dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po právní moci stavebního
povolení nebo udělení souhlasu stavebního úřadu (§ 106 odst. 1), územní
rozhodnutí se již nevydává.

§ 95

Zjednodušené územní řízení

(1) Stavební úřad může rozhodnout o umístění stavby, o změně využití
území, o změně stavby a o dělení a scelování pozemků ve zjednodušeném
územním řízení, jestliže

a) záměr je v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území,

b) záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí,

c) žádost má všechny předepsané náležitosti a

d) žádost je doložena závaznými stanovisky dotčených orgánů a souhlasem
účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k
pozemkům, jež jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou
hranici s těmito pozemky, a stavbám na nich; závazná stanoviska a
souhlasy účastníků řízení musí obsahovat výslovný souhlas se
zjednodušeným řízením.

(2) Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení,
stavební úřad rozhodne usnesením o provedení územního řízení, jinak
zveřejní návrh výroku rozhodnutí; návrh výroku doručí žadateli a
dotčeným orgánům jednotlivě.

(3) Žadatel zajistí, aby byl návrh výroku bezodkladně vyvěšen na
vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má
záměr uskutečnit, po celou dobu zveřejnění návrhu výroku. Součástí
informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož
lze usuzovat o architektonické nebo urbanistické podobě záměru a o jeho
vlivu na okolí.

(4) Výhrady dotčených orgánů nebo námitky účastníků proti
zjednodušenému územnímu řízení lze podat písemně ve lhůtě 15 dnů ode
dne zveřejnění návrhu, připomínky veřejnosti lze podat ve stejné lhůtě
pouze za předpokladu, že by mohla být ohrožena ochrana veřejného zájmu
podle zvláštních právních předpisůˆ4). Po podání výhrady, námitky nebo
připomínky postupuje stavební úřad obdobně podle odstavce 2. Pokud
nebyly ve lhůtě uplatněny výhrady, námitky nebo připomínky, rozhodnutí
se pokládá za vydané a nabývá právní moci.

(5) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad předá
žadateli jedno vyhotovení územního rozhodnutí opatřené záznamem o
účinnosti spolu s ověřenou grafickou přílohou v měřítku katastrální
mapy; územní rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti zašle také obci,
pokud není stavebním úřadem, a popřípadě speciálnímu stavebnímu úřadu,
který povede stavební řízení.

(6) Obsahové náležitosti informace uvedené v odstavci 3 stanoví
prováděcí právní předpis.

§ 96

Územní souhlas

(1) Místo územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní souhlas,
a to na základě oznámení o záměru, pokud je záměr v zastavěném území
nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr
nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou
infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat, obsahuje-li závazné
stanovisko dotčeného orgánu podmínky, nebo je-li takovým závazným
stanoviskem vyjádřen nesouhlas, nebo pokud záměr podléhá posouzení z
hlediska vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního
předpisuˆ11).

(2) Územní souhlas postačí v případech

a) staveb, jejich změn a zařízení, která nevyžadují stavební povolení
ani ohlášení podle § 103 odst. 1 a 2,

b) ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,

c) staveb pro reklamu,

d) staveb umisťovaných v uzavřených prostorech existujících staveb,
nemění-li se vliv stavby na okolí,

e) úprav terénu, násypů a výkopů do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud
nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými komunikacemi a
veřejnými prostranstvími nebo nedochází-li k nakládání s odpady,

f) skladových, výstavních a manipulačních ploch do 200 m2 mimo
vrakovišť a skládek odpadu,

g) změn druhu pozemku o výměře do 300 m2,

h) změn staveb.

(3) Oznámení o záměru v území obsahuje kromě obecných náležitostí údaje
o požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb.
K oznámení žadatel připojí

a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu
založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo
stavbám, které jsou předmětem řízení; tyto doklady se připojují,
nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí,

b) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů podle
zvláštních právních předpisů,

c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní infrastruktury,

d) jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy,

e) souhlasy osob uvedených v § 85 odst. 2 písm. a) a b) vyznačené
rovněž v situačním výkresu.

(4) Je-li záměr v souladu s požadavky uvedenými v § 90, vydá stavební
úřad územní souhlas se záměrem, a to do 30 dnů ode dne jeho oznámení, a
opatří situační výkres ověřovací doložkou. Dojde-li však stavební úřad
k závěru, že záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu, nebo je-li
třeba stanovit podmínky pro jeho realizaci, rozhodne usnesením, které
vydá ve lhůtě 30 dnů od oznámení záměru, o projednání záměru v územním
řízení. Usnesení se doručuje oznamovateli a příslušné obci.

(5) Žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru bezodkladně poté, co
jej oznámil, byla vyvěšena na veřejně přístupném místě u stavby nebo
pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, po dobu nejméně 30 dnů.

(6) Dojde-li ke zrušení územního souhlasu po právní moci stavebního
povolení nebo udělení souhlasu stavebního úřadu (§ 106 odst. 1), územní
souhlas ani územní rozhodnutí se již nevydává.

(7) Územní souhlas platí 12 měsíců ode dne jeho vydání. Územní souhlas
pozbývá platnosti, nebyla-li v této lhůtě podána žádost o stavební
povolení, ohlášení nebo žádost o jiné rozhodnutí podle tohoto zákona
nebo podobné rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, nebylo-li
započato s využitím území pro stanovený účel, nebo bylo-li stavební
nebo jiné povolovací řízení po lhůtě platnosti územního souhlasu
zastaveno anebo byla-li žádost zamítnuta. Územní souhlas s dělením nebo
scelováním pozemků pozbývá platnosti, nebylo-li v uvedené lhůtě dělení
nebo scelování provedeno v katastru nemovitostí.

(8) Obsahové náležitosti oznámení o záměru a jeho příloh stanoví
prováděcí právní předpis.

Díl 6

Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území

§ 97

(1) Územní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření
obecné povahy podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném
rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo
znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací
dokumentace, jestliže bylo schváleno její zadání, nebo podle jiného
rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území. Územním
opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce.

(2) Územní opatření o asanaci území, které se vydává jako opatření
obecné povahy podle správního řádu, se vydává na území postiženém
živelní pohromou nebo závažnou havárií, v jejímž důsledku došlo k
podstatnému zásahu do využití území, a je nezbytné stanovit podmínky
pro odstranění dopadů živelní pohromy nebo havárie a pro další využití
území. Územní opatření o asanaci území se vydává rovněž pro zastavěné
území, ve kterém jsou závadné stavby, z důvodů hygienických,
bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany životního prostředí, u
nichž je ve veřejném zájmu nutné nařídit odstranění závad staveb a
úpravy staveb a nařídit opatření k asanaci území.

§ 98

(1) Územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci
území vydává v přenesené působnosti rada obce. Dotýká-li se územní
opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci území více
obcí anebo v případě nečinnosti příslušné rady obce, je může vydat v
přenesené působnosti rada kraje.

(2) Návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o
asanaci území se písemně projednává s dotčenými orgány, které mohou
uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne obdržení návrhu. K později
uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. S dotčenými orgány, které
uplatnily svá stanoviska, musí být návrh územního opatření o stavební
uzávěře nebo územního opatření o asanaci území dohodnut.

(3) Námitky proti návrhu územního opatření o stavební uzávěře nebo
územního opatření o asanaci území mohou podat, kromě osob uvedených v §
172 odst. 5 správního řádu, zástupce veřejnosti a osoby, o kterých tak
stanoví zvláštní právní předpisˆ12).

§ 99

(1) Územní opatření o stavební uzávěře stanoví omezení nebo zákaz
stavební činnosti ve vymezeném dotčeném území a dobu trvání stavební
uzávěry. Součástí územního opatření o stavební uzávěře je grafická
příloha v měřítku katastrální mapy s vyznačením dotčeného území.

(2) Náležitosti obsahu územního opatření o stavební uzávěře, včetně
grafické přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Příslušná rada může na žádost povolit výjimku z omezení nebo zákazu
stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže
povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel. Proti rozhodnutí o výjimce
se nelze odvolat.

§ 100

(1) Územní opatření o asanaci území se vydává na základě průzkumu
dotčeného území a vyhodnocení stavu staveb a pozemků z hlediska
ohrožení života nebo zdraví osob nebo z hlediska požadavků na využití
území v důsledku odstraňování živelní pohromy nebo havárie.

(2) Územní opatření o asanaci území stanoví územní a stavebně technické
podmínky pro odstraňování dopadů živelní pohromy nebo havárie anebo
závad v území a stanoví podmínky pro budoucí využití vymezeného
dotčeného území; obsahuje seznam staveb, včetně uvedení pozemků, které
musí být odstraněny nebo zabezpečeny z důvodu ohrožení života nebo
zdraví osob nebo hrozby značných majetkových škod. Součástí územního
opatření o asanaci je grafická příloha v měřítku katastrální mapy s
vyznačením dotčeného území.

(3) Náležitosti obsahu územního opatření o asanaci území, včetně
grafické přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Dnem nabytí účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá v
dotčeném území účinnosti vydaná územně plánovací dokumentace do doby
vydání její změny nebo vydání nové územně plánovací dokumentace. Územní
opatření o asanaci území pozbývá účinnosti dnem vydání nové územně
plánovací dokumentace nebo její změny pro dotčené území.

Díl 7

Úprava vztahů v území

Oddíl 1

Předkupní právo

§ 101

(1) K pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro
veřejně prospěšnou stavbu nebo pro veřejně prospěšné opatření má obec
nebo kraj, který je vymezil v územně plánovací dokumentaci, nebo stát
podle příslušnosti k vlastnictví v souladu se zvláštními právními
předpisyˆ37)předkupní právo. Obec má též předkupní právo k pozemku
určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejné
prostranstvíˆ1). Vymezení veřejně prospěšné stavby nebo veřejně
prospěšného opatření v územním plánu nebo regulačním plánu se po vydání
opatření obecné povahy zasílá příslušnému katastrálnímu úřadu k
vyznačení předkupního práva v katastru nemovitostí.

(2) Vlastník pozemku uvedeného v odstavci 1 je povinen v případě
zamýšleného převodu pozemek nabídnout obci, kraji nebo státu ke koupi
za cenu obvyklou zjištěnou posudkem znalce podle zvláštního právního
předpisuˆ38). Nabídka k uzavření smlouvy o převodu pozemku se doručuje
na příslušný obecní úřad, krajský úřad nebo Úřad pro zastupování státu
ve věcech majetkových.

(3) Předkupní právo může být uplatněno do 6 měsíců ode dne doručení
nabídky. Uplynutím této lhůty předkupní právo zaniká. Oprávněná obec,
kraj nebo stát se může předkupního práva výslovně vzdát i před
uplynutím uvedené lhůty.

(4) Je-li územním plánem nebo regulačním plánem určena ve veřejném
zájmu podle odstavce 1 část pozemku, je předmětem nabídky příslušná
část pozemku oddělená v souladu s požadavky zvláštních právních
předpisůˆ22). V případě pochybností o určení příslušné části pozemku
vydá na návrh vlastníka pozemku úřad územního plánování rozhodnutí.

(5) Vlastník pozemku je oprávněn nabídnout pozemek určený územním
plánem nebo regulačním plánem pro účely podle odstavce 1 ke koupi obci,
kraji nebo státu za podmínek podle odstavců 2 až 4. V případě
neuzavření kupní smlouvy na základě této nabídky do 6 měsíců ode dne
jejího doručení předkupní právo obce, kraje nebo státu podle odstavce 1
zanikne.

Oddíl 2

Náhrady za změnu v území

§ 102

(1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva byla při užívání
pozemku nebo stavby na základě územního opatření o stavební uzávěře
omezena, náleží náhrada.

(2) Vlastníkovi pozemku, jehož určení k zastavění bylo zrušeno na
základě změny územního plánu nebo regulačního plánu, anebo vydáním
nového územního plánu nebo regulačního plánu nebo zrušením územního
rozhodnutí podle § 94 odst. 3, náleží náhrada. Náhrada se stanoví ve
výši rozdílu mezi cenou stavebního pozemku sjednanou v kupní smlouvě a
cenou obvyklou zjištěnou posudkem znalce podle zvláštního právního
předpisuˆ38) pozemku, který není určen k zastavění, v případě, že
vlastník tohoto pozemku byl vlastníkem nebo jej nabyl v době platnosti
územního plánu, regulačního plánu nebo územního rozhodnutí jako pozemek
určený k zastavění. Náhrada vlastníkovi pozemku nenáleží, jestliže k
uvedené změně došlo na základě jeho návrhu. Osoba, která byla oprávněna
realizovat regulační plán, který byl změněn nebo zrušen, nebo územní
rozhodnutí, které bylo zrušeno, má nárok na náhradu skutečných nákladů
vynaložených při uplatňování práv z regulačního plánu nebo územního
rozhodnutí, a to ode dne nabytí jejich účinnosti do jejich změny nebo
zrušení.

(3) Povinnost poskytnout náhradu podle odstavců 1 a 2 na základě
písemné žádosti vlastníka má obec nebo kraj, jejichž orgány vydaly
územní opatření o stavební uzávěře, vydaly územně plánovací dokumentaci
nebo její změnu, anebo zrušily územní rozhodnutí.

(4) Náhrada se poskytuje v penězích. Návrh výše náhrady musí být
doložen posudkem znalce. Obec nebo kraj vyrozumí žadatele o svém
stanovisku k uplatněnému nároku na náhradu do 6 měsíců ode dne podání.
V případě uznání nároku obec nebo kraj poskytnou náhradu do 2 měsíců
ode dne vyrozumění žadatele, v opačném případě rozhoduje o nároku soud.
V případě uznání nároku poskytnou náhradu v penězích, pokud nedojde k
dohodě o poskytnutí náhradního pozemku. V případě neuznání nároku
rozhoduje o něm soud.

(5) V případě, že dojde k následné změně územního plánu a příslušný
pozemek, za který byla vyplacena náhrada, se vrátí do režimu
zastavitelného území, je vlastník pozemku povinen vyplacenou náhradu v
plné výši vrátit poskytovateli náhrady do 2 měsíců od vyrozumění o
změně územního plánu a vzniku povinnosti náhradu vrátit.

ČÁST ČTVRTÁ

STAVEBNÍ ŘÁD

HLAVA I

STAVBY, TERÉNNÍ ÚPRAVY, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍ PRÁCE

Díl 1

Povolení a ohlášení

§ 103

Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující
stavební povolení ani ohlášení

(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují

a) budovy, a to

1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m
výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti,
hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o
sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů;

2. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné
plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení
zvířat, pro chovatelství a zemědělských staveb, které mají sloužit pro
skladování a zpracování hořlavých látek (např. seníky, sušičky, sklady
hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);

3. stavby pro plnění funkcí lesa do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m
výšky, bez podsklepení;

4. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše
do 16 m2 a do 5 m výšky;

5. zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2
zastavěné plochy a do 5 m výšky;

6. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě,
a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m
výšky;

Stavby uvedené v bodech 4 až 6 mohou mít jedno podzemní podlaží,

b) technická infrastruktura a doprovodná technická zařízení pro rozvod
vody, energií, tepla, pro zajištění služeb elektronických komunikací,
pro odvádění odpadních a dešťových vod a větrání, a to

1. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických
komunikací, včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů, a telefonní
budky, včetně přípojných komunikačních vedení veřejné komunikační sítě
a přípojných energetických vedení, zejména pro veřejné telefonní
automaty a jejich stavební úpravy;

2. vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy;

3. povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě
nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla;

4. zařízení, která jsou součástí nebo příslušenstvím energetické
soustavy;

5. stavební úpravy kotelen, pokud se při nich podstatně nemění jejich
parametry, topné médium nebo způsob odvodu spalin;

6. topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody;

7. stavební úpravy energetických vedení, vodovodů a kanalizací, pokud
se nemění jejich trasa;

8. přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 m,

c) stožáry, antény a jiná zařízení, a to

1. konstrukce chmelnic, vinic a sadů;

2. antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících
elektronických komunikačních zařízení do celkové výšky 15 m;

3. sirény, včetně jejich podpěrných konstrukcí a souvisejících zařízení
do celkové výšky 1,5 m;

4. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely;

5. podpěry lanových drah, které nevedou přes veřejné komunikační plochy
a slouží pro nákladní dopravu, pro které bylo vydáno rozhodnutí o
umístění stavby;

6. stožáry pro vlajky;

7. bleskosvody a zařízení, které tvoří jeho součást;

8. informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2;

9. informační a reklamní zařízení, u nichž byla územním rozhodnutím
nebo územním souhlasem omezena doba trvání nejvýše na 3 měsíce a
jejichž celková výška nepřekračuje 10 m a celková plocha 20 m2;

10. informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích;

11. označení budov státních orgánů a orgánů veřejné správy, označení
veřejně prospěšných staveb, staveb právnických osob a fyzických osob
podnikajících podle zvláštních právních předpisů a označení nemovitých
kulturních památek podle zvláštního právního předpisuˆ32), popřípadě
značkou stanovenou mezinárodní smlouvou,

d) zásobníky, nádrže na vodu a bazény, nejde-li o vodní díla, opěrné
zdi, oplocení, a to

1. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3
určené výhradně pro odběr plynné fáze;

2. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do
výšky 3 m;

3. zásobníky na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv do
objemu 50 m3 a do výšky 3 m mající doklad o shodě s technickými
požadavky podle zvláštního právního předpisuˆ39);

4. nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov
s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;

5. bazény do 40 m2 zastavěné plochy;

6. ploty;

7. oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky;

8. opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými
pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím,

e) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví
osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí
a bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je
kulturní památkou,

f) terénní úpravy a zařízení malého rozsahu, a to

1. úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud
nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi
a veřejnými prostranstvímiˆ1);

2. výkopy a násypy pro uložení zásobníků podle písmene d) bodů 1 až 3;

3. skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m2, které neslouží
pro skladování a manipulaci s hořlavými látkami a chemickými látkami,
které mohou způsobit znečištění životního prostředí;

4. odstavné plochy pro jízdní kola, včetně konstrukcí pro uchycení kol;

5. stavby mostních vah,

g) ostatní stavby a zařízení, a to

1. důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech
a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské
správy podle horních předpisů;

2. cirkusové stany pro nejvýše 200 osob a scénické stavby pro film,
televizi a divadlo;

3. přenosná zařízení, konstrukce a lešení;

4. propustky na účelových komunikacích;

5. výrobky, které plní funkci stavby, včetně nosných konstrukcí pro ně,
nepodsklepené, pokud nebudou sloužit k užívání osobami nebo k ustájení
zvířat,

h) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí
stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují
posouzení vlivů na životní prostředíˆ11) a jejich provedení nemůže
negativně ovlivnit požární bezpečnost.

(2) Stavební úpravy pozemních komunikací a udržovací práce na nich,
které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, vymezuje zvláštní
právní předpisˆ40).

§ 104

Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích
prací

(1) K provedení jednoduchých staveb uvedených v odstavci 2 písm. a) až
d), jejichž návrh je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s
územně plánovací informací (§ 21), které jsou umisťovány v zastavěném
území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se jimi podstatně
nemění a které nevyžadují nové nároky na dopravní a technickou
infrastrukturu, postačí ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí
nebo územního souhlasu. Spolu s ohlášením stavebník stavebnímu úřadu
doloží, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky
sousedních pozemků a staveb na nich; ti mohou příslušnému stavebnímu
úřadu oznámit své případné námitky proti stavbě do 15 dnů ode dne, kdy
byli stavebníkem informováni.

(2) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují

a) stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s
jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními
podlažími a podkrovím,

b) podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud
nejsou vodním dílem,

c) stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb
pro bydlení, a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud
tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím,
nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let,

d) stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním
podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,

e) větrné elektrárny do výšky 10 m,

f) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. f) bodě 1,

g) stavby zařízení staveniště neuvedené v § 103 odst. 1 písm. a),

h) přípojky neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b) bodě 8,

i) stavby opěrných zdí do výšky 1 m neuvedené v § 103 odst. 1 písm. d)
bodě 8,

j) informační a reklamní zařízení na stavbě nebo na pozemku neuvedená v
§ 103 odst. 1 písm. c) bodech 8 a 9 a stavby pro reklamu podle § 3
odst. 2,

k) výrobky, které plní funkci stavby a které nejsou uvedeny v § 103
odst. 1 písm. g) bodě 5,

l) cirkusové stany neuvedené v § 103 odst. 1 písm. g) bodě 2,

m) antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících
elektronických komunikačních zařízení, neuvedené v § 103 odst. 1 písm.
c) bodě 2,

n) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se
nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a
nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředíˆ11),

o) sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti,

p) udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e).

(3) Ohlášení nevyžadují jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení, u
kterých to stavební úřad podle § 78 odst. 2 stanovil.

(4) Stavební úpravy pozemních komunikací a udržovací práce na nich,
které vyžadují ohlášení, vymezuje zvláštní právní předpisˆ40).

Ohlášení

§ 105

(1) Ohlášení stavby obsahuje údaje o stavebníkovi, o pozemku, ohlášené
stavbě, jejím rozsahu a účelu, o způsobu a době provádění stavby a její
jednoduchý technický popis, nejde-li o případy uvedené v odstavci 2; u
dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po
jejím odstranění. K ohlášení se připojí doklad prokazující vlastnické
právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo
právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku či stavbě, pokud stavební
úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí.

(2) U staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) se k ohlášení
dále připojí projektová dokumentace. U staveb a terénních úprav
uvedených v § 104 odst. 2 písm. e) až i) a n) se k ohlášení připojí
projektová dokumentace, kterou tvoří situační náčrt podle katastrální
mapy s vyznačením jejich umístění, hranic se sousedními pozemky, polohy
staveb na nich a jednoduché stavební nebo montážní výkresy
specifikující navrhovanou stavbu nebo terénní úpravy.

(3) Projektová dokumentace se připojuje ve dvojím vyhotovení. Není-li
obecní úřad obce, na jejímž území stavba bude, stavebním úřadem,
předkládá se trojmo, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných
stavebních úřadů (§ 16); pokud stavebník není vlastníkem stavby,
připojuje se jedno další vyhotovení. K ohlášení se připojí závazné
stanovisko dotčeného orgánu vyžadované zvláštním právním
předpisemˆ4),ˆ12),ˆ32).

(4) Podání, které nemá náležitosti podle odstavců 1 až 3, není
ohlášením podle tohoto zákona a stavební úřad je usnesením odloží.
Usnesení o odložení zašle stavebníkovi do 15 dnů ode dne učinění podání
spolu s poučením o správném postupu při ohlašování staveb a o tom, že
se stavbou nelze započít.

(5) Náležitosti ohlášení a obsah a rozsah projektové dokumentace u
staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stanoví prováděcí
právní předpis.

§ 106

(1) Ohlášenou stavbu, terénní úpravy nebo zařízení podle § 104 odst. 2
může stavebník provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu;
u dočasné stavby souhlas obsahuje dobu jejího trvání. Nebude-li
stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo
stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz podle § 107,
platí, že stavební úřad souhlas udělil.

(2) Jestliže stavební úřad s provedením ohlášené stavby souhlasí, ověří
předloženou projektovou dokumentaci. Jedno její vyhotovení si ponechá,
druhé zašle stavebníkovi.

(3) Souhlas platí po dobu 12 měsíců; nepozbývá však platnosti, pokud v
této době bylo s ohlášenou stavbou započato. Lhůta začíná běžet dnem
následujícím po dni, kdy byl stavebníkovi doručen souhlas, nebo dnem
následujícím po dni, kdy uplynulo 40 dnů od ohlášení.

§ 107

(1) Pokud by ohlášená stavba podle § 104 odst. 1 byla navržena v
rozporu s územně plánovací informací nebo s obecnými požadavky na
výstavbu nebo umisťována v nezastavěném území anebo byla v rozporu se
závazným stanoviskem dotčeného orgánu (§ 105 odst. 3), stavební úřad
rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, provedení ohlášené stavby
zakáže. Toto rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne ohlášení
stavby.

(2) Pokud by ohlášená stavba, terénní úpravy nebo zařízení podle § 104
odst. 2 písm. d) až p) byly v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu,
s regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem anebo
se závazným stanoviskem dotčeného orgánu (§ 105 odst. 3), stavební úřad
rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, jejich provedení zakáže.
Toto rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne ohlášení stavby.

(3) Odvolání proti rozhodnutí, jímž stavební úřad zakázal provedení
ohlášené stavby, nemá odkladný účinek.

§ 108

Výrobky, které plní funkci stavby

(1) U výrobku, který plní funkci stavby, se k ohlášení podle § 105
připojí doklad podle zvláštního právního předpisuˆ39) prokazující shodu
jeho vlastností s požadavky na stavby podle § 156. Pokud nelze takový
doklad získat, připojí se k ohlášení technická dokumentace výrobce nebo
dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení
požadavků na stavby.

(2) Stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, zakáže
umístění nebo užívání výrobku, který plní funkci stavby, pokud nebylo
prokázáno splnění požadavků podle odstavce 1 nebo pokud by bylo
narušeno životní prostředí v jeho okolí; ze stejných důvodů může
nařídit i jeho odstranění podle § 129 odst. 1 písm. a).

Stavební řízení

§ 109

(1) Účastníkem stavebního řízení je

a) stavebník,

b) vlastník stavby, na níž má být provedena změna či udržovací práce,
není-li stavebníkem, nejde-li o případ uvedený v písmenu g),

c) vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li
stavebníkem,

d) vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a
ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému
břemenu, mohou-li být jejich práva navrhovanou stavbou přímo dotčena,

e) vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho
vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,

f) ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu,
může-li být toto právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,

g) společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního
předpisuˆ35) ve stavebním řízení, které se týká domu nebo společných
částí domu anebo pozemku; v případě, že společenství vlastníků jednotek
podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník,
jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než
jednu polovinu.

(2) Účastníkem řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo
pozemku.

§ 110

(1) Žádost o stavební povolení obsahuje kromě obecných náležitostí
základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje o pozemcích a
stavbách.

(2) K žádosti stavebník připojí

a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené
smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému
břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci
takového práva ověřit v katastru nemovitostí; je-li stavebníkem
společenství vlastníků jednotek, připojí také smlouvu o výstavbě nebo
rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního
právního předpisu,

b) projektovou dokumentaci,

c) plán kontrolních prohlídek stavby,

d) závazná stanoviska, popřípadě stanoviska nebo jiné doklady
vyžadované zvláštními právními předpisyˆ4), pokud je stavebník obstaral
předem.

(3) Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li
obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti
vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Pokud
stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení.

(4) Pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou
osobou, stavební úřad řízení zastaví.

(5) Obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení, rozsah a obsah
projektové dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Stavebník podzemních staveb podléhajících tomuto zákonu není
povinen prokazovat vlastnické právo nebo právo založené smlouvou
provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k
pozemku nebo stavbě, jde-li o veřejně prospěšné stavby, které funkčně
ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem
na něm a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu,
pro který je určen.

§ 111

(1) Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho
hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda

a) projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací
dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu,

b) projektová dokumentace je úplná, přehledná, byla zpracována
oprávněnou osobouˆ14) a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné
požadavky na výstavbu,

c) je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického,
popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby
vyžadovaného zvláštním právním předpisem,

d) předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány.

(2) Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby.

(3) Zjistí-li stavební úřad, že

a) v projektové dokumentaci nejsou dodrženy obecné požadavky na
výstavbu,

b) projektová dokumentace není v souladu s požadavky dotčených orgánů,
s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo
územního souhlasu,

vyzve stavebníka k odstranění uvedených nedostatků a stanoví k tomu
přiměřenou lhůtu.

§ 112

(1) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, a
dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním
jednáním, které spojí s ohledáním na místě, je-li to účelné. Zároveň
upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a
námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání,
jinak že k nim nebude přihlédnuto.

(2) Od ohledání na místě, popřípadě i od ústního jednání může stavební
úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a žádost
poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby a
stanovení podmínek k jejímu provádění. Upustí-li od ústního jednání,
určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené
orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky,
popřípadě důkazy. Zároveň je upozorní, že k později uplatněným závazným
stanoviskům, námitkám, popřípadě důkazům nebude přihlédnuto.

§ 113

(1) Stavební úřad může ve stavebním řízení na svůj náklad přizvat
autorizovaného inspektora; navrhne-li stavebník přizvat autorizovaného
inspektora, hradí jeho náklady.

(2) Stavební úřad může ve stavebním řízení přizvat na svůj náklad
projektanta, kterého stavebník pověřil koordinací projektové
dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací
autorského dozoru (dále jen "hlavní projektant"); navrhne-li stavebník
přizvání hlavního projektanta, hradí jeho náklady.

(3) Doručuje-li se účastníkům řízení oznámení o zahájení řízení
veřejnou vyhláškou, stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být
provedena změna, se oznámení doručuje do vlastních rukou.

§ 114

Námitky účastníků řízení

(1) Účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci,
způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů,
pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené
smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému
břemenu k pozemku nebo stavbě.

(2) K námitkám účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny
při územním řízení, při pořizování regulačního plánu nebo při vydání
územního opatření o stavební uzávěře anebo územního opatření o asanaci
území, se nepřihlíží.

(3) O námitce, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební
úřad rozhodne na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných
stanovisek dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková
námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě o
námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a
rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících se existence
práva nebo rozsahu vlastnických práv.

§ 115

Stavební povolení

(1) Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení
stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání, a rozhodne o námitkách
účastníků řízení. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a
stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení,
dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na
bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Podle potřeby
stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení
kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že stavbu lze užívat
jen na základě kolaudačního souhlasu.

(2) U stavby obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit
způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení
nebo integrovaného povolení podle zvláštního právního předpisu9),
stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního
provozu. V takovém případě předem projedná se stavebníkem dobu trvání
zkušebního provozu.

(3) Po dni nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad zašle
stavebníkovi jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se
štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Další
vyhotovení ověřené projektové dokumentace zašle vlastníkovi stavby,
pokud není stavebníkem.

(4) Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla
zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti
stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost
stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se staví běh
lhůty platnosti stavebního povolení.

(5) Účastníkům řízení, kteří byli o zahájení stavebního řízení
uvědoměni veřejnou vyhláškou, se stavební povolení oznamuje doručením
veřejnou vyhláškou. Stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být
provedena změna, se však doručuje stavební povolení do vlastních rukou.

(6) Obsahové náležitosti stavebního povolení a štítku s identifikačními
údaji stanoví prováděcí právní předpis.

§ 116

(1) Se souhlasem dotčených orgánů může stavební úřad uzavřít se
stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby nebo terénních
úprav, která nahradí stavební povolení, a to za podmínek podle § 161 až
168 správního řádu; ustanovení § 167 odst. 3 správního řádu se
nepoužije. Náležitosti obsahu veřejnoprávní smlouvy stanoví prováděcí
právní předpis.

(2) Stavební úřad do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy
oznámí postup podle odstavce 1 osobám, které by byly účastníky
stavebního řízení podle zvláštního zákona.

Zkrácené stavební řízení

§ 117

(1) Uzavře-li stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení
kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést, může
takovou stavbu pouze oznámit stavebnímu úřadu, jestliže byla opatřena
souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které
by byly účastníky stavebního řízení (§ 109), a nejde o stavbu, která je
zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo
rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá
pro zkrácené stavební řízení.

(2) Stavebník k oznámení stavby připojí projektovou dokumentaci
stanovenou prováděcím právním předpisem a certifikát vydaný
autorizovaným inspektorem. Dokumentace se předkládá ve dvojím
vyhotovení; není-li obecní úřad stavebním úřadem, nebo stavebník není
vlastníkem stavby, předkládá se trojmo.

(3) Autorizovaný inspektor certifikátem stvrzuje, že ověřil projektovou
dokumentaci a připojené podklady z hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a
2 a že navrhovaná stavba může být provedena. Na projektové dokumentaci
tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno a příjmení, datum vydání
certifikátu a opatří ji svým podpisem a razítkem se státním znakem
České republiky. K certifikátu připojí návrh plánu kontrolních
prohlídek stavby, závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob,
které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109).

(4) Pokud ve vyjádřeních podle odstavce 1 byly uplatněny námitky proti
provádění stavby, autorizovaný inspektor je posoudí a projedná s
osobami, které je uplatnily. Způsob vypořádání námitek a závěry,
popřípadě podklady, z nichž vycházel, připojí autorizovaný inspektor k
certifikátu podle odstavce 3. Nepodaří-li se při vypořádání námitek
odstranit rozpory mezi osobami, které by jinak byly účastníky řízení,
předloží jejich vyjádření spolu s projektovou dokumentací a závaznými
stanovisky dotčených orgánů stavebnímu úřadu, který zajistí vypořádání
námitek podle § 114 nebo usnesením rozhodne o námitkách ve své
působnosti anebo usnesením rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro
zkrácené řízení.

(5) Certifikát, ověřenou dokumentaci s vyznačenými údaji a přílohy
podle odstavce 3 příslušný stavební úřad eviduje a využívá pro
kontrolní prohlídky stavby.

(6) Náležitosti oznámení podle odstavce 1, jakož i obsah a strukturu
certifikátu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 118

Změna stavby před jejím dokončením

(1) Stavební úřad může na odůvodněnou žádost stavebníka nebo jeho
právního nástupce povolit změnu stavby před jejím dokončením. Žádost
obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se
stavebním povolením a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním
úřadem, popřípadě autorizovaným inspektorem ve zkráceném stavebním
řízení. K žádosti se připojí projektová dokumentace změn stavby, nebo
kopie ověřené projektové dokumentace s vyznačením navrhovaných změn.

(2) Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s
účastníky řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna dotýká
práv účastníků stavebního, případně územního řízení, jakož i zájmů
chráněných zvláštními právními předpisy, a rozhodne o ní. Na řízení a
povolení se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním, případně územním
řízení. Změnu stavby lze projednat a povolit též ve zkráceném
stavebním, případně územním řízení.

(3) Změnu stavby, která se nedotýká práv účastníků stavebního řízení,
stavební úřad, popřípadě autorizovaný inspektor, bylo-li ve věci vedeno
zkrácené stavební řízení, schválí při kontrolní prohlídce zápisem do
stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; podle okolností
vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci. Může tak učinit,
jen pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných
zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo když příslušný
dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou
souhlasí.

(4) Změnu ohlášené stavby lze provést na základě souhlasu stavebního
úřadu s jejím ohlášením. Přitom se postupuje přiměřeně podle § 105 až
107.

Díl 2

Užívání staveb

§ 119

Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání,
pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle
§ 104 odst. 2 písm. a) až e) a n) anebo pokud byla prováděna na
podkladě veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu vydaného
autorizovaným inspektorem (§ 117) a byla provedena v souladu s ním, lze
užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu (§ 120) nebo kolaudačního
souhlasu. Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby
provedeny a vyhodnoceny zkoušky předepsané zvláštními právními
předpisyˆ41).

§ 120

(1) Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s
užíváním stavby nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu uvedenou v §
122. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být
započato, pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které
je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.

(2) Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné
kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky ochrany života a
zdraví osob nebo zvířat anebo životního prostředí nezbytné pro její
užívání, že stavba ohrožuje bezpečnost nebo nejsou dodrženy obecné
požadavky na výstavbu, včetně zajištění bezbariérového užívání stavby,
pokud je právním předpisem vyžadováno. Obdobně postupuje stavební úřad
u stavby provedené v rozporu se stavebním povolením či ohlášením nebo
užívané bez předchozího oznámení. Odvolání proti rozhodnutí o zákazu
užívání stavby nemá odkladný účinek.

(3) Účastníkem řízení podle odstavce 2 je pouze stavebník. Pokud změnu
stavby prováděla jako stavebník jiná osoba na základě dohody s
vlastníkem, je účastníkem řízení též vlastník stavby.

(4) Po odstranění nedostatků, pro které bylo podle odstavce 2 užívání
stavby zakázáno, může být s jejím užíváním započato jen na základě
písemného souhlasu stavebního úřadu, že stavbu lze užívat.

(5) Náležitosti oznámení podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní
předpis.

§ 121

(1) Stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání
stavby podle § 120 odst. 1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního
souhlasu, údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního
místaˆ41a), dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím
provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu
povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové
dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury,
předloží dokumentaci skutečného provedení stavby vždy. Pokud je stavba
předmětem evidence v katastru nemovitostí, doloží stavebník též
vyhotovení geometrického plánu na tuto stavbu.

(2) Pokud stavbou vzniká nová budova, které se přiděluje číslo popisné
nebo evidenčníˆ41b) , případně číslo orientační, stavební úřad po
předložení podkladů uvedených v odstavci 1 vyzve písemně příslušnou
obec o přidělení čísla popisného nebo evidenčního, případně
orientačního.

§ 122

Kolaudační souhlas

(1) Stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit,
například nemocnice, škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a
průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a
občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných,
dále stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, a
změna stavby, která je kulturní památkou, může být užívána pouze na
základě kolaudačního souhlasu. Souhlas vydává na žádost stavebníka
příslušný stavební úřad. Stavebník v žádosti uvede identifikační údaje
o stavbě a předpokládaný termín jejího dokončení. Pro vydání
kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených
orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisyˆ4).
Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostíˆ22), zajistí
stavebník geometrický plán.

(2) Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví
termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede,
které doklady při ní stavebník předloží.

(3) Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zejména zkoumá, zda
byla stavba provedena v souladu s ohlášením stavebnímu úřadu, podle
vydaného stavebního povolení a ověřené projektové dokumentace a zda
jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, včetně bezbariérového
užívání stavby, pokud je právním předpisem vyžadováno. Dále zkoumá, zda
skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a
veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní
prostředí. Jestliže stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému
užívání stavby nebo rozpor se závaznými stanovisky podle odstavce 1,
vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky
kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.
Kolaudační souhlas není správním rozhodnutím.

(4) Jsou-li na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému užívání
nebo rozpor se závaznými stanovisky podle odstavce 1, stavební úřad
kolaudační souhlas nevydá a rozhodnutím, které je prvním úkonem v
řízení, užívání stavby zakáže; účastníkem řízení je stavebník, vlastník
stavby, popřípadě budoucí uživatel stavby. Odvolání proti rozhodnutí
nemá odkladný účinek. Stavebník oznámí písemně odstranění nedostatků
stavebnímu úřadu, který po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti,
vydá kolaudační souhlas do 15 dnů ode dne, kdy mu došlo oznámení
stavebníka.

(5) Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu podle
odstavce 1 též odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného
inspektora. V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné
kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto
posudku.

(6) Obsahové náležitosti žádosti o vydání kolaudačního souhlasu a
náležitosti kolaudačního souhlasu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 123

Předčasné užívání stavby

(1) Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené
povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením,
pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to
bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. U stavby
prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se
zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané
podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne
stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti. Účastníkem
řízení je stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby.

(2) Stavebník k žádosti o předčasné užívání stavby doloží údaje
určující polohu definičního bodu stavby a adresního místaˆ41a). Pokud
stavební úřad vydá povolení k předčasnému užívání stavby, stavební úřad
postupuje obdobně podle § 121 odst. 2.

(3) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1 pro povolení
předčasného užívání stavby, stavební úřad žádost zamítne.

(4) Po dokončení stavby se podle okolností postupuje podle § 122,
popřípadě podle § 120 nebo 124.

(5) Náležitosti žádosti o předčasné užívání stavby stanoví prováděcí
právní předpis.

§ 124

Zkušební provoz

(1) Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti
provedené stavby podle projektové dokumentace. Pokud nebylo provedení
zkušebního provozu uloženo stavebním povolením, může stavební úřad na
podkladě požadavku dotčeného orgánu nebo žádosti stavebníka anebo v
jiném odůvodněném případě stanovit rozhodnutím, které je prvním úkonem
v řízení, že kolaudační souhlas lze vydat jen po provedení zkušebního
provozu. V rozhodnutí uvede zejména dobu trvání zkušebního provozu
stavby, a je-li to nutné, stanoví pro něj podmínky, popřípadě podmínky
pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení
výsledků zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti o vydání
kolaudačního souhlasu.

(2) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je stavebník a vlastník stavby.

§ 125

Dokumentace skutečného provedení stavby

(1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby
ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle
vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec
pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník
stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při
změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci
novému vlastníkovi stavby.

(2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel,
pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro
který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže
vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že stavba je
určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.

(3) Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad
mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud
není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží
stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby),
pokud ji stavebník nepořídil sám.

(4) Není-li třeba dokumentaci pořízenou podle odstavce 1 nebo 3
doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po
jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v
jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem.
To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou
stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle § 120 odst.
1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.

(5) Za vlastníka stavby podle odstavců 1, 3 a 4 se považuje
společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisuˆ35).

(6) Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví
prováděcí právní předpis.

Změna v užívání stavby

§ 126

(1) Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním
rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu
autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání
stavby nebo v kolaudačním souhlasu.

(2) Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve
způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti,
jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví
zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, je přípustná jen na základě
písemného souhlasu stavebního úřadu. Ustanovení § 81 odst. 2 písm. c)
tím není dotčeno.

(3) Změna v užívání stavby musí být v souladu se záměry územního
plánování, s veřejnými zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními
právními předpisy.

(4) Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby,
která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, postupuje se podle §
105 až 117. Po dokončení změny stavby se podle okolností postupuje
podle § 120 nebo 122.

§ 127

(1) Stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívaní stavby na základě
oznámení osoby, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo
změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené
změny, její rozsah a důsledky. K oznámení se připojí doklad o
vlastnickém právu ke stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci
takového práva ověřit v katastru nemovitostí, popřípadě souhlas
vlastníka stavby se změnou v užívání, a závazná stanoviska dotčených
orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisyˆ4).

(2) Jestliže stavební úřad se změnou v užívání stavby souhlasí, zašle
do 30 dnů ode dne jejího oznámení souhlas tomu, kdo změnu oznámil. V
opačném případě rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, ve stejné
lhůtě změnu v užívání stavby zakáže. Pokud stavební úřad ve lhůtě 30
dnů ode dne oznámení nevyjádří se změnou v užívání stavby souhlas ani
ji nezakáže, má se za to, že se změnou v užívání stavby souhlasí.

(3) Jestliže se změna dotýká práv třetích osob nebo vyžaduje
podrobnější posouzení jejích účinků na okolí, stavební úřad do 30 dnů
od oznámení změny písemně vyrozumí osobu, která ji oznámila, že změna
podléhá rozhodnutí a zároveň určí podklady nezbytné pro řízení. Dnem
jejich předložení je zahájeno řízení o změně v užívání stavby.

(4) Náležitosti obsahu oznámení, souhlasu a rozhodnutí o změně v
užívání stavby stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 3

Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení

§ 128

Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení

(1) Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit
stavbu, s výjimkou staveb uvedených v § 103, nejde-li o stavbu, v níž
je přítomen azbest. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení
nebo ohlášení podle § 104 odst. 2 písm. a) až e), připojí k ohlášení
dokumentaci bouracích prací a doklad prokazující vlastnické právo ke
stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v
katastru nemovitostí.

(2) Stavbu lze odstranit, pokud stavební úřad do 30 dnů ode dne
ohlášení takového záměru nesdělí, že k odstranění je třeba povolení.
Povinnosti vlastníka odstraňované stavby, stanovené zvláštními právními
předpisyˆ4), nejsou dotčeny.

(3) Pokud stavební úřad stavebníkovi sdělí, že stavbu lze odstranit jen
na základě povolení, určí současně, jaké podklady je třeba doplnit.
Dnem jejich předložení stavebnímu úřadu je zahájeno řízení. Povolení k
odstranění stavby podle odstavce 2 vydá stavební úřad rozhodnutím po
projednání s účastníky řízení a dotčenými orgány.

(4) Vlastník stavby odpovídá za to, že odstranění stavby bude provedeno
stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební
povolení, může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí
provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je přítomen azbest,
zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení
provádění stavby podle zvláštního právního předpisuˆ14).

(5) Odstranění terénních úprav a zařízení nevyžaduje ohlášení, pokud
stavební úřad ve stavebním povolení nestanovil jinak. V takovém případě
se použije ustanovení odstavců 1 až 4 přiměřeně.

(6) Pokud se ohlášený záměr odstranit stavbu, terénní úpravy nebo
udržovací práce týkají nemovitosti, která není kulturní památkou, ale
je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochranném pásmu nemovité
kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové
rezervace nebo památkové zónyˆ32), a závazné stanovisko orgánu státní
památkové péče stanoví podmínky pro provedení tohoto záměru, stavební
úřad ve lhůtě podle odstavce 2 stavebníkovi sdělí, že stavbu, terénní
úpravy nebo zařízení lze odstranit jen na základě povolení.

(7) Náležitosti ohlášení, dokumentace bouracích prací a povolení
stanoví prováděcí právní předpis.

§ 129

Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení

(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby, popřípadě s jeho souhlasem
jiné osobě, odstranění stavby

a) která svým závadným stavem ohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat,
bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její
vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě
neodstranil závadný stav stavby; jde-li o stavbu nebo zařízení, které
jsou kulturní památkou, postupuje se podle zvláštního právního
předpisuˆ32),

b) prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního
úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním, nebo

c) u níž bylo stavební povolení zrušeno podle § 176 odst. 5 a stavbu
nelze zachovat.

(2) Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud
stavebník nebo její vlastník prokáže, že

a) není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s
územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře
nebo s územním opatřením o asanaci území,

b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní
předpis zakazuje nebo omezuje,

c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným
zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

(3) U stavby prováděné či provedené bez rozhodnutí nebo opatření
stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním,
stavební úřad zahájí řízení o jejím odstranění. Pokud půjde o stavbu
uvedenou v odstavci 2, stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné
povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o
stavební povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a
vede řízení o podané žádosti; v tomto řízení postupuje podle § 111 až
115. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby
zastaví.

(4) Bude-li předmětem dodatečného povolení stavba již dokončená, může v
něm stavební úřad vyjádřit souhlas s jejím užíváním. U dokončené
stavby, kterou lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu, vyzve
stavební úřad stavebníka k podání žádosti o jeho vydání.

(5) Stavební úřad nařídí odstranění dočasné stavby, u které uplynula
stanovená doba jejího trvání. Pokud vlastník stavby požádá o
prodloužení doby trvání stavby nebo o změnu v jejím užívání, stavební
úřad řízení o odstranění stavby přeruší a vede řízení o podané žádosti;
na řízení se přiměřeně vztahuje ustanovení § 127. Bude-li žádosti
vyhověno, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví.

(6) Pokud je třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u
které byly bez stavebního povolení nebo sdělení stavebního úřadu k
ohlášení anebo v rozporu s ním provedeny stavební úpravy spočívající v
odstranění některé části stavby, postupuje stavební úřad podle odstavce
3.

(7) U terénních úprav, staveb, které podléhají pouze územnímu
rozhodnutí, a u zařízení se postupuje podle odstavců 1 až 4 obdobně.
Vydané dodatečné povolení nahrazuje územní rozhodnutí.

§ 130

(1) V povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo
zařízení stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických
požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě
požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit
vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu
prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení,
omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní
prostředí v okolí stavby.

(2) Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, požádá povinná osoba
stavební úřad o stanovení podmínek pro odstranění stavby; rozhodnutí,
kterým se podmínky stanoví, je prvním úkonem v řízení.

§ 131

(1) Náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění stavby
nařízeno.

(2) Ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno, odpovídá za škodu, která
v souvislosti s odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě nebo
pozemku, pokud nebyla způsobena jejich závadným stavem. Náklady nutných
zabezpečovacích prací, které je nutno provést pro závadný stav sousední
stavby, nese vlastník této stavby.

§ 131a

Vlastník stavby, popřípadě jiná osoba, která odstranila stavbu, oznámí
tuto skutečnost do 30 dnů po odstranění stavby příslušnému stavebnímu
úřadu.

HLAVA II

STAVEBNÍ DOZOR A ZVLÁŠTNÍ PRAVOMOCI STAVEBNÍHO ÚŘADU

§ 132

Společné zásady

(1) Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany
veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a
fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto
zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.

(2) Stavební úřad je oprávněn ve veřejném zájmu

a) provádět kontrolní prohlídky stavby,

b) nařizovat neodkladné odstranění stavby,

c) nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě,

d) nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním pozemku nebo na
zastavěném stavebním pozemku,

e) nařizovat provedení udržovacích prací,

f) nařizovat vyklizení stavby,

g) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě.

(3) Veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby

a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením
stavebního úřadu,

b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu,

c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost,
životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a
sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,

d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo
důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům
nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo,

e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické,
zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku,
včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

(4) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje obdobně na terénní úpravy a
zařízení.

(5) Stavební úřad v rozhodnutí odůvodní konkrétní veřejný zájem, který
zásah vyžaduje.

Kontrolní prohlídka stavby

§ 133

(1) Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve
fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních
prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v případech, kdy
má být nařízeno neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací
práce, nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby; může provést kontrolní
prohlídku též u nařízených udržovacích prací, u odstraňované stavby a v
jiných případech, kdy je to pro plnění úkolů stavebního řádu potřebné.

(2) Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména

a) dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího
se stavby anebo pozemku,

b) zda je stavba prováděna technicky správně a v náležité kvalitě,
popřípadě použití stanovených stavebních výrobků, materiálů a
konstrukcí,

c) stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví
osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí,

d) zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru
obtěžováno její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a zda je veden
stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,

e) zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152,

f) zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem,

g) zda je řádně prováděna údržba stavby,

h) zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby.

(3) Kontrolní prohlídka probíhá na podkladě ověřené projektové
dokumentace, popřípadě dokumentace zpracované do úrovně dokumentace pro
provedení stavby.

(4) Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit
se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní
projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Ke
kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby přizve též dotčené
orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

(5) Stavební úřad vede jednoduchou evidenci o vykonaných kontrolních
prohlídkách jednotlivých staveb. Z této evidence musí být patrné, kdy
byla kontrolní prohlídka provedena, které stavby se týkala a jaký je
její výsledek.

(6) Na provádění prohlídek stavby se nevztahují zvláštní právní
předpisy o státní kontroleˆ42). Pro vstup na pozemek a do stavby při
kontrolní prohlídce platí ustanovení § 172 odst. 2 až 6 obdobně.

§ 134

(1) Stavební úřad může při kontrolní prohlídce schválit změnu stavby
před jejím dokončením (§ 118 odst. 3).

(2) Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo
vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění podle § 133 odst. 2, vyzve
podle povahy věci stavebníka, osobu, která zabezpečuje odborné vedení
provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního
právního předpisuˆ14) (dále jen "stavbyvedoucí") nebo osobu
vykonávající stavební dozor anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené
lhůtě zjednali nápravu. Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat,
aby předložily potřebné doklady, například certifikáty o vhodnosti
použitých stavebních výrobků.

(3) Nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, vydá stavební úřad
rozhodnutí, kterým zjednání nápravy nařídí; při provádění stavby může
rozhodnout o přerušení prací a stanovit podmínky pro jejich
pokračování. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, rozhodne bez předchozí
výzvy. Rozhodnutí stavebního úřadu je prvním úkonem v řízení, odvolání
proti němu nemá odkladný účinek.

(4) Pokud je stavba prováděna bez rozhodnutí nebo opatření stavebního
úřadu anebo v rozporu s ním, vyzve stavební úřad stavebníka k
bezodkladnému zastavení prací a zahájí řízení podle § 129 odst. 3.
Není-li výzvě vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým nařídí
zastavení prací na stavbě. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení,
odvolání proti němu nemá odkladný účinek.

(5) Ustanovení § 133 a § 134 odst. 1 až 4 platí přiměřeně i pro
kontrolní prohlídku staveb podle § 103 a 104, výrobku, který plní
funkci stavby, terénních úprav a zařízení a pro kontrolní prohlídku na
stavebním pozemku.

(6) Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, náležitosti výzvy
a rozsah zjišťování prováděného při kontrolní prohlídce rozestavěné
stavby stanoví prováděcí právní předpis.

Neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce

§ 135

(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby neodkladné odstranění stavby
a zabezpečí její odstranění, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat
tím, že stavba hrozí zřícením.

(2) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení nutných
zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje
zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji neodkladně
odstranit.

(3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné
zabezpečovací práce podle odstavců 1 a 2 stavební úřad prostřednictvím
stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven;
takovému podnikateli může stavební úřad provedení prací nařídit.

(4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 stavební úřad kontrolní
prohlídkou stavby, na kterou přizve účastníky řízení, zjišťuje pouze
její skutečný stav a rozhodne o nařízení neodkladného odstranění
stavby, nutných zabezpečovacích prací, popřípadě vyklizení stavby.
Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(5) Odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, popřípadě vyklizení
stavby může stavební úřad nařídit i bez předchozího projednání s
vlastníkem stavby.

(6) Náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby a na nutné
zabezpečovací práce nese vlastník stavby. Pokud stavební úřad zajistil
provedení prací podle odstavce 3 stavebním podnikatelem a vlastník se s
tímto podnikatelem nedohodl na úhradě nákladů, uhradí je a na
vlastníkovi vymáhá obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem.

§ 136

(1) Neodkladné odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích
prací, popřípadě vyklizení stavby může stavební úřad nařídit i ústně
při kontrolní prohlídce, pokud jsou závadným stavem stavby
bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo zvířat.

(2) O průběhu kontrolní prohlídky podle odstavce 1 pořídí stavební úřad
protokol, který obsahuje zjištěné skutečnosti a má náležitosti
potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí podle správního řádu; obdrží
jej účastníci kontrolní prohlídky. Písemné vyhotovení vyhlášeného
rozhodnutí doručí stavební úřad účastníkům řízení bez zbytečného
odkladu dodatečně.

(3) Zvláštní právní předpisy upravující postup při řešení havarijních
stavů a zabezpečovacích pracíˆ43) nejsou dotčeny.

§ 137

Nezbytné úpravy

(1) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku
nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy

a) jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení
neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele
a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky
neionizujícího záření anebo světelným zářením,

b) jimiž se odstraňují jiné hygienické, bezpečnostní, požární a
provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby,

c) jimiž bude vyhověno požadavkům obrany, bezpečnosti a ochrany
obyvatelstva uplatněným příslušnými orgány (§ 175),

d) v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,

e) spočívající v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále
úpravy, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým
zařízením,

f) k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v
souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k
zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,

g) spočívající v konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo
přerušeno nebo zastaveno,

h) jimiž se zajišťuje bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo
stavby,

i) jimiž se zajišťuje ochrana architektonického a archeologického
dědictví.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy a
zařízení podle tohoto zákona.

(3) Nezbytné úpravy podle odstavce 1 může stavební úřad nařídit pouze v
případě, že stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány v souladu s
podmínkami danými povolením stavebního úřadu. Jsou-li stavba nebo
zařízení postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením
stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy podle
odstavce 1 jen v případě prokazatelně významného ohrožení a za náhradu
újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly.

(4) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, projektovou
dokumentaci nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad provedení úpravy a
stanoví rozsah, způsob a podmínky jejího provedení.

(5) Vyžaduje-li provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci nebo
jiné podklady, stavební úřad nejdříve nařídí jejich opatření vlastníku
stavby nebo stavebního pozemku, na kterých mají být úpravy provedeny, a
stanoví lhůtu k jejich předložení. Současně rozhodne o poskytnutí
zálohy stavebního příspěvku na úhradu nákladů na pořízení této
dokumentace a o podmínkách jejího vyplacení. Nesplní-li vlastník
uloženou povinnost, opatří potřebné podklady stavební úřad na jeho
náklad; na tento postup musí vlastníka předem upozornit.

(6) Po opatření dokumentace či jiných podkladů postupuje stavební úřad
obdobně jako v odstavci 4. Ukončení prací spojených s nezbytnými
úpravami vlastník stavby nebo stavebního pozemku oznámí stavebnímu
úřadu.

§ 138

Stavební příspěvek

(1) Vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního
pozemku, kterému bylo nařízeno provedení nezbytných úprav podle § 137
odst. 1 písm. c) až i) nebo nezbytných opatření podle zvláštního
právního předpisuˆ44), náleží na úhradu nákladů stavební příspěvek,
pokud o něj požádá. Stavební příspěvek se poskytuje na úhradu té části
nákladů, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných úprav.

(2) V žádosti o poskytnutí příspěvku musí být uvedeno, pro které
nařízené nezbytné úpravy je příspěvek požadován a v jaké výši.

(3) Stavební příspěvek se poskytuje v penězích. S výjimkou úprav
nařízených podle § 137 odst. 1 písm. c) příspěvek poskytuje stavební
úřad, který nezbytné úpravy nařídil. O poskytnutí příspěvku vydává
rozhodnutí, ve kterém stanoví výši příspěvku a způsob jeho poskytnutí.
Účastníkem řízení je pouze žadatel.

(4) Stavební příspěvek se neposkytne, mají-li být nařízenými nezbytnými
úpravami odstraněny závady vzniklé porušením nebo neplněním povinností
vlastníka, stanovených tímto zákonem či jiným právním předpisem.
Příspěvek se též neposkytne, lze-li zajistit úhradu nákladů na
provedení nařízených nezbytných úprav nebo na zpracování projektové
dokumentace podle zvláštních právních předpisů.

(5) Obsahové náležitosti rozhodnutí o poskytnutí příspěvku stanoví
prováděcí právní předpis.

§ 139

Údržba stavby

(1) Není-li stavba řádně udržována a její vlastník neuposlechne výzvy
stavebního úřadu k provedení udržovacích prací, stavební úřad mu nařídí
zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby.
Nájemci bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit provedení
nařízených udržovacích prací.

(2) U stavby určené k užívání veřejností může stavební úřad nařídit
jejímu vlastníkovi, aby mu předložil časový a věcný plán udržovacích
prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném
zařízení.

§ 140

Vyklizení stavby

(1) Jestliže jsou závadami na stavbě bezprostředně ohroženy životy nebo
zdraví osob či zvířat, anebo má být nařízeno neodkladné odstranění
stavby nebo nutné zabezpečovací práce podle § 135 odst. 1 a 2, stavební
úřad nařídí všem osobám, které se ve stavbě zdržují, aby ji neprodleně
vyklidily. Podle okolností též nařídí, aby ze stavby byla vyvedena
zvířata.

(2) Stavební úřad může nařídit provedení vyklizovacích prací oprávněné
osoběˆ2), která je způsobilá vyklizení provést. Může jí též nařídit
odstranění přenosných věcí nebo i částí stavby a zařízení, které je
možné bez ohrožení života a zdraví osob ze stavby vyjmout.

(3) Nařizuje-li stavební úřad vyklizení stavby a hrozí nebezpečí z
prodlení, omezí řízení na zjištění stavu kontrolní prohlídkou a na
vydání ústního nařízení vyklizení; o jeho obsahu musí být sepsán
protokol, který má náležitosti potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí
podle správního řádu. Písemné vyhotovení rozhodnutí o nařízení
vyklizení stavby doručí stavební úřad vyklizovaným osobám, vlastníkovi
stavby, vyklizující osobě a obci bez zbytečného odkladu dodatečně.

(4) Má-li být nařízeno vyklizení bytu nebo místnosti sloužící k
bydlení, musí být pro vyklizované osoby zajištěno alespoň
přístřešíˆ45); obce jsou povinny v mezích své působnosti na výzvu
stavebního úřadu poskytnout potřebnou součinnost.

(5) Zvláštní právní předpisy upravující vyklizování staveb pro
bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osobˆ43) nejsou dotčeny.

§ 141

Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě

(1) Pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných
zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k
odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří
mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám
na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb,
pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Účastníkem řízení je
ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku
nebo stavby mají být práce prováděny.

(2) Ten, v jehož prospěch byla povinnost podle odstavce 1 uložena, musí
dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby
prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po
skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do
předchozího stavu; nesplní-li tuto povinnost nebo nedojde k jiné
dohodě, postupuje se podle obecných právních předpisů o náhradě škody.

§ 142

Účastníci řízení

(1) Účastníkem řízení podle § 135, 137, 139 a 140 je osoba, která má
vlastnické právo nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a stavbám na
nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, jestliže toto právo
může být rozhodnutím přímo dotčeno.

(2) Nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení, jen pokud
jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena realizací
nařízení stavebního úřadu podle odstavce 1.

(3) Účastníkem řízení je i stavební podnikatel, kterému má být nařízeno
provedení neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích
prací podle § 135 odst. 3, a oprávněná osobaˆ2), které bylo nařízeno
provedení vyklizovacích prací podle § 140 odst. 2.

(4) Uplatní-li účastník řízení podle odstavce 1 až 3 námitku
občanskoprávní povahy, o které stavební úřad nemůže rozhodnout na
základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek dotčených
orgánů nebo technických norem, a jde o řízení, kde hrozí nebezpečí z
prodlení, učiní si stavební úřad o námitce úsudek a rozhodne ve věci.
Účastníka řízení poučí o právu uplatnit námitku u soudu.

HLAVA III

AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR

§ 143

(1) Autorizovaným inspektorem jmenuje ministr pro místní rozvoj
fyzickou osobu, která

a) požádala o jmenování autorizovaným inspektorem,

b) dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního
směru a je autorizovanou osobou podle zvláštního právního předpisuˆ14),

c) prokázala nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném
vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o
zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisuˆ17),

d) prokázala svou bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů ne
starším 3 měsíců,

e) prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon
funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává
ministr pro místní rozvoj,

f) prokázala svoji disciplinární bezúhonnost.

(2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b), d) a e) a po
vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Komora“) může být
autorizovaným inspektorem výjimečně jmenován i odborník z vysoké školy,
výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, i když nesplňuje
předepsanou praxi.

(3) Při podání žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem je uchazeč
povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního
předpisuˆ46).

(4) Autorizovaný inspektor je pro výkon funkce jmenován s působností
pro celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba bude na jeho
žádost prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o deset roků, jestliže
prokazatelně činnost autorizovaného inspektora soustavně vykonával.

(5) Obsahové náležitosti žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem
stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti fyzické osoby
postupuje ministerstvo podle zákona o uznávání odborné
kvalifikaceˆ45a). V případě zjištění podstatného rozdílu v obsahu
vzdělávání a přípravy podle zákona o uznávání odborné kvalifikace se
úroveň teoretických a praktických znalostí potřebných pro výkon
povolání autorizovaného inspektora ověřuje rozdílovou zkouškou
vykonanou v českém nebo slovenském jazyce.

§ 144

(1) Funkce autorizovaného inspektora zaniká

a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,

b) písemným prohlášením autorizovaného inspektora o ukončení činnosti
doručeným ministru pro místní rozvoj,

c) uplynutím lhůty podle § 143 odst. 4, nebo

d) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl autorizovaný inspektor
zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost
k právním úkonům omezena.

(2) Ministr pro místní rozvoj rozhodne o odvolání autorizovaného
inspektora,

a) jestliže při své činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné
zájmy, které měl chránit, nebo se dopustil jednání neslučitelného s
postavením autorizovaného inspektora, nebo

b) pokud přestal být osobou bezúhonnou podle § 145.

(3) Ministr pro místní rozvoj může rozhodnout o odvolání autorizovaného
inspektora též pro jeho nečinnost delší než 3 roky.

(4) Činnost autorizovaného inspektora není živností podle zvláštního
právního předpisuˆ2) a může být vykonávána jako svobodné povolání.

(5) Právnické osoby mohou se souhlasem ministerstva vykonávat činnost
autorizovaného inspektora, jen pokud prokáží bezúhonnost a zabezpečí
její výkon osobami uvedenými v § 143 odst. 1 a 2. Při podání žádosti o
souhlas je žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního
právního předpisuˆ46). Veřejná obchodní společnost, jejímiž společníky
jsou výlučně osoby uvedené v § 143 odst. 1 a 2, může činnost
autorizovaného inspektora vykonávat bez souhlasu ministerstva.

(6) Vykonávají-li autorizovaní inspektoři svobodné povolání společně,
upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Účastníky sdruženíˆ46a)
mohou být výlučně osoby uvedené v § 143 odst. 1 a 2. Účastníci sdružení
jsou povinni vykonávat povolání pod společným jménem a ve společném
místě podnikání.

(7) Právnická osoba prokazuje svou bezúhonnost výpisem z evidence
Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců.

§ 145

(1) Za bezúhonnou se pro účely jmenování autorizovaným inspektorem
nepovažuje osoba,

a) která byla pravomocně odsouzena za trestný čin, který spáchala v
souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby anebo s činností
autorizovaného inspektora podle tohoto zákona,

b) které byla Komorou pravomocně uložena jako disciplinární opatření
pokuta nebo pozastavení či odnětí autorizace, nebylo-li k návrhu
autorizované osoby zrušeno soudemˆ47).

(2) Komora bezodkladně uvědomí ministra pro místní rozvoj o pravomocném
uložení disciplinárního opatření autorizovanému inspektorovi.

§ 146

(1) Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se
sjednává písemnou smlouvou. Ve smlouvě může být sjednána i úhrada
vynaložených nákladů.

(2) Autorizovaný inspektor odpovídá za škodu způsobenou výkonem své
činnosti. Před započetím činnosti a po celou dobu jejího trvání musí
mít uzavřeno pojištění z odpovědnosti za škodu. Na požádání osoby, se
kterou uzavírá smlouvu podle odstavce 1, je povinen sdělit výši částky,
na kterou je pojištěn.

(3) Autorizovaný inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci a
uchovávat ji po dobu nejméně 5 let. Při tom postupuje podle zvláštního
právního předpisuˆ48).

§ 147

Autorizovaný inspektor odpovídá za odbornou úroveň jím zpracovaných a
vydaných certifikátů, stanovisek, jakož i jiných dokumentů a
prováděných úkonů, za řádné a nestranné posouzení zjištěných
skutečností, dokumentace stavby a dalších podkladů podle požadavků
stanovených v tomto zákoně a odpovídá rovněž za návrh plánu kontrolních
prohlídek stavby.

§ 148

Autorizovaný inspektor nesmí svoji činnost vykonávat u staveb, na
kterých se podílel, podílí nebo má podílet při jejich přípravě anebo
provádění sám nebo osoba jemu blízká, kterou se pro účely tohoto zákona
rozumí

a) příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel,

b) osoby, s nimiž je ve vztahu

1. obchodním jako společník společnosti nebo jako účastník sdružení
anebo jako člen družstva;

2. pracovním nebo služebním.

§ 149

(1) Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě smlouvy se
stavebníkem a na jeho náklad

a) osvědčit způsobem stanoveným v § 117, že navrhovaná stavba může být
provedena,

b) zpracovat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního
souhlasu nebo pro jiné účely podle tohoto zákona,

c) dohlížet na provádění stavby.

(2) Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na
jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní
součinnost.

(3) Autorizovaný inspektor je povinen dbát soustavným vzděláváním o
prohlubování svých odborných a právních znalostí potřebných pro řádný
výkon funkce. K tomu vedle samostatného studia využívá zejména
vzdělávací akce organizované Komorou a vysokými školami.

§ 150

(1) Provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence
autorizovaných inspektorů a další úkony s tím související, organizačně
zajišťuje Komora. K zabezpečení jednotného postupu se zřizuje společný
koordinační orgán schvalovaný na návrh Komory ministrem pro místní
rozvoj. Náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním nese
uchazeč.

(2) Komora shromažďuje, eviduje, aktualizuje a poskytuje informace
nezbytné pro činnost autorizovaného inspektora. Na úhradu nákladů
spojených s touto činností se autorizovaný inspektor každoročně podílí
příspěvkem ve prospěch Komory. Výše příspěvku je shodná s příspěvkem
určeným členům Komory.

(3) Postup při jmenování členů koordinačního orgánu a jeho činnost,
přípravu, provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení
evidence autorizovaných inspektorů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 151

(1) Ministerstvo dozírá na přípravu ke zkoušce, na osnovy a postup při
provádění zkoušek, na podklady pro jmenování a odvolávání
autorizovaných inspektorů, na činnost Komory a výkon agendy s tím
související. V součinnosti se stavebními úřady vykonává též dohled nad
činností autorizovaných inspektorů a může dát návrh na opatření podle §
144 odst. 2.

(2) Na provádění zkoušek autorizovaných inspektorů se nevztahuje
správní řád.

HLAVA IV

POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST OSOB PŘI PŘÍPRAVĚ A PROVÁDĚNÍ STAVEB

§ 152

Stavebník

(1) Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby;
tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na
zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu
životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Tyto povinnosti
má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani
ohlášení nebo u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního
zařízení. U staveb prováděných svépomocí je stavebník rovněž povinen
uvést do souladu prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou
dokumentací. O zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je
povinen v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo
dotčené.

(2) Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto
zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování
projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen
zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá
potřebné oprávnění sám.

(3) Při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo
ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen

a) oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a
sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné
formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude
vykonávat stavební dozor; změny v těchto skutečnostech oznámí
neprodleně stavebnímu úřadu,

b) před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na
staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení
stavby, případně do vydání kolaudačního souhlasu; rozsáhlé stavby se
mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku,

c) zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená
dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo
její změny, popřípadě jejich kopie,

d) ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních
prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu
nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,

e) ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na
stavbě, které ohrožují životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby;
tuto povinnost má stavebník i u staveb podle § 103.

(4) U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební
podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický
dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci
pro tuto stavbu může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního
právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta,
popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou
projektovou dokumentací.

§ 153

Stavbyvedoucí a stavební dozor

(1) Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s
rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou
projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně
života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících
ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a
provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169),
popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě
existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen
zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu
se stavbou.

(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při
provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se
nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní
prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor
stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s
koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na
staveništi.

(3) Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za
soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení
obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných
technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření
vydaných k uskutečnění stavby.

(4) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění
stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na
staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a
konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o
stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí
nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je
neprodleně stavebnímu úřadu.

§ 154

Vlastník stavby a zařízení

(1) Vlastník stavby je povinen

a) udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence,

b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují
životy či zdraví osob nebo zvířat,

c) umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné
důvody, této prohlídky se zúčastnit,

d) uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního
souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas
nevyžaduje,

e) uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného
provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou
dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby.

(2) Vlastník zařízení, které podléhá tomuto zákonu, je povinen

a) udržovat zařízení v řádném stavu po celou dobu jeho existence,

b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na zařízení, které
ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat,

c) umožnit kontrolní prohlídku zařízení, a pokud tomu nebrání vážné
důvody, této prohlídky se zúčastnit,

d) uchovávat dokumentaci skutečného provedení zařízení, rozhodnutí,
souhlasy a jiné důležité doklady týkající se zařízení po celou dobu
jeho existence.

§ 155

Právnické a fyzické osoby podnikající ve výstavbě a vlastníci staveb
jsou povinni bezodkladně ohlašovat ministerstvu a příslušnému
stavebnímu úřadu havárie a často se opakující poruchy staveb a výsledky
šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k
ohrožení životů osob nebo ke značným škodám.

§ 156

Požadavky na stavby

(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky,
materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti
stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a
běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na
mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu
zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby
včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu
energie a ochranu tepla.

(2) Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou
kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů,
jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisůˆ39).

§ 157

Stavební deník

(1) Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení
stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně
zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby; u ohlašovaných staveb
uvedených v § 104 odst. 2 písm. f) až j) a n) a písm. l), m), o) a p)
postačí jednoduchý záznam o stavbě.

(2) Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést
zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do
nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba
vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku
stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací.
Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor
stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi,
autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát
podle § 117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle
zvláštních právních předpisůˆ4).

(3) Po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního
deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi.

(4) Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o
stavbě a způsob jejich vedení stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST PÁTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

VYBRANÉ ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ A SOUČINNOST VLASTNÍKŮ TECHNICKÉ
INFRASTRUKTURY

§ 158

Vybrané činnosti ve výstavbě

(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných
zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly
oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisuˆ14).
Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se
rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie,
dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace pro
vydání stavebního povolení, pro ohlašované stavby podle § 104 odst. 2
písm. a) až d), pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy, a odborné
vedení provádění stavby nebo její změny.

(2) Projektovou dokumentací je dokumentace pro vydání stavebního
povolení, projektová dokumentace ohlášení stavby podle § 104 odst. 2
písm. a) až d), projektová dokumentace pro provádění stavby a
projektová dokumentace pro nezbytné úpravy podle § 137.

§ 159

Projektová činnost ve výstavbě

(1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím
zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace
pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z
hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen
dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány
územního plánování a dotčenými orgány.

(2) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost
stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a
proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a
ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na
životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných
požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru.
Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly
kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové
dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu
s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí
zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci
stavby jako celku tím není dotčena.

(3) Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. e)
až i) a n) může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má
vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo
střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky
praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje
ustanovení odstavce 2.

§ 160

Provádění staveb

(1) Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který
při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby
stavbyvedoucím, pokud v odstavcích 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je
povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je
předepsáno zvláštní oprávněníˆ49), vykonávaly jen osoby, které jsou
držiteli takového oprávnění.

(2) Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s
rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou
projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu,
popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit
dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a
bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

(3) Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět

a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103,

b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104.

(4) Stavby uvedené v odstavci 3 lze provádět svépomocí, pokud stavebník
zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně
způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je
kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení
provádění stavby stavbyvedoucím.

§ 161

Vlastníci technické infrastruktury

(1) Vlastníci technické infrastruktury jsou povinni vést o ní evidenci,
která musí obsahovat polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných
případech, s ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové
umístění. Na žádost pořizovatele územně analytických podkladů, územně
plánovací dokumentace, obecního úřadu, žadatele o vydání regulačního
plánu nebo územního rozhodnutí, stavebníka nebo osoby jím zmocněné
sdělí vlastník technické infrastruktury ve lhůtě do 30 dnů údaje o její
poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro
projektovou činnost a provedení stavby.

(2) Na výzvu orgánu územního plánování a stavebního úřadu jsou
vlastníci technické infrastruktury povinni jim bez průtahů poskytnout
nezbytnou součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona.

HLAVA II

EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI, UKLÁDÁNÍ PÍSEMNOSTÍ A NAHLÍŽENÍ DO
NICH

§ 162

(1) Evidenci územně plánovací činnosti vede ministerstvo, popřípadě jím
pověřená organizační složka státu a vkládá do ní data na návrh
Ministerstva obrany.

(2) Předmětem evidence územně plánovací činnosti jsou data o

a) územně plánovací dokumentaci a průběhu jejího pořizování,

b) zastavitelných plochách nad 10 ha a účelu jejich využití,

c) územních studiích.

(3) Evidence územně plánovací činnosti se zveřejňuje způsobem
umožňujícím dálkový přístup.

(4) Krajský úřad, popřípadě jím pověřené úřady územního plánování,
vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní
obvod.

(5) Úřad územního plánování podává krajskému úřadu návrhy na vložení
dat do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod.

(6) Obecní úřad, který splňuje podmínky pro výkon pořizovatele, podává
krajskému úřadu návrhy na vložení dat do evidence územně plánovací
činnosti.

(7) Obsahové náležitosti podkladů pro evidenci územně plánovací
činnosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 163

(1) Politiku územního rozvoje a zprávu o jejím uplatňování ukládá
ministerstvo.

(2) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
schválenou politiku územního rozvoje a zprávu o jejím uplatňování a
místo, kde je možné do ní a do její dokladové dokumentace nahlížet, a
zašle ji krajským úřadům.

§ 164

(1) Zásady územního rozvoje, včetně dokladů o jejich pořizování ukládá
krajský úřad; zásady územního rozvoje opatřené záznamem o účinnosti se
poskytují v rozsahu potřebném pro výkon působnosti stavebním úřadům,
úřadům územního plánování na území kraje a krajským úřadům sousedních
krajů. Zásady územního rozvoje opatřené záznamem o účinnosti krajský
úřad zasílá ministerstvu.

(2) Krajský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vydané
zásady územního rozvoje spolu s usnesením zastupitelstva kraje a místa,
kde je možné do nich a do dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí
dotčeným orgánům neuvedeným v odstavci 1 jednotlivě. Krajský úřad
rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zprávu o
uplatňování zásad územního rozvoje schválenou zastupitelstvem kraje.

§ 165

(1) Územní plán a regulační plán, včetně dokladů o jeho pořizování,
ukládá pořizovatel u obce, pro kterou byl pořízen; opatřené záznamem o
účinnosti je poskytuje stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a
krajskému úřadu.

(2) Pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o
vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této
územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet;
toto oznámí dotčeným orgánům neuvedeným v odstavci 1 jednotlivě.
Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu.

§ 166

(1) Územně analytické podklady a jejich aktualizace ukládá pořizovatel
a poskytuje je stavebním úřadům v rozsahu potřebném pro výkon jejich
působnosti. Pořizovatel poskytuje územně analytické podklady na základě
žádosti poskytovatele údajů, od kterých je, s výjimkou orgánů veřejné
správy a jimi zřízených organizací, oprávněn požadovat úhradu nákladů
spojených s poskytnutím územně analytických podkladů, nejvýše však do
ceny nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na jejich
doručení žadateli.

(2) Pořizovatel zveřejňuje územně analytické podklady a jejich
aktualizace v rozsahu a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Územní studii ukládá její pořizovatel; poskytuje ji tomu, na jehož
návrh nebo žádost byla pořízena, obci a stavebnímu úřadu. Místa, kde je
do územní studie možné nahlížet, oznámí jednotlivě dotčeným orgánům.

§ 167

(1) Veškerá pravomocná rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu
podle tohoto zákona, podklady pro správní řízení a pro jiná opatření,
včetně ověřené projektové dokumentace a certifikátů od autorizovaného
inspektora, eviduje a ukládá příslušný stavební úřad.

(2) Obecný stavební úřad zasílá svá pravomocná rozhodnutí a jiná
opatření podle tohoto zákona, včetně ověřené projektové dokumentace a
certifikátů od autorizovaného inspektora, místně příslušnému obecnímu
úřadu, pokud není doručováno obci.

(3) Místně příslušný obecní úřad, který není stavebním úřadem, eviduje
a ukládá rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu a ověřenou
projektovou dokumentaci týkající se stavby.

(4) U staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů ukládá
podklady a projektovou dokumentaci výhradně příslušný stavební úřad.

§ 168

(1) Opatření obecné povahy po dni nabytí jeho účinnosti opatří
příslušný orgán záznamem o jeho účinnosti; ustanovení § 75 správního
řádu se použije přiměřeně.

(2) Vedení spisové služby a nahlížení do spisu se řídí ustanoveními
správního řádu a zvláštního právního předpisuˆ50). Kopii dokumentace
stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo
dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se
dokumentace týká. V odůvodněných případech lze usnesením odepřít
nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro obranu
státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, popřípadě z důvodů ochrany
osob a jejich majetku.

HLAVA III

OBECNÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU, ÚČELY VYVLASTNĚNÍ A ÚPRAVA NĚKTERÝCH
DALŠÍCH PRÁV A POVINNOSTÍ

§ 169

Obecné požadavky na výstavbu

(1) Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy
jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při
povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry
územního plánování a obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2 písm.
e)] stanovené prováděcími právními předpisy.

(2) Výjimku z obecných požadavků na výstavbu, jakož i řešení územního
plánu nebo regulačního plánu odchylně od nich lze v jednotlivých
odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího
právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně
umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a
života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené
výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na
výstavbu.

(3) O výjimce z obecných požadavků na využívání území při pořizování
územního plánu a regulačního plánu rozhoduje příslušný pořizovatel. O
výjimce z obecných požadavků na využívání území pro územní řízení
rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci. Pro územní
souhlas se výjimka nepřipouští.

(4) O výjimce z technických požadavků na stavby a technických požadavků
zabezpečujících bezbariérové užívání stavby rozhoduje stavební úřad
příslušný rozhodnout ve věci.

(5) Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být
spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením podle tohoto zákona;
nemusí však být ukončeno společným správním aktem.

(6) Rozhodnutí o povolení výjimky nebo odchylného řešení podle odstavců
2 až 5 lze vydat jen v dohodě nebo se souhlasem dotčeného orgánu, který
hájí zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, kterých se
odchylné řešení týká.

§ 170

Účely vyvlastnění

(1) Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo
jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout
nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a
jde-li o

a) veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury,
včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro
stanovený účel,

b) veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území
povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních
schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability
a ochranu archeologického dědictví,

c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,

d) asanaci (ozdravění) území.

(2) Právo k pozemku lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek
pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo
stavbě.

(3) Řízení o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, příslušnost k jeho
vedení a podmínky vyvlastnění upravuje zvláštní právní předpisˆ51).

§ 171

Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu

(1) Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu
vykonávají ministerstvo, krajské úřady jako orgány územního plánování,
úřady územního plánování a stavební úřady. Při výkonu této působnosti
dozírají na dodržování ustanovení tohoto zákona, právních předpisů
vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování opatření obecné povahy
a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona.

(2) Ministerstvo při provádění státního dozoru sleduje, jak orgány
veřejné správy vykonávají působnost stanovenou tímto zákonem, a státní
dozor nad činností autorizovaných inspektorů, který je součástí
státního dozoru ve věcech stavebního řádu.

(3) V případě zjištění nedostatků orgán uvedený v odstavci 1, se
zřetelem na jejich charakter a následky či možné následky, vyzve ke
zjednání nápravy nebo rozhodnutím uloží povinnost zjednat nápravu v
přiměřené lhůtě; v rozhodnutí může do doby zjednání nápravy pozastavit
nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování právní
povinnosti.

(4) Působnost jiných orgánů veřejné správy není ustanoveními odstavců 1
až 3 dotčena.

§ 172

Vstupy na pozemky a do staveb

(1) Pověřený zaměstnanec stavebního úřadu, orgánu územního plánování a
orgánu obce (dále jen "oprávněná úřední osoba")ˆ52), pokud plní úkoly
podle tohoto zákona, je oprávněn vstupovat na cizí pozemky, stavby a do
staveb s vědomím jejich vlastníků při

a) zjišťování stavu stavby a pozemku,

b) opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí
nebo opatření.

(2) V případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob či
zvířat, které nastalo v souvislosti s přípravou a prováděním
neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací nebo
vyklizení stavby ve veřejném zájmu, může oprávněná úřední osoba
vstoupit na pozemek, stavbu a do stavby i bez vědomí jejich vlastníka.
O tom musí vlastníka bez zbytečného odkladu informovat a uvést důvody,
které k tomu vedly.

(3) Do obydlí může oprávněná úřední osoba vstoupit, jen pokud je to
nezbytné pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti osob. Pokud je
obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské
činnosti, může do něj oprávněná úřední osoba vstoupit též, je-li to
nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy podle tohoto zákona. Uživatel
obydlí je v uvedených případech povinen oprávněné úřední osobě vstup do
obydlí umožnit.

(4) Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem, ve kterém je
uvedeno jméno, příjmení, zaměstnavatel a funkce oprávněné úřední osoby,
rozsah oprávnění a vymezení platnosti průkazu. Průkaz musí být opatřen
úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce osoby,
která pověření vydala. Pokud je to třeba, přizve oprávněná úřední osoba
na pozemek, stavbu a do stavby znalce, autorizovaného inspektora nebo
pověřeného pracovníka dotčeného orgánu, popřípadě další osoby uvedené v
§ 134 odst. 2. Oprávněné úřední osoby i přizvané osoby jsou povinny
dbát, aby při vstupu na pozemek, stavbu nebo do stavby nedošlo ke
škodě, které bylo možno zabránit.

(5) Pokud vlastník pozemku nebo stavby bude bránit vstupu oprávněné
úřední osobě nebo jí přizvané osobě, může mu stavební úřad rozhodnutím,
které je prvním úkonem v řízení, umožnění vstupu nařídit. Odvolání
proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(6) Zvláštní právní předpisy o vstupu na pozemky nebo do staveb v
okruhu zájmů obrany, bezpečnosti nebo jiného zájmu státu nejsou
dotčeny.

§ 173

Pořádková pokuta

(1) Stavební úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do 50 000
Kč tomu, kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení
kontrolní prohlídky, anebo plnění úkolů podle § 172 tím, že

a) znemožňuje oprávněné úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na
svůj pozemek nebo stavbu,

b) na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač je k
tomu podle tohoto zákona povinen.

(2) Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč může stavební úřad uložit vlastníku
technické infrastruktury, který neposkytl nezbytnou součinnost podle §
161 odst. 2, ačkoli byl k tomu vyzván.

(3) Při ukládání pořádkové pokuty podle odstavců 1 a 2 se postupuje
podle ustanovení správního řádu o pořádkové pokutěˆ53).

§ 174

Expertní součinnost

(1) V souvislosti s územním a stavebním řízením, s posuzováním
způsobilosti stavby k užívání, se změnami v užívání stavby, s
odstraňováním stavby, s dohledem a uplatňováním svých zvláštních
pravomocí může stavební úřad zabezpečit součinnost autorizovaného
inspektora, znalce a vědeckého nebo jiného specializovaného odborného
pracoviště.

(2) Půjde-li o opatření ukládané ve veřejném zájmu, kdy stav stavby ani
opatření stavebního úřadu nejsou vyvolány neplněním povinností
vlastníka stavby, hradí náklady na expertní práce, zejména zpracování
posudků, stanovisek a jiných podkladů stavební úřad. V ostatních
případech nese podle okolností tyto náklady nebo jejich část vlastník
stavby, popřípadě stavebník; povinnost hradit náklady nebo jejich část
uloží stavební úřad rozhodnutím. Obdobně se postupuje, nařídí-li
stavební úřad sejmutí a přezkoušení vzorků, zkoušky stavebních
materiálů, popřípadě provedení jiných odborných úkonů a zkoušek.

(3) Právní úprava úhrady dalších nákladů, zejména nákladů správního
řízení, tím není dotčena.

HLAVA IV

OCHRANA VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ A SOUČINNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

§ 175

(1) V územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra
lze v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu vydat územní
rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jejich závazného stanoviska.
Vymezená území oznámí pořizovatelům územně analytických podkladů a
stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se nacházejí.

(2) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra mohou v územích
vymezených podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky
na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí závazné stanovisko
ke změnám stavby. Náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní
požadavek Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra hradí tyto
orgány.

§ 176

(1) Dojde-li při postupu podle tohoto zákona nebo v souvislosti s tím k
nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo
chráněných částí přírody anebo k archeologickým nálezům, je stavebník
povinen neprodleně oznámit nález stavebnímu úřadu a orgánu státní
památkové péče nebo orgánu ochrany přírody a zároveň učinit opatření
nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, a práce v místě
nálezu přerušit. Tuto povinnost může stavebník přenést smlouvou na
stavebního podnikatele nebo na osobu zabezpečující přípravu stavby či
provádějící jiné práce podle tohoto zákona. Stavební úřad v dohodě s
příslušným dotčeným orgánem stanoví podmínky k zabezpečení zájmů státní
památkové péče a ochrany přírody a krajiny, popřípadě rozhodne o
přerušení prací.

(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nepostačují podmínky stanovené
stavebním úřadem podle odstavce 1, může orgán státní památkové péče
nebo orgán ochrany přírody do 5 pracovních dnů od oznámení nálezu
stanovit opatření k ochraně nálezu a rozhodnout o přerušení prací. V
takovém případě může stavebník v pracích pokračovat až na základě
písemného souhlasu orgánu, který rozhodl o přerušení prací. Kopie
rozhodnutí a souhlasu se zasílá příslušnému stavebnímu úřadu.

(3) Na základě oznámení nálezu podle odstavce 2 může stavební úřad po
dohodě s orgánem státní památkové péče nebo orgánem ochrany přírody
vydané stavební povolení ve veřejném zájmu změnit.

(4) Ministerstvo kultury může na návrh orgánu státní památkové péče
nebo Archeologického ústavu Akademie věd České republiky rozhodnout, že
se jedná o nález mimořádného významu, a z vlastního podnětu jej
prohlásí za kulturní památkuˆ32). Kopie rozhodnutí se zasílá
příslušnému stavebnímu úřadu.

(5) Na základě rozhodnutí podle odstavce 4 může stavební úřad po dohodě
s Ministerstvem kultury vydané stavební povolení ve veřejném zájmu
změnit nebo zrušit.

(6) Stavebník může uplatnit nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly
v důsledku postupu podle odstavců 2 a 3, u orgánu státní památkové péče
nebo orgánu ochrany přírody, anebo v důsledku postupu podle odstavce 5
u Ministerstva kultury, a to ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí právní
moci rozhodnutí, na jehož základě mu tyto náklady vznikly; jinak nárok
na jejich náhradu zaniká.

§ 177

Mimořádné postupy

(1) Pokud při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu
ohrožení státu nebo válečného stavu podle zvláštního právního
předpisuˆ54) anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné
havárii je třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění
možných dopadů mimořádné události, lze se v mezích odstavců 2 až 4
odchýlit od postupů stanovených tímto zákonem.

(2) Opatření na stavbách a pozemcích spočívající podle okolností i v
provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se
předchází bezprostředně hrozícím důsledkům živelní pohromy nebo závažné
havárie, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví
osob, popřípadě jiným škodám, mohou být zahájena bez předchozího
rozhodnutí nebo jiného opatření podle tohoto zákona, nestanoví-li
zvláštní právní předpisy jinak. Stavebnímu úřadu však musí být
neprodleně oznámeno, že jsou taková opatření prováděna. V následném
stavebním řízení o stavbě, pokud je podle tohoto zákona vyžadováno, lze
postupovat podle odstavců 3 a 4.

(3) Jestliže se stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené
živelní pohromou nebo závažnou havárií mohou v souladu se zvláštními
právními předpisy obnovit ve shodě s původními rozhodnutími nebo jinými
opatřeními stavebního úřadu, postačí, že takové opatření bylo předem
stavebnímu úřadu ohlášeno. Pro tento postup platí ustanovení § 106
odst. 1 obdobně s tím, že lhůta pro písemné sdělení stavebního úřadu,
že proti obnovení stavby nemá námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou
údaje o stavbě nebo terénních úpravách, které mají být obnoveny,
jednoduchý technický popis prací a osoba, která bude činnost provádět.

(4) Souhlas stavebního úřadu podle odstavce 3 platí po dobu 12 měsíců;
nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s prováděním
ohlášených prací započato. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni,
kdy byl stavebníkovi doručen písemný souhlas, nebo dnem následujícím po
dni, kdy uplynulo 7 dnů ode dne ohlášení.

(5) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést
ke zmírnění nebo odvrácení dopadů živelní pohromy nebo závažné havárie
stavby, může být

a) po projednání se stavebním úřadem upuštěno od vydání územního
rozhodnutí nebo územního souhlasu, popřípadě stanoveno, že k provedení
stavby nebo terénních úprav postačí souhlas stavebního úřadu s jejich
ohlášením,

b) po projednání se stavebním úřadem omezen obsah žádosti a jejích
příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,

c) stanoveno v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k
žádosti, popřípadě jiné doklady budou předloženy ve stanovené lhůtě
dodatečně,

d) v odůvodněných případech vydáno předběžné povolení, v němž se
stanoví lhůta dodatečného předložení podkladů; po jejich předložení se
provede řízení a vydá rozhodnutí,

e) zkrácena lhůta pro provedení právního úkonu účastníků řízení,
nejvýše však na polovinu lhůty stanovené tímto zákonem nebo zvláštním
právním předpisem; o zkrácení lhůt stavební úřad poučí účastníky řízení
v oznámení o zahájení řízení.

(6) Odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení podle odstavce 5 nemá
odkladný účinek.

(7) Dokončení staveb a prací provedených podle odstavců 2, 3 a 5 je
stavebník povinen bezodkladně oznámit stavebnímu úřadu.

HLAVA V

SPRÁVNÍ DELIKTY

Přestupky

§ 178

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo
udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového
ohlášení, nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy anebo
zařízení užívá (§ 104),

b) stavbu, na kterou se vztahuje povinnost oznámení podle § 120 odst.
1, užívá bez zkoušek a jejich vyhodnocení, které je povinen stavebník
podle § 119 zajistit,

c) odstraní stavbu, terénní úpravy nebo zařízení uvedené v § 104, aniž
by takový záměr byl ohlášen podle § 128 odst. 1, anebo toto odstranění
provede bez povolení přesto, že stavební úřad podle § 128 odst. 3
sdělil, že k odstranění je třeba povolení,

d) provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle zvláštního
právního předpisuˆ14) (§ 158),

e) nevyvěsí informaci o záměru a o tom, že podala žádost o vydání
územního rozhodnutí (§ 87 odst. 2),

f) provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto
rozhodnutí nebo v rozporu s ním, popřípadě bez územního souhlasu anebo
v rozporu s ním nebo provádí činnosti územním rozhodnutím zakázané,

g) provádí změnu stavby bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní
smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),

h) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě
stavebním povolením nebo v rozporu s účelem změny stavby provedené na
základě ohlášení anebo takové užívání umožní jiné osobě (§ 126 odst.
1),

i) užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120
odst. 1 nebo kolaudačním souhlasem vydaným stavebníkovi podle § 122
anebo v rozporu s povolenou změnou v užívání stavby nebo takové užívání
stavby umožní jiné osobě,

j) odstraní stavbu, která vyžaduje stavební povolení, aniž by
odstranění stavby bylo podle § 128 odst. 1 ohlášeno, nebo odstranění
provede bez povolení přesto, že stavební úřad podle § 128 odst. 3
sdělil, že k odstranění je třeba povolení,

k) provádí novou stavbu bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní
smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),

l) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové
rozhodnutí třeba, nebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního
rozhodnutí (§ 126 odst. 1),

m) užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes
zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2 anebo bez kolaudačního
souhlasu vydaného podle § 122 nebo takové užívání stavby umožní jiné
osobě, nebo

n) provádí bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§
116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117) anebo bez
ohlášení stavbu nebo její změnu v chráněném území nebo v ochranném
pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území.

(2) Stavebník, stavbyvedoucí, fyzická osoba vykonávající stavební dozor
nebo vlastník stavby se dopustí přestupku tím, že neodstraní závadu
zjištěnou při kontrolní prohlídce stavby ve lhůtě stanovené ve výzvě
stavebního úřadu podle § 134 odst. 2.

(3) Stavebník se dopustí přestupku tím, že

a) provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo
udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, v rozporu s
ohlášením nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy anebo
zařízení užívá (§ 104),

b) poruší povinnost stanovenou v § 152 odst. 1 nebo nesplní povinnost
uloženou v § 152 odst. 3,

c) přes výzvu stavebního úřadu podle § 134 odst. 4 nezastaví práce na
stavbě,

d) provádí změnu stavby v rozporu se stavebním povolením (§ 115),
veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného
inspektora (§ 117),

e) provádí novou stavbu v rozporu se stavebním povolením (§ 115),
veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného
inspektora (§ 117),

f) nesplní povinnost k ochraně veřejných zájmů podle § 176 odst. 1,
nebo

g) provádí v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní
smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117)
anebo ohlášením stavbu nebo její změny v chráněném území nebo v
ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném
území.

(4) Stavbyvedoucí se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost při
přípravě a provádění stavby podle § 153 odst. 1 nebo 2.

(5) Fyzická osoba vykonávající stavební dozor se dopustí přestupku tím,
že nesplní povinnost při přípravě a provádění stavby podle § 153 odst.
3 nebo 4.

(6) Vlastník technické infrastruktury se dopustí přestupku tím, že
nesplní povinnost podle § 161.

§ 179

Za přestupek podle § 178 lze uložit pokutu

a) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c),
d) a e), odstavce 3 písm. a), b) a c) a odstavců 2, 4, 5 a 6,

b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g), h),
i) a j) a odstavce 3 písm. d),

c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k), l) a
m) a odstavce 3 písm. e) a f),

d) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) a
odstavce 3 písm. g).

Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob

§ 180

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že

a) provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo
udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového
ohlášení, nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy anebo
zařízení užívá (§ 104),

b) stavbu, na kterou se vztahuje povinnost oznámení podle § 120 odst.
1, užívá bez zkoušek a jejich vyhodnocení, které je povinen stavebník
podle § 119 zajistit,

c) odstraní stavbu, terénní úpravy nebo zařízení uvedené v § 104, aniž
by takový záměr byl ohlášen podle § 128 odst. 1, anebo toto odstranění
provede bez povolení přesto, že stavební úřad podle § 128 odst. 3
sdělil, že k odstranění je třeba povolení,

d) provádí vybrané činnosti ve výstavbě fyzickými osobami, které nemají
oprávnění podle zvláštního právního předpisuˆ14) (§ 158), e) nevyvěsí
informaci o záměru a o tom, že podala žádost o vydání územního
rozhodnutí (§ 87 odst. 2),

f) provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto
rozhodnutí nebo v rozporu s ním, popřípadě bez územního souhlasu anebo
v rozporu s ním nebo provádí činnosti územním rozhodnutím zakázané,

g) provádí změnu stavby bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní
smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),

h) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě
stavebním povolením nebo v rozporu s účelem změny stavby provedené na
základě ohlášení anebo takové užívání umožní jiné osobě (§ 126 odst.
1),

i) užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120
odst. 1 nebo kolaudačním souhlasem vydaným stavebníkovi podle § 122
anebo v rozporu s povolenou změnou v užívání stavby nebo takové užívání
stavby umožní jiné osobě,

j) odstraní stavbu, která vyžaduje stavební povolení, aniž by
odstranění stavby bylo podle § 128 odst. 1 ohlášeno, nebo odstranění
provede bez povolení přesto, že stavební úřad podle § 128 odst. 3
sdělil, že k odstranění je třeba povolení,

k) provádí novou stavbu bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní
smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),

l) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové
rozhodnutí třeba, nebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního
rozhodnutí (§ 126 odst. 1),

m) užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes
zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2 anebo bez kolaudačního
souhlasu vydaného podle § 122 nebo takové užívání stavby umožní jiné
osobě, nebo

n) provádí bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§
116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117) anebo bez
ohlášení stavbu nebo její změnu v chráněném území nebo v ochranném
pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník anebo
vlastník stavby dopustí správního deliktu tím, že neodstraní závadu
zjištěnou při kontrolní prohlídce stavby ve lhůtě stanovené ve výzvě
stavebního úřadu podle § 134 odst. 2.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník dopustí
správního deliktu tím, že

a) provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení anebo
udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, v rozporu s
ohlášením nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy anebo
zařízení užívá (§ 104),

b) poruší povinnost stanovenou v § 152 odst. 1 nebo nesplní povinnost
uloženou v § 152 odst. 3,

c) přes výzvu stavebního úřadu podle § 134 odst. 4 nezastaví práce na
stavbě,

d) provádí změnu stavby v rozporu se stavebním povolením (§ 115),
veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného
inspektora (§ 117),

e) provádí novou stavbu v rozporu se stavebním povolením (§ 115),
veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného
inspektora (§ 117),

f) nesplní povinnost k ochraně veřejných zájmů podle § 176 odst. 1,
nebo

g) provádí v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní
smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117)
anebo ohlášením stavby nebo její změny v chráněném území nebo v
ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném
území.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník technické
infrastruktury dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost
podle § 161.

(5) Stavební podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že jako
zhotovitel provádí pro jiného

a) činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto
rozhodnutí nebo v rozporu s ním, popřípadě bez územního souhlasu anebo
v rozporu s ním nebo provádí činnosti územním rozhodnutím zakázané,

b) stavbu nebo změnu stavby, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací
práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení
nebo v rozporu s ním (§ 104), nebo

c) stavbu nebo změnu stavby bez stavebního povolení (§ 115),
veřejnoprávní smlouvy (§ 116), certifikátu autorizovaného inspektora (§
117) nebo v rozporu s nimi.

§ 181

Za správní delikt podle § 180 se uloží pokuta

a) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
b), c), d) a e), odstavce 3 písm. a), b) a c), odstavců 2 a 4 a
odstavce 5 písm. b),

b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f),
g), h), i) a j), odstavce 3 písm. d) a odstavce 5 písm. a) a c),

c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. k),
l) a m) a odstavce 3 písm. e) a f),

d) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. n) a
odstavce 3 písm. g).

§ 182

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
stavební úřad o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
stavební úřad příslušný podle § 13, 15 a 16. Dopustí-li se správního
deliktu podle tohoto zákona obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem
příslušným vést řízení o správním deliktu, určí nadřízený orgán, který
jiný obecní úřad, který je stavebním úřadem, provede řízení a vydá
rozhodnutí.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osobyˆ55) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona
o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

§ 183

(1) Pokuty vybírá a vymáhá správní orgán, který je uložil.

(2) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost
správního orgánu, který pokutu uložil.

HLAVA VI

SPOLEČNÉ USTANOVENÍ K SOUDNÍMU PŘEZKUMU

§ 184

Při přezkoumání opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona
soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době
rozhodování správního orgánu.

ČÁST ŠESTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Přechodná ustanovení

§ 185

(1) Poskytovatelé údajů poskytnou údaje o území pro pořízení územně
analytických podkladů nejpozději do 9 měsíců po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona úřadům územního plánování a krajským úřadům. Doloží-li
poskytovatel údajů v této lhůtě závažné důvody, může být lhůta
prodloužena nejdéle o 3 měsíce.

(2) Vlastník technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne ve lhůtě do 9 měsíců po
dni nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu územního plánování
polohopisnou situaci technické infrastruktury. Do 6 let po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje této situace v
souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrálníˆ18) v
měřítku katastrální mapy nebo měřítku podrobnějším.

(3) Územně analytické podklady pořídí pro své správní území úřad
územního plánování do 24 měsíců a krajský úřad do 30 měsíců po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebudou-li územně analytické podklady
pořízeny, bude pořízení územně plánovací dokumentace vždy zahrnovat i
zpracování průzkumů a rozborů řešeného území v rozsahu odpovídajícím
územně analytickým podkladům.

(4) Urbanistické studie, územní generely a územní prognózy, zpracované
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nepřesahují hranice
působnosti jednoho úřadu územního plánování, prověří tento úřad ve
spolupráci s dotčenými obcemi z hlediska jejich aktuálnosti; v
ostatních případech prověří jejich aktuálnost krajský úřad ve
spolupráci s dotčenými úřady územního plánování. Úřad, který potvrdil
aktuálnost urbanistické studie, územního generelu a územní prognózy,
podá návrh na vložení dat, popřípadě vloží data o nich do evidence
územně plánovací činnosti.

(5) Zadání urbanistické studie, územního generelu nebo územní prognózy,
rozpracovaných ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za
zadání územní studie.

§ 186

Politiku územního rozvoje pořídí ministerstvo a předloží vládě ke
schválení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 187

(1) Územně plánovací dokumentace schválená přede dnem 1. července 1992
pozbývá platnosti nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.

(2) Krajský úřad prověří územní plány velkých územních celků z hlediska
aktuálnosti jednotlivých záměrů a splnění kritérií jejich nadmístního
významu. Záměry vyhovující uvedeným hlediskům převezme bez věcné změny
do návrhu zásad územního rozvoje projednaných s dotčenými orgány.
Územní plán velkého územního celku a právní předpis, kterým byla
vyhlášena jeho závazná část, pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti
zásad územního rozvoje pro území těmito zásadami řešené.

(3) Zásady územního rozvoje pořídí krajský úřad a vydá zastupitelstvo
kraje nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Uplynutím této lhůty pozbývají platnosti územní plány velkých územních
celků.

(4) Při pořízení prvních zásad územního rozvoje zpracuje krajský úřad
jejich zadání, které obsahuje hlavní cíle a požadavky na jejich řešení.
Zadání zašle jednotlivě dotčeným orgánům, dotčeným obcím, sousedním
krajům a ministerstvu, které mohou do 30 dnů po obdržení uplatnit své
požadavky, včetně požadavků na vyhodnocení vlivu uplatňování zásad
územního rozvoje na podmínky udržitelného rozvoje v území. Krajský úřad
návrh zadání, upravený podle výsledků projednání, předloží ke
schválení. Zadání pro pořízení zásad územního rozvoje schvaluje
zastupitelstvo kraje.

(5) Ustanovení § 45 odst. 2 se neuplatní na první vydané zásady
územního rozvoje.

(6) Schválené zadání územního plánu velkého územního celku a zpracovaný
návrh územního plánu velkého územního celku, které splňují požadavky
tohoto zákona na zásady územního rozvoje, se považují za schválené
zadání zásad územního rozvoje a návrh zásad územního rozvoje.

(7) Do doby vydání zásad územního rozvoje se považují za závaznou část
územního plánu velkého územního celku rozvojové plochy nadmístního
významu, plochy a koridory umožňující umístění staveb dopravní a
technické infrastruktury nadmístního významu, vymezení regionálních a
nadregionálních územních systémů ekologické stability, limity využití
území nadmístního významu a plochy pro veřejně prospěšné stavby
obsažené ve schváleném územním plánu velkého územního celku; ostatní
části řešení pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Při projednávání a vydání návrhu změny územního plánu velkého územního
celku se postupuje přiměřeně podle § 37 odst. 2 až 5, § 38 až 41.

§ 188

(1) Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní
plán obce a regulační plán schválené před 1. lednem 2007 lze do 31.
prosince 2015 podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy
projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti.

(2) Územní plány obcí, regulační plány a jejich změny, u kterých bylo
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování, se podle
tohoto zákona upraví, projednají a vydají; přitom činnosti ukončené
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle právních
předpisů platných a účinných do 31. prosince 2006.

(3) Při projednání a vydání návrhu změny územního plánu obce,
regulačního plánu nebo územně plánovací dokumentace sídelního útvaru
nebo zóny schválené do 31. prosince 2006 se postupuje podle tohoto
zákona. O úpravě směrné části této dokumentace rozhoduje pro své území
obecní úřad, v ostatních případech úřad územního plánování. Při úpravě
se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

(4) Obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část územně
plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce
nebo regulačního plánu, se pro účely tohoto zákona považují za opatření
obecné povahy; ustanovení § 174 odst. 2 správního řádu se
nepoužijeˆ56a).

§ 188a

(1) Na území obce nebo části území obce, která nemá platný územní plán,
územní plán obce, popřípadě územně plánovací dokumentaci sídelního
útvaru nebo zóny, lze do doby vydaní územního plánu, nejpozději však do
31. prosince 2015, umisťovat v nezastavěném území kromě staveb,
zařízení a jiných opatření uvedených v § 18 odst. 5 také

a) stavby, pro které byly podle právních předpisů platných a účinných k
31. prosinci 2006 pravomocně povoleny stavby technické infrastruktury,

b) stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do
31. prosince 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací
činnosti,

c) stavby pro bydlení na pozemcích, které mají společnou hranici s
pozemky v zastavěném území, které je tvořeno více než jedním zastavěným
stavebním pozemkem,

d) stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení; stavba pro
zemědělství může mít nejvýše tři samostatné byty, přičemž součet
podlahových ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu
celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m2,

e) stavby občanského vybavení na pozemcích, které mají společnou
hranici s pozemky v zastavěném území; pozemek, na kterém je stavba
umisťována, může mít rozlohu nejvýše 5000 m2.

(2) Stavby uvedené v odstavci 1 písm. c) až e) lze umisťovat jen se
souhlasem zastupitelstva obce, na jejímž území má být stavba umístěna.
Souhlas zastupitelstva obce může obsahovat podmínky pro umístění takové
stavby. V řízení o umisťování těchto staveb má zastupitelstvo obce
postavení dotčeného orgánu; v tomto případě není obec účastníkem
řízení.

§ 189

(1) Za zastavěné území se považuje současně zastavěné území obce
vyznačené podle dosavadních právních předpisů v územním plánu obce nebo
v regulačním plánu, a to po dobu platnosti této územně plánovací
dokumentace. V případě pořizování a vydání jejich změny se zastavěné
území aktualizuje podle tohoto zákona.

(2) Platné územní plány velkých územních celků jsou ve schváleném
rozsahu závazné pro pořizování územních plánů, regulačních plánů a pro
rozhodování v území. Platné územní plány obcí a územně plánovací
dokumentace sídelních útvarů jsou závazné pro pořizování regulačních
plánů schvalovaných zastupitelstvy obcí a pro rozhodování v území.

(3) Kvalifikační předpoklad pro výkon územně plánovací činnosti splňuje
úředník, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona územně
plánovací činnost na ministerstvu, krajském úřadu nebo obecním úřadu a
má příslušné osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního
právního předpisuˆ17) vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 189a

Při změnách a rušení stavebních uzávěr vyhlášených podle právních
předpisů účinných před 31. prosincem 2006 a při povolování výjimek z
nich se postupuje podle tohoto zákona.

§ 190

(1) Obecné stavební úřady vykonávají působnost podle tohoto zákona ve
správních obvodech, ve kterých vykonávaly působnost k 31. prosinci
2006.

(2) Obec, jejíž obecní úřad je obecným stavebním úřadem, může uzavřít
veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí o tom, že pro ni bude vykonávat
působnost stavebního úřadu; přitom postupuje podle správního řádu.
Jinak pro takovou obec vykonává působnost obecného stavebního úřadu
pověřený obecní úřad, v jehož správním obvodu leží.

(3) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou

a) stavebních řízení neukončených v prvním stupni, která se týkají
staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové
stavby se hledí jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v
tomto případě považuje žádost o vydání stavebního povolení a za den
ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) řízení o správním deliktu spáchaném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro obviněného příznivější,

c) řízení o přestupku a správním deliktu, kdy podle nové právní úpravy
se jednání obviněného nepovažuje za porušení stavební kázně; v takovém
případě se řízení zastaví,

d) řízení o vyvlastnění, které se dokončí podle zvláštního právního
předpisu.

(4) Neukončená řízení vedená podle dosavadní právní úpravy dokončí
stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení v dané věci
podle tohoto zákona.

(5) U staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se provede kolaudační řízení podle dosavadních právních
předpisů.

(6) V případě pochybnosti příslušný krajský úřad stanoví, který
stavební úřad povede neukončená řízení.

§ 191

Městské a obecní úřady, které nebudou vykonávat působnost obecného
stavebního úřadu, jsou povinny předat nejpozději do 30 dnů od ukončení
činnosti stavebního úřadu veškeré doklady týkající se neukončených
správních řízení vedených podle stavebního zákona stavebním úřadům, na
které tato agenda přechází, a o předání sepsat protokol.

§ 192

Vztah ke správnímu řádu

Na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento
zákon nestanoví jinak.

Zmocňovací ustanovení

§ 193

Ministerstvo vydá právní předpisy k provedení § 21 odst. 4, § 26 odst.
2, § 36 odst. 6, § 38 odst. 6, § 40 odst. 4, § 42 odst. 4, § 43 odst.
6, § 47 odst. 6, § 48 odst. 8, § 51 odst. 4, § 55 odst. 5, § 61 odst.
4, § 64 odst. 6, § 66 odst. 6, § 78 odst. 4, § 86 odst. 6, § 87 odst.
4, § 92 odst. 5, § 95 odst. 6, § 96 odst. 8, § 99 odst. 2, § 100 odst.
3, § 105 odst. 5, § 110 odst. 5, § 115 odst. 6, § 116 odst. 1, § 117
odst. 6, § 120 odst. 5, § 122 odst. 6, § 123 odst. 5, § 125 odst. 6, §
127 odst. 4, § 128 odst. 7, § 134 odst. 6, § 138 odst. 5, § 143 odst.
5, § 150 odst. 3, § 157 odst. 4, § 162 odst. 7.

§ 194

K provedení § 169

a) ministerstvo stanoví právním předpisem obecné požadavky na výstavbu
[§ 2 odst. 2 písm. e)],

b) Ministerstvo zemědělství stanoví právním předpisem technické
požadavky pro vodní díla,

c) Ministerstvo dopravy stanoví právním předpisem technické požadavky
pro letecké stavby podle zákona o civilním letectvíˆ57), pro stavby
drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic,
místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a rozsah
a obsah projektové dokumentace k uvedeným stavbám,

d) Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví právním předpisem technické
požadavky pro stavby uranového průmyslu a pro stavby jaderných
zařízení, e) hlavní město Praha stanoví nařízením vydaným v přenesené
působnosti obecné technické požadavky na výstavbu v hlavním městě
Praze.

§ 195

Výjimky z kvalifikačních požadavků vzdělání podle § 24 uděluje
ministerstvo v případech prokazatelné kvality práce na úseku územního
plánování.

Závěrečná ustanovení

§ 196

(1) Ohlášení, žádosti, návrhy a další podání podle tohoto zákona, pro
která prováděcí právní předpis určuje formuláře, lze činit pouze na
těchto formulářích, a to i v elektronické podobě podepsané podle
zvláštních právních předpisůˆ58).

(2) Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vydaný k jeho provedení
stanoví povinnost postupovat podle technické normy (ČSN, ČSN EN), musí
být tato technická norma bezplatně veřejně přístupná.

§ 197

Zrušovací ustanovení

Zrušují se

1. Zákon č. 86/1946 Sb., o stavební obnově.

2. Zákon č. 115/1947 Sb., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 12.
dubna 1946, č. 86, o stavební obnově.

3. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon).

4. Zákon č. 262/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976
Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
zákona č. 103/1990 Sb.

5. Zákon č. 43/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976
Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů.

6. Zákon č. 59/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů.

7. Zákon č. 422/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů.

8. Vyhláška č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.

9. Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
stavebního zákona.

10. Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně
plánovací dokumentaci.

11. Vyhláška č. 492/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 132/1998 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.

12. Vyhláška č. 570/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 135/2001 Sb.,
o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.

ČÁST SEDMÁ

ÚČINNOST

§ 198

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou ustanovení
§ 143, 144, 145, 147 a 151, která nabývají účinnosti dnem 1. července
2006, a s výjimkou ustanovení § 102 odst. 2, které nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 2012.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

Příl.

Rámcový obsah vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad
územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí pro účely
posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (Část A vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území)

[K § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon)]

1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany
životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni.
Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany
životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho
předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního
rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.

3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním
politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně
ovlivněny.

4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být
uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace
významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí
oblasti.

5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant
politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně
vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých,
střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a
záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost,
faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní
dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na
krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů
podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný
popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.

7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci
všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na
životní prostředí.

8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí
přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního
rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu
zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně
plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení.

9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a
územně plánovací dokumentace na životní prostředí.

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

Vybraná ustanovení novel

Čl. II zákona č. 191/2008 Sb.

Přechodné ustanovení

Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

1) § 34 zákona č. 128/2000 Sb.

2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3) § 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

4) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon 2 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb.,
o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně
ovzduší), Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a
doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních
minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o
změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.

5) § 149 zákona č. 500/2004 Sb.

6) § 140 zákona č. 500/2004 Sb.

7) Zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších
předpisů.

8) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a
stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb.

10) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

12) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13) § 139 zákona č. 500/2004 Sb.

14) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů
a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve
výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.

15) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

16) § 76 zákona č. 500/2004 Sb.

17) § 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních
samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č.
46/2004 Sb.

18) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické
referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a
zásady jejich používání.

19) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění )
zákona č. 320/2002 Sb.

20) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí,
ve znění pozdějších předpisů.

21) § 172 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.

22) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

23) § 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb.

24) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a
jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

25) § 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb.

26) § 6 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

27) § 16 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

28) § 7 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

29) § 8 odst. 4, § 9 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004
Sb.

30) § 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

31) § 9 odst. 8, § 8 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č.
93/2004 Sb.

32) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
předpisů.

33) § 2, 3 a 11 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o
pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění
pozdějších předpisů.

34) Například zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů.

35) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické
vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým
prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve
znění pozdějších předpisů.

36) Například § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
ve znění zákona č. 218/2004 Sb.,

36)§ 23 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

37) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích
pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a
kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o
obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

37)zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.

38) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

39) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

39) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na vybrané stavební výrobky.

Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003
Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb.

40) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

41) Například § 4 vyhlášky č. 111/1981 Sb., o čištění komínů,

41) § 15 a 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č.
274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o
změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),

§ 4 vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách
plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.

41a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

41b) § 31 odst. 1 až 3 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č.
227/2009 Sb.

§ 14 odst. 1 až 3 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 227/2009
Sb.

42) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.

43) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany
obyvatelstva.

44) § 35 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
znění zákona č. 102/2000 Sb.

45) Občanský zákoník.

45a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a
některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o
uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

46) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů.

46a) § 15a zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných
architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 224/2003 Sb.

47) § 22 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění zákona č. 224/2003
Sb.

48) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

49) Například zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994 Sb., o
zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho
zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

50) § 68 zákona č. 499/2004 Sb.

51) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k
pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

52) § 15 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.

53) § 58 a § 62 odst. 3 až 6 zákona č. 500/2004 Sb.

54) Zákon č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

54)Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

55) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

56a) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

57) § 36 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a
doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon).

58) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších
předpisů.

Reklama



Firma dne
AA-CONSULT CZ, s.r.o.
PROJEKTOVÁNÍ STAVEB - projekty pro průmyslové stavby, sklady, občanské stavby, rodinné domy (pro novou výstavbu, rekonstrukce, opravy, přístavby)
PROJEKTY POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍHO ŘEŠENÍ STAVEB



© MujProjekt.cz